Přeplatek na dani
19.03.2025
Každý rok se mnoho lidí těší na vrácení přeplatku na dani, ale zdaleka ne všichni vědí, jak tento proces funguje. Finanční úřad přeplatky automaticky nevrací, a proto je nutné o ně včas požádat. Přeplatek na dani vzniká tehdy, když poplatník v průběhu roku zaplatil na daních více, než bylo nutné. Nejčastěji se s přeplatkem setkávají zaměstnanci, kterým bylo během roku strháváno více, než kolik odpovídá jejich skutečné daňové povinnosti. U OSVČ a dalších poplatníků může přeplatek vzniknout například při uplatnění slev na dani či odpočitatelných položek.
Ne všechny daňové slevy však vedou k přeplatku, který lze získat zpět. Například sleva na poplatníka snižuje daňovou povinnost, ale pokud poplatník neplatí dostatečně vysokou daň, sleva se plně neuplatní. Oproti tomu některé slevy, například daňový bonus na dítě, mohou být vyplaceny i v případě, že daňová povinnost dosáhne nuly, protože se jedná o takzvaný daňový bonus. To znamená, že pokud má poplatník nárok na tento bonus, může obdržet částku i nad rámec své daňové povinnosti.
Finanční úřad nevrací přeplatek automaticky. Každý poplatník, který ho chce získat zpět, o něj musí požádat. Tato žádost se podává v rámci daňového přiznání, konkrétně v jeho závěrečné části. Poplatník zde uvede, jakým způsobem chce přeplatek obdržet. Možnosti jsou dvě: buď na bankovní účet, což je nejčastější způsob, nebo poštovní poukázkou na adresu. Druhá varianta je dostupná pouze pro nepodnikající fyzické osoby. Důležité je, aby lidé uvedli správné platební údaje. Pokud dojde k chybě při zadávání čísla účtu nebo adresy, může se celý proces značně zpozdit.
Minimální částka pro vrácení přeplatku je stanovena na 200 korun. Pokud je přeplatek nižší, finanční úřad jej nevrací, ale automaticky ho započítá na úhradu případných budoucích daňových povinností poplatníka, například daně z příjmu.
První skupinou poplatníků, kteří se mohou dočkat vrácení přeplatku, jsou zaměstnanci, kterým jejich zaměstnavatel provádí roční zúčtování daně. Pokud zaměstnanec podá všechny potřebné podklady včas, přeplatek obdrží obvykle v dubnové výplatě za březen. Přesný termín však závisí na konkrétním zaměstnavateli.
Pro poplatníky, kteří podávají daňové přiznání sami, platí, že finanční úřad vrací přeplatky do 30 dnů od uplynutí termínu pro podání daňového přiznání. Termíny se liší podle toho, zda poplatník podává přiznání v papírové podobě, elektronicky nebo prostřednictvím daňového poradce.
Pokud poplatník podává přiznání v papírové podobě, lhůta pro jeho podání je stanovena na 1. dubna 2025. V takovém případě finanční úřad vyplatí přeplatek nejpozději do 2. května 2025.
Pokud se rozhodne pro elektronické podání, získává na podání delší lhůtu, a to až do 2. května 2025. V tomto případě je přeplatek vyplacen do 3. června 2025.
Ti, kteří využijí služeb daňového poradce, mají na podání přiznání ještě více času, až do 1. července 2025. V takovém případě ale obdrží přeplatek nejpozději do 2. srpna 2025.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Bez práce nejsou jen pobírači dávek
14.06.2019
Práci nemají v době rekordně nízké nezaměstnanosti hlavně lidé, kteří pracovat nechtějí, ti, jež nemohou pracovat na plný úvazek a někteří senioři. Shodli se na tom experti personálních agentur, které oslovila ČTK.
