Přeplatek na dani
19.03.2025
Každý rok se mnoho lidí těší na vrácení přeplatku na dani, ale zdaleka ne všichni vědí, jak tento proces funguje. Finanční úřad přeplatky automaticky nevrací, a proto je nutné o ně včas požádat. Přeplatek na dani vzniká tehdy, když poplatník v průběhu roku zaplatil na daních více, než bylo nutné. Nejčastěji se s přeplatkem setkávají zaměstnanci, kterým bylo během roku strháváno více, než kolik odpovídá jejich skutečné daňové povinnosti. U OSVČ a dalších poplatníků může přeplatek vzniknout například při uplatnění slev na dani či odpočitatelných položek.
Ne všechny daňové slevy však vedou k přeplatku, který lze získat zpět. Například sleva na poplatníka snižuje daňovou povinnost, ale pokud poplatník neplatí dostatečně vysokou daň, sleva se plně neuplatní. Oproti tomu některé slevy, například daňový bonus na dítě, mohou být vyplaceny i v případě, že daňová povinnost dosáhne nuly, protože se jedná o takzvaný daňový bonus. To znamená, že pokud má poplatník nárok na tento bonus, může obdržet částku i nad rámec své daňové povinnosti.
Finanční úřad nevrací přeplatek automaticky. Každý poplatník, který ho chce získat zpět, o něj musí požádat. Tato žádost se podává v rámci daňového přiznání, konkrétně v jeho závěrečné části. Poplatník zde uvede, jakým způsobem chce přeplatek obdržet. Možnosti jsou dvě: buď na bankovní účet, což je nejčastější způsob, nebo poštovní poukázkou na adresu. Druhá varianta je dostupná pouze pro nepodnikající fyzické osoby. Důležité je, aby lidé uvedli správné platební údaje. Pokud dojde k chybě při zadávání čísla účtu nebo adresy, může se celý proces značně zpozdit.
Minimální částka pro vrácení přeplatku je stanovena na 200 korun. Pokud je přeplatek nižší, finanční úřad jej nevrací, ale automaticky ho započítá na úhradu případných budoucích daňových povinností poplatníka, například daně z příjmu.
První skupinou poplatníků, kteří se mohou dočkat vrácení přeplatku, jsou zaměstnanci, kterým jejich zaměstnavatel provádí roční zúčtování daně. Pokud zaměstnanec podá všechny potřebné podklady včas, přeplatek obdrží obvykle v dubnové výplatě za březen. Přesný termín však závisí na konkrétním zaměstnavateli.
Pro poplatníky, kteří podávají daňové přiznání sami, platí, že finanční úřad vrací přeplatky do 30 dnů od uplynutí termínu pro podání daňového přiznání. Termíny se liší podle toho, zda poplatník podává přiznání v papírové podobě, elektronicky nebo prostřednictvím daňového poradce.
Pokud poplatník podává přiznání v papírové podobě, lhůta pro jeho podání je stanovena na 1. dubna 2025. V takovém případě finanční úřad vyplatí přeplatek nejpozději do 2. května 2025.
Pokud se rozhodne pro elektronické podání, získává na podání delší lhůtu, a to až do 2. května 2025. V tomto případě je přeplatek vyplacen do 3. června 2025.
Ti, kteří využijí služeb daňového poradce, mají na podání přiznání ještě více času, až do 1. července 2025. V takovém případě ale obdrží přeplatek nejpozději do 2. srpna 2025.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Propad příjmů čeká i IT firmy
01.04.2020
Zavírání kamenných obchodů, které kvůli šíření koronaviru nařídila vláda, nutí podniky urychlit přechod na internet. Zájem o služby IT firem tak roste.
Navzdory tomu se ale některé z nich mohou v následujících měsících dostat do problémů kvůli špatné finanční situaci svých klientů. V rozhovoru pro HN to tvrdí Radovan Jelen, šéf agentury FG Forrest, která vytváří a spravuje firemní weby, e-shopy a další IT systémy.
Schillerová chce zastavit splácení hypoték a úvěrů
30.03.2020
Ministryně Alena Schillerová (za ANO) navrhne ve středu vládě moratorium na splácení hypoték, spotřebitelských i podnikatelských úvěrů na půl roku. Zároveň by podle ní měl být po dobu přerušení splácení snížený i úrok u těchto úvěrů o "nějakou symbolickou výši". Ministryně dále uvedla, že navrhne vládě, aby byla zrušena čtyřprocentní daň z nabytí nemovitosti, kterou platí kupující.
Uvedla to v pořadu Partie televize Prima. Podle ministryně by to nemělo ohrozit banky ani nebankovní poskytovatele úvěrů. Návrhy MF podle ministryně konzultuje s Českou národní bankou i bankami. "I ČNB se kloní k tomu aby to bylo kompletní, aby banky nemusely řešit analýzy rizik," uvedla Schillerová. Schillerová také dále chystá novelu zákona o spotřebitelském úvěru, která by měla řešit i situaci po konci půlročního moratoria. V novele uvažuje o snížení pokut za případné nesplácení úvěrů.
Vláda plánuje program COVID III
27.03.2020
Pro podnikatele a firmy zasažené koronavirem a vládními opatřeními ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) připravuje třetí pokračování bezúročných půjček COVID. Na záruky by mě stát vyčlenit dalších deset miliard korun, čímž by měli mít podnikatelé k dispozici úvěry v objemu 40 miliard korun. V České televizi to ve čtvrtek řekl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).
Jak by měl program COVID III fungovat, Havlíček neuvedl. V objemu úvěrů by se však mělo postupně dosáhnout až ke 100 miliardám korun. V pondělí by měl být spuštěn COVID II. O termínu zahájení přijímání žádostí informoval Havlíček ve čtvrtek po mimořádném jednání vlády. Do programu vláda vyčlenila pět miliard korun, stejně jako do první vlny. Do pokračování byly ale přizvány komerční banky, a podnikatelé budou mít díky tomu k dispozici půjčky kolem 30 miliard korun. Ručit za ně bude stát prostřednictvím Českomoravské záruční a rozvojové banky (ČMZRB). Spodní hranice půjček není stanovena, horní hranice by měla být 15 milionů korun.
Na mzdy zaměstnanců poprvé v historii ve velkém přidá stát
25.03.2020
Poprvé v historii bude stát ve velkém platit firmám za to, že nebudou propouštět své zaměstnance. Vláda v pondělí schválila takzvaný kurzarbeit a výrazně tak rozšířila počet případů, kdy bude z rozpočtu přispívat na mzdy pracovníků. Ministři zároveň přišli i s dalšími návrhy, jak pomoci ekonomice zasažené pandemií koronaviru.
"Smyslem programu je přispívat firmám, dotovat jejich zaměstnance přes mzdy, aby nepropouštěly," řekla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Příspěvek se bude týkat už březnových výplat. Jak dlouho mohou firmy s podporou počítat, ale Maláčová neřekla. Stát zaměstnavatelům přispěje na náhrady mezd v rozmezí od 50 do 80 procent. Na podporu budou mít nárok například společnosti, kterým v karanténě skončí podstatné množství zaměstnanců, nebo ty, které budou muset omezit výrobu kvůli výraznému propadu poptávky či chybějícímu materiálu. Už minulý týden vláda rozhodla, že stát bude částečně hradit mzdy pracovníků restaurací či obchodů, které jsou kvůli nařízení vlády uzavřeny. Za podniky také stát převzal výplatu náhrad mezd lidem, kteří jsou v dvoutýdenní karanténě.