Přeplatek na dani
19.03.2025
Každý rok se mnoho lidí těší na vrácení přeplatku na dani, ale zdaleka ne všichni vědí, jak tento proces funguje. Finanční úřad přeplatky automaticky nevrací, a proto je nutné o ně včas požádat. Přeplatek na dani vzniká tehdy, když poplatník v průběhu roku zaplatil na daních více, než bylo nutné. Nejčastěji se s přeplatkem setkávají zaměstnanci, kterým bylo během roku strháváno více, než kolik odpovídá jejich skutečné daňové povinnosti. U OSVČ a dalších poplatníků může přeplatek vzniknout například při uplatnění slev na dani či odpočitatelných položek.
Ne všechny daňové slevy však vedou k přeplatku, který lze získat zpět. Například sleva na poplatníka snižuje daňovou povinnost, ale pokud poplatník neplatí dostatečně vysokou daň, sleva se plně neuplatní. Oproti tomu některé slevy, například daňový bonus na dítě, mohou být vyplaceny i v případě, že daňová povinnost dosáhne nuly, protože se jedná o takzvaný daňový bonus. To znamená, že pokud má poplatník nárok na tento bonus, může obdržet částku i nad rámec své daňové povinnosti.
Finanční úřad nevrací přeplatek automaticky. Každý poplatník, který ho chce získat zpět, o něj musí požádat. Tato žádost se podává v rámci daňového přiznání, konkrétně v jeho závěrečné části. Poplatník zde uvede, jakým způsobem chce přeplatek obdržet. Možnosti jsou dvě: buď na bankovní účet, což je nejčastější způsob, nebo poštovní poukázkou na adresu. Druhá varianta je dostupná pouze pro nepodnikající fyzické osoby. Důležité je, aby lidé uvedli správné platební údaje. Pokud dojde k chybě při zadávání čísla účtu nebo adresy, může se celý proces značně zpozdit.
Minimální částka pro vrácení přeplatku je stanovena na 200 korun. Pokud je přeplatek nižší, finanční úřad jej nevrací, ale automaticky ho započítá na úhradu případných budoucích daňových povinností poplatníka, například daně z příjmu.
První skupinou poplatníků, kteří se mohou dočkat vrácení přeplatku, jsou zaměstnanci, kterým jejich zaměstnavatel provádí roční zúčtování daně. Pokud zaměstnanec podá všechny potřebné podklady včas, přeplatek obdrží obvykle v dubnové výplatě za březen. Přesný termín však závisí na konkrétním zaměstnavateli.
Pro poplatníky, kteří podávají daňové přiznání sami, platí, že finanční úřad vrací přeplatky do 30 dnů od uplynutí termínu pro podání daňového přiznání. Termíny se liší podle toho, zda poplatník podává přiznání v papírové podobě, elektronicky nebo prostřednictvím daňového poradce.
Pokud poplatník podává přiznání v papírové podobě, lhůta pro jeho podání je stanovena na 1. dubna 2025. V takovém případě finanční úřad vyplatí přeplatek nejpozději do 2. května 2025.
Pokud se rozhodne pro elektronické podání, získává na podání delší lhůtu, a to až do 2. května 2025. V tomto případě je přeplatek vyplacen do 3. června 2025.
Ti, kteří využijí služeb daňového poradce, mají na podání přiznání ještě více času, až do 1. července 2025. V takovém případě ale obdrží přeplatek nejpozději do 2. srpna 2025.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Lidé zasažení povodněmi mohou čerpat dávku mimořádné pomoci
18.09.2024
MPSV prostřednictvím Úřadu práce ČR nabízí pomocnou ruku osobám, které zasáhly aktuální povodně. Lidé ve složité životní situaci mohou čerpat dávku mimořádné okamžité pomoci. Její celková výše může dosáhnout až 72 900 Kč, tedy patnáctinásobku životního minima.
Smyslem mimořádné okamžité pomoci je zabezpečit konkrétní osobu nebo rodinu na přechodnou dobu ve formě zajištění základních životních potřeb a prvotní pomoci k odstranění důsledků povodní do doby, než bude pomoc možné poskytnout z jiných zdrojů (např. z pojištění). Jde mimo jiné o úhradu nákladů na nákup nového oblečení, pokud bylo při povodni zničeno, úhradu dezinfekčních prostředků nebo o příspěvek na úhradu nezbytného jednorázového výdaje (zaplacení poplatku při ztrátě dokladů atd.).
Výše pomoci se stanoví s přihlédnutím k sociálním a majetkovým poměrům a příjmové situaci domácnosti až do patnáctinásobku částky životního minima jednotlivce, tj. maximálně 72 900 Kč. ÚP přitom prověřuje situaci v rámci okruhu společně posuzovaných osob, které spolu hospodaří. MOP je vyplácena jednomu zástupci domácnosti, tedy jedna dávka do rodiny. Klientům jsou veškeré aktuální informace k dispozici na webových stránkách ÚP.
