Přeplatek na dani
19.03.2025
Každý rok se mnoho lidí těší na vrácení přeplatku na dani, ale zdaleka ne všichni vědí, jak tento proces funguje. Finanční úřad přeplatky automaticky nevrací, a proto je nutné o ně včas požádat. Přeplatek na dani vzniká tehdy, když poplatník v průběhu roku zaplatil na daních více, než bylo nutné. Nejčastěji se s přeplatkem setkávají zaměstnanci, kterým bylo během roku strháváno více, než kolik odpovídá jejich skutečné daňové povinnosti. U OSVČ a dalších poplatníků může přeplatek vzniknout například při uplatnění slev na dani či odpočitatelných položek.
Ne všechny daňové slevy však vedou k přeplatku, který lze získat zpět. Například sleva na poplatníka snižuje daňovou povinnost, ale pokud poplatník neplatí dostatečně vysokou daň, sleva se plně neuplatní. Oproti tomu některé slevy, například daňový bonus na dítě, mohou být vyplaceny i v případě, že daňová povinnost dosáhne nuly, protože se jedná o takzvaný daňový bonus. To znamená, že pokud má poplatník nárok na tento bonus, může obdržet částku i nad rámec své daňové povinnosti.
Finanční úřad nevrací přeplatek automaticky. Každý poplatník, který ho chce získat zpět, o něj musí požádat. Tato žádost se podává v rámci daňového přiznání, konkrétně v jeho závěrečné části. Poplatník zde uvede, jakým způsobem chce přeplatek obdržet. Možnosti jsou dvě: buď na bankovní účet, což je nejčastější způsob, nebo poštovní poukázkou na adresu. Druhá varianta je dostupná pouze pro nepodnikající fyzické osoby. Důležité je, aby lidé uvedli správné platební údaje. Pokud dojde k chybě při zadávání čísla účtu nebo adresy, může se celý proces značně zpozdit.
Minimální částka pro vrácení přeplatku je stanovena na 200 korun. Pokud je přeplatek nižší, finanční úřad jej nevrací, ale automaticky ho započítá na úhradu případných budoucích daňových povinností poplatníka, například daně z příjmu.
První skupinou poplatníků, kteří se mohou dočkat vrácení přeplatku, jsou zaměstnanci, kterým jejich zaměstnavatel provádí roční zúčtování daně. Pokud zaměstnanec podá všechny potřebné podklady včas, přeplatek obdrží obvykle v dubnové výplatě za březen. Přesný termín však závisí na konkrétním zaměstnavateli.
Pro poplatníky, kteří podávají daňové přiznání sami, platí, že finanční úřad vrací přeplatky do 30 dnů od uplynutí termínu pro podání daňového přiznání. Termíny se liší podle toho, zda poplatník podává přiznání v papírové podobě, elektronicky nebo prostřednictvím daňového poradce.
Pokud poplatník podává přiznání v papírové podobě, lhůta pro jeho podání je stanovena na 1. dubna 2025. V takovém případě finanční úřad vyplatí přeplatek nejpozději do 2. května 2025.
Pokud se rozhodne pro elektronické podání, získává na podání delší lhůtu, a to až do 2. května 2025. V tomto případě je přeplatek vyplacen do 3. června 2025.
Ti, kteří využijí služeb daňového poradce, mají na podání přiznání ještě více času, až do 1. července 2025. V takovém případě ale obdrží přeplatek nejpozději do 2. srpna 2025.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Téměř třičtvrtě milionu podnikatelů se nepřihlásilo do datové schránky
11.04.2023
datové schránky se zatím nepřihlásilo téměř 734 tisíc podnikatelů nebo nepodnikajících právnických osob, kterým stát letos schránku nově ze zákona zřídil. Celkově bylo nově aktivováno 1,8 milionu schránek a 1,077 milionu lidí se do nich přihlásilo, vyplývá z aktuálních údajů Digitální informační agentury, která správu datových schránek od dubna převzala.
Ministerstvo vnitra od začátku roku rozeslalo přes dva miliony dopisů s aktivačními údaji ke schránkám. "Dopis zaslaný ministerstvem vnitra k povinně zřízeným datovým schránkám si nevyzvedlo 321 tisíc osob. Neznamená to však, že všichni z nich datovou schránku zřízenou ze zákona ignorují. Někteří se mohli přihlásit přes Identitu občana, což je například přes mobilní klíč eGovernmentu či bankovní identitu, nebo přišli osobně na Czech POINT a zažádali si o nové přístupové údaje," uvedl ředitel agentury Martin Mesrš
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Termín pro podání daňového přiznání se blíží. Koho se týká a co se stane, když se zpozdíte?
31.03.2023
První zákonný termín pro podání přiznání k dani z příjmů se rychle blíží. Nejpozději do 3.4.2023 jej musí odevzdat všichni ti, kteří využívají „papírový“ způsob podání. Koho se to týká a kdo má naopak ještě čas? A v jaké situaci musí podat daňové přiznání poplatník v paušálním režimu?
Pokud poplatník nemá povinnost podat přiznání elektronicky a chce podat přiznání klasicky, tedy v papírové podobě, musí to stihnout do 3.4.2023. „Typicky jde například o zaměstnance, za kterého daňové přiznání nepodává jeho zaměstnavatel, dále pak nepodnikající osoby, které mají příjmy z nájmu nebo ostatní příjmy (prodeje cenných papírů, kryptoměn a podobně),“ vysvětluje Jan Kašpar, daňový poradce ze společnosti KODAP. Pokud se tento poplatník rozhodne podat přiznání později, musí využít elektronické formy podání.
