Přeplatek na dani
19.03.2025
Každý rok se mnoho lidí těší na vrácení přeplatku na dani, ale zdaleka ne všichni vědí, jak tento proces funguje. Finanční úřad přeplatky automaticky nevrací, a proto je nutné o ně včas požádat. Přeplatek na dani vzniká tehdy, když poplatník v průběhu roku zaplatil na daních více, než bylo nutné. Nejčastěji se s přeplatkem setkávají zaměstnanci, kterým bylo během roku strháváno více, než kolik odpovídá jejich skutečné daňové povinnosti. U OSVČ a dalších poplatníků může přeplatek vzniknout například při uplatnění slev na dani či odpočitatelných položek.
Ne všechny daňové slevy však vedou k přeplatku, který lze získat zpět. Například sleva na poplatníka snižuje daňovou povinnost, ale pokud poplatník neplatí dostatečně vysokou daň, sleva se plně neuplatní. Oproti tomu některé slevy, například daňový bonus na dítě, mohou být vyplaceny i v případě, že daňová povinnost dosáhne nuly, protože se jedná o takzvaný daňový bonus. To znamená, že pokud má poplatník nárok na tento bonus, může obdržet částku i nad rámec své daňové povinnosti.
Finanční úřad nevrací přeplatek automaticky. Každý poplatník, který ho chce získat zpět, o něj musí požádat. Tato žádost se podává v rámci daňového přiznání, konkrétně v jeho závěrečné části. Poplatník zde uvede, jakým způsobem chce přeplatek obdržet. Možnosti jsou dvě: buď na bankovní účet, což je nejčastější způsob, nebo poštovní poukázkou na adresu. Druhá varianta je dostupná pouze pro nepodnikající fyzické osoby. Důležité je, aby lidé uvedli správné platební údaje. Pokud dojde k chybě při zadávání čísla účtu nebo adresy, může se celý proces značně zpozdit.
Minimální částka pro vrácení přeplatku je stanovena na 200 korun. Pokud je přeplatek nižší, finanční úřad jej nevrací, ale automaticky ho započítá na úhradu případných budoucích daňových povinností poplatníka, například daně z příjmu.
První skupinou poplatníků, kteří se mohou dočkat vrácení přeplatku, jsou zaměstnanci, kterým jejich zaměstnavatel provádí roční zúčtování daně. Pokud zaměstnanec podá všechny potřebné podklady včas, přeplatek obdrží obvykle v dubnové výplatě za březen. Přesný termín však závisí na konkrétním zaměstnavateli.
Pro poplatníky, kteří podávají daňové přiznání sami, platí, že finanční úřad vrací přeplatky do 30 dnů od uplynutí termínu pro podání daňového přiznání. Termíny se liší podle toho, zda poplatník podává přiznání v papírové podobě, elektronicky nebo prostřednictvím daňového poradce.
Pokud poplatník podává přiznání v papírové podobě, lhůta pro jeho podání je stanovena na 1. dubna 2025. V takovém případě finanční úřad vyplatí přeplatek nejpozději do 2. května 2025.
Pokud se rozhodne pro elektronické podání, získává na podání delší lhůtu, a to až do 2. května 2025. V tomto případě je přeplatek vyplacen do 3. června 2025.
Ti, kteří využijí služeb daňového poradce, mají na podání přiznání ještě více času, až do 1. července 2025. V takovém případě ale obdrží přeplatek nejpozději do 2. srpna 2025.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Důchody se od příštího roku zvýší, poroste i minimální mzda
19.09.2024
Vláda na základě příslušných statistických údajů schválila řádnou valorizaci důchodů pro příští rok. Od ledna 2025 se tedy zvýší všechny důchody, tedy nejen starobní, ale i invalidní a pozůstalostní. Průměrný starobní důchod se zvýší o 358 Kč a dosáhne tak hodnoty 21 080 Kč. Současně platí, že za posledních 10 let důchody vzrostly o 18 % více než inflace. Bonus 500 korun za vychované dítě se zvýší o tři koruny. Důchodové příplatky pro odbojáře, vězně komunistického režimu a jejich pozůstalé se také zvýší o 0,6 procenta. Nařízení o valorizaci schválila vláda, informovalo o tom ministerstvo práce. Na tuto valorizaci bude podle ministerstva v příštím roce potřeba přibližně 12,3 miliardy korun.
Česká správa sociálního zabezpečení ke konci prvního pololetí tohoto roku poskytovala 2,37 milionu starobních důchodů, 412.800 invalidních důchodů a 66.100 vdovských, vdoveckých a sirotčích důchodů. Průměrná starobní penze v červnu činila 20.704 korun. Další důchody vyplácejí penzijní systémy resortů obrany, vnitra a spravedlnosti, jejichž penze jsou vyšší.
Vláda také schválila nařízení o koeficientu pro výpočet minimální mzdy v roce 2025 a 2026, který stanovuje jeden z klíčových parametrů valorizačního mechanismu minimální mzdy. Její výše se bude na základě tohoto nařízení pohybovat přibližně na úrovni 42,2 % průměrné mzdy v roce 2025 a 43,4 % průměrné mzdy v roce 2026.
To znamená, že by se od ledna měla zvýšit z letošních 18.900 korun na 20.800 korun. O rok později by tento podíl měl vzrůst na 43,4 procenta. Ministerstvo práce oznámilo, že nařízení, které vláda schválila, minimální mzdu přímo nezvyšuje, ale stanovuje hodnoty pro její výpočet.
