Přeplatek na dani
19.03.2025
Každý rok se mnoho lidí těší na vrácení přeplatku na dani, ale zdaleka ne všichni vědí, jak tento proces funguje. Finanční úřad přeplatky automaticky nevrací, a proto je nutné o ně včas požádat. Přeplatek na dani vzniká tehdy, když poplatník v průběhu roku zaplatil na daních více, než bylo nutné. Nejčastěji se s přeplatkem setkávají zaměstnanci, kterým bylo během roku strháváno více, než kolik odpovídá jejich skutečné daňové povinnosti. U OSVČ a dalších poplatníků může přeplatek vzniknout například při uplatnění slev na dani či odpočitatelných položek.
Ne všechny daňové slevy však vedou k přeplatku, který lze získat zpět. Například sleva na poplatníka snižuje daňovou povinnost, ale pokud poplatník neplatí dostatečně vysokou daň, sleva se plně neuplatní. Oproti tomu některé slevy, například daňový bonus na dítě, mohou být vyplaceny i v případě, že daňová povinnost dosáhne nuly, protože se jedná o takzvaný daňový bonus. To znamená, že pokud má poplatník nárok na tento bonus, může obdržet částku i nad rámec své daňové povinnosti.
Finanční úřad nevrací přeplatek automaticky. Každý poplatník, který ho chce získat zpět, o něj musí požádat. Tato žádost se podává v rámci daňového přiznání, konkrétně v jeho závěrečné části. Poplatník zde uvede, jakým způsobem chce přeplatek obdržet. Možnosti jsou dvě: buď na bankovní účet, což je nejčastější způsob, nebo poštovní poukázkou na adresu. Druhá varianta je dostupná pouze pro nepodnikající fyzické osoby. Důležité je, aby lidé uvedli správné platební údaje. Pokud dojde k chybě při zadávání čísla účtu nebo adresy, může se celý proces značně zpozdit.
Minimální částka pro vrácení přeplatku je stanovena na 200 korun. Pokud je přeplatek nižší, finanční úřad jej nevrací, ale automaticky ho započítá na úhradu případných budoucích daňových povinností poplatníka, například daně z příjmu.
První skupinou poplatníků, kteří se mohou dočkat vrácení přeplatku, jsou zaměstnanci, kterým jejich zaměstnavatel provádí roční zúčtování daně. Pokud zaměstnanec podá všechny potřebné podklady včas, přeplatek obdrží obvykle v dubnové výplatě za březen. Přesný termín však závisí na konkrétním zaměstnavateli.
Pro poplatníky, kteří podávají daňové přiznání sami, platí, že finanční úřad vrací přeplatky do 30 dnů od uplynutí termínu pro podání daňového přiznání. Termíny se liší podle toho, zda poplatník podává přiznání v papírové podobě, elektronicky nebo prostřednictvím daňového poradce.
Pokud poplatník podává přiznání v papírové podobě, lhůta pro jeho podání je stanovena na 1. dubna 2025. V takovém případě finanční úřad vyplatí přeplatek nejpozději do 2. května 2025.
Pokud se rozhodne pro elektronické podání, získává na podání delší lhůtu, a to až do 2. května 2025. V tomto případě je přeplatek vyplacen do 3. června 2025.
Ti, kteří využijí služeb daňového poradce, mají na podání přiznání ještě více času, až do 1. července 2025. V takovém případě ale obdrží přeplatek nejpozději do 2. srpna 2025.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Provize ze stravenek je v podstatě lichva
14.08.2019
Několikaprocentní provize ze stravenek, kterou měsíčně účtují obchodníkům a provozovatelům restaurací vydavatelé stravovacích poukázek, je podle podle předsedy maloobchodního Družstva CBA Romana Mazáka neúměrně vysoká. "Je to v podstatě lichva," řekl Mazák, podle kterého by stravenky měly nahradit přímé finanční příspěvky od zaměstnavatele při zachování daňového odpočtu v nynější výši. Ministerstvo financí podobnou změnu chystá, má doplnit systém stravenek.
Šumperské Družstvo CBA sdružuje přes tisíc menších prodejen po celé republice. Stravenky podle Mazáka na tuzemském trhu slouží jako další platidlo. "Lidé jimi platí v restauracích a prodejnách, restaurace jimi platí zase dál. Poslední článek řetězce pak stravenky vrací emitující firmě, od které dostane zpět peníze po odečtení provize. Je to v podstatě lichva, provize jsou obrovské. Pohybují se mezi pět až šesti procent, což je srovnatelné, jako by si banka dala za půjčku úrok 60 procent," uvedl Mazák. Provize se vydavatelům stravenek podle Mazáka platí pokaždé, když se tyto poukázky vracejí. "V praxi právě jedenkrát měsíčně. Problémem je v tomto případě blokování hotovosti. V maloobchodě například jednou měsíčně svezou z prodejny stravenky, na centrále je přepočítají a odešlou vydávající firmě, která do 14 dní pošle prodejně hotovost," řekl Mazák.
