Přeplatek na dani
19.03.2025
Každý rok se mnoho lidí těší na vrácení přeplatku na dani, ale zdaleka ne všichni vědí, jak tento proces funguje. Finanční úřad přeplatky automaticky nevrací, a proto je nutné o ně včas požádat. Přeplatek na dani vzniká tehdy, když poplatník v průběhu roku zaplatil na daních více, než bylo nutné. Nejčastěji se s přeplatkem setkávají zaměstnanci, kterým bylo během roku strháváno více, než kolik odpovídá jejich skutečné daňové povinnosti. U OSVČ a dalších poplatníků může přeplatek vzniknout například při uplatnění slev na dani či odpočitatelných položek.
Ne všechny daňové slevy však vedou k přeplatku, který lze získat zpět. Například sleva na poplatníka snižuje daňovou povinnost, ale pokud poplatník neplatí dostatečně vysokou daň, sleva se plně neuplatní. Oproti tomu některé slevy, například daňový bonus na dítě, mohou být vyplaceny i v případě, že daňová povinnost dosáhne nuly, protože se jedná o takzvaný daňový bonus. To znamená, že pokud má poplatník nárok na tento bonus, může obdržet částku i nad rámec své daňové povinnosti.
Finanční úřad nevrací přeplatek automaticky. Každý poplatník, který ho chce získat zpět, o něj musí požádat. Tato žádost se podává v rámci daňového přiznání, konkrétně v jeho závěrečné části. Poplatník zde uvede, jakým způsobem chce přeplatek obdržet. Možnosti jsou dvě: buď na bankovní účet, což je nejčastější způsob, nebo poštovní poukázkou na adresu. Druhá varianta je dostupná pouze pro nepodnikající fyzické osoby. Důležité je, aby lidé uvedli správné platební údaje. Pokud dojde k chybě při zadávání čísla účtu nebo adresy, může se celý proces značně zpozdit.
Minimální částka pro vrácení přeplatku je stanovena na 200 korun. Pokud je přeplatek nižší, finanční úřad jej nevrací, ale automaticky ho započítá na úhradu případných budoucích daňových povinností poplatníka, například daně z příjmu.
První skupinou poplatníků, kteří se mohou dočkat vrácení přeplatku, jsou zaměstnanci, kterým jejich zaměstnavatel provádí roční zúčtování daně. Pokud zaměstnanec podá všechny potřebné podklady včas, přeplatek obdrží obvykle v dubnové výplatě za březen. Přesný termín však závisí na konkrétním zaměstnavateli.
Pro poplatníky, kteří podávají daňové přiznání sami, platí, že finanční úřad vrací přeplatky do 30 dnů od uplynutí termínu pro podání daňového přiznání. Termíny se liší podle toho, zda poplatník podává přiznání v papírové podobě, elektronicky nebo prostřednictvím daňového poradce.
Pokud poplatník podává přiznání v papírové podobě, lhůta pro jeho podání je stanovena na 1. dubna 2025. V takovém případě finanční úřad vyplatí přeplatek nejpozději do 2. května 2025.
Pokud se rozhodne pro elektronické podání, získává na podání delší lhůtu, a to až do 2. května 2025. V tomto případě je přeplatek vyplacen do 3. června 2025.
Ti, kteří využijí služeb daňového poradce, mají na podání přiznání ještě více času, až do 1. července 2025. V takovém případě ale obdrží přeplatek nejpozději do 2. srpna 2025.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Průměrné mzdy oproti loňsku stouply o 160 korun
07.09.2020
Zdražování z nich však ukouslo více. Průměrná mzda v Česku činila ve druhém čtvrtletí 34 271 korun, což znamená nárůst o 0,5 procenta a 160 korun, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ). Po zahrnutí růstu spotřebitelských cen výdělek ale reálně klesl o 2,5 procenta.
V posledních letech mzdy rostly. Vyšší pokles zaznamenali statistici jen na konci roku 2013, kdy byl ale meziroční index zkreslen tehdejší daňovou úpravou. Mzda klesla lidem v osmi krajích, v šesti naopak vzrostla. Mzdy klesly nejvíce v Libereckém kraji, a to o 2,8 procenta. Naopak nejvyšší nárůst mezd, o 2,4 procenta, byl v Ústeckém kraji.Tradičně nejvyšší mzdy berou lidé v Praze, kde byla ve druhém čtvrtletí průměrná hrubá mzda 42 435 korun. Nízké mzdy, těsně nad 30 000 korun mají i ve Zlínském nebo Pardubickém kraji.
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Průměrné mzdy oproti loňsky stouply o 160 korun
04.09.2020
Průměrná mzda v Česku činila ve druhém čtvrtletí 34 271 korun, což znamená nárůst o 0,5 procenta a 160 korun, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ). Po zahrnutí růstu spotřebitelských cen výdělek ale reálně klesl o 2,5 procenta. V posledních letech mzdy rostly. Vyšší pokles zaznamenali statistici jen na konci roku 2013, kdy byl ale meziroční index zkreslen tehdejší daňovou úpravou.
Mzda klesla lidem v osmi krajích, v šesti naopak vzrostla. Mzdy klesly nejvíce v Libereckém kraji, a to o 2,8 procenta. Naopak nejvyšší nárůst mezd, o 2,4 procenta, byl v Ústeckém kraji. Tradičně nejvyšší mzdy berou lidé v Praze, kde byla ve druhém čtvrtletí průměrná hrubá mzda 42 435 korun. Nízké mzdy, těsně nad 30 000 korun mají i ve Zlínském nebo Pardubickém kraji. Analytici pokles průměrné mzdy po zohlednění inflace očekávali, a to zejména kvůli dopadům šíření koronaviru i poměrně vysokému růstu spotřebitelských cen. Navíc platí, že dvě třetiny zaměstnanců v ČR na průměrnou mzdu nedosáhnou.
Digitální daň si Google a spol. nechají zaplatit od svých firemních klientů
04.09.2020
Za nové daně si necháme zaplatit od firem, kterým zdražíme své placené služby, shodují se aktuální vyjádření Googlu, Applu a Amazonu.
Americké technologické giganty tím reagují na zavedení nové digitální daně ve Velké Británii, Turecku, Itálii či Rakousku, k němuž došlo v prvních měsících letošního roku.
Pandemie prohloubila rozdíly ve mzdách
31.08.2020
Pandemie koronaviru dopadla také na mzdovou nerovnost mezi Češkami a Čechy. Zatímco ještě nedávno vývoj nahrával tomu, že za 30 let dosáhneme poloviční míry nerovnosti oproti současným statistikám, stačilo jen pár měsíců, aby virus dlouhodobý problém u zaměstnavatelů odsunul na vedlejší kolej. Takzvaný "gender pay gap" se navíc podle odborníků ještě prohloubí.
"Pandemie covidu-19 pravděpodobně zvyšuje nerovnost žen na trhu práce, protože jsou touto krizí nejvíce postižené obory, kde je vyšší zastoupení žen - gastronomie, hotelnictví a občanské služby," vysvětluje pro on-line deník Aktuálně.cz specialistka náboru v ManpowerGroup Lenka Vokáčová. Podobný efekt podle ní má i rostoucí míra digitalizace a automatizace, která zvyšuje poptávku po lidech s technickým vzděláním, kde jsou převážně zastoupeni muži. "V těchto oborech také rostou platy nejrychleji," dodává Vokáčová.