V současnosti činí minimální mzda 18.900 korun, což odpovídá 112,50 korunám na hodinu. Pro příští rok se průměrná mzda predikuje na 49.233 korun, což by po aplikaci koeficientu znamenalo zvýšení minimální mzdy na 20.800 korun a hodinové mzdy na 124,40 korun. Výši minimální mzdy na další rok zveřejní ministerstvo práce ve Sbírce zákonů do konce září.
Od července příštího roku by mohla čtyři současné dávky nahradit jedna nová podpora. Namísto příspěvku a doplatku na bydlení, příspěvku na živobytí a dětských přídavků by úřady práce mohly začít vyplácet novou dávku státní sociální pomoci.
Žadatelé by podávali a vyřizovali pouze jednu žádost a při posuzování nároku na státní podporu by se více zohledňoval příjem a majetek. Pobíraná částka by se mohla zvýšit o bonus za pracovní aktivitu. Vláda schválila návrh zákona o nové dávce státní sociální pomoci, jak oznámilo ministerstvo práce v tiskové zprávě.
S
Česko má čtvrtý největší rozdíl v platech mezi pohlavími
18.09.2024
Největší rozdíly ve mzdách mužů a žen jsou na obchodních pozicích a v účetnictví, vyplývá z analýzy mezd personální agenturay Grafton Recruitment. Rozdíl v průměru v Česku činí 17,7 procenta, Česko je tak podle Eurostatu čtvrté nejhorší v Evropské unii.
Více peněz berou podle dat Českého statistického úřadu muži zejména ve Zlínském, Královéhradeckém a Jihočeském kraji. Ve Zlínském kraji činil rozdíl téměř 19 procent. Druhou a třetí příčku tohoto žebříčku zaujaly Královéhradecký a Jihočeský kraj s rozdílem 16 procent. Naopak nejmenší desetiprocentní rozdíl je v Karlovarském kraji. V absolutních číslech berou ženy ve Zlínském kraji o 7573 korun méně než muži, v Karlovarském kraji tento rozdíl činí 3679 Kč. Částky vycházejí z mediánu, tedy střední hodnoty měsíčních mezd.
"Důvodů, proč jsou rozdíly v některých krajích větší než v jiných, může být mnoho. Od struktury zaměstnanosti v daném kraji, přes míru zastoupení mezinárodních firem až po porodnost a dostupnost předškolní péče," uvedla ředitelka marketingu Grafton Recruitment Jitka Kouba. Narovnání se podle ní blíží. Pomoci má směrnice EU, podle níž od června 2027 budou muset firmy s více než 150 zaměstnanci každý rok reportovat, že ve mzdách rozdíly nedělají. Novinka počítá s transparentností už během náborového pohovoru.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Lidé zasažení povodněmi mohou čerpat dávku mimořádné pomoci
18.09.2024
MPSV prostřednictvím Úřadu práce ČR nabízí pomocnou ruku osobám, které zasáhly aktuální povodně. Lidé ve složité životní situaci mohou čerpat dávku mimořádné okamžité pomoci. Její celková výše může dosáhnout až 72 900 Kč, tedy patnáctinásobku životního minima.
Smyslem mimořádné okamžité pomoci je zabezpečit konkrétní osobu nebo rodinu na přechodnou dobu ve formě zajištění základních životních potřeb a prvotní pomoci k odstranění důsledků povodní do doby, než bude pomoc možné poskytnout z jiných zdrojů (např. z pojištění). Jde mimo jiné o úhradu nákladů na nákup nového oblečení, pokud bylo při povodni zničeno, úhradu dezinfekčních prostředků nebo o příspěvek na úhradu nezbytného jednorázového výdaje (zaplacení poplatku při ztrátě dokladů atd.).
Výše pomoci se stanoví s přihlédnutím k sociálním a majetkovým poměrům a příjmové situaci domácnosti až do patnáctinásobku částky životního minima jednotlivce, tj. maximálně 72 900 Kč. ÚP přitom prověřuje situaci v rámci okruhu společně posuzovaných osob, které spolu hospodaří. MOP je vyplácena jednomu zástupci domácnosti, tedy jedna dávka do rodiny. Klientům jsou veškeré aktuální informace k dispozici na webových stránkách ÚP.
S
Platy státních zaměstnanců čeká zásadní reforma
13.09.2024
Velkým tématem v uplynulých týdnech byl růst platů státních zaměstnanců, o jehož výši se dohadovala vláda s odbory. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) se do budoucna musí odměňování lidí ve veřejné sféře zásadně změnit. "Myslím si, že musíme dramaticky změnit odměňování lidí ve veřejné sféře," řekl Stanjura. Systém označil za nesmírně komplikovaný a demotivační pro mladé lidi. Česko má podle šéfa státní kasy problém s růstem průměrného věku lidí, kteří pracují pro stát. "Vidíme to i v debatě ve veřejném prostoru, kdy velmi často řeknou odbory, že chtějí zvýšit platy o deset procent, a ti, kteří pracují v soukromém sektoru, říkají: to není možné, tolik," poznamenal člen Fialovy vlády.
Ministr zmínil, že u platů státních zaměstnanců existuje několik tabulek, přičemž v každé je 16 tříd a 12 stupňů. "To jsou stovky čísel, nikdo se v tom nevyzná a my bychom to chtěli velmi razantně sjednotit. Jinými slovy mít tarif na konkrétní pracovní pozici. V zásadě junior, senior a expert, tedy tak jak to bývá i v soukromém sektoru," vysvětlil. "Abychom věděli, kolik bere na té juniorní pozici a kolik na seniorní. Mělo by nám být jedno, jestli je někomu 30 nebo 50, když tu práci zvládá, a ne že se mu zvyšuje plat s rostoucím věkem. To považuji za velmi důležité," dodal.
S