Přeplatek na dani
19.03.2025
Každý rok se mnoho lidí těší na vrácení přeplatku na dani, ale zdaleka ne všichni vědí, jak tento proces funguje. Finanční úřad přeplatky automaticky nevrací, a proto je nutné o ně včas požádat. Přeplatek na dani vzniká tehdy, když poplatník v průběhu roku zaplatil na daních více, než bylo nutné. Nejčastěji se s přeplatkem setkávají zaměstnanci, kterým bylo během roku strháváno více, než kolik odpovídá jejich skutečné daňové povinnosti. U OSVČ a dalších poplatníků může přeplatek vzniknout například při uplatnění slev na dani či odpočitatelných položek.
Ne všechny daňové slevy však vedou k přeplatku, který lze získat zpět. Například sleva na poplatníka snižuje daňovou povinnost, ale pokud poplatník neplatí dostatečně vysokou daň, sleva se plně neuplatní. Oproti tomu některé slevy, například daňový bonus na dítě, mohou být vyplaceny i v případě, že daňová povinnost dosáhne nuly, protože se jedná o takzvaný daňový bonus. To znamená, že pokud má poplatník nárok na tento bonus, může obdržet částku i nad rámec své daňové povinnosti.
Finanční úřad nevrací přeplatek automaticky. Každý poplatník, který ho chce získat zpět, o něj musí požádat. Tato žádost se podává v rámci daňového přiznání, konkrétně v jeho závěrečné části. Poplatník zde uvede, jakým způsobem chce přeplatek obdržet. Možnosti jsou dvě: buď na bankovní účet, což je nejčastější způsob, nebo poštovní poukázkou na adresu. Druhá varianta je dostupná pouze pro nepodnikající fyzické osoby. Důležité je, aby lidé uvedli správné platební údaje. Pokud dojde k chybě při zadávání čísla účtu nebo adresy, může se celý proces značně zpozdit.
Minimální částka pro vrácení přeplatku je stanovena na 200 korun. Pokud je přeplatek nižší, finanční úřad jej nevrací, ale automaticky ho započítá na úhradu případných budoucích daňových povinností poplatníka, například daně z příjmu.
První skupinou poplatníků, kteří se mohou dočkat vrácení přeplatku, jsou zaměstnanci, kterým jejich zaměstnavatel provádí roční zúčtování daně. Pokud zaměstnanec podá všechny potřebné podklady včas, přeplatek obdrží obvykle v dubnové výplatě za březen. Přesný termín však závisí na konkrétním zaměstnavateli.
Pro poplatníky, kteří podávají daňové přiznání sami, platí, že finanční úřad vrací přeplatky do 30 dnů od uplynutí termínu pro podání daňového přiznání. Termíny se liší podle toho, zda poplatník podává přiznání v papírové podobě, elektronicky nebo prostřednictvím daňového poradce.
Pokud poplatník podává přiznání v papírové podobě, lhůta pro jeho podání je stanovena na 1. dubna 2025. V takovém případě finanční úřad vyplatí přeplatek nejpozději do 2. května 2025.
Pokud se rozhodne pro elektronické podání, získává na podání delší lhůtu, a to až do 2. května 2025. V tomto případě je přeplatek vyplacen do 3. června 2025.
Ti, kteří využijí služeb daňového poradce, mají na podání přiznání ještě více času, až do 1. července 2025. V takovém případě ale obdrží přeplatek nejpozději do 2. srpna 2025.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Služby daňových poradců využívá většina firem
11.02.2019
Eliminují "střet" s finančním úřadem. Služeb daňových poradců využívají pravidelně nebo nárazově zhruba dvě třetiny firem.
Daňové poradce přitom využívá i více než polovina firem a živnostníků, kteří mají obraty v řádech jednotek milionů korun. Vyplývá to z průzkumu Komory daňových poradců mezi 430 firmami a podnikateli, kteří jsou plátci DPH a mají roční obrat nad pět milionů korun. Komora o tom informovala v tiskové zprávě.
Daňové přiznání first minute
08.02.2019
Daňové přiznání se podává nejpozději do tří měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Tradičně se tak na konci března tvoří fronty na finančních úřadech po celé zemi. Proč si neušetřit čas a nervy a nepodat daňové přiznání už teď? Ještě než začnete, projděte si daňové novinky, které vám letos peníze přidají i uberou.
