Přeplatek na dani
19.03.2025
Každý rok se mnoho lidí těší na vrácení přeplatku na dani, ale zdaleka ne všichni vědí, jak tento proces funguje. Finanční úřad přeplatky automaticky nevrací, a proto je nutné o ně včas požádat. Přeplatek na dani vzniká tehdy, když poplatník v průběhu roku zaplatil na daních více, než bylo nutné. Nejčastěji se s přeplatkem setkávají zaměstnanci, kterým bylo během roku strháváno více, než kolik odpovídá jejich skutečné daňové povinnosti. U OSVČ a dalších poplatníků může přeplatek vzniknout například při uplatnění slev na dani či odpočitatelných položek.
Ne všechny daňové slevy však vedou k přeplatku, který lze získat zpět. Například sleva na poplatníka snižuje daňovou povinnost, ale pokud poplatník neplatí dostatečně vysokou daň, sleva se plně neuplatní. Oproti tomu některé slevy, například daňový bonus na dítě, mohou být vyplaceny i v případě, že daňová povinnost dosáhne nuly, protože se jedná o takzvaný daňový bonus. To znamená, že pokud má poplatník nárok na tento bonus, může obdržet částku i nad rámec své daňové povinnosti.
Finanční úřad nevrací přeplatek automaticky. Každý poplatník, který ho chce získat zpět, o něj musí požádat. Tato žádost se podává v rámci daňového přiznání, konkrétně v jeho závěrečné části. Poplatník zde uvede, jakým způsobem chce přeplatek obdržet. Možnosti jsou dvě: buď na bankovní účet, což je nejčastější způsob, nebo poštovní poukázkou na adresu. Druhá varianta je dostupná pouze pro nepodnikající fyzické osoby. Důležité je, aby lidé uvedli správné platební údaje. Pokud dojde k chybě při zadávání čísla účtu nebo adresy, může se celý proces značně zpozdit.
Minimální částka pro vrácení přeplatku je stanovena na 200 korun. Pokud je přeplatek nižší, finanční úřad jej nevrací, ale automaticky ho započítá na úhradu případných budoucích daňových povinností poplatníka, například daně z příjmu.
První skupinou poplatníků, kteří se mohou dočkat vrácení přeplatku, jsou zaměstnanci, kterým jejich zaměstnavatel provádí roční zúčtování daně. Pokud zaměstnanec podá všechny potřebné podklady včas, přeplatek obdrží obvykle v dubnové výplatě za březen. Přesný termín však závisí na konkrétním zaměstnavateli.
Pro poplatníky, kteří podávají daňové přiznání sami, platí, že finanční úřad vrací přeplatky do 30 dnů od uplynutí termínu pro podání daňového přiznání. Termíny se liší podle toho, zda poplatník podává přiznání v papírové podobě, elektronicky nebo prostřednictvím daňového poradce.
Pokud poplatník podává přiznání v papírové podobě, lhůta pro jeho podání je stanovena na 1. dubna 2025. V takovém případě finanční úřad vyplatí přeplatek nejpozději do 2. května 2025.
Pokud se rozhodne pro elektronické podání, získává na podání delší lhůtu, a to až do 2. května 2025. V tomto případě je přeplatek vyplacen do 3. června 2025.
Ti, kteří využijí služeb daňového poradce, mají na podání přiznání ještě více času, až do 1. července 2025. V takovém případě ale obdrží přeplatek nejpozději do 2. srpna 2025.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Vláda schválila návrh novely, která snižuje spotřební daň na naftu a benzin o 1,5 koruny
15.04.2022
Vláda ve středu schválila návrh novely zákona o dočasném snížení spotřební daně na naftu a benzin o 1,5 koruny na litr. Premiér Petr Fiala to oznámil na tiskové konferenci po jednání kabinetu. Ministr financí Zbyněk Stanjura (oba ODS) před týdnem uvedl, že opatření by mělo platit v období od 1. června do 30. září. U nafty přitom ministerstvo financí zvažuje zavést snížení trvale.
Opatřením vláda reaguje na prudký nárůst cen pohonných hmot v souvislosti s invazí ruských vojsk na Ukrajinu.
Ministři se na snížení domluvili už před týdnem, tuto středu rozhodli o legislativní úpravě. Musí ji ještě schválit Parlament a podepsat prezident. Z litru benzinu se nyní odvádí daň 12,84 koruny a u nafty 9,95 koruny.
