Přeplatek na dani
19.03.2025
Každý rok se mnoho lidí těší na vrácení přeplatku na dani, ale zdaleka ne všichni vědí, jak tento proces funguje. Finanční úřad přeplatky automaticky nevrací, a proto je nutné o ně včas požádat. Přeplatek na dani vzniká tehdy, když poplatník v průběhu roku zaplatil na daních více, než bylo nutné. Nejčastěji se s přeplatkem setkávají zaměstnanci, kterým bylo během roku strháváno více, než kolik odpovídá jejich skutečné daňové povinnosti. U OSVČ a dalších poplatníků může přeplatek vzniknout například při uplatnění slev na dani či odpočitatelných položek.
Ne všechny daňové slevy však vedou k přeplatku, který lze získat zpět. Například sleva na poplatníka snižuje daňovou povinnost, ale pokud poplatník neplatí dostatečně vysokou daň, sleva se plně neuplatní. Oproti tomu některé slevy, například daňový bonus na dítě, mohou být vyplaceny i v případě, že daňová povinnost dosáhne nuly, protože se jedná o takzvaný daňový bonus. To znamená, že pokud má poplatník nárok na tento bonus, může obdržet částku i nad rámec své daňové povinnosti.
Finanční úřad nevrací přeplatek automaticky. Každý poplatník, který ho chce získat zpět, o něj musí požádat. Tato žádost se podává v rámci daňového přiznání, konkrétně v jeho závěrečné části. Poplatník zde uvede, jakým způsobem chce přeplatek obdržet. Možnosti jsou dvě: buď na bankovní účet, což je nejčastější způsob, nebo poštovní poukázkou na adresu. Druhá varianta je dostupná pouze pro nepodnikající fyzické osoby. Důležité je, aby lidé uvedli správné platební údaje. Pokud dojde k chybě při zadávání čísla účtu nebo adresy, může se celý proces značně zpozdit.
Minimální částka pro vrácení přeplatku je stanovena na 200 korun. Pokud je přeplatek nižší, finanční úřad jej nevrací, ale automaticky ho započítá na úhradu případných budoucích daňových povinností poplatníka, například daně z příjmu.
První skupinou poplatníků, kteří se mohou dočkat vrácení přeplatku, jsou zaměstnanci, kterým jejich zaměstnavatel provádí roční zúčtování daně. Pokud zaměstnanec podá všechny potřebné podklady včas, přeplatek obdrží obvykle v dubnové výplatě za březen. Přesný termín však závisí na konkrétním zaměstnavateli.
Pro poplatníky, kteří podávají daňové přiznání sami, platí, že finanční úřad vrací přeplatky do 30 dnů od uplynutí termínu pro podání daňového přiznání. Termíny se liší podle toho, zda poplatník podává přiznání v papírové podobě, elektronicky nebo prostřednictvím daňového poradce.
Pokud poplatník podává přiznání v papírové podobě, lhůta pro jeho podání je stanovena na 1. dubna 2025. V takovém případě finanční úřad vyplatí přeplatek nejpozději do 2. května 2025.
Pokud se rozhodne pro elektronické podání, získává na podání delší lhůtu, a to až do 2. května 2025. V tomto případě je přeplatek vyplacen do 3. června 2025.
Ti, kteří využijí služeb daňového poradce, mají na podání přiznání ještě více času, až do 1. července 2025. V takovém případě ale obdrží přeplatek nejpozději do 2. srpna 2025.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Prezident se rozhodl podepsat důchodovou novelu, musí ji dle něj ale přezkoumat ÚS
16.03.2023
Prezident Petr Pavel se rozhodl podepsat spornou vládní novelu o snížení červnové valorizace důchodů. Je ale nezbytné, aby zákon přezkoumal Ústavní soud (ÚS), řekl na dnešní tiskové konferenci v Hrzánském paláci. Pokud by se opozice nakonec neobrátila v souvislosti s novelou na ÚS, učiní tak Pavel. Důchody mají při mimořádné červnové valorizaci vzrůst podle novely v průměru o 760 korun. Podle nyní platných zákonných pravidel by to bylo průměrně o 1770 korun.
Kabinet snížení zdůvodnil snahou o stabilizaci veřejných financí v letošním roce i v dalších letech.
