Přeplatek na dani
19.03.2025
Každý rok se mnoho lidí těší na vrácení přeplatku na dani, ale zdaleka ne všichni vědí, jak tento proces funguje. Finanční úřad přeplatky automaticky nevrací, a proto je nutné o ně včas požádat. Přeplatek na dani vzniká tehdy, když poplatník v průběhu roku zaplatil na daních více, než bylo nutné. Nejčastěji se s přeplatkem setkávají zaměstnanci, kterým bylo během roku strháváno více, než kolik odpovídá jejich skutečné daňové povinnosti. U OSVČ a dalších poplatníků může přeplatek vzniknout například při uplatnění slev na dani či odpočitatelných položek.
Ne všechny daňové slevy však vedou k přeplatku, který lze získat zpět. Například sleva na poplatníka snižuje daňovou povinnost, ale pokud poplatník neplatí dostatečně vysokou daň, sleva se plně neuplatní. Oproti tomu některé slevy, například daňový bonus na dítě, mohou být vyplaceny i v případě, že daňová povinnost dosáhne nuly, protože se jedná o takzvaný daňový bonus. To znamená, že pokud má poplatník nárok na tento bonus, může obdržet částku i nad rámec své daňové povinnosti.
Finanční úřad nevrací přeplatek automaticky. Každý poplatník, který ho chce získat zpět, o něj musí požádat. Tato žádost se podává v rámci daňového přiznání, konkrétně v jeho závěrečné části. Poplatník zde uvede, jakým způsobem chce přeplatek obdržet. Možnosti jsou dvě: buď na bankovní účet, což je nejčastější způsob, nebo poštovní poukázkou na adresu. Druhá varianta je dostupná pouze pro nepodnikající fyzické osoby. Důležité je, aby lidé uvedli správné platební údaje. Pokud dojde k chybě při zadávání čísla účtu nebo adresy, může se celý proces značně zpozdit.
Minimální částka pro vrácení přeplatku je stanovena na 200 korun. Pokud je přeplatek nižší, finanční úřad jej nevrací, ale automaticky ho započítá na úhradu případných budoucích daňových povinností poplatníka, například daně z příjmu.
První skupinou poplatníků, kteří se mohou dočkat vrácení přeplatku, jsou zaměstnanci, kterým jejich zaměstnavatel provádí roční zúčtování daně. Pokud zaměstnanec podá všechny potřebné podklady včas, přeplatek obdrží obvykle v dubnové výplatě za březen. Přesný termín však závisí na konkrétním zaměstnavateli.
Pro poplatníky, kteří podávají daňové přiznání sami, platí, že finanční úřad vrací přeplatky do 30 dnů od uplynutí termínu pro podání daňového přiznání. Termíny se liší podle toho, zda poplatník podává přiznání v papírové podobě, elektronicky nebo prostřednictvím daňového poradce.
Pokud poplatník podává přiznání v papírové podobě, lhůta pro jeho podání je stanovena na 1. dubna 2025. V takovém případě finanční úřad vyplatí přeplatek nejpozději do 2. května 2025.
Pokud se rozhodne pro elektronické podání, získává na podání delší lhůtu, a to až do 2. května 2025. V tomto případě je přeplatek vyplacen do 3. června 2025.
Ti, kteří využijí služeb daňového poradce, mají na podání přiznání ještě více času, až do 1. července 2025. V takovém případě ale obdrží přeplatek nejpozději do 2. srpna 2025.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Konec podpor životního pojištění, vyšší příspěvek na penzijní
29.06.2020
Investiční životní pojištění podporovat nechceme, je problematické, naopak vám zvýhodníme to důchodové. To je vzkaz části poslanců, kteří plánují změny v daňové podpoře pojišťovacích produktů, na které často přispívají i zaměstnavatelé. Někteří experti považují návrh za zbytečný a tvrdí, že zkomplikuje už tak problematický daňový systém.