V případě, že poplatník podává elektronicky a již má přiznání hotové, může ho také podat do 3.4.2023 a nemusí čekat na nejzazší termín pro elektronické podání, tedy 2.5.2023. Výhodné to bude hlavně tehdy, pokud mu z přiznání vychází přeplatek. Ten mu totiž finanční úřad zašle dříve, než pokud by podal až v květnovém termínu.
Zvýšenou pozornost by povinnosti podat přiznání měli věnovat zejména ti, kteří byli v roce 2022 poplatníky v paušálním režimu. Samotná účast v paušálním režimu totiž ještě vůbec neznamená, že povinnost podat přiznání poplatník nemá, tedy, že daň je rovna paušální dani. „Naopak, podle našich zkušeností dochází často k případům, kdy poplatník v paušálním režimu musí podat daňové přiznání, a přitom o této povinnosti vůbec neví,” říká Jan Kašpar, daňový poradce ze společnosti KODAP, který doporučuje vznik povinnosti prověřit, pokud došlo k některé z uvedených situací:
• OSVČ se stala v průběhu roku 2022 zaměstnancem a podepsala prohlášení k dani,
• OSVČ měla příjmy ze samostatné činnosti v roce 2022 vyšší než 1 milion korun,
• Dosáhla za rok 2022 jiných příjmů než příjmů z podnikání (např. příjmů z nájmu nebo prodeje akcií, kryptoměn atd.) v součtu vyšších než 15 000 Kč nebo
• Stala se během roku 2022 plátcem DPH nebo jí vznikla jako plátci DPH registrační povinnost.
V případě, že se s podáním daňového přiznání opozdíte maximálně o pět pracovních dnů, sankce za pozdní podání nehrozí. Následné sankce za každý den prodlení činí 0,05 procenta ze zaplacené daně nebo 0,01 procenta stanovené daňové ztráty za každý následující den prodlení. Maximální postih pak činí 5 procent ze stanovené daně.
S pozdním podáním přiznání může být spojena i pozdní platba daně, za což může poplatník čelit úroku z prodlení. Úrok z prodlení vzniká od čtvrtého dne následujícího po původním dni splatnosti daně do dne její platby. Jeho výše je pak rovna výši úroku z prodlení podle občanského zákoníku.
J
Nesprávné podání daňových přiznání přes datovou schránku hrozí u tisíců živnostníků
29.03.2023
Nesprávné podání daňových přiznání, které je pro podnikatele letos povinné elektronicky přes datovou schránku, hrozí u vyšších tisíců živnostníků. V dnešním pořadu České televize Otázky Václava Moravce to řekl ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). Chce proto jednat s ministerstvem financí o vstřícném přístupu úřadů v odůvodněným případech. Navrhuje například prominutí pokuty.
Termín pro podání elektronického daňového přiznání je do 2. května. V listinné podobě ho lidé musí odevzdat do 3. dubna.
Elektronické daňové přiznání musí od letoška podávat všichni živnostníci s datovou schránkou zřízenou ze zákona. Finanční správa v této souvislosti upozornila, že živnostníci, kteří podali přiznání v papírové podobě, přestože měli zpřístupněnou datovou schránku, ho musí znovu co nejdříve podat elektronicky. Podle úřadů letos výrazně vzrostl počet lidí, kteří po zavedení povinných datových schránek zrušili svou živnost...
J
Daň z nemovitosti je v ČR v mezinárodním srovnávání nízká
16.03.2023
Shodují se na tom analytici oslovení ČTK. Podle nich by se ale změny daní měly řešit komplexně. Pozastavují se i nad způsobem představení návrhu na úpravu daně. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v rozhovoru pro dnešní Hospodářské noviny (HN) uvedl, že by zvýšení daně z nemovitosti mohlo být jedním z opatření ke snížení strukturálního schodku státního rozpočtu. "Změna daně z nemovitosti by měla být zasazena do kontextu celého daňového systému. V rámci něj jde o daň, která je z mezinárodního kontextu výjimečně nízká, ale není to jediná anomálie. Další je například výjimka ze spotřební daně pro tiché víno. Příprava změn daní by měla být komplexní záležitostí. Přístup, že dnes si vezmeme jednu daň a zítra se podíváme na jinou, není ideální," uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek.
"Vláda se evidentně rozhodla jít cestou nejmenšího odporu a hledá tedy dodatečné peníze tam, kde proti tomu nelze mnoho namítat. Daň z nemovitosti u nás v mezinárodním srovnání skutečně je spíše nízká a vzhledem k inflaci již ztratila velkou část své původní reálné hodnoty. Navýšení na dvojnásobek zároveň nebude pro většinu majitelů nemovitosti představovat neúnosnou zátěž," míní hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil.
Na dani z nemovitosti se loni vybralo 12,42 miliardy korun, meziročně o 4,6 procenta víc. Daň je stoprocentním příjmem obcí a Stanjura už dříve uvedl, že pro státní rozpočet je její výnos záporný, protože její výběr stojí stát 1,2 miliardy korun. Stanjura HN řekl, že jedním z návrhů na konsolidaci rozpočtu je zvýšení základního koeficientu daně z nemovitosti na dvojnásobek. Dodatečný výnos daně nad současnou výši by měl být příjmem státního rozpočtu. Stát by tak podle ministra získal šest až osm miliard korun. Hradil i Sobíšek považují očekávaný výnos za realistický odhad.
S