Přeplatek na dani
19.03.2025
Každý rok se mnoho lidí těší na vrácení přeplatku na dani, ale zdaleka ne všichni vědí, jak tento proces funguje. Finanční úřad přeplatky automaticky nevrací, a proto je nutné o ně včas požádat. Přeplatek na dani vzniká tehdy, když poplatník v průběhu roku zaplatil na daních více, než bylo nutné. Nejčastěji se s přeplatkem setkávají zaměstnanci, kterým bylo během roku strháváno více, než kolik odpovídá jejich skutečné daňové povinnosti. U OSVČ a dalších poplatníků může přeplatek vzniknout například při uplatnění slev na dani či odpočitatelných položek.
Ne všechny daňové slevy však vedou k přeplatku, který lze získat zpět. Například sleva na poplatníka snižuje daňovou povinnost, ale pokud poplatník neplatí dostatečně vysokou daň, sleva se plně neuplatní. Oproti tomu některé slevy, například daňový bonus na dítě, mohou být vyplaceny i v případě, že daňová povinnost dosáhne nuly, protože se jedná o takzvaný daňový bonus. To znamená, že pokud má poplatník nárok na tento bonus, může obdržet částku i nad rámec své daňové povinnosti.
Finanční úřad nevrací přeplatek automaticky. Každý poplatník, který ho chce získat zpět, o něj musí požádat. Tato žádost se podává v rámci daňového přiznání, konkrétně v jeho závěrečné části. Poplatník zde uvede, jakým způsobem chce přeplatek obdržet. Možnosti jsou dvě: buď na bankovní účet, což je nejčastější způsob, nebo poštovní poukázkou na adresu. Druhá varianta je dostupná pouze pro nepodnikající fyzické osoby. Důležité je, aby lidé uvedli správné platební údaje. Pokud dojde k chybě při zadávání čísla účtu nebo adresy, může se celý proces značně zpozdit.
Minimální částka pro vrácení přeplatku je stanovena na 200 korun. Pokud je přeplatek nižší, finanční úřad jej nevrací, ale automaticky ho započítá na úhradu případných budoucích daňových povinností poplatníka, například daně z příjmu.
První skupinou poplatníků, kteří se mohou dočkat vrácení přeplatku, jsou zaměstnanci, kterým jejich zaměstnavatel provádí roční zúčtování daně. Pokud zaměstnanec podá všechny potřebné podklady včas, přeplatek obdrží obvykle v dubnové výplatě za březen. Přesný termín však závisí na konkrétním zaměstnavateli.
Pro poplatníky, kteří podávají daňové přiznání sami, platí, že finanční úřad vrací přeplatky do 30 dnů od uplynutí termínu pro podání daňového přiznání. Termíny se liší podle toho, zda poplatník podává přiznání v papírové podobě, elektronicky nebo prostřednictvím daňového poradce.
Pokud poplatník podává přiznání v papírové podobě, lhůta pro jeho podání je stanovena na 1. dubna 2025. V takovém případě finanční úřad vyplatí přeplatek nejpozději do 2. května 2025.
Pokud se rozhodne pro elektronické podání, získává na podání delší lhůtu, a to až do 2. května 2025. V tomto případě je přeplatek vyplacen do 3. června 2025.
Ti, kteří využijí služeb daňového poradce, mají na podání přiznání ještě více času, až do 1. července 2025. V takovém případě ale obdrží přeplatek nejpozději do 2. srpna 2025.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Vláda rozhodla o budoucnosti lékařských pohotovostí
13.09.2024
Povinnost zajistit občanům základní síť lékařských pohotovostních služeb má přejít z krajských úřadů na zdravotní pojišťovny. Návrh příslušné novely zákona o zdravotních službách schválila vláda. Schválila rovněž návrh novely zákona o sociálních službách, kterým se má přesunout agenda související s vyplácením nepojistných sociálních dávek podmíněných dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem a s vydáváním průkazů osoby se zdravotním postižením z pracovišť Úřadu práce ČR pod Českou správu sociálních zabezpečení.
Pacienti v Česku mají mít nově garantovánu základní síť lékařské pohotovostní služby. Odpovědnost za zajištění pohotovostních služeb současně přejde z krajských úřadů na zdravotní pojišťovny, které mají více kompetencí k zajištění náležité dostupnosti zdravotních služeb. Počítá s tím návrh novely zákona o zdravotních službách, který projednala a schválila vláda Petra Fialy. Přesun agendy bude znamenat výrazné odbourání administrativní zátěže krajských úřadů. Pohotovosti budou muset být součástí každého urgentního příjmu.
Novela také navyšuje pokuty zdravotnickým zařízením až na jeden milion korun, pokud budou pacientům účtovat nezákonné poplatky nebo po nich požadovat úhradu za již jednou uhrazenou péči z pojištění. V zákoně také bude nově zakotvena pozice nemocničního ombudsmana či institucionálně ukotveno poskytování duchovní péče v lůžkových zdravotnických zařízeních.
