Přeplatek na dani
19.03.2025
Každý rok se mnoho lidí těší na vrácení přeplatku na dani, ale zdaleka ne všichni vědí, jak tento proces funguje. Finanční úřad přeplatky automaticky nevrací, a proto je nutné o ně včas požádat. Přeplatek na dani vzniká tehdy, když poplatník v průběhu roku zaplatil na daních více, než bylo nutné. Nejčastěji se s přeplatkem setkávají zaměstnanci, kterým bylo během roku strháváno více, než kolik odpovídá jejich skutečné daňové povinnosti. U OSVČ a dalších poplatníků může přeplatek vzniknout například při uplatnění slev na dani či odpočitatelných položek.
Ne všechny daňové slevy však vedou k přeplatku, který lze získat zpět. Například sleva na poplatníka snižuje daňovou povinnost, ale pokud poplatník neplatí dostatečně vysokou daň, sleva se plně neuplatní. Oproti tomu některé slevy, například daňový bonus na dítě, mohou být vyplaceny i v případě, že daňová povinnost dosáhne nuly, protože se jedná o takzvaný daňový bonus. To znamená, že pokud má poplatník nárok na tento bonus, může obdržet částku i nad rámec své daňové povinnosti.
Finanční úřad nevrací přeplatek automaticky. Každý poplatník, který ho chce získat zpět, o něj musí požádat. Tato žádost se podává v rámci daňového přiznání, konkrétně v jeho závěrečné části. Poplatník zde uvede, jakým způsobem chce přeplatek obdržet. Možnosti jsou dvě: buď na bankovní účet, což je nejčastější způsob, nebo poštovní poukázkou na adresu. Druhá varianta je dostupná pouze pro nepodnikající fyzické osoby. Důležité je, aby lidé uvedli správné platební údaje. Pokud dojde k chybě při zadávání čísla účtu nebo adresy, může se celý proces značně zpozdit.
Minimální částka pro vrácení přeplatku je stanovena na 200 korun. Pokud je přeplatek nižší, finanční úřad jej nevrací, ale automaticky ho započítá na úhradu případných budoucích daňových povinností poplatníka, například daně z příjmu.
První skupinou poplatníků, kteří se mohou dočkat vrácení přeplatku, jsou zaměstnanci, kterým jejich zaměstnavatel provádí roční zúčtování daně. Pokud zaměstnanec podá všechny potřebné podklady včas, přeplatek obdrží obvykle v dubnové výplatě za březen. Přesný termín však závisí na konkrétním zaměstnavateli.
Pro poplatníky, kteří podávají daňové přiznání sami, platí, že finanční úřad vrací přeplatky do 30 dnů od uplynutí termínu pro podání daňového přiznání. Termíny se liší podle toho, zda poplatník podává přiznání v papírové podobě, elektronicky nebo prostřednictvím daňového poradce.
Pokud poplatník podává přiznání v papírové podobě, lhůta pro jeho podání je stanovena na 1. dubna 2025. V takovém případě finanční úřad vyplatí přeplatek nejpozději do 2. května 2025.
Pokud se rozhodne pro elektronické podání, získává na podání delší lhůtu, a to až do 2. května 2025. V tomto případě je přeplatek vyplacen do 3. června 2025.
Ti, kteří využijí služeb daňového poradce, mají na podání přiznání ještě více času, až do 1. července 2025. V takovém případě ale obdrží přeplatek nejpozději do 2. srpna 2025.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Senátoři schválili daň z mimořádných zisků i vyšší limit pro registraci k platbě DPH
25.11.2022
Na energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky zřejmě od příštího roku dopadne daň z mimořádných zisků. V takzvaném daňovém balíčku ji ve čtvrtek schválil Senát. Spolu s tím schválil i další daňové změny. Například limit pro registraci plátců daně z přidané hodnoty se zvýší z jednoho milionu na dva miliony korun a stejně tak se zvýší i limit umožňující podnikatelům využívat takzvanou paušální daň. Do konce příštího roku se prodlouží možnost rychlejších odpisů firemního majetku. Zákon musí ještě podepsat prezident.
Příjmy z daně z mimořádných zisků mají sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít v souvislosti se stanovením maximálních cen energií. Platit má po dobu tří let od příštího roku do roku 2025. Její sazba bude činit 60 procent.