Ze statistik Generálního finančního ředitelství vychází, že poplatníci obvykle odevzdávají přiznání na poslední chvíli. "Například loni jsme za necelé dva první měsíce obdrželi pouze 235 276 přiznání od právnických i fyzických osob a jen v týdnu od 19. do 25. března jsme již obdrželi 375 631 podání. A poslední den jsme obdrželi téměř 160 tisíc podání," říká Lukáš Heřtus z Generálního finančního ředitelství. Od včasného podání daňového přiznání zřejmě odrazuje lidi fakt, že případné přeplatky dostanou "rychlíci" stejně jako opozdilci. Tedy až po uplynutí lhůty pro podání přiznání. Letos je posledním možným dnem k podání přiznání 1. duben. To je také den, kdy musí být zaplacena daň z příjmu. Jinak to mají poplatníci s prodlouženou lhůtou o tři měsíce například na základě plné moci daňového poradce. Ti odevzdávají daňová přiznání až v červenci. Jestliže máte datovou schránku, musíte poslat daňové přiznání elektronicky, tedy prostřednictvím této schránky.
Růst mezd začíná zpomalovat
06.02.2019
Mzdy na českém pracovním trhu ve druhém pololetí loňského roku navzdory kritickému nedostatku zaměstnanců začaly zpomalovat růst. Tento vývoj bude pokračovat i v letošním roce. Vyplývá to z průzkumu personálně-poradenské společnosti Hays, který vznikl vyhodnocením 7000 pracovních nabídek a rozborem dat poskytnutých více než 20 000 uchazeči o pracovní místa.
"Mzdy napříč odvětvími rostly zejména v posledních dvou letech významně. Některé sektory reagovaly na změny na trhu později, a proto lze další navyšování očekávat i v průběhu roku 2019. Na druhou stranu, některé obory již pokračující růst mezd nepodporují, dokonce omezují, jejich současná výše se přiblížila maximu," uvedl ředitel Hays pro Česko a Rumunsko Ladislav Kučera. Tento trend byl zaznamenán i ve vysoce exponovaných oborech, jako jsou informační technologie. Tam zejména ve druhé polovině roku 2018 výrazně zpomalil růst mezd a obdobný stav se očekává i v letošním roce. "I v mnoha dalších oborech pozorujeme tendenci zaměřit se v budoucím období spíše na benefity. Proti tomu lze očekávat další růst mezd na pozicích s nižší potřebou kvalifikace nebo v maloobchodu," uvedl. Vedle toho plánované zvýšení platů ve státní sféře se podle něj může promítnout také do ohodnocení některých profesí soukromého sektoru. Kvalifikovaných odborníků s praxí je nedostatek, trh tak nadále zůstává otevřen uchazečům bez zkušeností. Podíl studentů vysokých škol bez pracovní praxe se však stále snižuje. Obory vytížené extrémní poptávkou, jako například informační technologie, si již s lokálním trhem nevystačí a obrací se stále častěji do zahraničí, podotkl Kučera.
Senát posvětil navýšení příspěvků na péči ve III. a IV. stupni závislosti
04.02.2019
Senát dnes schválil novelu zákona o sociálních službách, která velice podstatně navyšuje příspěvek na péči pro osoby ve III. a IV. stupni závislosti, které nevyužívají pobytové sociální služby. V nejvyšším IV. stupni (úplná závislost) se příspěvek zvýší ze stávajících 13 200 na 19 200 Kč. Pozměňovací návrh poslanců Romana Sklenáka a Aleny Gajdůškové (oba ČSSD) pak navyšuje příspěvek i ve III. stupni (těžká závislost), a to z 9 900 na 13 900 Kč u dětí a z 8 800 na 12 800 u dospělých.
„Populace stárne a personální i lůžkové kapacity pobytových sociálních služeb již pomalu nestačí pokrýt poptávku. Navýšením příspěvku podpoříme právě ty neformální pečovatele, kteří 24 hodin denně a 7 dní v týdnu pečují doma o nejsložitější a nejtěžší případy ve III. a IV. stupni závislosti. S ohledem na demografická data jsme přesvědčeni, že posilování neformální péče představuje správný trend,“ sdělila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).
O často existenčních problémech lidí, kteří se rozhodli vzít na sebe břímě péče o osobu blízkou, se ví už nějakou dobu. Návrh na zvýšení těchto příspěvků proto připravila už vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD). Příslušný sněmovní tisk se však s koncem volebního období nestihl projednat. Díky senátorům za ČSSD v čele s již bohužel zesnulým senátorem Vladimírem Plačkem (ČSSD) získal návrh dostatečnou podporu.
„Zákon pomůže 85 tisícům lidí, kteří žijí na hranici chudoby. Tento návrh jim z ní usnadní cestu ven. Ráda bych také poděkovala senátorům, že se dnes přidali na stranu zdravotně postižených. Ti tento klíčový pozměňovací návrh ČSSD od začátku podporovali,“ dodala ministryně Maláčová.
V roce 2030 bude zhruba čtvrtina obyvatelstva starší 65 let. V roce 2050 to bude už třetina obyvatelstva a každý desátý pak bude starší než 85 let. Je tedy nepochybné, že počet klientů sociálních služeb bude stále narůstat a tuto potřebu nemohou pokrývat jen pobytové sociální služby.
(Zdroj: Tiskové oddělení MPSV)