Přeplatek na dani
19.03.2025
Každý rok se mnoho lidí těší na vrácení přeplatku na dani, ale zdaleka ne všichni vědí, jak tento proces funguje. Finanční úřad přeplatky automaticky nevrací, a proto je nutné o ně včas požádat. Přeplatek na dani vzniká tehdy, když poplatník v průběhu roku zaplatil na daních více, než bylo nutné. Nejčastěji se s přeplatkem setkávají zaměstnanci, kterým bylo během roku strháváno více, než kolik odpovídá jejich skutečné daňové povinnosti. U OSVČ a dalších poplatníků může přeplatek vzniknout například při uplatnění slev na dani či odpočitatelných položek.
Ne všechny daňové slevy však vedou k přeplatku, který lze získat zpět. Například sleva na poplatníka snižuje daňovou povinnost, ale pokud poplatník neplatí dostatečně vysokou daň, sleva se plně neuplatní. Oproti tomu některé slevy, například daňový bonus na dítě, mohou být vyplaceny i v případě, že daňová povinnost dosáhne nuly, protože se jedná o takzvaný daňový bonus. To znamená, že pokud má poplatník nárok na tento bonus, může obdržet částku i nad rámec své daňové povinnosti.
Finanční úřad nevrací přeplatek automaticky. Každý poplatník, který ho chce získat zpět, o něj musí požádat. Tato žádost se podává v rámci daňového přiznání, konkrétně v jeho závěrečné části. Poplatník zde uvede, jakým způsobem chce přeplatek obdržet. Možnosti jsou dvě: buď na bankovní účet, což je nejčastější způsob, nebo poštovní poukázkou na adresu. Druhá varianta je dostupná pouze pro nepodnikající fyzické osoby. Důležité je, aby lidé uvedli správné platební údaje. Pokud dojde k chybě při zadávání čísla účtu nebo adresy, může se celý proces značně zpozdit.
Minimální částka pro vrácení přeplatku je stanovena na 200 korun. Pokud je přeplatek nižší, finanční úřad jej nevrací, ale automaticky ho započítá na úhradu případných budoucích daňových povinností poplatníka, například daně z příjmu.
První skupinou poplatníků, kteří se mohou dočkat vrácení přeplatku, jsou zaměstnanci, kterým jejich zaměstnavatel provádí roční zúčtování daně. Pokud zaměstnanec podá všechny potřebné podklady včas, přeplatek obdrží obvykle v dubnové výplatě za březen. Přesný termín však závisí na konkrétním zaměstnavateli.
Pro poplatníky, kteří podávají daňové přiznání sami, platí, že finanční úřad vrací přeplatky do 30 dnů od uplynutí termínu pro podání daňového přiznání. Termíny se liší podle toho, zda poplatník podává přiznání v papírové podobě, elektronicky nebo prostřednictvím daňového poradce.
Pokud poplatník podává přiznání v papírové podobě, lhůta pro jeho podání je stanovena na 1. dubna 2025. V takovém případě finanční úřad vyplatí přeplatek nejpozději do 2. května 2025.
Pokud se rozhodne pro elektronické podání, získává na podání delší lhůtu, a to až do 2. května 2025. V tomto případě je přeplatek vyplacen do 3. června 2025.
Ti, kteří využijí služeb daňového poradce, mají na podání přiznání ještě více času, až do 1. července 2025. V takovém případě ale obdrží přeplatek nejpozději do 2. srpna 2025.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Minimální mzda jako polovinu průměrné mzdy
20.08.2020
Ministerstvo práce navrhuje, aby minimální mzda od roku 2022 odpovídala vždy od ledna polovině průměrného výdělku z předminulého roku. Tento valorizační vzorec má obsahovat novela zákona o změně platu ústavních činitelů a soudců a zákoníku práce, kterou úřad připravil.
S tímto návrhem přišla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) už před dvěma lety v tehdejší novele pracovního kodexu. Neuspěla. Odbory návrh podporovaly, zaměstnavatelé byli proti. Shoda se nenašla, plán se tak z projednávané normy vyškrtl.
Minimální mzda pro letošek činí 14 600 korun. Odpovídá tak zhruba 46 procentům předloňské průměrné mzdy. O navýšení pro příští rok bude tripartita teprve jednat. Ministerstvo v podkladech pro vládu uvedlo, že by podle nového modelu nejnižší výdělek v roce 2021 vzrostl na 17 100 korun. Minimální mzdu loni pobíralo podle resortu asi 140 000 zaměstnanců.
Poplatky za předčasné splacení hypotéky musí vzrůst
20.08.2020
Ani čtyři roky po vzniku zákona, který usnadnil předčasné splácení hypoték, stále není jasné, co všechno mohou banky při ukončení úvěrů na bydlení svým klientům naúčtovat. V některých bankách klient zaplatí jen stovky korun, v jiných desítky tisíc.
Stížností zákazníků přibývá. Tomáš Salomon, generální ředitel České spořitelny a nový prezident České bankovní asociace, nyní přichází s tvrzením, že ve věci bude brzy pořádek: poplatek musí být vyšší než v řádu stokorun, aby bankám nahradil část nákladů, které s náhlým zkrácením hypotéky mají. Jinak podle něj hrozí, že hypotéky zdraží.
Stejné peníze pro pokladní v Praze i na Moravě
17.08.2020
Pracovník České pošty v Olomouci musí za rozvážení zásilek dostat stejnou mzdu jako jeho kolega v Praze. Podle rozsudku Nejvyššího soudu z konce července nemůže vedení státního podniku zaměstnancům za stejnou práci dávat různě vysokou mzdu jen proto, že třeba pražský pošťák v hlavním městě platí vyšší nájemné.
O část příjmů přišlo 40 procent domácností
14.08.2020
Téměř 40 procent českých domácností ztratilo podle nejnovějšího průzkumu České bankovní asociace vlivem koronaviru část svých příjmů, čtyři procenta přišla dokonce o všechny příjmy. Dopady pandemie a souvisejících vládních opatření však podle poradkyně asociace pro finanční vzdělávání Heleny Brychové zatím kritické nejsou. Rozhodne o nich až podzim.
"Díky státní podpoře, třeba v podobě kurzarbeitu, si firmy udržely zaměstnanost. Svůj podíl na tom mají i lidé, protože si vytvořili rezervy a nedělali unáhlená rozhodnutí, která mohla jejich situaci ztížit," přiblížila poradkyně České bankovní asociace (ČBA) Helena Brychová, proč zatím nejsou dopady koronaviru tak silné.
Důležité podle ní také bylo, že Češi omezili svou spotřebu, a tím si své úspory udrželi. Ze 40 procent domácností s výpadkem příjmů pak 4 procenta přišla o práci či jiný způsob přísunu peněz úplně. O vývoji podle Brychové rozhodnou především podzimní události.