Přeplatek na dani
19.03.2025
Každý rok se mnoho lidí těší na vrácení přeplatku na dani, ale zdaleka ne všichni vědí, jak tento proces funguje. Finanční úřad přeplatky automaticky nevrací, a proto je nutné o ně včas požádat. Přeplatek na dani vzniká tehdy, když poplatník v průběhu roku zaplatil na daních více, než bylo nutné. Nejčastěji se s přeplatkem setkávají zaměstnanci, kterým bylo během roku strháváno více, než kolik odpovídá jejich skutečné daňové povinnosti. U OSVČ a dalších poplatníků může přeplatek vzniknout například při uplatnění slev na dani či odpočitatelných položek.
Ne všechny daňové slevy však vedou k přeplatku, který lze získat zpět. Například sleva na poplatníka snižuje daňovou povinnost, ale pokud poplatník neplatí dostatečně vysokou daň, sleva se plně neuplatní. Oproti tomu některé slevy, například daňový bonus na dítě, mohou být vyplaceny i v případě, že daňová povinnost dosáhne nuly, protože se jedná o takzvaný daňový bonus. To znamená, že pokud má poplatník nárok na tento bonus, může obdržet částku i nad rámec své daňové povinnosti.
Finanční úřad nevrací přeplatek automaticky. Každý poplatník, který ho chce získat zpět, o něj musí požádat. Tato žádost se podává v rámci daňového přiznání, konkrétně v jeho závěrečné části. Poplatník zde uvede, jakým způsobem chce přeplatek obdržet. Možnosti jsou dvě: buď na bankovní účet, což je nejčastější způsob, nebo poštovní poukázkou na adresu. Druhá varianta je dostupná pouze pro nepodnikající fyzické osoby. Důležité je, aby lidé uvedli správné platební údaje. Pokud dojde k chybě při zadávání čísla účtu nebo adresy, může se celý proces značně zpozdit.
Minimální částka pro vrácení přeplatku je stanovena na 200 korun. Pokud je přeplatek nižší, finanční úřad jej nevrací, ale automaticky ho započítá na úhradu případných budoucích daňových povinností poplatníka, například daně z příjmu.
První skupinou poplatníků, kteří se mohou dočkat vrácení přeplatku, jsou zaměstnanci, kterým jejich zaměstnavatel provádí roční zúčtování daně. Pokud zaměstnanec podá všechny potřebné podklady včas, přeplatek obdrží obvykle v dubnové výplatě za březen. Přesný termín však závisí na konkrétním zaměstnavateli.
Pro poplatníky, kteří podávají daňové přiznání sami, platí, že finanční úřad vrací přeplatky do 30 dnů od uplynutí termínu pro podání daňového přiznání. Termíny se liší podle toho, zda poplatník podává přiznání v papírové podobě, elektronicky nebo prostřednictvím daňového poradce.
Pokud poplatník podává přiznání v papírové podobě, lhůta pro jeho podání je stanovena na 1. dubna 2025. V takovém případě finanční úřad vyplatí přeplatek nejpozději do 2. května 2025.
Pokud se rozhodne pro elektronické podání, získává na podání delší lhůtu, a to až do 2. května 2025. V tomto případě je přeplatek vyplacen do 3. června 2025.
Ti, kteří využijí služeb daňového poradce, mají na podání přiznání ještě více času, až do 1. července 2025. V takovém případě ale obdrží přeplatek nejpozději do 2. srpna 2025.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Průměrný důchod v roce 2023: O kolik se zvedl a jak dále poroste?
21.02.2023
Celkem o více než 1500 korun si mají v letošním roce polepšit lidé, kteří pobírají průměrný důchod. V pondělí se dozvěděli parametry upravené červnové valorizace, jak je stanovila současná vláda premiéra Petra Fialy (ODS).
Průměrný důchod, který činí po pravidelné lednové valorizaci podle ministerstva práce více než 19 500 korun, má podle vládou stanovených pravidel v červnu vzrůst o 760 korun. Překoná tak hranici 20 tisíc.
Penze byly naposledy valorizovány 1. ledna 2023, a to v průměru o 825 korun, jak uvádí Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Další růst je naplánován na červen. Každý důchod bude navýšen o 400 korun a k tomu naroste procentní výměra o 2,3 % podle výše důchodu.
K úpravě valorizačního mechanismu dojde novelou zákona o důchodovém pojištění, která nyní míří do Poslanecké sněmovny. Změny mají být definitivně schváleny do 22. března.
Kabinet Petra Fialy přikročil k úpravě, aby snížil nárůst deficitu veřejných financí. "Cítili jsme nutnost sáhnout do toho mechanismu i z hlediska obecné spravedlnosti, mezigenerační solidarity a udržitelnosti do budoucna," vysvětlil premiér.
