Přeplatek na dani
19.03.2025
Každý rok se mnoho lidí těší na vrácení přeplatku na dani, ale zdaleka ne všichni vědí, jak tento proces funguje. Finanční úřad přeplatky automaticky nevrací, a proto je nutné o ně včas požádat. Přeplatek na dani vzniká tehdy, když poplatník v průběhu roku zaplatil na daních více, než bylo nutné. Nejčastěji se s přeplatkem setkávají zaměstnanci, kterým bylo během roku strháváno více, než kolik odpovídá jejich skutečné daňové povinnosti. U OSVČ a dalších poplatníků může přeplatek vzniknout například při uplatnění slev na dani či odpočitatelných položek.
Ne všechny daňové slevy však vedou k přeplatku, který lze získat zpět. Například sleva na poplatníka snižuje daňovou povinnost, ale pokud poplatník neplatí dostatečně vysokou daň, sleva se plně neuplatní. Oproti tomu některé slevy, například daňový bonus na dítě, mohou být vyplaceny i v případě, že daňová povinnost dosáhne nuly, protože se jedná o takzvaný daňový bonus. To znamená, že pokud má poplatník nárok na tento bonus, může obdržet částku i nad rámec své daňové povinnosti.
Finanční úřad nevrací přeplatek automaticky. Každý poplatník, který ho chce získat zpět, o něj musí požádat. Tato žádost se podává v rámci daňového přiznání, konkrétně v jeho závěrečné části. Poplatník zde uvede, jakým způsobem chce přeplatek obdržet. Možnosti jsou dvě: buď na bankovní účet, což je nejčastější způsob, nebo poštovní poukázkou na adresu. Druhá varianta je dostupná pouze pro nepodnikající fyzické osoby. Důležité je, aby lidé uvedli správné platební údaje. Pokud dojde k chybě při zadávání čísla účtu nebo adresy, může se celý proces značně zpozdit.
Minimální částka pro vrácení přeplatku je stanovena na 200 korun. Pokud je přeplatek nižší, finanční úřad jej nevrací, ale automaticky ho započítá na úhradu případných budoucích daňových povinností poplatníka, například daně z příjmu.
První skupinou poplatníků, kteří se mohou dočkat vrácení přeplatku, jsou zaměstnanci, kterým jejich zaměstnavatel provádí roční zúčtování daně. Pokud zaměstnanec podá všechny potřebné podklady včas, přeplatek obdrží obvykle v dubnové výplatě za březen. Přesný termín však závisí na konkrétním zaměstnavateli.
Pro poplatníky, kteří podávají daňové přiznání sami, platí, že finanční úřad vrací přeplatky do 30 dnů od uplynutí termínu pro podání daňového přiznání. Termíny se liší podle toho, zda poplatník podává přiznání v papírové podobě, elektronicky nebo prostřednictvím daňového poradce.
Pokud poplatník podává přiznání v papírové podobě, lhůta pro jeho podání je stanovena na 1. dubna 2025. V takovém případě finanční úřad vyplatí přeplatek nejpozději do 2. května 2025.
Pokud se rozhodne pro elektronické podání, získává na podání delší lhůtu, a to až do 2. května 2025. V tomto případě je přeplatek vyplacen do 3. června 2025.
Ti, kteří využijí služeb daňového poradce, mají na podání přiznání ještě více času, až do 1. července 2025. V takovém případě ale obdrží přeplatek nejpozději do 2. srpna 2025.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Hoteliéři vítají plán na nižší DPH, chtějí ale také další úlevy
06.05.2020
Na turistický ruch dopadla opatření proti šíření koronaviru velmi silně. Hotely a restaurace musely v polovině března ze dne na den zavřít, vzpamatovávat se budou nejméně rok, řada z nich následky vládních opatření nepřežije. Premiér Andrej Babiš (ANO) se proto chystá snížit sazbu DPH na ubytovací služby na 10 procent. Nyní činí 15 procent a patří k nejvyšším v Evropě. Podobně už klesla daň na stravovací služby.
Návrh je jedním z bodů krizového plánu pro cestovní ruch, v pondělí ho projednala Národní ekonomická rada vlády. Kabinet se jím bude zabývat na některém z příštích jednání. "Odhad dopadu na veřejné rozpočty je 2,6 miliardy korun," řekl mluvčí ministerstva financí Tomáš Weiss. Podle Asociace hotelů a restaurací je snížení DPH jednou z cest, jak oživit cestovní ruch. "Z okolních zemí jsme v nejvyšší sazbě. Je to dobré, abychom zachovali konkurenceschopnost vůči ostatním zemím," řekl prezident asociace Václav Stárek. Poukázal například na Maďarsko s pětiprocentní nebo Polsko s osmiprocentní sazbou daně na ubytovací služby. Slovenské a rakouské hotely účtují návštěvníkům deset procent DPH.