Pavel uvedl, že rozumí právním námitkám opozice, která je podle něj přesvědčena o tom, že vláda prosadila novelu protiústavním způsobem z důvodu retroaktivity a projednání ve stavu legislativní nouze ve Sněmovně. "Skutečně v tomto případě byl použit sporným způsobem," řekl Pavel. V případě, že by Pavel novelu vetoval, Sněmovna by už pravděpodobně nestihla přehlasovat jeho postoj včas. Kabinet poukazuje na to, že předloha musí vyjít ve Sbírce zákonů do 22. března, což je poslední den pro vydání vládního nařízení k červnovému navýšení penzí podle platných pravidel.
S
Povinnou datovou schránku chtějí zrušit tisíce lidí
14.03.2023
Jak zrušit povinnou datovou schránku, skrze kterou musí každý živnostník nově komunikovat se státem, řeší podle nových statistik stále více lidí. Buď o ni nestojí vůbec, nebo už si jednu v minulosti založili sami. Ministerstvo vnitra přitom varuje, že možností, jak se datovky od státu zbavit, je jen velmi málo. Jednou z nich je ukončit živnost, k čemuž nyní přistoupily už tisíce lidí.Do konce letošního února založilo ministerstvo vnitra přes 1,7 milionu povinných datových schránek. Dalších zhruba půl milionu ještě zbývá, celkem jich úřad plánuje do konce března zprovoznit 2,2 milionu.
Schránky musí mít letos podle zákona povinně všichni živnostníci, kteří mají IČO. Jenže řada lidí je nechce. Většinou proto, že už nepodnikají, nebo mají najednou dvě schránky. V minulosti si datovku sami dobrovolně založili jako fyzické osoby, tedy na rodné číslo. A teď mají i tu "podnikatelskou". Zajímají se tak o to, jak ji zrušit. Možností je podle úřadu ale minimum. "Datovou schránku podnikající fyzické osoby zřizovanou ze zákona lze znepřístupnit pouze ukončením živnosti," říká Hana Malá z tiskového oddělení ministerstva vnitra. "Nebo z důvodu úmrtí osoby, omezením svéprávnosti a omezením na osobní svobodě z důvodu vzetí do vazby, výkonu trestu, výkonu zabezpečovací detence, ochranného léčení nebo ochrany zdraví lidu.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Daňové škrty
13.03.2023
Zhruba deset daňových výjimek navrhl v rámci chystaného úsporného balíčku zrušit či redukovat ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Zatím neupřesnil, které to budou, ale dlouhodobě se mluví například o zrušení slevy na manželku či manžela, školkovného či zvýhodněných odborových příspěvků. Jaké výjimky nyní daňový systém nabízí a co by jejich "zúžení" znamenalo, vysvětluje expert Michal Jelínek.
Podle ministerstva financí jsou daňové výjimky, které budou zrušené, ze své podstaty nesystémové a komplikují a zatěžují daňový systém. Do veřejných rozpočtů by jejich konec přinesl vyšší jednotky miliard korun ročně navíc. O které daňové slevy a odpočty se jedná, úřad neupřesnil a zdůvodnil to probíhajícím politickým jednáním. "Ministerstvo každopádně nenavrhlo a nebude navrhovat zrušení rozpočtově nejobjemnějších výjimek v čele se základní slevou na poplatníka, daňové zvýhodnění na děti či osvobození důchodových dávek či dávek nemocenského pojištění, které mají důležitý sociální význam," uvedl na dotaz Aktuálně.cz Stefan Fous z tiskového oddělení ministerstva financí. Podle daňového experta Michala Jelínka ze společnosti V4 Group se zrušení daňových výjimek dotkne téměř každého pracujícího člověka v ČR. A silněji škrty dopadnou na lidi s nižšími příjmy.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Důchody 2023 a valorizace?
03.03.2023
Zachování současného způsobu valorizace důchodů by podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) znamenalo v příštích deseti letech celkové zatížení pro státní rozpočet zhruba 600 miliard korun povinných výdajů.
Vládní návrh by toto zatížení snížil na zhruba 316 miliard korun, uvedl dnes ministr při nočním pokračování sněmovní schůze, která byla zahájena před 38 hodinami.
Vládní novela počítá s tím, že průměrný měsíční důchod vzroste od června o 760 korun místo o předpokládaných 1770 korun, jak by to bylo podle nyní platných zákonných pravidel. Stát podle důvodové zprávy ušetří za letošek 19,4 miliardy korun a příští rok 33 miliard korun...
B