Za osmnáct měsíců jeho vlády vzroste výše průměrného důchodu o 31 procent. "Jsme hrdí na to, že za naší vlády se v rekordním čase rekordním způsobem zvýšily důchody. Ten nárůst během několika měsíců je enormní, ale musíme hledět také na podstatný ukazatel poměru průměrného důchodu vůči průměrné mzdě, který se z těch původních přibližně čtyřiceti procent dnes přibližuje padesáti," dodal Fiala.
B
Mzdy nestíhající inflaci
10.02.2023
Energetická krize, ekonomická recese a s tím spojená nejistota firem ještě český trh práce nezasáhla plnou silou. Nezaměstnanost sice v lednu vzrostla na 3,9 procenta, podle expertů ale zatím souvisí hlavně s koncem sezonních prací. V dalších měsících ovšem lidí bez práce zřejmě přibude. Nejbohatším regionem podle úrovně výdělků zůstává Praha s průměrnou mzdou 48 712 korun, druhý je Středočeský kraj s 39 711 korunami. Naopak Karlovarský kraj je nadále regionem s nejnižší mzdovou úrovní, aktuálně jediný pod hranicí 35 tisíc korun.
Rozdíly v odměňování žen a mužů v Česku jsou dlouhodobě výrazně nad průměrem Evropské unie. Podle projektu ministerstva práce a sociálních věcí s názvem 22 % k rovnosti je mezi mzdami mužů a žen vykonávajících stejné zaměstnání na stejném pracovišti v soukromé sféře průměrně 10 procentní rozdíl. Ve veřejné sféře, kde je větší regulace výdělků, jsou rozdíly v odměňování žen a mužů celkově nižší – liší se o zhruba pět procent.
V
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Průměrný starobní důchod vzrostl na 19 438 Kč
03.02.2023
Průměrný starobní důchod v Česku se v lednu po valorizaci a přidání výchovného dostal na 19.438 korun. Proti prosinci tak vzrostl o 1377 korun. Díky bonusu 500 korun za vychované dítě si víc polepšily ženy. Rozdíl mezi průměrnou ženskou a mužskou penzí se tak snížil, klesl proti prosinci z téměř 20 procent zhruba na 13 procent. Seniorky tak pobíraly v lednu v průměru asi o 2500 korun méně než senioři. Vyplývá to z údajů a odhadů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ).
Úřad výsledky poskytl ČTK. Starobní penzi od ČSSZ dostává více než 952.000 mužů a více než 1,4 milionu žen. Své důchodové systémy mají pak i armáda či policie. Průměrná starobní penze mužů po lednové valorizaci překročila dvacetitisícovou hranici. Muži si po navýšení polepšili průměrně o 955 korun na 20.710 korun. Průměrný ženský starobní důchod se s připočtením výchovného zvedl o 1771 korun na 18.255 korun. Rozdíl mezi důchody mužů a žen se tak snížil. V prosinci senioři pobírali v průměru o 3271 korun víc. Nyní se průměrná částka liší o 2455 korun. Průměrný senior dostává tak o 13 procent víc než průměrná seniorka. Úřad podotkl, že zatím se jedná o předběžné výsledky. Přesná lednová čísla budou až po skončení měsíce. Minulý rok se důchody zvyšovaly celkem třikrát. Poprvé se zvedly v lednu v řádném termínu a dvakrát pak rostly kvůli vysoké inflaci, a to v červnu a v září. Průměrný mužský starobní důchod se tak za loňský rok meziročně zvýšil o 2855 korun a ženský o 2424 korun.
S
Vláda jedná o úpravě parametrů pro předčasné důchody
27.01.2023
Do budoucna by se již totiž nemělo stávat, že výměra důchodu při předčasném odchodu do penze bude vyšší než při standardním odchodu, jako tomu bylo v loňském roce. Novinářům to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Zároveň zdůraznil, že nechce předčasné důchody zcela rušit. Výhodnější předčasné důchody loni umožnily mimořádné valorizace penzí kvůli vysoké inflaci. Stanjura řekl, že takovou situaci dříve experti považovali jen za teoretickou a nepravděpodobnou možnost.
Po loňské zkušenosti je podle něj nutné parametry předčasných důchodů změnit. Situaci, kdy při předčasném odchodu je výměra penze vyšší než při standardním, považuje za nespravedlivou. Podle České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) o předčasný důchod požádalo loni oficiálně či předběžně dohromady 120.000 lidí. Zhruba 40.000 z nich si ho už nechalo vyplácet, ostatní si výplatu zatím odložili. Běžně do předčasné penze ročně chodí kolem 30.000 lidí. Úprava parametrů předčasných důchodů by podle Stanjury měla přijít již letos na jaře, aby nová pravidla platila už v roce 2024.
S