Mladí s prací otálejí, zaměstnanci stárnou
07.08.2019
Zaměstnanci zestárli, jejich průměrný věk se za uplynulých devět let zvýšil o dva roky a v letošním druhém čtvrtletí dosáhl 43,3 roku. Důvodem je delší doba přípravy mladých na budoucí zaměstnání a zvyšování věku odchodu do důchodu. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Pracující ženy jsou přitom v průměru o rok starší než muži, což je dáno tím, že mladší ženy jsou na rodičovské. Pracujícím ženám bylo v druhém letošním čtvrtletí v průměru 43,7 roku. Stárnutí se nevyhnulo ani podnikatelům. Ve sledovaném období měl podnikatel se zaměstnanci v průměru 49 let, tedy o 3,7 roku více než před devíti lety. Podnikatelé bez zaměstnanců za tu dobu zestárli o průměrných 2,6 roku na 45,8 roku. V letošním druhém čtvrtletí mělo podle ČSÚ zaměstnání 5,296 milionu lidí ve věku 15 až 64 let, meziročně o 0,1 procenta více. Lidí mladších 40 let mezi nimi ale ubylo, zejména proto, že nejsilnější ročníky narozené v první polovině 70. let se přesunuly do vyšší věkové kategorie. Naopak přibylo pracujících starších 45 let. Nejvýraznější meziroční nárůst počtu zaměstnaných statistici zaznamenali ve věkové skupině 55 až 59 let a mírný nárůst i ve skupině 65 let a víc.
Státu se sice daří vybírat daně, firmy se ale topí v byrokracii
26.07.2019
Výběr daní se zlepšil, daňovým subjektům ale narůstají administrativní povinnosti a administrativní náročnost se zvyšuje také u správy daní a s ní rostou i náklady na tuto správu. Vyplývá to ze zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) k tématu daní v Česku za roky 2014 až 2017.
Problémem je podle kontrolorů i silná závislost příjmů státu na ekonomickém růstu a velké daňové zatížení práce. Daňová struktura v Česku je navíc stále složitá, uvedl NKÚ. Ministerstvo financí (MF) vítá, že NKÚ konstatoval zlepšení výběru daní. Na zjednodušování daňového systému pracuje, zvýšení administrativy je dílčí, reagovalo MF. Inkaso daní včetně cla a pojistného vzrostlo mezi lety 2014 až 2017 o 22 procent. V roce 2017 to bylo 1,428 bilionu korun. Příčinou vyššího inkasa daní je podle NKÚ zejména silný ekonomický růst, růst mezd a s tím související vyšší spotřeba obyvatelstva. Nejvíc se tak zvýšilo inkaso u daní ze spotřeby a u daní z příjmů.
Zvyšování důchodů má háček, potěší hlavně exekutory
19.07.2019
Navyšování penzí schválené na příští rok má i svou stinnou stránku. Ačkoliv ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová tvrdí, jak peníze pomohou seniorům s nižšími důchody, řada z nich se ve skutečnosti z ohlášených devíti stovek radovat nebude. S vyšším příjmem totiž přijdou o část sociálních dávek.
Důchody se každoročně podle zákona navyšují o polovinu růstu reálných mezd a o růst cen za sledované období. Průměrné navýšení ze zákona tak bude od příštího roku představovat kolem 700 korun. K tomu se navíc připočítá příspěvek, jehož přesná výše bude známa koncem léta, ministerstvo práce ji nyní odhaduje na 180 až 200 korun. Průměrná penze tak vzroste přibližně o 900 korun na 14 358 korun. Příspěvek zatíží příští rok státní rozpočet podle odhadů sedmi miliardami korun. Na důchody by měl stát v roce 2020 poprvé vydat přes půl bilionu korun, přesněji 509,4 miliardy. Ze sociálních dávek čeští důchodci pobírají nejčastěji příspěvek na bydlení. A to když vydávají víc než 30 procent (v Praze 35 procent) příjmu na pokrytí nákladů na bydlení. "Pro lidi, kteří příspěvek pobírají, bude navýšení důchodu znamenat, že se jim dávka o něco sníží, zhruba o třetinu. Záleží na složení domácnosti, ve které žijí," říká Lucie Trlifajová z Centra pro společenské otázky Spot.