Přeplatek na dani
19.03.2025
Každý rok se mnoho lidí těší na vrácení přeplatku na dani, ale zdaleka ne všichni vědí, jak tento proces funguje. Finanční úřad přeplatky automaticky nevrací, a proto je nutné o ně včas požádat. Přeplatek na dani vzniká tehdy, když poplatník v průběhu roku zaplatil na daních více, než bylo nutné. Nejčastěji se s přeplatkem setkávají zaměstnanci, kterým bylo během roku strháváno více, než kolik odpovídá jejich skutečné daňové povinnosti. U OSVČ a dalších poplatníků může přeplatek vzniknout například při uplatnění slev na dani či odpočitatelných položek.
Ne všechny daňové slevy však vedou k přeplatku, který lze získat zpět. Například sleva na poplatníka snižuje daňovou povinnost, ale pokud poplatník neplatí dostatečně vysokou daň, sleva se plně neuplatní. Oproti tomu některé slevy, například daňový bonus na dítě, mohou být vyplaceny i v případě, že daňová povinnost dosáhne nuly, protože se jedná o takzvaný daňový bonus. To znamená, že pokud má poplatník nárok na tento bonus, může obdržet částku i nad rámec své daňové povinnosti.
Finanční úřad nevrací přeplatek automaticky. Každý poplatník, který ho chce získat zpět, o něj musí požádat. Tato žádost se podává v rámci daňového přiznání, konkrétně v jeho závěrečné části. Poplatník zde uvede, jakým způsobem chce přeplatek obdržet. Možnosti jsou dvě: buď na bankovní účet, což je nejčastější způsob, nebo poštovní poukázkou na adresu. Druhá varianta je dostupná pouze pro nepodnikající fyzické osoby. Důležité je, aby lidé uvedli správné platební údaje. Pokud dojde k chybě při zadávání čísla účtu nebo adresy, může se celý proces značně zpozdit.
Minimální částka pro vrácení přeplatku je stanovena na 200 korun. Pokud je přeplatek nižší, finanční úřad jej nevrací, ale automaticky ho započítá na úhradu případných budoucích daňových povinností poplatníka, například daně z příjmu.
První skupinou poplatníků, kteří se mohou dočkat vrácení přeplatku, jsou zaměstnanci, kterým jejich zaměstnavatel provádí roční zúčtování daně. Pokud zaměstnanec podá všechny potřebné podklady včas, přeplatek obdrží obvykle v dubnové výplatě za březen. Přesný termín však závisí na konkrétním zaměstnavateli.
Pro poplatníky, kteří podávají daňové přiznání sami, platí, že finanční úřad vrací přeplatky do 30 dnů od uplynutí termínu pro podání daňového přiznání. Termíny se liší podle toho, zda poplatník podává přiznání v papírové podobě, elektronicky nebo prostřednictvím daňového poradce.
Pokud poplatník podává přiznání v papírové podobě, lhůta pro jeho podání je stanovena na 1. dubna 2025. V takovém případě finanční úřad vyplatí přeplatek nejpozději do 2. května 2025.
Pokud se rozhodne pro elektronické podání, získává na podání delší lhůtu, a to až do 2. května 2025. V tomto případě je přeplatek vyplacen do 3. června 2025.
Ti, kteří využijí služeb daňového poradce, mají na podání přiznání ještě více času, až do 1. července 2025. V takovém případě ale obdrží přeplatek nejpozději do 2. srpna 2025.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Lidé zatím odevzdali pětinu daňových přiznání
10.03.2020
Lidé a firmy zatím odevzdali 568 336 daňových přiznání za loňský rok. Jde tak o zhruba pětinu z očekávaného počtu.
Z toho fyzické osoby podali 495 892 přiznání a firmy 72 444. Data zveřejnila Finanční správa na twitteru. Úřední hodiny budou rozšířeny. Přiznání je třeba letos odevzdat do 1. dubna, v případě využití služeb daňového poradce do 1. července.
Průměrná mzda v ČR vzrostla na 36 144 korun
09.03.2020
Průměrná mzda v Česku vzrostla v posledním čtvrtletí loňského roku meziročně o 6,7 procenta na 36 144 korun. Reálně po zohlednění růstu spotřebitelských cen se měsíční výdělek zvýšil o 3,6 procenta.
Za celý rok 2019 stoupla průměrná mzda meziročně o 7,1 procenta na 34 125 Kč. Reálně to byl nárůst o 4,2 procenta. Informoval o tom Český statistický úřad (ČSÚ). Medián, tedy prostřední hodnota mezd, stoupl v loňském posledním čtvrtletí meziročně o 6,6 procenta na 31 202 korun. Analytik Raiffeisenbank Vít Hradil k tomu uvedl, že tak lze poprvé konstatovat, že polovina českých zaměstnanců vydělává přes 30 tisíc korun. "Většina zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhne, protože její hodnotu zkreslují lidé s velmi vysokými příjmy. Je proto vhodné používat ukazatel mediánu mezd, který lépe vyjadřuje příjmovou situaci běžných zaměstnanců," domnívá se hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Firmy musí lidem v karanténě platit náhradu mzdy
09.03.2020
Pracovníky, kteří skončí po návratu z Itálie od soboty v nařízené karanténě, musí zaměstnavatelé v práci omluvit.
Za dobu dvoutýdenní izolace firmy či instituce zaměstnancům poskytnou 60 procent základu jejich průměrného výdělku. Nárok na náhradu odměny mají i lidé, kteří pracují na dohodu. Vyplývá to ze zákoníku práce a dalších norem.
Další platová hranice pokořena
06.03.2020
Průměrná mzda v Česku vzrostla v posledním čtvrtletí loňského roku meziročně o 6,7 procenta na 36 144 korun. Reálně po zohlednění růstu spotřebitelských cen se měsíční výdělek zvýšil o 3,6 procenta.
Za celý rok 2019 stoupla průměrná mzda meziročně o 7,1 procenta na 34 125 Kč. Reálně to byl nárůst o 4,2 procenta. Informoval o tom Český statistický úřad (ČSÚ). Medián, tedy prostřední hodnota mezd, stoupl v loňském posledním čtvrtletí meziročně o 6,6 procenta na 31 202 korun. Analytik Raiffeisenbank Vít Hradil k tomu uvedl, že tak lze poprvé konstatovat, že polovina českých zaměstnanců vydělává přes 30 tisíc korun.