S
Platy státních zaměstnanců čeká zásadní reforma
13.09.2024
Velkým tématem v uplynulých týdnech byl růst platů státních zaměstnanců, o jehož výši se dohadovala vláda s odbory. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) se do budoucna musí odměňování lidí ve veřejné sféře zásadně změnit. "Myslím si, že musíme dramaticky změnit odměňování lidí ve veřejné sféře," řekl Stanjura. Systém označil za nesmírně komplikovaný a demotivační pro mladé lidi. Česko má podle šéfa státní kasy problém s růstem průměrného věku lidí, kteří pracují pro stát. "Vidíme to i v debatě ve veřejném prostoru, kdy velmi často řeknou odbory, že chtějí zvýšit platy o deset procent, a ti, kteří pracují v soukromém sektoru, říkají: to není možné, tolik," poznamenal člen Fialovy vlády.
Ministr zmínil, že u platů státních zaměstnanců existuje několik tabulek, přičemž v každé je 16 tříd a 12 stupňů. "To jsou stovky čísel, nikdo se v tom nevyzná a my bychom to chtěli velmi razantně sjednotit. Jinými slovy mít tarif na konkrétní pracovní pozici. V zásadě junior, senior a expert, tedy tak jak to bývá i v soukromém sektoru," vysvětlil. "Abychom věděli, kolik bere na té juniorní pozici a kolik na seniorní. Mělo by nám být jedno, jestli je někomu 30 nebo 50, když tu práci zvládá, a ne že se mu zvyšuje plat s rostoucím věkem. To považuji za velmi důležité," dodal.
S
Vláda rozhodla o budoucnosti lékařských pohotovostí
13.09.2024
Povinnost zajistit občanům základní síť lékařských pohotovostních služeb má přejít z krajských úřadů na zdravotní pojišťovny. Návrh příslušné novely zákona o zdravotních službách schválila vláda. Schválila rovněž návrh novely zákona o sociálních službách, kterým se má přesunout agenda související s vyplácením nepojistných sociálních dávek podmíněných dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem a s vydáváním průkazů osoby se zdravotním postižením z pracovišť Úřadu práce ČR pod Českou správu sociálních zabezpečení.
Pacienti v Česku mají mít nově garantovánu základní síť lékařské pohotovostní služby. Odpovědnost za zajištění pohotovostních služeb současně přejde z krajských úřadů na zdravotní pojišťovny, které mají více kompetencí k zajištění náležité dostupnosti zdravotních služeb. Počítá s tím návrh novely zákona o zdravotních službách, který projednala a schválila vláda Petra Fialy. Přesun agendy bude znamenat výrazné odbourání administrativní zátěže krajských úřadů. Pohotovosti budou muset být součástí každého urgentního příjmu.
Novela také navyšuje pokuty zdravotnickým zařízením až na jeden milion korun, pokud budou pacientům účtovat nezákonné poplatky nebo po nich požadovat úhradu za již jednou uhrazenou péči z pojištění. V zákoně také bude nově zakotvena pozice nemocničního ombudsmana či institucionálně ukotveno poskytování duchovní péče v lůžkových zdravotnických zařízeních.
Vláda schválila také návrh novely zákona o sociálních službách. Hlavním cílem novely je sjednotit rozhodovací proces o pojistných a nepojistných sociálních dávkách podmíněných dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem. V současnosti o pojistných dávkách rozhoduje Česká správa sociálního zabezpečení, zatímco o nepojistných Úřad práce ČR. Vláda v novele navrhuje, aby obě agendy přešly spolu s agendou vydávání průkazů osoby se zdravotním postižením pod Českou správu sociálních zabezpečení. Tím se výrazně uleví pracovištím Úřadu práce, vytvoří se podmínky pro digitalizaci procesů i pro efektivnější správní řízení.
S
Sněmovna rozhodla, že se bude muset hlásit převoz částky vyšší než 15 tisíc eur přes hranice
12.09.2024
Lidé zřejmě budou muset hlásit úřadům převoz částky vyšší než 15 tisíc eur (asi 370 000 Kč) přes hranice. Počítá s tím novela proti praní špinavých peněz, kterou znovu schválila Sněmovna. Novelu nyní dostane k podpisu prezident. Sněmovna odmítla úpravu Senátu, který chtěl v novele ponechat dosavadní vymezení politicky exponovaných osob ve vztahu k orgánům firem ovládaných státem. Vyhověla tak doporučení ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS), podle něhož je třeba kvůli požadavkům EU nové vymezení, které ale věcně nic nemění. Nynější znění zákona uvádí členy statutárních orgánů obchodních korporací ovládaných státem. Vláda navrhla změnu definice na řídicí a kontrolní orgány, a to, podle zdůvodnění, pro zvýšení právní jistoty adresátů.
V současnosti musí lidé hlásit převoz více než 10 tisíc eur (asi 250 000 korun) v hotovosti přes vnější hranice EU, což se v Česku týká pouze mezinárodních letišť. Novela zavádí povinnost s vyšším limitem i pro převoz hotovosti přes vnitřní hranice EU, a to jak osobně, tak prostřednictvím pošty nebo jiné zásilkové služby. Lidé budou muset na žádost Celní správy oznámit vlastníka i příjemce této hotovosti a vysvětlit, proč tuto hotovost převážejí.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)