Přeplatek na dani
19.03.2025
Každý rok se mnoho lidí těší na vrácení přeplatku na dani, ale zdaleka ne všichni vědí, jak tento proces funguje. Finanční úřad přeplatky automaticky nevrací, a proto je nutné o ně včas požádat. Přeplatek na dani vzniká tehdy, když poplatník v průběhu roku zaplatil na daních více, než bylo nutné. Nejčastěji se s přeplatkem setkávají zaměstnanci, kterým bylo během roku strháváno více, než kolik odpovídá jejich skutečné daňové povinnosti. U OSVČ a dalších poplatníků může přeplatek vzniknout například při uplatnění slev na dani či odpočitatelných položek.
Ne všechny daňové slevy však vedou k přeplatku, který lze získat zpět. Například sleva na poplatníka snižuje daňovou povinnost, ale pokud poplatník neplatí dostatečně vysokou daň, sleva se plně neuplatní. Oproti tomu některé slevy, například daňový bonus na dítě, mohou být vyplaceny i v případě, že daňová povinnost dosáhne nuly, protože se jedná o takzvaný daňový bonus. To znamená, že pokud má poplatník nárok na tento bonus, může obdržet částku i nad rámec své daňové povinnosti.
Finanční úřad nevrací přeplatek automaticky. Každý poplatník, který ho chce získat zpět, o něj musí požádat. Tato žádost se podává v rámci daňového přiznání, konkrétně v jeho závěrečné části. Poplatník zde uvede, jakým způsobem chce přeplatek obdržet. Možnosti jsou dvě: buď na bankovní účet, což je nejčastější způsob, nebo poštovní poukázkou na adresu. Druhá varianta je dostupná pouze pro nepodnikající fyzické osoby. Důležité je, aby lidé uvedli správné platební údaje. Pokud dojde k chybě při zadávání čísla účtu nebo adresy, může se celý proces značně zpozdit.
Minimální částka pro vrácení přeplatku je stanovena na 200 korun. Pokud je přeplatek nižší, finanční úřad jej nevrací, ale automaticky ho započítá na úhradu případných budoucích daňových povinností poplatníka, například daně z příjmu.
První skupinou poplatníků, kteří se mohou dočkat vrácení přeplatku, jsou zaměstnanci, kterým jejich zaměstnavatel provádí roční zúčtování daně. Pokud zaměstnanec podá všechny potřebné podklady včas, přeplatek obdrží obvykle v dubnové výplatě za březen. Přesný termín však závisí na konkrétním zaměstnavateli.
Pro poplatníky, kteří podávají daňové přiznání sami, platí, že finanční úřad vrací přeplatky do 30 dnů od uplynutí termínu pro podání daňového přiznání. Termíny se liší podle toho, zda poplatník podává přiznání v papírové podobě, elektronicky nebo prostřednictvím daňového poradce.
Pokud poplatník podává přiznání v papírové podobě, lhůta pro jeho podání je stanovena na 1. dubna 2025. V takovém případě finanční úřad vyplatí přeplatek nejpozději do 2. května 2025.
Pokud se rozhodne pro elektronické podání, získává na podání delší lhůtu, a to až do 2. května 2025. V tomto případě je přeplatek vyplacen do 3. června 2025.
Ti, kteří využijí služeb daňového poradce, mají na podání přiznání ještě více času, až do 1. července 2025. V takovém případě ale obdrží přeplatek nejpozději do 2. srpna 2025.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Soud ulevil žadatelům o odpočet DPH v prověrkách dodavatelů
13.05.2022
Finanční úřady v posledních letech zpřísňují kritéria, kdy hodnotí uplatnění odpočtu daně z přidané hodnoty (DPH) z přijatého zboží nebo služby jako oprávněné. Vedle podmínky, že podnikatel prokáže přijetí plnění od jiného plátce DPH a jeho následné použití pro svou zdanitelnou ekonomickou činnost, se do popředí zájmu berních úředníků dostává nutnost prokázat takzvaného deklarovaného dodavatele, tedy osobu uvedenou na daňovém dokladu.
Na první pohled se může zdát, že v praxi nejde o nic tak zásadního – opak je ale pravdou. Obezřetný podnikatel v pozici příjemce plnění bude zpravidla mít důkazy, pravděpodobně smluvní dokumentaci a jiné listiny, případně je získá za pomoci výslechu osob podílejících se na daném obchodním případu, kterými prokáže faktickou existenci přijatého zboží či služby. Současně by mu nemělo činit problém prokázat, že je použil v rámci svých podnikatelských aktivit. V drtivé většině případů, s nimiž se dnes setkávám, však tyto důkazy spolehlivě nevedou k závěru, že podnikatel přijal předmětné plnění právě od té osoby, která je na faktuře uvedena jako dodavatel zboží nebo poskytovatel služby. Jsou si toho vědomy i finanční úřady, jež většinu daňových kontrol na DPH zaměřují právě na prokazování deklarovaného dodavatele.