Výnos z daně bude výlučným příjmem státního rozpočtu a stát se o něj nebude dělit s kraji a obcemi. Vzhledem k tomu, že Senát zákon schválil, nehlasovali už senátoři o návrhu, aby se o část výnosu státní rozpočet dělil s kraji a obcemi podle rozpočtového určení daní. Za sdílení výnosů se u senátorů přimlouval i Svaz měst a obcí. Ve sněmovně tento návrh sněmovní většina neschválila. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) s ním nesouhlasil.
V
Platy vojáků z povolání na tarifech by měly od ledna vzrůst o deset procent
22.11.2022
Počítá s tím nařízení, které poslalo do připomínkového řízení ministerstvo obrany. Už dříve oznámil ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), že vzrostou o deset procent také platy hasičů a policistů na tarifech. Vojákům zařazeným do nejnižší vojenské hodnosti, kterou je vojín, se tarif zvýší stejně jako minimální mzda. Ta by podle říjnového vyjádření ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) měla od ledna odpovídat 41 procentům průměrné mzdy v Česku. Podle dosavadních údajů a propočtu ČTK by přidání mohlo činit kolem 350 korun.
Minimální mzda je teď 16.200 korun.
Svobodník by měl nově měsíčně 30.310, rotný 38.810, kapitán 57.280 a major 64.490 korun. Armádní generál, což je nejvyšší vojenská hodnost, dostane v tarifu 143.850 korun. Generálmajorové by měli mít 129.430 korun měsíčně, brigádní generálové 100.580 korun. Ministerstvo obrany počítá v souvislosti se zvýšením platů s s rozpočtovým dopadem pro příští rok ve výši 1,4 miliardy korun, se souvisejícím příslušenstvím pak 1,9 miliardy. Prostředky budou vynaloženy z kapitoly resortu.
S
O předčasný důchod je extrémní zájem
14.11.2022
Česká správa sociálního zabezpečení čelí náporu lidí kvůli předčasným důchodům. Podle ředitele správy Františka Boháčka by se měli vyhnout osobní návštěvě a formulář pro uplatnění nároku by měli posílat poštou nebo elektronicky. Zájem vzrostl po polovině října po zveřejnění informace, že výpočet předčasné penze je navzdory trvalému krácení letos vyšší, než by byl řádný důchod příští rok. Současnou situaci na okresních správách sociálního zabezpečení označil Boháček na schůzi sněmovního sociálního výboru za extrémní. "Osobní návštěva na okresní správě je v tuto chvíli opravdu problematická. Lidé tam stráví hodně času," uvedl.
O předčasný důchod ročně žádá podle informací ministerstva práce a sociálních věcí 25.000 až 30.000 lidí. Boháček uvedl, že v září správa evidovala zhruba 16.000 žádostí o důchod, z toho asi 3600 o předčasnou penzi. V říjnu to podle něho bylo 30.700 žádostí o důchod, z toho 17.195 o předčasný, vesměs ve druhé polovině měsíce. "Není to úplně neobvyklé, že předčasný důchod je výhodnější než důchod řádný. Letos nastala mimořádná věc, že je o hodně výhodnější," podotkl Boháček. Důchody se mohou lišit podle dřívějších údajů ministerstva o několik několik stokorun až pár tisícikorun. "Mimořádné valorizace zapříčinily skutečnost, že ten, kdo požádá o předčasný důchod ještě letos, tak i za předpokladu trvalého krácení důchodu výpočet je pro něj výhodnější, než kdyby požádal až příští rok," uvedla před poslanci náměstkyně ministra Iva Merhautová.
S
Stát chce nalákat důchodce na trh práce, nabízí slevu na pojistném
08.11.2022
Starobních důchodců je v Česku 2,3 milionu. Z toho něco přes 200 tisíc při penzi dál pracuje, což je podle státu málo. Ministerstvo práce a sociálních věcí chce více aktivních důchodců, hodlá je proto finančně motivovat. V připomínkovém řízení je teď návrh na razantní změnu současného důchodového systému.
Místo navyšování důchodů za odpracované roky nabízí stoprocentní slevu na sociální pojištění. Pokud by byl návrh schválen, zruší se pravidlo zvyšování starobního důchodu za každých 360 odpracovaných dní o 0,4 procenta výpočtového základu. Jednodušeji řečeno, toto pravidlo říká, že každý penzista, který při důchodu ještě pracuje, si může za zhruba rok práce nechat přepočítat důchod a ten se mu o něco zvýší, přibližně o několik stokorun.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)