Přeplatek na dani
19.03.2025
Každý rok se mnoho lidí těší na vrácení přeplatku na dani, ale zdaleka ne všichni vědí, jak tento proces funguje. Finanční úřad přeplatky automaticky nevrací, a proto je nutné o ně včas požádat. Přeplatek na dani vzniká tehdy, když poplatník v průběhu roku zaplatil na daních více, než bylo nutné. Nejčastěji se s přeplatkem setkávají zaměstnanci, kterým bylo během roku strháváno více, než kolik odpovídá jejich skutečné daňové povinnosti. U OSVČ a dalších poplatníků může přeplatek vzniknout například při uplatnění slev na dani či odpočitatelných položek.
Ne všechny daňové slevy však vedou k přeplatku, který lze získat zpět. Například sleva na poplatníka snižuje daňovou povinnost, ale pokud poplatník neplatí dostatečně vysokou daň, sleva se plně neuplatní. Oproti tomu některé slevy, například daňový bonus na dítě, mohou být vyplaceny i v případě, že daňová povinnost dosáhne nuly, protože se jedná o takzvaný daňový bonus. To znamená, že pokud má poplatník nárok na tento bonus, může obdržet částku i nad rámec své daňové povinnosti.
Finanční úřad nevrací přeplatek automaticky. Každý poplatník, který ho chce získat zpět, o něj musí požádat. Tato žádost se podává v rámci daňového přiznání, konkrétně v jeho závěrečné části. Poplatník zde uvede, jakým způsobem chce přeplatek obdržet. Možnosti jsou dvě: buď na bankovní účet, což je nejčastější způsob, nebo poštovní poukázkou na adresu. Druhá varianta je dostupná pouze pro nepodnikající fyzické osoby. Důležité je, aby lidé uvedli správné platební údaje. Pokud dojde k chybě při zadávání čísla účtu nebo adresy, může se celý proces značně zpozdit.
Minimální částka pro vrácení přeplatku je stanovena na 200 korun. Pokud je přeplatek nižší, finanční úřad jej nevrací, ale automaticky ho započítá na úhradu případných budoucích daňových povinností poplatníka, například daně z příjmu.
První skupinou poplatníků, kteří se mohou dočkat vrácení přeplatku, jsou zaměstnanci, kterým jejich zaměstnavatel provádí roční zúčtování daně. Pokud zaměstnanec podá všechny potřebné podklady včas, přeplatek obdrží obvykle v dubnové výplatě za březen. Přesný termín však závisí na konkrétním zaměstnavateli.
Pro poplatníky, kteří podávají daňové přiznání sami, platí, že finanční úřad vrací přeplatky do 30 dnů od uplynutí termínu pro podání daňového přiznání. Termíny se liší podle toho, zda poplatník podává přiznání v papírové podobě, elektronicky nebo prostřednictvím daňového poradce.
Pokud poplatník podává přiznání v papírové podobě, lhůta pro jeho podání je stanovena na 1. dubna 2025. V takovém případě finanční úřad vyplatí přeplatek nejpozději do 2. května 2025.
Pokud se rozhodne pro elektronické podání, získává na podání delší lhůtu, a to až do 2. května 2025. V tomto případě je přeplatek vyplacen do 3. června 2025.
Ti, kteří využijí služeb daňového poradce, mají na podání přiznání ještě více času, až do 1. července 2025. V takovém případě ale obdrží přeplatek nejpozději do 2. srpna 2025.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Daň i odvody na pojistném má vyřešit jedna platba
30.01.2019
Statisíce drobných živnostníků a podnikatelů dostanou šanci zbavit se většiny administrativních povinností. Stačilo by jim pouze evidovat příjmy, aby doložili výši svého ročního obratu. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) představila o víkendu návrh, podle kterého by živnostníci uhradili daň z příjmů i odvody na sociálním a zdravotním pojištění jedinou platbou. Tu by zaplatili buď jednorázově, nebo ve dvanácti měsíčních splátkách. Novinka by mohla začít platit v roce 2021.
