Přeplatek na dani
19.03.2025
Každý rok se mnoho lidí těší na vrácení přeplatku na dani, ale zdaleka ne všichni vědí, jak tento proces funguje. Finanční úřad přeplatky automaticky nevrací, a proto je nutné o ně včas požádat. Přeplatek na dani vzniká tehdy, když poplatník v průběhu roku zaplatil na daních více, než bylo nutné. Nejčastěji se s přeplatkem setkávají zaměstnanci, kterým bylo během roku strháváno více, než kolik odpovídá jejich skutečné daňové povinnosti. U OSVČ a dalších poplatníků může přeplatek vzniknout například při uplatnění slev na dani či odpočitatelných položek.
Ne všechny daňové slevy však vedou k přeplatku, který lze získat zpět. Například sleva na poplatníka snižuje daňovou povinnost, ale pokud poplatník neplatí dostatečně vysokou daň, sleva se plně neuplatní. Oproti tomu některé slevy, například daňový bonus na dítě, mohou být vyplaceny i v případě, že daňová povinnost dosáhne nuly, protože se jedná o takzvaný daňový bonus. To znamená, že pokud má poplatník nárok na tento bonus, může obdržet částku i nad rámec své daňové povinnosti.
Finanční úřad nevrací přeplatek automaticky. Každý poplatník, který ho chce získat zpět, o něj musí požádat. Tato žádost se podává v rámci daňového přiznání, konkrétně v jeho závěrečné části. Poplatník zde uvede, jakým způsobem chce přeplatek obdržet. Možnosti jsou dvě: buď na bankovní účet, což je nejčastější způsob, nebo poštovní poukázkou na adresu. Druhá varianta je dostupná pouze pro nepodnikající fyzické osoby. Důležité je, aby lidé uvedli správné platební údaje. Pokud dojde k chybě při zadávání čísla účtu nebo adresy, může se celý proces značně zpozdit.
Minimální částka pro vrácení přeplatku je stanovena na 200 korun. Pokud je přeplatek nižší, finanční úřad jej nevrací, ale automaticky ho započítá na úhradu případných budoucích daňových povinností poplatníka, například daně z příjmu.
První skupinou poplatníků, kteří se mohou dočkat vrácení přeplatku, jsou zaměstnanci, kterým jejich zaměstnavatel provádí roční zúčtování daně. Pokud zaměstnanec podá všechny potřebné podklady včas, přeplatek obdrží obvykle v dubnové výplatě za březen. Přesný termín však závisí na konkrétním zaměstnavateli.
Pro poplatníky, kteří podávají daňové přiznání sami, platí, že finanční úřad vrací přeplatky do 30 dnů od uplynutí termínu pro podání daňového přiznání. Termíny se liší podle toho, zda poplatník podává přiznání v papírové podobě, elektronicky nebo prostřednictvím daňového poradce.
Pokud poplatník podává přiznání v papírové podobě, lhůta pro jeho podání je stanovena na 1. dubna 2025. V takovém případě finanční úřad vyplatí přeplatek nejpozději do 2. května 2025.
Pokud se rozhodne pro elektronické podání, získává na podání delší lhůtu, a to až do 2. května 2025. V tomto případě je přeplatek vyplacen do 3. června 2025.
Ti, kteří využijí služeb daňového poradce, mají na podání přiznání ještě více času, až do 1. července 2025. V takovém případě ale obdrží přeplatek nejpozději do 2. srpna 2025.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Zaměstnanci státu by si měli polepšit v průměru o 450 Kč měsíčně
17.02.2022
Celkové výdaje na platy zaměstnanců státu včetně odvodů by měly letos meziročně vzrůst o 6,8 miliardy korun na téměř 246 miliard korun. Počítá s tím návrh letošního státního rozpočtu, který poslancům předložila koaliční vláda Petra Fialy (ODS). Počet míst ve státním sektoru se má zvýšit o 6610.
Zaměstnanci by si měli v průměru měsíčně polepšit o 450 korun a měli by v průměru pobírat 40.520 měsíčně hrubého. Podle posledních údajů Českého statistického úřadu za loňské třetí čtvrtletí vzrostla průměrná hrubá mzda v Česku meziročně o 5,7 procenta na 37.499 korun. V hrubém tak zaměstnanci dostávali v průměru o 2012 korun více než před rokem.
Portál na daňová přiznání je hůře dostupný, servery Finanční správy jsou přetížené
17.02.2022
Finanční správa o tom informovala na svém facebooku, problém intenzivně řeší. Lidé ale daňová přiznání podávat mohou. V úterý správa zveřejnila aktualizovaný formulář daňového přiznání za rok 2021. "Aktuálně detekujeme zvýšenou zátěž databázových serverů, která způsobuje zhoršenou dostupnost vybraných stránek portálu MOJE daně.
Problém analyzujeme a intenzivně pracujeme na nápravě. Za případné komplikace se omlouváme," uvedla Finanční správa krátce po poledni. Papírové přiznání k dani z příjmů fyzických osob mohou lidé odevzdávat do 1. dubna. Pokud volí elektronickou formu, pak mají čas až do 2. května 2022. Povinné je podávání přiznání k daním z příjmů výhradně elektronicky pouze pro držitele datové schránky zřízené ze zákona. Netýká se tedy držitelů datových schránek zřízených na žádost.
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Kdy musí zaměstnanec podat daňové přiznání sám
14.02.2022
Za většinu zaměstnanců vyřizují roční daňové záležitosti mzdové účetní ve firmách. A mají na to už jen pár dní - přesněji do 15. února. V některých případech si ale musejí daně řešit zaměstnanci sami. O které případy se jedná a na co si dát pozor, ukazujeme v dalším díle našeho letošního daňového seriálu.
Nejpozději do 15. února musejí zaměstnanci odevzdat do mzdové účtárny všechny podklady nezbytné pro uplatnění odečitatelných položek a slev na dani. Roční daňové zúčtování za ně provede zaměstnavatel.
"V ročním zúčtování daně se vypočítá roční daňová povinnost. Zaměstnanci uplatňující nezdanitelné položky, daňovou slevu školkovné nebo slevu na manželku či manžela mají roční daňovou povinnost nižší, než odpovídá zaplaceným daňovým zálohám," vysvětluje Gabriela Ivanco, daňová poradkyně společnosti Mazars.
V
Česká minimální mzda patří v EU mezi nejnižší
07.02.2022
Minimální mzdy se v zemích Evropské unie výrazně liší. Zatímco nejnižší je s 332 eury v Bulharsku, nejvyšší ji má Lucembursko, a to 2257 eur. Při přepočtu na kupní sílu je sice rozdíl menší, ale stále znatelný. I proto má letos evropský parlament hlasovat o směrnici, která by rozdíly napříč unií upravila. Pro Česko by to mohlo znamenat zvýšení minimálního příjmu o několik tisíc korun.
O tom, zda se minimální mzda v Česku na tento popud pohne směrem vzhůru, rozhodne podoba, v jaké bude případně směrnice přijata. Tedy zda půjde pouze o doporučení, jak a podle čeho minimální mzdu v každém státě nastavit, nebo zda skutečně určí konkrétní pravidla výpočtu.
První, volnější variantu prosazují zaměstnavatelé napříč zeměmi. Naopak odboráři tvrdí, že bez jasně stanovených pravidel to nepůjde. Podle odborů totiž to, co není v legislativě, je v praxi velice těžko dosažitelné.
V