Přeplatek na dani
19.03.2025
Každý rok se mnoho lidí těší na vrácení přeplatku na dani, ale zdaleka ne všichni vědí, jak tento proces funguje. Finanční úřad přeplatky automaticky nevrací, a proto je nutné o ně včas požádat. Přeplatek na dani vzniká tehdy, když poplatník v průběhu roku zaplatil na daních více, než bylo nutné. Nejčastěji se s přeplatkem setkávají zaměstnanci, kterým bylo během roku strháváno více, než kolik odpovídá jejich skutečné daňové povinnosti. U OSVČ a dalších poplatníků může přeplatek vzniknout například při uplatnění slev na dani či odpočitatelných položek.
Ne všechny daňové slevy však vedou k přeplatku, který lze získat zpět. Například sleva na poplatníka snižuje daňovou povinnost, ale pokud poplatník neplatí dostatečně vysokou daň, sleva se plně neuplatní. Oproti tomu některé slevy, například daňový bonus na dítě, mohou být vyplaceny i v případě, že daňová povinnost dosáhne nuly, protože se jedná o takzvaný daňový bonus. To znamená, že pokud má poplatník nárok na tento bonus, může obdržet částku i nad rámec své daňové povinnosti.
Finanční úřad nevrací přeplatek automaticky. Každý poplatník, který ho chce získat zpět, o něj musí požádat. Tato žádost se podává v rámci daňového přiznání, konkrétně v jeho závěrečné části. Poplatník zde uvede, jakým způsobem chce přeplatek obdržet. Možnosti jsou dvě: buď na bankovní účet, což je nejčastější způsob, nebo poštovní poukázkou na adresu. Druhá varianta je dostupná pouze pro nepodnikající fyzické osoby. Důležité je, aby lidé uvedli správné platební údaje. Pokud dojde k chybě při zadávání čísla účtu nebo adresy, může se celý proces značně zpozdit.
Minimální částka pro vrácení přeplatku je stanovena na 200 korun. Pokud je přeplatek nižší, finanční úřad jej nevrací, ale automaticky ho započítá na úhradu případných budoucích daňových povinností poplatníka, například daně z příjmu.
První skupinou poplatníků, kteří se mohou dočkat vrácení přeplatku, jsou zaměstnanci, kterým jejich zaměstnavatel provádí roční zúčtování daně. Pokud zaměstnanec podá všechny potřebné podklady včas, přeplatek obdrží obvykle v dubnové výplatě za březen. Přesný termín však závisí na konkrétním zaměstnavateli.
Pro poplatníky, kteří podávají daňové přiznání sami, platí, že finanční úřad vrací přeplatky do 30 dnů od uplynutí termínu pro podání daňového přiznání. Termíny se liší podle toho, zda poplatník podává přiznání v papírové podobě, elektronicky nebo prostřednictvím daňového poradce.
Pokud poplatník podává přiznání v papírové podobě, lhůta pro jeho podání je stanovena na 1. dubna 2025. V takovém případě finanční úřad vyplatí přeplatek nejpozději do 2. května 2025.
Pokud se rozhodne pro elektronické podání, získává na podání delší lhůtu, a to až do 2. května 2025. V tomto případě je přeplatek vyplacen do 3. června 2025.
Ti, kteří využijí služeb daňového poradce, mají na podání přiznání ještě více času, až do 1. července 2025. V takovém případě ale obdrží přeplatek nejpozději do 2. srpna 2025.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Rostoucí mzdy vysávají zisky českých firem
01.07.2019
Ziskovost českých firem klesá a je aktuálně nejnižší za celou dobu sledování od roku 2005. Upozornili na to v pátek analytici v souvislosti s pátečními daty Českého statistického úřadu o vývoji ekonomiky v prvním čtvrtletí. Ziskovost firem klesla v prvním čtvrtletí na 46,3 procenta, důvodem je především růst mezd. V eurozóně je podle ekonomů míra ziskovosti kolem 40 procent.