V
Jiný kraj, jiná mzda
11.04.2022
Elektrotechnici v Jihočeském kraji si vydělají v průměru 55 tisíc hrubého měsíčně. Jejich kolegové v Karlovarském kraji o skoro 18 tisíc méně. I u dalších profesí objevili statistici Informačního systému o průměrném výdělku (ISPV) mnohatisícové rozdíly jen proto, že pracují v jiném kraji. Data také potvrdila, že platy ve státní sféře jsou výrazně vyšší než mzdy ve sféře soukromé. Z nově zveřejněných údajů ISPV vyplývá, že za poslední čtvrtletí loňského roku byla průměrná měsíční mzda v soukromé sféře 41 940 korun. Vzrostla meziročně o 4,9 procenta. Průměrný plat ve státním sektoru byl 47 480 korun, meziročně si polepšil jen o 0,1 procenta. Státní zaměstnanci tak berou v průměru o 5540 korun více než lidé mimo erár. „Odměňování v platové sféře je dané platovými tabulkami, které podléhají nařízením vlády. V posledních letech jsou motorem růstu v platové sféře odvětví zdravotnictví a školství, které odrážejí poptávku po kvalifikovaných zaměstnancích v těchto odvětvích. Samozřejmě nesmíme zapomenout na mimořádné úsilí zdravotníků a jiných zaměstnanců v průběhu pandemie, které mělo pozitivní vliv na jejich odměny a celkový růst platů,“ míní Pavel Mrázek, ředitel úseku statistiky společnosti Trexima, která pro ministerstvo práce a sociálních věcí každé čtvrtletí vypracovává mzdové statistiky ISPV.
Nejvíce si za uplynulý rok polepšili zaměstnanci v odvětví „činnosti v oblasti nemovitostí“, mzdy jim vzrostly skoro o 20 procent. O deset procent se mzda zvýšila i lidem pracujícím v „kulturní, zábavní a rekreační činnosti“. Ve státní sféře si pak polepšili nejvíce lidé pracující ve vzdělávání, a to skoro o sedm procent.
Kromě rozdílů v sektorech data ISPV odhalila také velké odlišnosti v odměňování na stejných pozicích v různých regionech. Například podle mediánu hrubé měsíční mzdy (jde o prostřední údaj z řady mezd od nejnižší po nejvyšší) berou strojírenští technici nejméně v Moravskoslezském kraji, 36 847 korun. Ve Středočeském kraji pak vydělávají naopak nejvíce, a to 49 277 korun. Ve stejném kraji mají nejvyšší mzdu také nástrojáři a příbuzné profese, medián jejich hrubé mzdy činil 36 749 korun. Naopak jejich kolegové v sousedním Jihočeském kraji vydělávají nejméně ze všech krajů, jen 30 037 korun.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Ministerstvo financí zvažuje, že by nižší spotřební daň u nafty zůstala natrvalo
11.04.2022
Ministerstvo financí zvažuje ponechat sníženou spotřební daň u nafty trvale. Důvodem je konkurenceschopnost s okolními zeměmi. Na dnešním setkání s novináři to uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Vláda ve středu schválila snížení spotřební daně na naftu i benzin o 1,50 koruny na litr, a to pro období od 1. června do 30. září. Příslušnou novelu zákona ještě musí schválit Parlament a podepsat prezident. Z litru benzinu se nyní odvádí daň 12,84 koruny a u nafty 9,95 koruny.
Podle čtvrtečního vyjádření dopravců je snížení spotřební daně na minimum požadované EU důležitým krokem k obnovení konkurenceschopnosti českých dopravců vůči zahraničním firmám, jejichž vlády už k tomuto opatření přistoupily dříve. Zároveň uvedli, že chtějí s vládou hovořit o tom, aby snížení bylo trvalé. Dál trvají také na přímé finanční pomoci od státu.
V
Které příjmy daníte a co stačí hlásit?
29.03.2022
Z některých příjmů se neplatí daň. Většinou se tyto "osvobozené" příjmy neuvádí do daňového přiznání, jsou však i situace, kdy se oznámit musí. Například loni dostala řada podnikatelů kompenzační bonusy a dotace na pomoc podnikání v době pandemie. "Mezi daňově osvobozené příjmy patří například dědictví, plnění z pojištění majetku, náhrady majetkové újmy a při splnění zákonných podmínek příjmy z prodeje cenných papírů, nemovitostí nebo dary," uvádí Gabriela Ivanco, daňová poradkyně společnosti Mazars.
Daňově osvobozený příjem za rok 2021 vyšší než pět milionů korun je však potřeba oznámit finančnímu úřadu. Limit se posuzuje u každého příjmu jednotlivě. Termín pro oznámení takového příjmu je stejný jako pro podání daňového přiznání. Daňová expertka Ivanco například upozorňuje, že v loňském roce obdrželi někteří lidé finanční plnění z důvodu zasažení svých nemovitostí tornádem, zejména na jižní Moravě a v Ústeckém kraji. Obdržená částka z pojištění majetku mohla přitom být v takových případech i vyšší než zmíněných pět milionů korun, a i tito lidé tak musí podat příslušné oznámení na finanční úřad. "Písemné oznámení tak není v praxi pouze záležitostí bohatých lidí, ale v některých situacích se může dotýkat i lidí s běžnými příjmy," upřesňuje Gabriela Ivanco.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)