Přeplatek na dani
19.03.2025
Každý rok se mnoho lidí těší na vrácení přeplatku na dani, ale zdaleka ne všichni vědí, jak tento proces funguje. Finanční úřad přeplatky automaticky nevrací, a proto je nutné o ně včas požádat. Přeplatek na dani vzniká tehdy, když poplatník v průběhu roku zaplatil na daních více, než bylo nutné. Nejčastěji se s přeplatkem setkávají zaměstnanci, kterým bylo během roku strháváno více, než kolik odpovídá jejich skutečné daňové povinnosti. U OSVČ a dalších poplatníků může přeplatek vzniknout například při uplatnění slev na dani či odpočitatelných položek.
Ne všechny daňové slevy však vedou k přeplatku, který lze získat zpět. Například sleva na poplatníka snižuje daňovou povinnost, ale pokud poplatník neplatí dostatečně vysokou daň, sleva se plně neuplatní. Oproti tomu některé slevy, například daňový bonus na dítě, mohou být vyplaceny i v případě, že daňová povinnost dosáhne nuly, protože se jedná o takzvaný daňový bonus. To znamená, že pokud má poplatník nárok na tento bonus, může obdržet částku i nad rámec své daňové povinnosti.
Finanční úřad nevrací přeplatek automaticky. Každý poplatník, který ho chce získat zpět, o něj musí požádat. Tato žádost se podává v rámci daňového přiznání, konkrétně v jeho závěrečné části. Poplatník zde uvede, jakým způsobem chce přeplatek obdržet. Možnosti jsou dvě: buď na bankovní účet, což je nejčastější způsob, nebo poštovní poukázkou na adresu. Druhá varianta je dostupná pouze pro nepodnikající fyzické osoby. Důležité je, aby lidé uvedli správné platební údaje. Pokud dojde k chybě při zadávání čísla účtu nebo adresy, může se celý proces značně zpozdit.
Minimální částka pro vrácení přeplatku je stanovena na 200 korun. Pokud je přeplatek nižší, finanční úřad jej nevrací, ale automaticky ho započítá na úhradu případných budoucích daňových povinností poplatníka, například daně z příjmu.
První skupinou poplatníků, kteří se mohou dočkat vrácení přeplatku, jsou zaměstnanci, kterým jejich zaměstnavatel provádí roční zúčtování daně. Pokud zaměstnanec podá všechny potřebné podklady včas, přeplatek obdrží obvykle v dubnové výplatě za březen. Přesný termín však závisí na konkrétním zaměstnavateli.
Pro poplatníky, kteří podávají daňové přiznání sami, platí, že finanční úřad vrací přeplatky do 30 dnů od uplynutí termínu pro podání daňového přiznání. Termíny se liší podle toho, zda poplatník podává přiznání v papírové podobě, elektronicky nebo prostřednictvím daňového poradce.
Pokud poplatník podává přiznání v papírové podobě, lhůta pro jeho podání je stanovena na 1. dubna 2025. V takovém případě finanční úřad vyplatí přeplatek nejpozději do 2. května 2025.
Pokud se rozhodne pro elektronické podání, získává na podání delší lhůtu, a to až do 2. května 2025. V tomto případě je přeplatek vyplacen do 3. června 2025.
Ti, kteří využijí služeb daňového poradce, mají na podání přiznání ještě více času, až do 1. července 2025. V takovém případě ale obdrží přeplatek nejpozději do 2. srpna 2025.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Průměrná mzda v Česku vzrostla ve 2. kvartále reálně o necelá čtyři procenta
09.09.2024
Průměrná hrubá mzda v ČR stoupla v letošním druhém čtvrtletí meziročně o 6,5 procenta na 45 854 Kč.
Při zohlednění inflace vzrostla o 3,9 procenta. Mezikvartálně byla průměrná mzda po očištění o sezonní vlivy vyšší o 1,4 procenta. Stoupl rovněž medián, tedy střední hodnota mezd. Ve druhém čtvrtletí činil 38 529 korun, což bylo meziročně o 5,8 procenta více. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 20 652 a 75 570 korunami.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Vláda schválila novelu zákoníku práce. O 1. ledna se mají měnit výpovědi i zkušební doba
26.08.2024
Vláda předložila Poslanecké sněmovně novelu zákoníku práce, která výrazně mění vztahy mezi zaměstnavateli a zaměstnanci. Odbory však novelu ostře kritizují, tvrdí, že jde ve prospěch zaměstnavatelů a nezohledňuje nerovnost mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. Jedním z hlavních bodů kritiky je změna ve výpovědní době, která nově začne běžet od okamžiku výpovědi místo od prvního dne následujícího měsíce, což může zkrátit výpovědní dobu až o měsíc.
Od ledna se prodlouží zkušební doba pro řadové zaměstnance na čtyři měsíce a pro vedoucí pracovníky na osm měsíců. Výpovědní doba se naopak zkrátí. Nezletilí budou mít možnost pracovat na letní brigádě již od čtrnácti let místo dosavadních patnácti let, jak bylo předtím.
Odbory kritizují novelu zákoníku práce také za prodloužení zkušební doby, což podle nich zvyšuje období nejistoty pro zaměstnance. Ministerstvo práce uznává tento problém, ale zároveň tvrdí, že novela přináší i výhody. Ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL) zdůrazňuje, že novela zavádí novou povinnost pro zaměstnavatele, kteří musí uchovat rodičům jejich pracovní místo až do dvou let věku dítěte, což je prodloužení oproti dosavadním šesti měsícům. Nově budou mít rodiče také možnost pracovat během rodičovské dovolené na základě dohody o provedení práce nebo pracovní činnosti.