Vláda schválila také návrh novely zákona o sociálních službách. Hlavním cílem novely je sjednotit rozhodovací proces o pojistných a nepojistných sociálních dávkách podmíněných dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem. V současnosti o pojistných dávkách rozhoduje Česká správa sociálního zabezpečení, zatímco o nepojistných Úřad práce ČR. Vláda v novele navrhuje, aby obě agendy přešly spolu s agendou vydávání průkazů osoby se zdravotním postižením pod Českou správu sociálních zabezpečení. Tím se výrazně uleví pracovištím Úřadu práce, vytvoří se podmínky pro digitalizaci procesů i pro efektivnější správní řízení.
S
Sněmovna rozhodla, že se bude muset hlásit převoz částky vyšší než 15 tisíc eur přes hranice
12.09.2024
Lidé zřejmě budou muset hlásit úřadům převoz částky vyšší než 15 tisíc eur (asi 370 000 Kč) přes hranice. Počítá s tím novela proti praní špinavých peněz, kterou znovu schválila Sněmovna. Novelu nyní dostane k podpisu prezident. Sněmovna odmítla úpravu Senátu, který chtěl v novele ponechat dosavadní vymezení politicky exponovaných osob ve vztahu k orgánům firem ovládaných státem. Vyhověla tak doporučení ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS), podle něhož je třeba kvůli požadavkům EU nové vymezení, které ale věcně nic nemění. Nynější znění zákona uvádí členy statutárních orgánů obchodních korporací ovládaných státem. Vláda navrhla změnu definice na řídicí a kontrolní orgány, a to, podle zdůvodnění, pro zvýšení právní jistoty adresátů.
V současnosti musí lidé hlásit převoz více než 10 tisíc eur (asi 250 000 korun) v hotovosti přes vnější hranice EU, což se v Česku týká pouze mezinárodních letišť. Novela zavádí povinnost s vyšším limitem i pro převoz hotovosti přes vnitřní hranice EU, a to jak osobně, tak prostřednictvím pošty nebo jiné zásilkové služby. Lidé budou muset na žádost Celní správy oznámit vlastníka i příjemce této hotovosti a vysvětlit, proč tuto hotovost převážejí.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Průměrná mzda v Česku vzrostla ve 2. kvartále reálně o necelá čtyři procenta
09.09.2024
Průměrná hrubá mzda v ČR stoupla v letošním druhém čtvrtletí meziročně o 6,5 procenta na 45 854 Kč.
Při zohlednění inflace vzrostla o 3,9 procenta. Mezikvartálně byla průměrná mzda po očištění o sezonní vlivy vyšší o 1,4 procenta. Stoupl rovněž medián, tedy střední hodnota mezd. Ve druhém čtvrtletí činil 38 529 korun, což bylo meziročně o 5,8 procenta více. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 20 652 a 75 570 korunami.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Vláda schválila novelu zákoníku práce. O 1. ledna se mají měnit výpovědi i zkušební doba
26.08.2024
Vláda předložila Poslanecké sněmovně novelu zákoníku práce, která výrazně mění vztahy mezi zaměstnavateli a zaměstnanci. Odbory však novelu ostře kritizují, tvrdí, že jde ve prospěch zaměstnavatelů a nezohledňuje nerovnost mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. Jedním z hlavních bodů kritiky je změna ve výpovědní době, která nově začne běžet od okamžiku výpovědi místo od prvního dne následujícího měsíce, což může zkrátit výpovědní dobu až o měsíc.
Od ledna se prodlouží zkušební doba pro řadové zaměstnance na čtyři měsíce a pro vedoucí pracovníky na osm měsíců. Výpovědní doba se naopak zkrátí. Nezletilí budou mít možnost pracovat na letní brigádě již od čtrnácti let místo dosavadních patnácti let, jak bylo předtím.
Odbory kritizují novelu zákoníku práce také za prodloužení zkušební doby, což podle nich zvyšuje období nejistoty pro zaměstnance. Ministerstvo práce uznává tento problém, ale zároveň tvrdí, že novela přináší i výhody. Ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL) zdůrazňuje, že novela zavádí novou povinnost pro zaměstnavatele, kteří musí uchovat rodičům jejich pracovní místo až do dvou let věku dítěte, což je prodloužení oproti dosavadním šesti měsícům. Nově budou mít rodiče také možnost pracovat během rodičovské dovolené na základě dohody o provedení práce nebo pracovní činnosti.
Novela zákoníku práce umožňuje nezletilým školákům chodit na letní brigády od čtrnácti let, ale pouze se souhlasem rodičů nebo zákonných zástupců. Jejich pracovní doba bude omezená na maximálně 35 hodin týdně, práce bude muset být lehká a zakázaná bude noční práce.
Další změny novely zahrnují i úpravy týkající se výplaty v cizí měně. Nově budou mít na tuto možnost nárok nejen lidé pracující v zahraničí, ale také cizinci pracující v Česku a Češi, kteří žijí v zahraničí nebo mají tam rodinu.
S