Koho se bude zjednodušení týkat a jakou částku by drobní živnostníci každý rok platili, zatím Schillerová neřekla. "Obecným záměrem je připravit možnost pro malé podnikatele plnit si daňové a odvodové povinnosti placením paušální částky. Konkrétní parametry návrhu musí být nejprve prodiskutovány na politické úrovni," říká mluvčí ministerstva financí Jakub Vintrlík. Na přesném výpočtu se Schillerová dohodne tento týden s premiérem Andrejem Babišem a předsedou Asociace malých a středních podniků a živnostníků Karlem Havlíčkem, který se na návrhu také podílel.
Česko má dnes smlouvu o zamezení dvojímu zdanění s 88 státy
28.01.2019
Česká republika má v současnosti uzavřeny smlouvy o zamezení dvojímu zdanění s 88 zeměmi světa a další se připravují. Jedná například s Německem nebo Brazílií. Vyplývá to z materiálu ministerstva financí, který pro informaci dostane na pondělním jednání vláda.
Smlouvy o zamezení dvojímu zdanění zpravidla stanovují, že příjmy fyzických a právnických osob mohou být zdaněny zásadně ve státě, kde je tato osoba daňovým rezidentem. Ve druhém státě mohou být zdaněny jen za podmínek stanovených ve smlouvě. Dalším cílem smluv je zabránit daňovým únikům a podvodům. Smlouvy totiž umožňují výměnu informací mezi příslušnými úřady smluvních států. Pomáhají také řešit problémy, které mohou v daňové oblasti mezi oběma státy vzniknout. Parlament podle materiálu v současnosti projednává podepsané smlouvy s Republikou Kosovo, Ghanou a Jižní Koreou. K podpisu jsou pak připraveny smlouvy s devíti zeměmi, například Ománem, Gabonem, Botswanou, Kamerunem, Irákem nebo Katarem.
Češi letos budou vydělávat na stát 174 dní, o den méně než loni
23.01.2019
Den daňové svobody letos v Česku připadne podle výpočtu poradenské společnosti Deloitte na 23. června. Daňoví poplatníci tak budou v letošním roce pracovat na odvod daní 174 dní, tedy o jeden den méně než loni. Jako den daňové svobody se označuje pomyslný okamžik, od kterého jde veškerá mzda na konto občana. Do té doby jeho celý příjem připadá státu.
Přibližně stejně jako Češi jsou na tom letos Němci a Slovinci. Nejvíce dnů budou daně pro stát odvádět poplatníci ve Francii, naopak nejméně v Rumunsku a Bulharsku. "V roce 2019 by měla celková daňová zátěž v české ekonomice mírně klesnout. Pomohlo tomu přeřazení vybraných služeb a zboží ze základní sazby DPH do první či druhé snížené sazby DPH. Měnila se také celá řada parametrů daně z příjmu fyzických osob. V rámci spotřebních daní bylo nově zavedeno zdanění zahřívaných tabákových výrobků," uvedl hlavní ekonom Deloittu David Marek. Zároveň ale upozornil, že dlouhodobě míra zdanění v Česku stoupá a již nyní podle data daňové svobody patří Česko do horní poloviny zemí Evropské unie podle výše celkové daňové zátěže. Metodika Deloittu pro výpočet dne daňové svobody rozděluje rok na dvě části v poměru odpovídajícím podílu celkových daňových příjmů vládního sektoru a čistého národního důchodu. Výpočet dne daňové svobody v Česku také provádí Liberální institut. Ten využívá odhad poměru veřejných výdajů na hrubém domácím produktu. Institut zatím výpočet pro letošní rok nezveřejnil.
Od února se sníží DPH na jízdné
18.01.2019
Generální finanční ředitelství dnes oznámilo, že nová sazba daně z přidané hodnoty (DPH) na jízdné začne platit od 1. února. Sníží se ze současných patnácti na deset procent.
Rozhodnutí neměnit ceny zatím potvrdil z velkých dopravců Leo Express. "Snížení sazby DPH přichází zároveň se zvýšením cen trakční elektřiny, mezd a dalších nákladových položek. Díky snížení sazby DPH tak můžeme lépe pokrýt tyto zvýšené výdaje, které tak nebudou mít vliv na cenu našich jízdenek," řekl mluvčí Leo Expressu Emil Sedlařík. České dráhy zatím definitivní rozhodnutí o cenách jízdného neučinily, hovoří ovšem o rostoucích nákladech, což bude mít vliv na rozhodování o cenách jízdného.