Přeplatek na dani
19.03.2025
Každý rok se mnoho lidí těší na vrácení přeplatku na dani, ale zdaleka ne všichni vědí, jak tento proces funguje. Finanční úřad přeplatky automaticky nevrací, a proto je nutné o ně včas požádat. Přeplatek na dani vzniká tehdy, když poplatník v průběhu roku zaplatil na daních více, než bylo nutné. Nejčastěji se s přeplatkem setkávají zaměstnanci, kterým bylo během roku strháváno více, než kolik odpovídá jejich skutečné daňové povinnosti. U OSVČ a dalších poplatníků může přeplatek vzniknout například při uplatnění slev na dani či odpočitatelných položek.
Ne všechny daňové slevy však vedou k přeplatku, který lze získat zpět. Například sleva na poplatníka snižuje daňovou povinnost, ale pokud poplatník neplatí dostatečně vysokou daň, sleva se plně neuplatní. Oproti tomu některé slevy, například daňový bonus na dítě, mohou být vyplaceny i v případě, že daňová povinnost dosáhne nuly, protože se jedná o takzvaný daňový bonus. To znamená, že pokud má poplatník nárok na tento bonus, může obdržet částku i nad rámec své daňové povinnosti.
Finanční úřad nevrací přeplatek automaticky. Každý poplatník, který ho chce získat zpět, o něj musí požádat. Tato žádost se podává v rámci daňového přiznání, konkrétně v jeho závěrečné části. Poplatník zde uvede, jakým způsobem chce přeplatek obdržet. Možnosti jsou dvě: buď na bankovní účet, což je nejčastější způsob, nebo poštovní poukázkou na adresu. Druhá varianta je dostupná pouze pro nepodnikající fyzické osoby. Důležité je, aby lidé uvedli správné platební údaje. Pokud dojde k chybě při zadávání čísla účtu nebo adresy, může se celý proces značně zpozdit.
Minimální částka pro vrácení přeplatku je stanovena na 200 korun. Pokud je přeplatek nižší, finanční úřad jej nevrací, ale automaticky ho započítá na úhradu případných budoucích daňových povinností poplatníka, například daně z příjmu.
První skupinou poplatníků, kteří se mohou dočkat vrácení přeplatku, jsou zaměstnanci, kterým jejich zaměstnavatel provádí roční zúčtování daně. Pokud zaměstnanec podá všechny potřebné podklady včas, přeplatek obdrží obvykle v dubnové výplatě za březen. Přesný termín však závisí na konkrétním zaměstnavateli.
Pro poplatníky, kteří podávají daňové přiznání sami, platí, že finanční úřad vrací přeplatky do 30 dnů od uplynutí termínu pro podání daňového přiznání. Termíny se liší podle toho, zda poplatník podává přiznání v papírové podobě, elektronicky nebo prostřednictvím daňového poradce.
Pokud poplatník podává přiznání v papírové podobě, lhůta pro jeho podání je stanovena na 1. dubna 2025. V takovém případě finanční úřad vyplatí přeplatek nejpozději do 2. května 2025.
Pokud se rozhodne pro elektronické podání, získává na podání delší lhůtu, a to až do 2. května 2025. V tomto případě je přeplatek vyplacen do 3. června 2025.
Ti, kteří využijí služeb daňového poradce, mají na podání přiznání ještě více času, až do 1. července 2025. V takovém případě ale obdrží přeplatek nejpozději do 2. srpna 2025.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Cena daňově nejvýhodnější stravenky kvůli inflaci vzroste o 30 korun
22.08.2022
Cena daňově nejvýhodnější stravenky pro zaměstnance i zaměstnavatele od soboty kvůli vysoké inflace vzroste o 30 korun na 180 korun. Běžně ministerstvo práce a sociální věcí (MPSV) upravuje hodnotu stravného na pracovních cestách, od které se výše nejvýhodnější stravenky odvozuje, jednou ročně, a to od ledna. Letos na začátku roku cena meziročně stoupla o 13 korun na 150 korun. Šlo o největší meziroční skok za posledních deset let. O změně vyhlášky dnes v tiskové zprávě informovala společnost Sodexo Benefity.
