Přeplatek na dani
19.03.2025
Každý rok se mnoho lidí těší na vrácení přeplatku na dani, ale zdaleka ne všichni vědí, jak tento proces funguje. Finanční úřad přeplatky automaticky nevrací, a proto je nutné o ně včas požádat. Přeplatek na dani vzniká tehdy, když poplatník v průběhu roku zaplatil na daních více, než bylo nutné. Nejčastěji se s přeplatkem setkávají zaměstnanci, kterým bylo během roku strháváno více, než kolik odpovídá jejich skutečné daňové povinnosti. U OSVČ a dalších poplatníků může přeplatek vzniknout například při uplatnění slev na dani či odpočitatelných položek.
Ne všechny daňové slevy však vedou k přeplatku, který lze získat zpět. Například sleva na poplatníka snižuje daňovou povinnost, ale pokud poplatník neplatí dostatečně vysokou daň, sleva se plně neuplatní. Oproti tomu některé slevy, například daňový bonus na dítě, mohou být vyplaceny i v případě, že daňová povinnost dosáhne nuly, protože se jedná o takzvaný daňový bonus. To znamená, že pokud má poplatník nárok na tento bonus, může obdržet částku i nad rámec své daňové povinnosti.
Finanční úřad nevrací přeplatek automaticky. Každý poplatník, který ho chce získat zpět, o něj musí požádat. Tato žádost se podává v rámci daňového přiznání, konkrétně v jeho závěrečné části. Poplatník zde uvede, jakým způsobem chce přeplatek obdržet. Možnosti jsou dvě: buď na bankovní účet, což je nejčastější způsob, nebo poštovní poukázkou na adresu. Druhá varianta je dostupná pouze pro nepodnikající fyzické osoby. Důležité je, aby lidé uvedli správné platební údaje. Pokud dojde k chybě při zadávání čísla účtu nebo adresy, může se celý proces značně zpozdit.
Minimální částka pro vrácení přeplatku je stanovena na 200 korun. Pokud je přeplatek nižší, finanční úřad jej nevrací, ale automaticky ho započítá na úhradu případných budoucích daňových povinností poplatníka, například daně z příjmu.
První skupinou poplatníků, kteří se mohou dočkat vrácení přeplatku, jsou zaměstnanci, kterým jejich zaměstnavatel provádí roční zúčtování daně. Pokud zaměstnanec podá všechny potřebné podklady včas, přeplatek obdrží obvykle v dubnové výplatě za březen. Přesný termín však závisí na konkrétním zaměstnavateli.
Pro poplatníky, kteří podávají daňové přiznání sami, platí, že finanční úřad vrací přeplatky do 30 dnů od uplynutí termínu pro podání daňového přiznání. Termíny se liší podle toho, zda poplatník podává přiznání v papírové podobě, elektronicky nebo prostřednictvím daňového poradce.
Pokud poplatník podává přiznání v papírové podobě, lhůta pro jeho podání je stanovena na 1. dubna 2025. V takovém případě finanční úřad vyplatí přeplatek nejpozději do 2. května 2025.
Pokud se rozhodne pro elektronické podání, získává na podání delší lhůtu, a to až do 2. května 2025. V tomto případě je přeplatek vyplacen do 3. června 2025.
Ti, kteří využijí služeb daňového poradce, mají na podání přiznání ještě více času, až do 1. července 2025. V takovém případě ale obdrží přeplatek nejpozději do 2. srpna 2025.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Příjmy z daní klesají
09.09.2019
Národní rozpočtová rada upozornila, že pokud bude pokračovat zpomalování růstu daňových příjmů v dalších měsících, může být dokonce ohroženo v letošním roce dodržení plánovaného 40miliardového schodku státního rozpočtu. V takovém případě by vláda podle ní měla reagovat například omezením čerpání provozních výdajů. Vyplývá to z pravidelné čtvrtletní zprávy o stavu veřejných financí, kterou zveřejnila Národní rozpočtová rada (NRR). Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) uvedla, že schodek letošního rozpočtu bude dodržen.
Podle dosavadního vývoje nebude podle rady výsledek státního rozpočtu za letošní rok významně lepší než plánovaný schodek 40 miliard korun. Důvodem je, že některé daňové příjmy rostou mírně pomaleji, než se plánovalo. Například schválený rozpočet na loňský rok počítal se schodkem 50 miliard korun, nakonec skončil s přebytkem 2,9 miliardy korun. "Na základě analýzy dosavadního vývoje je ministerstvo financí přesvědčeno, že rozpočtovaný schodek nebude překročen. V tuto chvíli proto neexistuje důvod, proč jednotlivým kapitolám krátit rozpočtované peníze. To by přispívalo k nežádoucímu podsekávání ekonomického růstu," uvedlo ministerstvo financí.
Příjmy z daní klesají
06.09.2019
Pokud bude pokračovat zpomalování růstu daňových příjmů v dalších měsících, může být dokonce ohroženo v letošním roce dodržení plánovaného 40miliardového schodku státního rozpočtu. Upozornila na to Národní rozpočtová rada.
V takovém případě by vláda podle ní měla reagovat například omezením čerpání provozních výdajů. Vyplývá to z pravidelné čtvrtletní zprávy o stavu veřejných financí, kterou zveřejnila Národní rozpočtová rada (NRR). Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) uvedla, že schodek letošního rozpočtu bude dodržen. Podle dosavadního vývoje nebude podle rady výsledek státního rozpočtu za letošní rok významně lepší než plánovaný schodek 40 miliard korun. Důvodem je, že některé daňové příjmy rostou mírně pomaleji, než se plánovalo. Například schválený rozpočet na loňský rok počítal se schodkem 50 miliard korun, nakonec skončil s přebytkem 2,9 miliardy korun.
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Firmy platí zaměstnancům desetitisíce za shánění nových kolegů
02.09.2019
Zaměstnavatelé stále častěji motivují vlastní pracovníky, aby do firmy lákali nové lidi.
V případě, že se posila osvědčí, dostane za její přivedení zaměstnanec odměnu, která se běžně pohybuje v řádu desítek tisíc korun. Podnikům se tento způsob náboru vyplácí: zaměstnanci většinou přivádějí kvalitní pracovníky, kteří navíc ve firmě vydrží dlouhodobě.
Zaměstnanec versus OSVČ
26.08.2019
O důchodové reformě se hodně mluví. Současný důchodový systém nebude schopný zajistit financování solidních důchodů v budoucnosti. Je třeba ho změnit. Jednou z cest může být změna výše odvodů na pojištění u osob samostatně výdělečně činných (OSVČ), tedy u podnikatelů. U nich se totiž odvody ve srovnání se zaměstnanci výrazně liší. Víte, jak velkou sumou z výdělku přispíváte na důchodový systém?
Demografické údaje mluví o tom, že za třicet let bude o třetinu více důchodců než dnes. A zároveň výrazně méně lidí v produktivním věku, kteří do důchodového systému budou ze svých příjmů přispívat. Průměrná penze je nyní přes 13 tisíc korun. Pokud by se penzijní systém neměl propadnout do deficitu a zároveň by zachoval stávající pravidla příjmů a výdajů, vycházel by za patnáct dvacet let důchod podle propočtů ministerstva práce a sociálních věcí na polovinu ze současné průměrné penze - necelých sedm tisíc korun. Kde tedy peníze na budoucí penze vzít? Ministerstvo práce a sociálních věcí například ustanovilo komisi pro spravedlivé důchody, která má najít ideální způsob, jak důchodový systém spravedlivě a dlouhodobě nastavit. Zatím žádné konkrétní výsledky ale nejsou.