Přeplatek na dani
19.03.2025
Každý rok se mnoho lidí těší na vrácení přeplatku na dani, ale zdaleka ne všichni vědí, jak tento proces funguje. Finanční úřad přeplatky automaticky nevrací, a proto je nutné o ně včas požádat. Přeplatek na dani vzniká tehdy, když poplatník v průběhu roku zaplatil na daních více, než bylo nutné. Nejčastěji se s přeplatkem setkávají zaměstnanci, kterým bylo během roku strháváno více, než kolik odpovídá jejich skutečné daňové povinnosti. U OSVČ a dalších poplatníků může přeplatek vzniknout například při uplatnění slev na dani či odpočitatelných položek.
Ne všechny daňové slevy však vedou k přeplatku, který lze získat zpět. Například sleva na poplatníka snižuje daňovou povinnost, ale pokud poplatník neplatí dostatečně vysokou daň, sleva se plně neuplatní. Oproti tomu některé slevy, například daňový bonus na dítě, mohou být vyplaceny i v případě, že daňová povinnost dosáhne nuly, protože se jedná o takzvaný daňový bonus. To znamená, že pokud má poplatník nárok na tento bonus, může obdržet částku i nad rámec své daňové povinnosti.
Finanční úřad nevrací přeplatek automaticky. Každý poplatník, který ho chce získat zpět, o něj musí požádat. Tato žádost se podává v rámci daňového přiznání, konkrétně v jeho závěrečné části. Poplatník zde uvede, jakým způsobem chce přeplatek obdržet. Možnosti jsou dvě: buď na bankovní účet, což je nejčastější způsob, nebo poštovní poukázkou na adresu. Druhá varianta je dostupná pouze pro nepodnikající fyzické osoby. Důležité je, aby lidé uvedli správné platební údaje. Pokud dojde k chybě při zadávání čísla účtu nebo adresy, může se celý proces značně zpozdit.
Minimální částka pro vrácení přeplatku je stanovena na 200 korun. Pokud je přeplatek nižší, finanční úřad jej nevrací, ale automaticky ho započítá na úhradu případných budoucích daňových povinností poplatníka, například daně z příjmu.
První skupinou poplatníků, kteří se mohou dočkat vrácení přeplatku, jsou zaměstnanci, kterým jejich zaměstnavatel provádí roční zúčtování daně. Pokud zaměstnanec podá všechny potřebné podklady včas, přeplatek obdrží obvykle v dubnové výplatě za březen. Přesný termín však závisí na konkrétním zaměstnavateli.
Pro poplatníky, kteří podávají daňové přiznání sami, platí, že finanční úřad vrací přeplatky do 30 dnů od uplynutí termínu pro podání daňového přiznání. Termíny se liší podle toho, zda poplatník podává přiznání v papírové podobě, elektronicky nebo prostřednictvím daňového poradce.
Pokud poplatník podává přiznání v papírové podobě, lhůta pro jeho podání je stanovena na 1. dubna 2025. V takovém případě finanční úřad vyplatí přeplatek nejpozději do 2. května 2025.
Pokud se rozhodne pro elektronické podání, získává na podání delší lhůtu, a to až do 2. května 2025. V tomto případě je přeplatek vyplacen do 3. června 2025.
Ti, kteří využijí služeb daňového poradce, mají na podání přiznání ještě více času, až do 1. července 2025. V takovém případě ale obdrží přeplatek nejpozději do 2. srpna 2025.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Daně jako noční můra
23.03.2019
Řada lidí si daňová přiznání vyplňuje sama, a využívá k tomu často na internetu dostupné elektronické daňové formuláře. Jenže daňová agenda je složitá, a tak se snadno při vyplňování udělá chyba. Co s tím?
"Vyzkoušela jsem dva známé daňové formuláře dostupné na internetu. Oba byly celkem přehledné, uživatelsky snesitelné, ale i přes vysvětlivky jsem se u každého dobrala k jinému číslu. A to si myslím, že nemám daně složité. Jsem zaměstnaná a potřebuji dodanit příjmy z pronájmu a přivýdělku," říká Radka, která strávila se svými příjmy a výdaji u počítače několik hodin, aby se nakonec rozhodla, že si zaplatí službu daňové poradkyně. Pro svůj klid si raději zaplatí odbornici, která dělá daňové přiznání pro manžela. "Sama to nedám. Bojím se, že bych udělala chybu," dodává mladá žena.
