Přeplatek na dani
19.03.2025
Každý rok se mnoho lidí těší na vrácení přeplatku na dani, ale zdaleka ne všichni vědí, jak tento proces funguje. Finanční úřad přeplatky automaticky nevrací, a proto je nutné o ně včas požádat. Přeplatek na dani vzniká tehdy, když poplatník v průběhu roku zaplatil na daních více, než bylo nutné. Nejčastěji se s přeplatkem setkávají zaměstnanci, kterým bylo během roku strháváno více, než kolik odpovídá jejich skutečné daňové povinnosti. U OSVČ a dalších poplatníků může přeplatek vzniknout například při uplatnění slev na dani či odpočitatelných položek.
Ne všechny daňové slevy však vedou k přeplatku, který lze získat zpět. Například sleva na poplatníka snižuje daňovou povinnost, ale pokud poplatník neplatí dostatečně vysokou daň, sleva se plně neuplatní. Oproti tomu některé slevy, například daňový bonus na dítě, mohou být vyplaceny i v případě, že daňová povinnost dosáhne nuly, protože se jedná o takzvaný daňový bonus. To znamená, že pokud má poplatník nárok na tento bonus, může obdržet částku i nad rámec své daňové povinnosti.
Finanční úřad nevrací přeplatek automaticky. Každý poplatník, který ho chce získat zpět, o něj musí požádat. Tato žádost se podává v rámci daňového přiznání, konkrétně v jeho závěrečné části. Poplatník zde uvede, jakým způsobem chce přeplatek obdržet. Možnosti jsou dvě: buď na bankovní účet, což je nejčastější způsob, nebo poštovní poukázkou na adresu. Druhá varianta je dostupná pouze pro nepodnikající fyzické osoby. Důležité je, aby lidé uvedli správné platební údaje. Pokud dojde k chybě při zadávání čísla účtu nebo adresy, může se celý proces značně zpozdit.
Minimální částka pro vrácení přeplatku je stanovena na 200 korun. Pokud je přeplatek nižší, finanční úřad jej nevrací, ale automaticky ho započítá na úhradu případných budoucích daňových povinností poplatníka, například daně z příjmu.
První skupinou poplatníků, kteří se mohou dočkat vrácení přeplatku, jsou zaměstnanci, kterým jejich zaměstnavatel provádí roční zúčtování daně. Pokud zaměstnanec podá všechny potřebné podklady včas, přeplatek obdrží obvykle v dubnové výplatě za březen. Přesný termín však závisí na konkrétním zaměstnavateli.
Pro poplatníky, kteří podávají daňové přiznání sami, platí, že finanční úřad vrací přeplatky do 30 dnů od uplynutí termínu pro podání daňového přiznání. Termíny se liší podle toho, zda poplatník podává přiznání v papírové podobě, elektronicky nebo prostřednictvím daňového poradce.
Pokud poplatník podává přiznání v papírové podobě, lhůta pro jeho podání je stanovena na 1. dubna 2025. V takovém případě finanční úřad vyplatí přeplatek nejpozději do 2. května 2025.
Pokud se rozhodne pro elektronické podání, získává na podání delší lhůtu, a to až do 2. května 2025. V tomto případě je přeplatek vyplacen do 3. června 2025.
Ti, kteří využijí služeb daňového poradce, mají na podání přiznání ještě více času, až do 1. července 2025. V takovém případě ale obdrží přeplatek nejpozději do 2. srpna 2025.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Životní minimum se kvůli zdražování opět navýší
04.07.2022
Od července se zvýší podruhé v letošním roce životní a existenční minimum. Tentokrát o 8,8 procenta, rozhodla ve středu vláda. Důvodem je zdražování. Na pomoc státu tedy dosáhne více lidí. Vyšší životní minimum přímo navýší dvě sociální dávky, dalších šest ovlivní. Podívejte se, které to jsou a zda na ně nyní dosáhnete.
Podle zákona se mohou částky valorizovat od ledna, pokud náklady na výživu a osobní potřeby za příslušné období rostly aspoň o pět procent. Vláda je však může upravit i v mimořádném termínu. A to se stalo v dubnu, kdy se životní minimum zvýšilo o 10 procent, a také nyní od července, kdy bude navýšení činit 8,8 procenta.
Životní minimum se tedy od příští měsíc zvýší z 4250 na 4620 korun. Existenční minimum se zvýší z 2740 na 2980 korun. Důvodem je podle ministra práce Mariana Jurečky celkové zdražování a tedy snaha pomoci nízkopříjmovým rodinám.
