Přeplatek na dani
19.03.2025
Každý rok se mnoho lidí těší na vrácení přeplatku na dani, ale zdaleka ne všichni vědí, jak tento proces funguje. Finanční úřad přeplatky automaticky nevrací, a proto je nutné o ně včas požádat. Přeplatek na dani vzniká tehdy, když poplatník v průběhu roku zaplatil na daních více, než bylo nutné. Nejčastěji se s přeplatkem setkávají zaměstnanci, kterým bylo během roku strháváno více, než kolik odpovídá jejich skutečné daňové povinnosti. U OSVČ a dalších poplatníků může přeplatek vzniknout například při uplatnění slev na dani či odpočitatelných položek.
Ne všechny daňové slevy však vedou k přeplatku, který lze získat zpět. Například sleva na poplatníka snižuje daňovou povinnost, ale pokud poplatník neplatí dostatečně vysokou daň, sleva se plně neuplatní. Oproti tomu některé slevy, například daňový bonus na dítě, mohou být vyplaceny i v případě, že daňová povinnost dosáhne nuly, protože se jedná o takzvaný daňový bonus. To znamená, že pokud má poplatník nárok na tento bonus, může obdržet částku i nad rámec své daňové povinnosti.
Finanční úřad nevrací přeplatek automaticky. Každý poplatník, který ho chce získat zpět, o něj musí požádat. Tato žádost se podává v rámci daňového přiznání, konkrétně v jeho závěrečné části. Poplatník zde uvede, jakým způsobem chce přeplatek obdržet. Možnosti jsou dvě: buď na bankovní účet, což je nejčastější způsob, nebo poštovní poukázkou na adresu. Druhá varianta je dostupná pouze pro nepodnikající fyzické osoby. Důležité je, aby lidé uvedli správné platební údaje. Pokud dojde k chybě při zadávání čísla účtu nebo adresy, může se celý proces značně zpozdit.
Minimální částka pro vrácení přeplatku je stanovena na 200 korun. Pokud je přeplatek nižší, finanční úřad jej nevrací, ale automaticky ho započítá na úhradu případných budoucích daňových povinností poplatníka, například daně z příjmu.
První skupinou poplatníků, kteří se mohou dočkat vrácení přeplatku, jsou zaměstnanci, kterým jejich zaměstnavatel provádí roční zúčtování daně. Pokud zaměstnanec podá všechny potřebné podklady včas, přeplatek obdrží obvykle v dubnové výplatě za březen. Přesný termín však závisí na konkrétním zaměstnavateli.
Pro poplatníky, kteří podávají daňové přiznání sami, platí, že finanční úřad vrací přeplatky do 30 dnů od uplynutí termínu pro podání daňového přiznání. Termíny se liší podle toho, zda poplatník podává přiznání v papírové podobě, elektronicky nebo prostřednictvím daňového poradce.
Pokud poplatník podává přiznání v papírové podobě, lhůta pro jeho podání je stanovena na 1. dubna 2025. V takovém případě finanční úřad vyplatí přeplatek nejpozději do 2. května 2025.
Pokud se rozhodne pro elektronické podání, získává na podání delší lhůtu, a to až do 2. května 2025. V tomto případě je přeplatek vyplacen do 3. června 2025.
Ti, kteří využijí služeb daňového poradce, mají na podání přiznání ještě více času, až do 1. července 2025. V takovém případě ale obdrží přeplatek nejpozději do 2. srpna 2025.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Podporu loni dostávalo 35 procent nezaměstnaných
07.06.2021
Podporu v nezaměstnanosti dostává v Česku 35 procent lidí bez práce. Podíl loni klesl. Člověk bez místa pobíral měsíčně v průměru 8534 korun. Na tuto částku nedosáhlo 58 procent uchazečů o zaměstnání. Nejčastěji loni lidé měli buď víc než 11 501 korun, nebo mezi 3501 a 4500 korunami. Vyplývá to z analýzy vývoje zaměstnanosti za loňský rok, kterou připravilo ministerstvo práce. S výsledky by se měla v pondělí seznámit vláda.
Podpora odpovídá určitému procentu z výdělku. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) před rokem po nástupu epidemie řekla, že při skokovém růstu nezaměstnanosti navrhne navýšení částky. Podíl lidí bez práce se ale zvedl v minulém roce mírně. V průměru dosahoval 3,5 procenta, meziročně byl tak vyšší o 0,7 procentního bodu. Na konci prosince činila nezaměstnanost 4,0 procenta. Úřady evidovaly 292 500 uchazečů o zaměstnání. O rok dřív jich bylo o 76 500 méně, nezaměstnanost tehdy dosahovala 2,9 procenta. Na podpory stát v minulém roce vydal 10,57 miliardy korun. Meziročně je částka o 30 procent vyšší, tedy o 2,42 miliardy korun.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Plánovaná konsolidace veřejných financí je nedostatečná
07.06.2021
Plánovaná konsolidace veřejných financí tak, jak ji chystá ministerstvo financí, je nedostatečná. Výpočty Národní rozpočtové rady totiž ukazují, že dosažení tzv. dluhové brzdy ve výši 55 procent HDP nastane pravděpodobně již v roce 2024. Navíc jsou přijímána a navrhována další daňová a výdajová opatření, která dodatečně zvyšují již existující nerovnováhu veřejných financí, což je podle rady nezodpovědné.
S
Daňové fígle nadnárodních firem stojí Česko miliardy
04.06.2021
Na první pohled nevinný název převodní ceny ve skutečnosti znamená miliardové ztráty pro státní rozpočet a přelévání zisků nadnárodních firem do daňových rájů. Obcházení daňové povinnosti spočívá v tom, že pobočka sídlící v zemi s nízkým zdaněním fakturuje své sesterské firmě například prodej zboží nebo poskytnutí poradenství za přemrštěné ceny. Tím zisky odcházejí bez zdanění ze země, kde vznikly.
Stát se tomu snaží zabránit kontrolou, zda účtované ceny odpovídají obvyklým taxám. Jen za loňský rok tak finanční správa doměřila téměř 1,4 miliardy korun. Experti však upozorňují, že částka je jenom malým dílem toho, co prostřednictvím převodních cen opustí Česko bez odvedené daně.
V
Antivirus bude v červnu vyplácet jen příspěvek v karanténě
02.06.2021
Firmy budou moci v červnu z programu Antivirus získat už jen příspěvky na část náhrady pro lidi v karanténě, tedy příspěvek A. Proplácení mezd v zavřených provozech či při snížení poptávky k dnešku končí. Přestávají se tak poskytovat příspěvky A+ a B. Rozhodla o tom vláda. ČTK to sdělilo tiskové oddělení ministerstva práce.
Odbory a zaměstnavatelé požadovali prodloužení Antiviru do konce června. Antivirus měl bránit propouštění. Poskytují se z něj příspěvky na mzdy a náhrady firmám, na které dopadla nařízená omezení proti covidu a koronavirová krize. Od loňského 12. března od vyhlášení prvního nouzového stavu do dneška výdaje činí podle ministerstva 43,2 miliardy korun. Z toho čtyři pětiny hradí EU a pětinu stát. Podporu získalo 74.000 firem pro víc než milion zaměstnanců. Příspěvek A+ proplácel dosud celé mzdy s odvody do 50.000 korun v zavřených provozech. Příspěvek B dorovnával při omezení výroby a služeb kvůli výpadku poptávky, personálu či surovin 60 procent náhrady mzdy do 29.000 korun. Pokračovat bude poskytování příspěvku A, který představuje 80 procent vyplacené náhrady mzdy lidí v karanténě do 39.000 korun.
S