Novela zákoníku práce umožňuje nezletilým školákům chodit na letní brigády od čtrnácti let, ale pouze se souhlasem rodičů nebo zákonných zástupců. Jejich pracovní doba bude omezená na maximálně 35 hodin týdně, práce bude muset být lehká a zakázaná bude noční práce.
Další změny novely zahrnují i úpravy týkající se výplaty v cizí měně. Nově budou mít na tuto možnost nárok nejen lidé pracující v zahraničí, ale také cizinci pracující v Česku a Češi, kteří žijí v zahraničí nebo mají tam rodinu.
S
Na letošní růst platů ve veřejném sektoru nejsou ve vládní rezervě peníze, hledají je resorty
26.08.2024
Prostředky na zářijové zvednutí tarifů hledají ale ještě ministerstva ve svých rozpočtech. Výdělky pracovníků veřejné sféry a státu porostou od ledna. V televizi Prima CNN to řekl premiér Petr Fiala. Uvedl, že státní rozpočet pro příští rok by měl hospodařit se schodkem 231 miliard korun a školství by mělo dostat proti letošku nejméně o deset miliard korun víc.
Ministerstvo práce navrhlo zvednout od příštího měsíce základ výdělku o sedm procent, nebo o deset procent části pracovníků veřejného sektoru a zaměstnancům státu. Potřeba by na to bylo do konce roku asi 4,6 miliardy korun, nebo 6,6 miliardy navíc. Odboráři žádají přidání o deset procent pro všechny ve veřejné sféře. Podle předáků na to ministerstva peníze ve svých pokladnách mohou najít. Zástupci vlády a odbory o tom budou jednat v úterý, kdy by měli uzavřít výslednou dohodu. O případném zářijovém růstu tarifů by vláda pak měla rozhodovat ve středu.
"My opravdu peníze v tuto chvíli nemáme… Prostředky nejsou na navýšení objemu platů, ale hledáme prostředky v jednotlivých resortech na navýšení tarifů," uvedl premiér. Podotkl, že rozpočtová rezerva slouží k pokrytí výdajů v mimořádných situacích a stát ji využil třeba při řešení potíží v hutní společnosti Liberty Ostrava. Úřady práce vyplácejí náhradu výdělků tamním zaměstnancům, podle dřívějších informací by to mělo stát kolem 1,3 miliardy korun.
Podle premiéra se zvýšením sumy na platy počítá rozpočet na příští rok. Výdělky by se měly zvednout od ledna. "Je shoda, že to uděláme," řekl předseda vlády. Fiala řekl, že rozpočet by měl příští rok hospodařit s deficitem 231 miliard korun. Pro letošek je to 252 miliard korun. Posílit by se měly v roce 2025 i finance na školství. "Příští rok tam bude minimálně nárůst o deset miliard korun," uvedl Fiala.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Vláda schválila novou výši započitatelných nákladů na bydlení
19.07.2024
Dojde také ke sjednocení částek pro byty v evidenci i mimo ni. Česká republika dlouhodobě podporuje ukrajinské občany, kteří hledají útočiště před ruskou agresí na Ukrajině. Zároveň usiluje o to, aby byla posílena jejich samostatná participace na úhradě základních životních potřeb včetně bydlení. Nyní mají někteří uprchlíci možnost bezplatně bydlet v nouzovém ubytování, od 1. září 2024 ale budou související podmínky upraveny. MPSV proto ve spolupráci s dalšími odborníky připravilo návrh, kterým podpoří tyto cizince i po skončení bezplatného nouzového ubytování. Pro zranitelné osoby bude nová částka činit 6 000 Kč měsíčně a pro ostatní osoby s dočasnou ochranou 4 000 Kč měsíčně.
Možnost bydlení v nouzovém ubytování čekají od 1. září 2024 změny. Bezplatné ubytování bude poskytováno všem cizincům s dočasnou ochranou nejvýše na dobu 90 dní od udělení první dočasné ochrany. Změna se bude týkat také zranitelných osob, které po 90 dnech od udělení první dočasné ochrany již nebudou mít na toto bezplatné nouzové ubytování nárok.
„Vzhledem k tomu, že velkou část uprchlíků z Ukrajiny tvoří matky s dětmi, daná úprava bude mít pozitivní dopad právě na tuto skupinu. V souvislosti s plánovaným ukončením bezplatného nouzového ubytování pro cizince je toto řešení pomocnou rukou pro ty, kteří si z objektivních důvodů nemohou zabezpečit základní životní potřeby sami. Zároveň považujeme za nutné motivovat cizince s dočasnou ochranou, aby si hledali bydlení i mimo nouzové ubytování, a to právě na otevřeném trhu s bydlením,“ řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Nová výše započitatelných nákladů bude stanovena bez ohledu na to, zda se jedná o bydlení v bytech zařazených v evidenci bytů a smluv či nikoliv. Stále však zůstává rozdělení, zda se jedná či nejedná o zranitelné osoby, a zachovává se také počet uznatelných osob v okruhu společně posuzovaných osob, kdy jsou přednostně posuzovány zranitelné osoby. Maximální počet osob je stále 5. Sjednocením částek pro byty v evidenci a ostatní ubytování lze mnohem lépe reflektovat ceny v těch zařízeních, vůči kterým je dávka v současnosti podhodnocena. Účinnost nového vládního nařízení je plánována na 1. srpna 2024.
S