V
Vláda chce, aby podnikatel byl plátcem DPH až od obratu dvou milionu korun
10.05.2022
Ministerstvo financí chce lidem usnadnit podnikání. Od příštího roku tak dle dnes zveřejněné informace navrhuje zvýšit limit pro vstup do režimu paušální daně na dva miliony korun ročního obratu. Zároveň by nejpozději letos v červnu měla být na úrovni EU schválena žádost ministerstva financí na navýšení limitu, od kterého je povinné plátcovství DPH, a to rovněž na dva miliony korun ročního obratu. V současnosti je v obou případech limitem částka jednoho milionu korun.
V současnosti se třeba i z osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) už od roční výše obratu jednoho milionu korun stává plátce DPH. Podléhá tedy povinnosti kontrolního hlášení a měsíčního přiznávání DPH, což představuje nemalou administrativní zátěž. Je proto žádoucí hranici plátcovství DPH zvýšit, jak jen to nejvíce bude možné – tak abychom přitom byli v souladu s legislativou EU. Na úrovni EU však podle návrhu Bruselu má limit odpovídat od roku 2025 celkem 85 tisícům eur, což podle nynější kursu je dokonce zhruba 2,13 milionu korun. Takže proto ministerstvo financí předpokládá, že jeho žádost o navýšení limitu bude v Bruselu schválena.
S
Druhé Milostivé léto? Dopadne až o 70 % hůře než to první
03.05.2022
Politici plánují druhé kolo akce Milostivé léto a slibují si od něho, že bude minimálně stejně úspěšné jako to první. Odborníci na inkaso dluhů ze společnosti M.B.A. Finance ale upozorňují, že možnosti oddlužení využije ještě méně lidí než v prvním kole. Z jejich dlouhodobých statistik vychází, že pokud oslovují podruhé stejnou skupinu dlužníků, úspěšnost vymáhání klesá až o sedmdesát procent. Pokud vláda vyhlásí druhé kolo Milostivého léta jen přes média a webové stránky zainteresovaných organizací, dá se očekávat, že výsledek bude stejný a moc lidí v exekuci šanci nevyužije.
„Většinu dlužníků musíme dotlačit k aktivní komunikaci. Musíme s nimi osobně, nebo alespoň po telefonu mluvit, protože více jak dvě třetiny z nich na písemné výzvy, e-maily, nebo sms zprávy nereagují,“ vysvětlil Jakub Zetek, provozní ředitel M.B.A. Finance, co je potřeba udělat, aby přiměli dlužníky platit své závazky. Pouhým zopakováním stejného postupu bude výsledek minimální. Podle něj by pomohla změna způsobu komunikace nebo navýšení pozitivní motivace, která by přiměla dlužníky jednat. Například by v druhém kole Milostivého léta mohla zafungovat osobní nabídka splátkového kalendáře.
V prvním kole Milostivé léta od října 2021 do ledna 2022 měli dlužníci možnost ukončit exekuci, pokud zaplatili jen jistinu dluhu plus poplatek 908 korun exekutorovi. Exekutorská komora uvedla, že se akce vztahovala na zhruba 400 tisíc z 1,2 milionu probíhajících exekucí, které jsou vedeny proti 720 tisícům lidí. Odhad neziskové organizace Člověk v tísni uváděl šanci oddlužení pro zhruba 300 tisíc lidí. Podle výsledků zveřejněných Exekutorskou komorou na konci března bylo zastaveno na 42 000 exekucí, které byly vedeny proti 15 000 občanů. To by znamenalo maximální úspěšnost zhruba 5 promile.
S
Nová výše důstojné mzdy v Česku
29.04.2022
Minimální důstojná mzda pro Česko činila loni 31 146 korun hrubého, pro Prahu pak 36 717 korun hrubého. Letos ovšem výrazně vzroste. Minimální důstojná mzda je částka, za kterou lidé pracující na plný úvazek zvládnou při stávající hladině cen pokrýt výdaje za všechny běžné věci. Každý rok ji vypočítávají sociologové z Platformy pro minimální důstojnou mzdu.
Na takto definovanou minimální důstojnou mzdu nedosáhne necelá polovina pracujících, přesně 41 procent. Pod hranicí důstojné mzdy byla necelá polovina zaměstnaných žen (48 procent), u mužů činil poměr úvazků finančně ohodnocených nižšími než uvedenými částkami 35 procent. Pro rok 2022 zároveň vzhledem k rapidně rostoucí inflaci, rostoucím cenám energií i pokračující válce na Ukrajině očekávají odborníci z Platformy pro minimální důstojnou mzdu výrazné zvýšení této částky. Stejně tak se dál zvýší počet lidí, kteří na ni nedosáhnou.
V