Vláda schválila návrh na zrušení daně z nabytí nemovitých věcí
04.05.2020
Vláda schválila návrh na zrušení čtyřprocentní daně z nabytí nemovitosti. Daňové odpočty zůstanou zachovány i u nových hypoték, ale jen do konce roku 2021. Na tiskové konferenci po čtvrtečním jednání vlády o tom informovala ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
"Pro nemovitosti nabyté v období od prosince 2019 do prosince 2021 tak platí, že kupující nebude hradit daň z nabytí a současně mu bude umožněno uplatňovat si odpočty úroků z úvěru na bydlení od základu daně," uvedlo ministerstvo financí. Zrušení daně bude znamenat snížení příjmů rozpočtu o zhruba 13,8 miliardy korun ročně. V letošním roce by to pak mělo být 10,6 miliardy korun. Zrušení uplatňování odpočtů zaplacených úroků z úvěrů na bydlení bude znamenat pro veřejné rozpočty dodatečných pět miliard korun navíc. Novela by měla mít podle ministryně zpětnou účinnost. To znamená, že lidé, kteří měli lhůtu pro podání přiznání do 31. března následně ministerstvem kvůli pandemii odloženou do konce srpna, již daň platit nebudou. Pokud ji někdo již zaplatil, budou mu peníze vráceny. Týká se to tak lidí, kteří dokončili svůj vklad na katastr během prosince 2019 nebo později.
Vláda schválila návrh na zrušení daně z nabytí nemovitých věcí
01.05.2020
Vláda schválila návrh na zrušení čtyřprocentní daně z nabytí nemovitosti. Daňové odpočty zůstanou zachovány i u nových hypoték, ale jen do konce roku 2021. Na tiskové konferenci po čtvrtečním jednání vlády o tom informovala ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
"Pro nemovitosti nabyté v období od prosince 2019 do prosince 2021 tak platí, že kupující nebude hradit daň z nabytí a současně mu bude umožněno uplatňovat si odpočty úroků z úvěru na bydlení od základu daně," uvedlo ministerstvo financí. Zrušení daně bude znamenat snížení příjmů rozpočtu o zhruba 13,8 miliardy korun ročně. V letošním roce by to pak mělo být 10,6 miliardy korun. Zrušení uplatňování odpočtů zaplacených úroků z úvěrů na bydlení bude znamenat pro veřejné rozpočty dodatečných pět miliard korun navíc. Novela by měla mít podle ministryně zpětnou účinnost. To znamená, že lidé, kteří měli lhůtu pro podání přiznání do 31. března následně ministerstvem kvůli pandemii odloženou do konce srpna, již daň platit nebudou. Pokud ji někdo již zaplatil, budou mu peníze vráceny. Týká se to tak lidí, kteří dokončili svůj vklad na katastr během prosince 2019 nebo později.
Odškodné firmám ovšem zaplatí lidé z daní, připomínají ekonomové
27.04.2020
Rozhodnutí soudu, který zrušil část opatření z pera ministerstva zdravotnictví kvůli pandemii koronaviru, považují oslovení právníci a ekonomové za správné. Zákony podle nich porušovat nelze a stát by měl přijmout, že za opatření, která sám přijal, ponese následky. Někteří z nich nicméně upozorňují, že v reálu náklady za případně vzniklé škody podnikatelů neponese "stát", ale daňoví poplatníci.
"Znova: vláda vlastně žádné peníze nevydělává, má jen to, co vybere na daních. Včerejší rozhodnutí městského soudu tak v podstatě znamená jen to, že se zvyšuje šance, že škodu za zavřené obchody a restaurace neponesou dotčení podnikatelé a firmy, ale všichni daňoví poplatníci," píše člen Národní ekonomické rady ČR (NERV) a ekonom společnosti Czech Fund Lukáš Kovanda ve svém příspěvku na sociální sítí Twitter. Soud ve čtvrtek zrušil s účinností od 27. dubna čtyři opatření ministerstva zdravotnictví, která v souvislosti s koronavirovou pandemií omezila volný pohyb, maloobchod a služby v Česku. Formu ministerských opatření místo rozhodnutí vlády zvolil kabinet už podle tehdejších slov ministryně financí Aleny Schillerové právě proto, aby se firmy nemohly domáhat ušlého zisku a připravit tak státní kase, potažmo občanům ČR, obtížně vyčíslitelné obrovské výdaje.