Podle pátečních dat ČSÚ meziroční růst české ekonomiky v prvním čtvrtletí zrychlil na 2,8 procenta, v posledním čtvrtletí loňského roku činil 2,7 procenta. Mezičtvrtletně vzrostl hrubý domácí produkt o 0,6 procenta. "Dlouhodobě nadprůměrná ziskovost tuzemských nefinančních podniků se začala pozvolna snižovat s tím, jak firmy musely stále více zápasit o udržení stávajících nebo získávání nových zaměstnanců. Míra zisku na začátku letošního roku dosáhla 46,3 procenta, a byla tak nejnižší za celou dobu sledování. Pokud však srovnáme tento výsledek s údaji za eurozónu, kde se míra ziskovosti pohybuje okolo 40 procent, nevypadá aktuální výsledek až tak dramaticky zle," uvedl analytik ČSOB Petr Dufek.
Online „finančák“ už za rok a půl
25.06.2019
Ministerstvo financí plánuje spustit první verzi portálu MOJE daně, přes který by bylo možné vyřizovat online daňové záležitosti s finančním úřadem, v prosinci 2020. Portál nabídne například kompletní přehled o daňových povinnostech jednotlivého poplatníka, možnost nastavení notifikací nebo automatické vyplňování daňových formulářů a jejich kontrolu.
Vytvoření portálu je v novele daňového řádu, který je v současnosti v připomínkovém řízení. Účinnost se odhaduje na podzim 2020. Systém by měl být podobný internetovému bankovnictví a přihlásit by se k němu mohli lidé např. přes e-občanku, přihlašovací údaje do systému datových stránek nebo údaje přidělené finančním úřadem.
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz )
Pražský dopravní podnik odmění věrné řidiče
22.06.2019
Pražský dopravní podnik (DPP) se rozhodl zvýšit ve dvou vlnách svým zaměstnancům příplatek za délku dosažené odborné praxe v podniku. Zaměstnanci postupně dostanou od 3 do 15 korun více na hodinu podle počtu odsloužených let. Na zvýšení se domluvilo vedení podniku s odboráři při jednání o dodatku ke kolektivní smlouvě.
Průměrná mzda v pražském dopravním podniku byla ke konci loňského roku 38 735 korun, průměrná mzda v Česku byla za loňský rok 31 885 korun. Nárok na příplatek mají zaměstnanci po prvním roce působení v podniku. Dohodli se také, že DPP vyčlení 30 milionů korun na zlepšení pracovního prostředí. Zlepší se zejména hygienické a klimatické podmínky na pracovišti.
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Lidé s maturitou dosáhnou platového stropu kolem třicítky
20.06.2019
Růst platů se u některých profesí v Česku zastavuje už po 30. roce věku zaměstnance. Dosažení takzvaného platového stropu ale výrazně ovlivňuje úroveň vzdělání. Zatímco pracovníkům s maturitou začíná podle analýzy portálů Profesia a Platy.cz mzda stagnovat v průměru ve 34 letech, v případě vysokoškoláků je to o deset let později.
Analýza se zaměřila na to, v jakém věku lidé dosahují platového stropu. Jde o věk, ve kterém už zaměstnanec bez následného kariérního postupu začne mzdově stagnovat. To způsobuje, že na dané pozici mají časem vyšší průměrné platy i jeho mladší kolegové. "Středoškolské pozice mají platový strop po třicítce. Pokud se na ně podíváme z hlediska mzdového progresu, vidíme, že je kratší, než u těch vysokoškolských," shrnul výsledky průzkumu Michal Novák z portálu Platy.cz. U vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců přichází mzdový strop obvykle po 40. narozeninách. Nejrychleji začínají odměny stagnovat v pozicích asistent či asistentka, kde se růst platu zastaví v průměru ve 32 letech. Nejlépe jsou na tom vedoucí obchodních skupin, kterým rostou průměrné platy až do věku 48 let.