Přeplatek na dani
19.03.2025
Každý rok se mnoho lidí těší na vrácení přeplatku na dani, ale zdaleka ne všichni vědí, jak tento proces funguje. Finanční úřad přeplatky automaticky nevrací, a proto je nutné o ně včas požádat. Přeplatek na dani vzniká tehdy, když poplatník v průběhu roku zaplatil na daních více, než bylo nutné. Nejčastěji se s přeplatkem setkávají zaměstnanci, kterým bylo během roku strháváno více, než kolik odpovídá jejich skutečné daňové povinnosti. U OSVČ a dalších poplatníků může přeplatek vzniknout například při uplatnění slev na dani či odpočitatelných položek.
Ne všechny daňové slevy však vedou k přeplatku, který lze získat zpět. Například sleva na poplatníka snižuje daňovou povinnost, ale pokud poplatník neplatí dostatečně vysokou daň, sleva se plně neuplatní. Oproti tomu některé slevy, například daňový bonus na dítě, mohou být vyplaceny i v případě, že daňová povinnost dosáhne nuly, protože se jedná o takzvaný daňový bonus. To znamená, že pokud má poplatník nárok na tento bonus, může obdržet částku i nad rámec své daňové povinnosti.
Finanční úřad nevrací přeplatek automaticky. Každý poplatník, který ho chce získat zpět, o něj musí požádat. Tato žádost se podává v rámci daňového přiznání, konkrétně v jeho závěrečné části. Poplatník zde uvede, jakým způsobem chce přeplatek obdržet. Možnosti jsou dvě: buď na bankovní účet, což je nejčastější způsob, nebo poštovní poukázkou na adresu. Druhá varianta je dostupná pouze pro nepodnikající fyzické osoby. Důležité je, aby lidé uvedli správné platební údaje. Pokud dojde k chybě při zadávání čísla účtu nebo adresy, může se celý proces značně zpozdit.
Minimální částka pro vrácení přeplatku je stanovena na 200 korun. Pokud je přeplatek nižší, finanční úřad jej nevrací, ale automaticky ho započítá na úhradu případných budoucích daňových povinností poplatníka, například daně z příjmu.
První skupinou poplatníků, kteří se mohou dočkat vrácení přeplatku, jsou zaměstnanci, kterým jejich zaměstnavatel provádí roční zúčtování daně. Pokud zaměstnanec podá všechny potřebné podklady včas, přeplatek obdrží obvykle v dubnové výplatě za březen. Přesný termín však závisí na konkrétním zaměstnavateli.
Pro poplatníky, kteří podávají daňové přiznání sami, platí, že finanční úřad vrací přeplatky do 30 dnů od uplynutí termínu pro podání daňového přiznání. Termíny se liší podle toho, zda poplatník podává přiznání v papírové podobě, elektronicky nebo prostřednictvím daňového poradce.
Pokud poplatník podává přiznání v papírové podobě, lhůta pro jeho podání je stanovena na 1. dubna 2025. V takovém případě finanční úřad vyplatí přeplatek nejpozději do 2. května 2025.
Pokud se rozhodne pro elektronické podání, získává na podání delší lhůtu, a to až do 2. května 2025. V tomto případě je přeplatek vyplacen do 3. června 2025.
Ti, kteří využijí služeb daňového poradce, mají na podání přiznání ještě více času, až do 1. července 2025. V takovém případě ale obdrží přeplatek nejpozději do 2. srpna 2025.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Podat přiznání k dani z nemovitých věcí je nutné do 31. ledna
28.01.2022
Jestli jste se minulý rok staly majiteli nemovitosti nebo jste u té stávající provedli významné změny, máte povinnost podat přiznání k dani z nemovitých věcí. Nejzazším termínem je pondělí 31. ledna. Vzhledem k množství prodaných a pořízených nemovitostí za rok 2021 by se tato povinnost měla podle odhadu dotknout zhruba 230 tisíc lidí.
Týká se všech, kteří v loňském roce do svého vlastnictví nabyli pozemek, dům či bytovou jednotku. To samé platí v případě, pokud byly u stávající nemovitosti provedeny změny, které se dotkly změny druhu stavby či výměry zastavěné plochy nebo plochy bytu. Přiznání se týká také nově vybudovaných zpevněných ploch sloužící k podnikání nebo nově vydaných stavebních povolení na pozemek k výstavbě zdanitelné stavby,“ vysvětluje Jana Melicharová, daňová poradkyně společnosti KODAP. Přiznání se podává i v situaci, pokud majitel nemovitost dostal darem či zdědil. Přiznání k dani lze podat v elektronické podobě prostřednictvím portálu MOJE daně. Formulář je k dispozici také v tištěné podobě, a sice na místně příslušném finančním úřadě. Lze si jej také stáhnout z webu Finanční správy ČR.
S
Nefunguje elektronické podání daňového přiznání
20.01.2022
Lidé, kteří jsou zvyklí podávat daňové přiznání elektronickou formou, si letos budou muset počkat. Finanční správa provádí aktualizaci databáze, která má potrvat až do druhé poloviny února. „Finanční správa upozorňuje veřejnost na skutečnost, že z důvodu probíhající aktualizace databáze formulářů není zatím možné zpracovat a odeslat formulář daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2021 přes aplikaci Elektronická podání (EPO),“ uvedla už 6. ledna Finanční správa na svém webu.
Přitom pro určitou skupinu daňových poplatníků začala od 1. ledna tohoto roku platit povinnost podávat daňové přiznání výhradně elektronicky. Jedná se o lidi, kteří si zřídili datovou schránku ze zákona, nikoliv o ty, kdo si datovou schránku založili na vlastní žádost (podnikající fyzické osoby, osobní datové schránky). Konkrétně se tedy povinnost elektronického podání daňového přiznání týká „pouze případů, kdy za poplatníka činí podání daňového přiznání profesionální zástupce, který má pro roli zástupce datovou schránku ze zákona zřízenou, a dále v případě, že má poplatník zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem,“ vysvětluje Finanční správa.
S
Vyšší zálohy na pojištění OSVČ v roce 2022
11.01.2022
Osoby samostatně výdělečně činné si letos připlatí na zdravotním a sociálním pojištění. "Minimální zálohy pro OSVČ poměrně výrazně vzrostou, a to o 487 korun za měsíc," říká Gabriela Ivanco z Mazars.
Nová výše minimální zálohy na zdravotní pojištění od ledna 2022 činí 2627 Kč. Novou částku je nutno odvést již počínaje lednovou platbou pojistného, tedy nejpozději do 8. února. Nová minimální záloha na sociální pojištění bude činit 2841 korun. Novou zálohu začnou platit OSVČ až od měsíce následujícího po podání přehledu o příjmech a výdajích.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
České příjmy ovlivní globální daň
07.01.2022
Až miliardy mohou Česku přinést mezinárodní pravidla o daních. Příjmy českého rozpočtu totiž nejsou závislé jen na tom, jaké jsou nastaveny domácí daňové zákony. V příštích letech je může ovlivnit také globální daň, která byla schválena po dlouhých čtyřech letech. Roli mohou rovněž hrát i takzvané převodní ceny. Informace o nich přinášíme v dalším dílu seriálu, který HN připravují s poradenskou společností V4 Group.
Zisky nadnárodních digitálních gigantů jsou už několik let tématem mezinárodních debat o rozdělení daní. Přestože společnosti jako Google nebo Facebook vytvářejí své zisky po celém světě, daně platí takřka výhradně v zemi, kde mají svá sídla.
V