Firmy plánují zvyšovat mzdy pomaleji
23.03.2019
České firmy plánují letos podle poradenské společnosti PwC zvýšit mzdy v průměru o 4,8 procenta. Nejvyšší růst plánují společnosti ze sektoru obchodu a distribuce, a to o 6,5 procenta. Naopak nejmenší nárůst o tři procenta plánují firmy ve farmacii. Loni ve sledovaných firmách vzrostly mzdy v průměru o 5,4 procenta.
"Trend v oblasti navyšování mezd bude pokračovat i v letošním roce. Jedním z hlavních důvodů je nedostatek zaměstnanců napříč sektory i regiony. Část společností už ovšem začala bojovat jinými zbraněmi a snaží se přilákat nové zaměstnance pestrou škálou benefitů," uvedl manažer PwC Martin Hůrka. Mezi nové benefity podle něj patří například takzvaný bridge days, tedy dny volna propojující svátky s víkendy. Z průzkum dále vyplývá, že společnosti v automobilovém průmyslu loni navýšily mzdy v průměru o 6,5 procenta a letos plánují růst v průměru o šest procent. Ve finančním sektoru firmy počítají letos se zvýšením mezd o 5,6 procenta a v IT o 3,7 procenta. Třináctý plat nabízí podle PwC zhruba čtvrtina firem. Nejvíce ho vyplácí firmy v odvětví distribuce energií, zhruba třetina, a ve farmaceutickém průmyslu (31 procent).
Koalice se shodla na zvýšení důchodů
20.03.2019
Důchody by se měly od ledna zvýšit průměrně o 900 korun. Od příštího roku se také zvýší rodičovský příspěvek na 300 tisíc korun z nynějších 220 tisíc korun, bude to ale platit pouze pro nově narozené děti. V pondělí se na tom shodly vládní strany ANO a ČSSD. Celkový dopad obou opatření zvýší výdaje státního rozpočtu zhruba o 11 miliard korun, uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
ANO s ČSSD se také dohodly na zavedení zálohovaného výživného. Opatření by mělo platit od roku 2021, o jeho detailní podobě ale ještě budou ministerstva jednat. Strany se dohodly, že celkové náklady na zavedení zálohovaného výživného na státní rozpočet nepřesáhnou 1,2 miliardy korun ročně. Zvýšení důchodů o 900 korun prosazovala ČSSD, podporoval ho i premiér Andrej Babiš (ANO), naproti tomu Schillerová požadovala růst maximálně o 750 korun. Koalice tak v tomto směru vyšla vstříc ČSSD, naopak sociální demokraté neuspěli se svým požadavkem, aby se zvýšení rodičovského příspěvku dotklo i dětí narozených před koncem roku. Vicepremiér a předseda ČSSD Jan Hamáček výsledek označil za dobrý kompromis.
Prodeje přes inzerát lidé s oblibou zapomínají danit
18.03.2019
Pronajímáte byt, dědili jste, vyhráli v loterii nebo jste prodali v loňském roce věci přes internetové bazary? Řada nepravidelných příjmů patří do daňového přiznání. Ukážeme si deset příkladů, kdy musíte s formulářem na finanční úřad a kdy se této povinnosti naopak vyhnete.
Když si jako zaměstnanec přivyděláváte a tyto příjmy navíc nepřesáhnou 6000 korun za rok, nemusíte daňové přiznání řešit. Pokud si ale vyděláte vyšší částku, daňová povinnost vás nemine. A platí to i v případě, že jste dostali od někoho hodnotný dar nebo koupili či prodali pozemek. Protože daňový systém je složitý, je možné ještě některé nahodilé příjmy označit jako "ostatní příležitostné příjmy", které zákon uvádí v § 10 pod písmenem a). Jde o příjmy z příležitostného prodeje vlastních výrobků, nepravidelného zapůjčování movitých věcí nebo prodeje přebytků ze zahrádky. Limit je v tomto případě 30 tisíc korun, do této sumy daně neřešíte.