V současné době mají daňovou úlevu dva druhy produktů považované za spoření na důchod. Do jedné skupiny patří penzijní připojištění se státním příspěvkem, penzijní pojištění či doplňkové penzijní spoření. Do druhé pak investiční životní pojištění. A právě k němu míří navrhované zrušení daňových výhod. Nyní si mohou lidé odečíst ze základu daně až 24 tisíc korun za příspěvky na důchodové pojištění a stejnou částku za příspěvky na investiční životní pojištění. Zaměstnavatel, který zaměstnancům na tyto produkty přispívá, si pak může odečíst od základu daně až 50 tisíc korun.
Den daňové svobody je letos rekordně pozdě
26.06.2020
Celých 175 dní Češi pracovali a podnikali na pokrytí letošních veřejných výdajů. Teprve od dnešního dne začínají vydělávat sami na sebe. Den daňové svobody označuje pomyslný okamžik, od kterého jde mzda konečně na konto občana. Do té doby jeho celý příjem připadá státu.
Letošek je daňově nejméně svobodný rok za posledních deset let. A to kvůli pandemii koronaviru. "Letošní situace je zcela bezprecedentní. Nabízí se srovnání s rokem 2010, kdy českou ekonomiku nejvíce zasáhla předchozí ekonomická recese. Přestože oproti loňskému roku jsme si pohoršili skoro o celý měsíc, oproti roku 2010 jde o zhoršení o týden," říká ředitel Liberálního institutu Martin Pánek. Právě tato organizace žebříček daňového zatížení každoročně sestavuje, existují však i alternativní dny daňové svobody, které vznikají odlišnou metodikou. Za normálních okolností by Liberální institut podle vyjádření v tiskové zprávě vládu za drastický posun tvrdě kritizoval. "Vládě však nelze vyčítat obranu před pandemií, což je přímo učebnicový veřejný statek. Je jasné, že zde musí stát vynaložit nějaké prostředky navíc. Nicméně i tak je určitá kritika na místě," domnívá se Pánek.
Schválená novela zákoníku práce
25.06.2020
Senát Parlamentu České republiky schválil senátní tisk č. 270 (sněmovní tisk č. 689), novelu zákoníku práce. Po více než třech letech práce tak můžeme konstatovat, že tuto dlouho očekávanou právní normu se podařilo prosadit.
Cílem novely je zjednodušení realizace práv zaměstnavatele a zaměstnance při výkonu práce, stejně jako zjednodušení výkonu práce samotné a podpora komunikace mezi smluvními stranami vůbec. Kromě jiného se představuje nová koncepce dovolené, dále v duchu slaďování osobního a pracovního života s sebou přináší novela institut tzv. sdíleného pracovního místa. Upravuje se i právo na náhradu škody a nemajetkové újmy pozůstalých po zaměstnanci, který v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání zemřel. Nová úprava se vztahuje i na zaměstnance zaměstnavatele z jiného členského státu Evropské unie, který je vyslán k výkonu práce na území ČR.
Slovensko zruší zvláštní daň pro banky
23.06.2020
Slovensko zruší zvláštní bankovní daň, peněžní ústavy na oplátku vyčlení další značný balík peněz na poskytování úvěrů státu, firmám a lidem. Dohodla se na tom vláda a Slovenská bankovní asociace. Podle včera podepsaného memoranda do nového programu národního rozvojového fondu bude z dosavadního bankovního odvodu na Slovensku převedena miliarda eur, ročně pak banky zvýší půjčky o 1,5 miliardy eur.
Zvláštní zdanění bank zavedlo Slovensko v roce 2012. Loni na této dani peněžní ústavy odvedly přes 143 milionů eur, což byla více než pětina čistého zisku bankovního sektoru. Předchozí vláda premiéra Petera Pellegriniho prosadila zdvojnásobení sazby zvláštního odvodu od letošního roku, a to na 0,4 procenta. Daň se neodvíjí od zisku bank, počítá se z vybrané sumy jejich pasiv z bilanční sumy.