V
Vláda příští rok navýší platy ve veřejném sektoru, avšak méně než o inflaci
28.06.2022
V nedělním pořadu České televize Otázky Václava Moravce to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). O kolik by případně mohly výdělky pracovníkům státních a veřejných služeb růst, nepřiblížil. Odbory žádají navýšení o inflaci už pro letošek, a to od července. Devět odborových svazů veřejné sféry je ve stávkové pohotovosti, další čtyři je podporují. Jednání předáků s lídry vládních stran by se mělo uskutečnit v úterý. Stanjura řekl, že při přípravě návrhu rozpočtu zmrazení výdělků navrhovat nebude.
"Říct nula - podle mě to nebude návrh vlády, ani můj, ale nebude to dorovnání inflace. Podle mě by to byl chybný krok. Ano, brali bychom nominálně víc peněz, ale kupovali bychom si méně služeb a zboží," uvedl ministr financí. Podle něj zatím není jasné, o kolik by případně výdělky pracovníků veřejného sektoru mohly příští rok růst. "Důležitý je objem peněz, ne to, zda to poroste o pět, či sedm procent," míní šéf státní poklady. Tlačit chce na zefektivnění práce a snížení počtu pozic.
Podle informačního systému o průměrném výdělku zaměstnával loni veřejný sektor 656 tisíc lidí. Policistům, hasičům či pracovníkům sociálních služeb se letos od ledna zvedl základ výdělku neboli tarif o 700 korun. Učitelé si polepšili o dvě procenta, zdravotníci o šest procent. Úředníkům stejně jako pracovníkům kultury, nepedagogům ve školství a dalším profesím se pro letošek výdělek zmrazil.
Meziroční inflace dosáhla v květnu 16 procent. Odbory požadují úpravu platů už od července. Předáci uvedli, že se chtějí dohodnout na zvýšení od pololetí o 15 procent lidem se zmrazeným příjmem a o 7,6 procenta ostatním. Se členy vlády jednali zatím dvakrát, shoda se ale nenašla. V úterý by měli odboráři vyjednávat s předsedy a předsedkyní koaličních stran. Podle Stanjury není přidání o inflaci realistické.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Reforma paušální daně nahrává švarcsystému
24.06.2022
Vláda schválila návrh ministerstva financí, který má rozšířit okruh živnostníků využívajících režim takzvané paušální daně. Návrh počítá se zvýšením limitu příjmů, které žadatelé o vstup do jednotné daně musí splňovat, a to z jednoho na dva miliony korun. Podle odborníků ale bude daň pro některé profese natolik výhodná, že se znovu rozšíří zakázaný švarcsystém, tedy práce na živnost jen "na oko".
Paušální daň je v současné době určena živnostníkům, kteří mají příjmy do jednoho milionu korun. Měsíčně platí jednu částku, pro letošní rok je stanovena na 5994 korun. Zahrnuje jak daň z příjmů, tak zdravotní a sociální pojištění.
Výhodou je, že živnostník s paušální daní nemusí podávat daňové přiznání a vyhne se také kontrolám z finančních úřadů. V současnosti využívá tuto daň asi 80 tisíc lidí.
Pokud současný návrh ministerstva financí schválí Parlament, zvýší se od ledna 2023 limit příjmů u paušální daně na dva miliony korun. Rozšíří se tedy významně okruh podnikatelů, kteří budou moci daň využít. Změna souvisí s návrhem navýšit limit pro povinnou registraci k dani z přidané hodnoty (DPH) z jednoho na dva miliony korun.
V
Den daňové svobody v Česku je letos o 12 dnů dříve před průměrem eurozóny
17.06.2022
Den daňové svobody v Česku, který letos připadl na dnešek, je o 12 dnů před průměrem eurozóny. Tam připadl na 29. června. Mezi zeměmi Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) je Česko přesně v polovině. Vyplývá to z žebříčku, který představil novinářům Liberální institut, který od roku 2000 den daňové svobody počítá. Označuje se jím pomyslný okamžik, od kterého jde veškerá mzda na konto občana. Do té doby jeho příjem připadá státu.
Medián OECD odpovídá přesně českému dni daňové svobody, průměr je pak o deset dní napřed - 7. června. Jako první byl letos den daňové svobody v Irsku (25. března), poté ve Švýcarsku (7. května) a v Jižní Koreji (19. května). Nejpozději naopak bude ve Francii (26. července), Belgii (19. července) a Finsku (17. července). Z okolních států je dříve než v ČR na Slovensku (10. června) a v Polsku (13. června). Později je v Německu (21. června) a v Rakousku (3. července).
Češi budou letos podle žebříčku na stát pracovat 167 dní, tedy o osm dní méně než loni. Liberální institut při výpočtu vychází z kalkulací OECD. Tato metodika využívá odhad poměru veřejných výdajů na hrubém domácím produktu.
V