Přeplatek na dani
19.03.2025
Každý rok se mnoho lidí těší na vrácení přeplatku na dani, ale zdaleka ne všichni vědí, jak tento proces funguje. Finanční úřad přeplatky automaticky nevrací, a proto je nutné o ně včas požádat. Přeplatek na dani vzniká tehdy, když poplatník v průběhu roku zaplatil na daních více, než bylo nutné. Nejčastěji se s přeplatkem setkávají zaměstnanci, kterým bylo během roku strháváno více, než kolik odpovídá jejich skutečné daňové povinnosti. U OSVČ a dalších poplatníků může přeplatek vzniknout například při uplatnění slev na dani či odpočitatelných položek.
Ne všechny daňové slevy však vedou k přeplatku, který lze získat zpět. Například sleva na poplatníka snižuje daňovou povinnost, ale pokud poplatník neplatí dostatečně vysokou daň, sleva se plně neuplatní. Oproti tomu některé slevy, například daňový bonus na dítě, mohou být vyplaceny i v případě, že daňová povinnost dosáhne nuly, protože se jedná o takzvaný daňový bonus. To znamená, že pokud má poplatník nárok na tento bonus, může obdržet částku i nad rámec své daňové povinnosti.
Finanční úřad nevrací přeplatek automaticky. Každý poplatník, který ho chce získat zpět, o něj musí požádat. Tato žádost se podává v rámci daňového přiznání, konkrétně v jeho závěrečné části. Poplatník zde uvede, jakým způsobem chce přeplatek obdržet. Možnosti jsou dvě: buď na bankovní účet, což je nejčastější způsob, nebo poštovní poukázkou na adresu. Druhá varianta je dostupná pouze pro nepodnikající fyzické osoby. Důležité je, aby lidé uvedli správné platební údaje. Pokud dojde k chybě při zadávání čísla účtu nebo adresy, může se celý proces značně zpozdit.
Minimální částka pro vrácení přeplatku je stanovena na 200 korun. Pokud je přeplatek nižší, finanční úřad jej nevrací, ale automaticky ho započítá na úhradu případných budoucích daňových povinností poplatníka, například daně z příjmu.
První skupinou poplatníků, kteří se mohou dočkat vrácení přeplatku, jsou zaměstnanci, kterým jejich zaměstnavatel provádí roční zúčtování daně. Pokud zaměstnanec podá všechny potřebné podklady včas, přeplatek obdrží obvykle v dubnové výplatě za březen. Přesný termín však závisí na konkrétním zaměstnavateli.
Pro poplatníky, kteří podávají daňové přiznání sami, platí, že finanční úřad vrací přeplatky do 30 dnů od uplynutí termínu pro podání daňového přiznání. Termíny se liší podle toho, zda poplatník podává přiznání v papírové podobě, elektronicky nebo prostřednictvím daňového poradce.
Pokud poplatník podává přiznání v papírové podobě, lhůta pro jeho podání je stanovena na 1. dubna 2025. V takovém případě finanční úřad vyplatí přeplatek nejpozději do 2. května 2025.
Pokud se rozhodne pro elektronické podání, získává na podání delší lhůtu, a to až do 2. května 2025. V tomto případě je přeplatek vyplacen do 3. června 2025.
Ti, kteří využijí služeb daňového poradce, mají na podání přiznání ještě více času, až do 1. července 2025. V takovém případě ale obdrží přeplatek nejpozději do 2. srpna 2025.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Daňový balíček, rok 2019
03.04.2019
Pro rok 2019 již bylo přijato několik důležitých daňových změn a řadu dalších změn přináší daňový balíček (zákon č. 80/2019 Sb.) účinný (až na výjimky) od 1. 4.2019.
Daňový balíček 2019 je souborem novelizací těchto předpisů: zákona o daních z příjmů, zákona o dani z hazardních her, zákona o DPH, insolvenčního zákona, zákona o spotřebních daních, celního zákona, daňového řádu, zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní, zákona o Finanční správě, zákona o Celní správě.
Na daně zbývá pět dní bez pokuty
03.04.2019
Pak se zpoždění už lidem prodraží, penále stouplo. Letošní termín pro podání daňového přiznání uplynul. Daňový řád však obvykle toleruje zpoždění dalších pět pracovních dnů po stanovené lhůtě.
Tedy do pondělí 8. dubna je odevzdání formuláře bez sankce. Pak už lidem i firmám hrozí pokuty, které jsou letos vyšší než v minulosti. Podle statistik Generálního finančního ředitelství nechává řada lidí podání daňového přiznání až na poslední den. Letos tedy na 1. dubna. K pátku 29. března bylo odevzdáno zhruba milion a půl formulářů od fyzických osob, což představovalo 70 % z celkového očekávaného množství.
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Počet zaměstnanců placených ze státního rozpočtu vzrostl
01.04.2019
Ministerstva, úřady a jejich příspěvkové organizace zaměstnávají letos 469 737 lidí, což je proti loňskému roku nárůst zhruba o 17 tisíc. Nejvíce je učitelů, a to 183 tisíc. Nepedagogických pracovníků ve školství je zhruba 64 tisíc. Následují příslušníci ozbrojených složek, jako jsou policie, Vězeňská služba nebo celníci, kterých je 64 500. Vojáků je 25 600. Vyplývá to z informační brožury ministerstva financí Státní rozpočet v kostce, jejímž cílem je přiblížit problematiku státního rozpočtu široké veřejnosti.
Jde o počet míst, na která mají jednotlivá ministerstva v rozpočtu vyčleněné peníze. Všechna místa ale nemusí být obsazena. Na platy by přitom z letošního rozpočtu včetně peněz z EU mělo jít bez příslušenství zhruba 200 miliard korun. Celkové výdaje rozpočtu jsou přitom naplánovány na 1505 miliard korun. MF v publikaci také uvádí, že by letos ke konci roku státní dluh mohl být v absolutním vyjádření vyšší než loni. "V roce 2018 dosáhla výše státního dluhu 1622 miliard korun (tj. 30,5 procenta HDP). V roce 2019 je odhadovaná jeho výše na 29,8 procenta HDP, tedy maximálně na úrovni 1666 miliard korun," uvádí brožura.
České aerolinie propustí až 60 zaměstnanců
28.03.2019
České aerolinie (ČSA) propustí 40 až 60 zaměstnanců, především palubních průvodčích. ČTK to dnes řekla Vladimíra Dufková, mluvčí firmy Smartwings, která je většinovým vlastníkem ČSA. Na informaci upozornily server Zdopravy.cz a Česká televize.
ČSA zrušily začátkem roku několik pravidelných linek. Firma už dříve oznámila, že kvůli omezování letových kapacit sníží počet zaměstnanců asi o 100. Nabídla jim přechod pod Smartwings, ale někteří nabídku nevyužili. Propouštění se bude týkat právě zaměstnanců, kteří nevyužili možnosti práce v jiné části koncernu Smartwings Group.