Zákoník práce ministerstvu práce ukládá, aby stravné upravilo v mimořádném termínu, jakmile se podle údajů Českého statistického úřadu ceny ve veřejném stravování zvýší či sníží alespoň o pětinu proti dni účinnost poslední vyhlášky. V červnu ceny ve veřejném stravování podle Sodexo Benefity stouply o 20,19 procenta.
Horní hodnota stravného na pracovních cestách bude od soboty místo 118 korun nově 142 korun. Hranice pro tzv. stravovací paušál, který je od ledna loňského roku alternativou ke stravenkám, se zvedne o 16,8 Kč na 99,4 koruny.
V
Průměrná mzda s bonusy a odměnami v pololetí stoupla na 49 166 korun
09.08.2022
Průměrná mzda v Česku včetně bonusů a odměn v prvním pololetí letošního roku činila 49 166 korun, proti stejnému období loni tak výdělky zaměstnanců vzrostly o sedm procent. Proti prvnímu čtvrtletí činil nárůst čtyři procenta. Vyplývá to z dat platového portálu Profesia.cz, který shromažďuje údaje o platovém ohodnocení zaměstnanců v Česku. Vycházejí z odpovědí od více než 45 tisíc respondentů.
"Největší meziroční nárůst celkové průměrné mzdy, a to o 10,3 procenta, jsme v posledním roce zaznamenali ve třetím čtvrtletí 2021, pak se ale téměř zastavil. V prvním čtvrtletí 2022 byla celková průměrná mzda jen o 0,8 procenta vyšší než v posledním kvartálu 2021. To nasvědčuje tomu, že růst mezd se nyní mírně nastartoval. Vzhledem k ekonomické situaci ale nelze očekávat velké skoky. Firmy budou přidávat spíše jen tam, kde nutně potřebují získat nebo udržet pracovní síly," komentoval situaci Michal Novák z portálu Platy.cz.
S
Prezident podepsal zákon o úsporném tarifu
04.08.2022
Prezident Miloš Zeman podepsal zákon zavádějící takzvaný úsporný tarif, který má pomoci domácnostem snížit účty za elektřinu, plyn i teplo. Informoval o tom jeho mluvčí Jiří Ovčáček. Úsporný tarif bude mít podobu dotace ze státního rozpočtu určené dodavatelům energií, kteří pak o tuto dotaci sníží domácnostem platby.
Podepsaná novela energetického zákona má vstoupit v účinnost den po svém vyhlášení ve sbírce zákonů. Vláda pak přijme nařízení, ve kterém stanoví podrobnosti, například výši příspěvku. Na úsporný tarif by vláda mohla vyčlenit 30,6 miliardy korun. Z této sumy rozdělí 3,6 miliardy korun mezi domácnosti s domovními kotelnami, které původně v programu podpory nebyly zahrnuty. Příspěvek v úsporném tarifu spolu s odpuštěním poplatku za podporované zdroje by mohl podle dřívějšího vyjádření ministra průmyslu Jozefa Síkely (za STAN) představovat až 16 tisíc korun.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Desetiprocentní růst tarifů u státních zaměstnanců vyjde na čtyři miliardy
01.08.2022
Desetiprocentní navýšení tarifů zaměstnanců ve veřejných službách se zmrazeným platem, které vláda plánuje od 1. září, vyjde veřejné rozpočty letos zhruba na čtyři miliardy korun. Návrh nařízení vlády poslalo v pátek ministerstvo práce a sociálních věcí do připomínkového řízení.
Materiál uvádí, že ze státního rozpočtu má jít na navýšení platů zhruba 1,97 miliardy korun, samosprávy vydají 1,8 miliardy korun a zdravotní pojišťovny 290 milionů korun.
Náklady jsou podle návrhu zahrnuty do aktualizovaného státního rozpočtu, jak ho ve středu schválila vláda.
Výdělek se pro letošek zmrazil úředníkům stejně jako pracovníkům kultury, nepedagogům ve školství a dalším profesím. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky se to týká asi 305 tisíc zaměstnanců. Cílem navýšení je podle zdůvodnění ministerstva práce zlepšení hospodářského postavení této skupiny zaměstnanců a posílení konkurenceschopnosti veřejné správy na trhu práce. Valorizace platových tarifů by měla rovněž snížit dopad rostoucí inflace na domácnosti těchto zaměstnanců, konstatuje materiál.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)