Nezaměstnanost v Česku v květnu klesla na 2,6 procenta z dubnových 2,7 procenta. Bez práce bylo 200 675 lidí, nejméně od května 1997, uvedl Úřad práce ČR. "Jednu skupinu lidí, kteří nepracují ani v době historicky nejnižší nezaměstnanosti, tvoří ti, kteří pracovat nechtějí, protože se jim to s ohledem na pobírané množství sociálních dávek nevyplatí," řekla ředitelka marketingu Grafton Recruitment Jitka Součková. Druhou skupinou jsou ti, kteří by pracovat chtěli, mají i dostatečnou kvalifikaci, ale z nějakého důvodu nemohou pracovat na plný úvazek. Důvodem je to, že například pečují o nezletilé dítě nebo o jinou osobu blízkou, třeba staré rodiče, a částečný úvazek nemohou najít. Důchodová komise mimochodem pro Čechy pečující o své blízké, kteří sice částečný úvazek našli, ovšem jejich příjem je nízký, před časem navrhla zavedení takzvaného fiktivního vyměřovacího základu. Tito lidé by měli kvůli nízkému příjmu i nízký důchod, penze za dobu opatrování v budoucnu by se proto mohla případně vypočítávat z průměrné mzdy.
Současný penzijní systém přivede ČR do bankrotu
12.06.2019
Při zachování stávajícího nastavení daňové politiky a výdajů zůstávají veřejné finance dlouhodobě neudržitelné. Dluh by především kvůli stárnutí populace při zachování nynější situace dosáhl v roce 2069 až 222 % hrubého domácího produktu (HDP).
Uvedla to dnes po vytvoření simulace vývoje Národní rozpočtová rada. Problémem je, že s postupným stárnutím populace nebude spojen pouze rostoucí objem výdajů na důchody, ale i zvýšené nároky na zdravotní péči. V současnosti má Česko veřejný dluh v poměru k HDP 32,7 %, co je v rámci Evropské unie nejnižší ze všech zemí.
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz )
Česko může v budoucn být zadluženější, než je dnes Řecko
12.06.2019
České veřejné finance zůstávají při zachování stávajícího nastavení daňové politiky a výdajů dlouhodobě neudržitelné. Dluh veřejných financí by především kvůli stárnutí populace při zachování nynější situace dosáhl v roce 2069 až 222 procent hrubého domácího produktu (HDP). To je více, než nyní vykazuje jakákoli země Evropské unie. Ve své druhé Zprávě o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí to v úterý uvedla Národní rozpočtová rada. Zároveň upozornila, že zpráva není odhadem faktického vývoje, ale jen simulací.
"Jde o simulaci vývoje, který by nastal bez změn daňových a výdajových politik... Hlavní příčinou dlouhodobé neudržitelnosti českých veřejných financí je nesoulad mezi současným nastavením legislativy na jedné straně a očekávaným demografickým vývojem na straně druhé," uvádí zpráva. S postupným stárnutím populace totiž nebude spojen pouze rostoucí objem výdajů na důchody, ale i zvýšené nároky na zdravotní a dlouhodobou péči. Zadlužení veřejného sektoru by tak podle zprávy při současném stavu zůstalo přibližně do poloviny 30. let stabilizované. Zákonem stanovená tzv. dluhová brzda 55 procent HDP by podle rady byla překonána kolem roku 2047. Při překonání dluhové brzdy musí vláda předložit návrh vyrovnaného nebo přebytkového státního rozpočtu a fondů.
Zvyšování platů žene nemocnice do dluhů
10.06.2019
Vládní nařízení o zvýšení platů zdravotníků z konce loňského roku způsobilo českým nemocnicím finanční problémy. Peníze pro lékaře a další zdravotnický personál totiž nejdou ze státního rozpočtu, ale ze zdravotního pojištění. Nemocnice tak musejí kvůli úhradě rozdílu sáhnout na vlastní rezervy.
Fakultním nemocnicím kvůli tomu vzroste vnitřní dluh o 1,9 miliardy korun. Letos by se měly tarifní platy zdravotních sester, sanitářů a mladých lékařů zvednout o sedm procent a kvalifikovaným lékařům o dvě procenta. Nemocnice budou nyní žádat, aby při dalším zvyšování tarifů dostaly záruku, že vzrostou také úhrady od pojišťoven. Těm totiž i díky silné ekonomice přibývají peníze a hromadí se na účtech, kde je nyní přes 50 miliard.
(Zdroj: Zvyšování platů žene nemocnice do dluhů)