Přeplatek na dani
19.03.2025
Každý rok se mnoho lidí těší na vrácení přeplatku na dani, ale zdaleka ne všichni vědí, jak tento proces funguje. Finanční úřad přeplatky automaticky nevrací, a proto je nutné o ně včas požádat. Přeplatek na dani vzniká tehdy, když poplatník v průběhu roku zaplatil na daních více, než bylo nutné. Nejčastěji se s přeplatkem setkávají zaměstnanci, kterým bylo během roku strháváno více, než kolik odpovídá jejich skutečné daňové povinnosti. U OSVČ a dalších poplatníků může přeplatek vzniknout například při uplatnění slev na dani či odpočitatelných položek.
Ne všechny daňové slevy však vedou k přeplatku, který lze získat zpět. Například sleva na poplatníka snižuje daňovou povinnost, ale pokud poplatník neplatí dostatečně vysokou daň, sleva se plně neuplatní. Oproti tomu některé slevy, například daňový bonus na dítě, mohou být vyplaceny i v případě, že daňová povinnost dosáhne nuly, protože se jedná o takzvaný daňový bonus. To znamená, že pokud má poplatník nárok na tento bonus, může obdržet částku i nad rámec své daňové povinnosti.
Finanční úřad nevrací přeplatek automaticky. Každý poplatník, který ho chce získat zpět, o něj musí požádat. Tato žádost se podává v rámci daňového přiznání, konkrétně v jeho závěrečné části. Poplatník zde uvede, jakým způsobem chce přeplatek obdržet. Možnosti jsou dvě: buď na bankovní účet, což je nejčastější způsob, nebo poštovní poukázkou na adresu. Druhá varianta je dostupná pouze pro nepodnikající fyzické osoby. Důležité je, aby lidé uvedli správné platební údaje. Pokud dojde k chybě při zadávání čísla účtu nebo adresy, může se celý proces značně zpozdit.
Minimální částka pro vrácení přeplatku je stanovena na 200 korun. Pokud je přeplatek nižší, finanční úřad jej nevrací, ale automaticky ho započítá na úhradu případných budoucích daňových povinností poplatníka, například daně z příjmu.
První skupinou poplatníků, kteří se mohou dočkat vrácení přeplatku, jsou zaměstnanci, kterým jejich zaměstnavatel provádí roční zúčtování daně. Pokud zaměstnanec podá všechny potřebné podklady včas, přeplatek obdrží obvykle v dubnové výplatě za březen. Přesný termín však závisí na konkrétním zaměstnavateli.
Pro poplatníky, kteří podávají daňové přiznání sami, platí, že finanční úřad vrací přeplatky do 30 dnů od uplynutí termínu pro podání daňového přiznání. Termíny se liší podle toho, zda poplatník podává přiznání v papírové podobě, elektronicky nebo prostřednictvím daňového poradce.
Pokud poplatník podává přiznání v papírové podobě, lhůta pro jeho podání je stanovena na 1. dubna 2025. V takovém případě finanční úřad vyplatí přeplatek nejpozději do 2. května 2025.
Pokud se rozhodne pro elektronické podání, získává na podání delší lhůtu, a to až do 2. května 2025. V tomto případě je přeplatek vyplacen do 3. června 2025.
Ti, kteří využijí služeb daňového poradce, mají na podání přiznání ještě více času, až do 1. července 2025. V takovém případě ale obdrží přeplatek nejpozději do 2. srpna 2025.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Růst mezd poprvé po několika letech zpomalí
09.10.2019
Růst mezd v letošním roce zpomaluje. Největší meziroční přírůstky zaznamenaly nejnižší pozice, a to napříč obory. Vyplývá to z výsledků průzkumu, mapujícího aktuální finanční ohodnocení stovek pracovních pozic v osmi oborech a 13 regionech Česka, který v úterý na tiskové konferenci zveřejnila personální agentura Grafton Recruitment.
"V posledních třech letech se tempo růstu průměrné mzdy zvýšilo ze 4,2 procenta v roce 2016, na 7,0 procenta v roce 2017, respektive 8,1 procenta v roce 2018. Pro rok 2019 očekáváme změnu trendu, nicméně stále půjde o výrazný nárůst v rozmezí sedmi až osmi procent," uvedl obchodní ředitel Grafton Recruitment Martin Ježek. Například skladníkovi v Ústeckém kraji se podle něj nástupní mzda zvedla o 7000 korun hrubého měsíčně, svářeči v Praze si zase polepšili až o 9000 korun. Letošní rok se nese ve znamení očekávaného zpomalení růstu ekonomiky, které je způsobeno především vyčerpaným pracovním trhem a předpokládaným poklesem českého exportu na klíčové zahraniční trhy. V příštím roce to může negativně ovlivnit dlouhodobé plány českých firem. Někteří zaměstnavatelé už dokonce začínají hovořit o možnosti budoucího snižování výroby a s tím souvisejícím propouštěním. "Spolu s pokračující automatizací a digitalizací to přispěje ke zmírnění přetlaku na trhu práce, což se projeví i snížením tlaku na růst mezd," upozornil Ježek.
Mzdy v Česku rostou 18 let rychleji než v Německu
07.10.2019
Mzdy v Česku rostou od roku 2000 mnohem rychleji než v Německu. Loni byla průměrná mzda více než dvakrát vyšší než v roce 2000. Pokud by se převedla na eura, měli by Češi každý měsíc k dispozici třikrát více než před 18 lety. Němcům se průměrná mzda proti roku 2000 zvedla o 44 procent. Vyplývá to z analýzy společnosti Purple Trading.
Za posledních 18 let se meziročně zvyšuje průměrná mzda v Česku o 4,67 procenta, při přepočtu na eura by to bylo o 6,62 procenta. V Německu je průměrný růst průměrné mzdy 2,08 procenta. Toto srovnání podle Purple Trading přispívá k tvrzení, že česká ekonomika zažívá pozitivní časy a Čechům se daří čím dál víc.
Zvýšení důchodů je schváleno
04.10.2019
Průměrný důchod, který v červnu činil 13.426 korun, se od ledna zvýší o 900 korun měsíčně. Každý člověk v Česku, který pobírá starobní, invalidní či pozůstalostní důchod, by si měl polepšit aspoň o 371 korun.
Příslušné nařízení schválila vláda. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) uvedla, že kabinet tak míří ke splnění slibu průměrného důchodu ve výši přes 15.000 korun v roce 2021.
Ministerstvo plánuje velké změny v sociálních dávkách
24.09.2019
V České republice existuje v současné době jedenáct druhů neadresných sociálních dávek. Stát pomocí nich nabízí svým občanům pomocnou ruku. Vynakládá na ně každý rok více než 70 miliard korun ze státního rozpočtu.
Ministerstvo chce přidat peníze rodinám s dětmi nebo upravit vyplácení příspěvku na bydlení. Nejvíce peněz míří k rodinám a ke zdravotně postiženým. Stát vyplatí rodičům s malými dětmi do čtyř let dohromady 25 miliard korun ročně. O miliardu víc jde k lidem, kteří se při zvládání každodenních činností neobejdou bez pomoci druhých. Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) teď ale u některých dávek chystá změny.