Přeplatek na dani
19.03.2025
Každý rok se mnoho lidí těší na vrácení přeplatku na dani, ale zdaleka ne všichni vědí, jak tento proces funguje. Finanční úřad přeplatky automaticky nevrací, a proto je nutné o ně včas požádat. Přeplatek na dani vzniká tehdy, když poplatník v průběhu roku zaplatil na daních více, než bylo nutné. Nejčastěji se s přeplatkem setkávají zaměstnanci, kterým bylo během roku strháváno více, než kolik odpovídá jejich skutečné daňové povinnosti. U OSVČ a dalších poplatníků může přeplatek vzniknout například při uplatnění slev na dani či odpočitatelných položek.
Ne všechny daňové slevy však vedou k přeplatku, který lze získat zpět. Například sleva na poplatníka snižuje daňovou povinnost, ale pokud poplatník neplatí dostatečně vysokou daň, sleva se plně neuplatní. Oproti tomu některé slevy, například daňový bonus na dítě, mohou být vyplaceny i v případě, že daňová povinnost dosáhne nuly, protože se jedná o takzvaný daňový bonus. To znamená, že pokud má poplatník nárok na tento bonus, může obdržet částku i nad rámec své daňové povinnosti.
Finanční úřad nevrací přeplatek automaticky. Každý poplatník, který ho chce získat zpět, o něj musí požádat. Tato žádost se podává v rámci daňového přiznání, konkrétně v jeho závěrečné části. Poplatník zde uvede, jakým způsobem chce přeplatek obdržet. Možnosti jsou dvě: buď na bankovní účet, což je nejčastější způsob, nebo poštovní poukázkou na adresu. Druhá varianta je dostupná pouze pro nepodnikající fyzické osoby. Důležité je, aby lidé uvedli správné platební údaje. Pokud dojde k chybě při zadávání čísla účtu nebo adresy, může se celý proces značně zpozdit.
Minimální částka pro vrácení přeplatku je stanovena na 200 korun. Pokud je přeplatek nižší, finanční úřad jej nevrací, ale automaticky ho započítá na úhradu případných budoucích daňových povinností poplatníka, například daně z příjmu.
První skupinou poplatníků, kteří se mohou dočkat vrácení přeplatku, jsou zaměstnanci, kterým jejich zaměstnavatel provádí roční zúčtování daně. Pokud zaměstnanec podá všechny potřebné podklady včas, přeplatek obdrží obvykle v dubnové výplatě za březen. Přesný termín však závisí na konkrétním zaměstnavateli.
Pro poplatníky, kteří podávají daňové přiznání sami, platí, že finanční úřad vrací přeplatky do 30 dnů od uplynutí termínu pro podání daňového přiznání. Termíny se liší podle toho, zda poplatník podává přiznání v papírové podobě, elektronicky nebo prostřednictvím daňového poradce.
Pokud poplatník podává přiznání v papírové podobě, lhůta pro jeho podání je stanovena na 1. dubna 2025. V takovém případě finanční úřad vyplatí přeplatek nejpozději do 2. května 2025.
Pokud se rozhodne pro elektronické podání, získává na podání delší lhůtu, a to až do 2. května 2025. V tomto případě je přeplatek vyplacen do 3. června 2025.
Ti, kteří využijí služeb daňového poradce, mají na podání přiznání ještě více času, až do 1. července 2025. V takovém případě ale obdrží přeplatek nejpozději do 2. srpna 2025.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Druhé největší nominální zvýšení minimální mzdy v historii
21.11.2018
Minimální mzda se v České republice od 1. ledna 2019 zvýší o 1150 korun na 13 350 korun. Návrh růstu mezd, který předložila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD), schválila vláda na svém jednání v úterý 20. listopadu 2018. Jedná se o druhé nejvýraznější nominální navýšení od zavedení minimální mzdy v roce 1991.
Ke zvýšení minimální měsíční mzdy z 12 200 Kč na 13 350 Kč a základní hodinové sazby ze 73,20 Kč na 79,80 Kč dojde k 1. lednu 2019.
„Pracovat se musí lidem vyplatit. Není možné, aby lidé, kteří chodí do zaměstnání, měli existenční problémy a museli brát sociální dávky. Ekonomika je ve velmi dobré kondici. Výkon české ekonomiky dosahuje na 70 % té německé, ale naši zaměstnanci vydělávají jen přibližně 30 % německých mezd. Proto jsem navrhovala ještě rychlejší růst minimální mzdy, než na jakém jsme se v rámci koalice dohodli. Zvyšování minimální mzdy má pozitivní dopad nejen na 150 tisíc českých zaměstnanců, kteří ji pobírají, ale i na ostatní pracující, neboť celkově zvyšuje tlak na růst mezd,“ uvedla ministryně Jana Maláčová.
MPSV má zájem, aby růst platů a mezd byl pravidelný, jednoduše a včas předvídatelný a bez výrazných výkyvů. Ministryně Maláčová proto navrhuje v novele zákoníku práce zavedení tzv. automatického valorizačního mechanismu, který by stanovoval úroveň minimální mzdy jako předem přesně daný poměr průměrné mzdy v národním hospodářství.
Společně s úrovní nejnižšího výdělku dojde také k růstu nejnižších úrovní zaručené mzdy, a to o 1150 až 2300 Kč měsíčně. Nejnižší úrovně zaručené mzdy jsou výdělková minima platná pro zaměstnance, jejichž mzdy nejsou sjednány v kolektivních smlouvách a pro zaměstnance ve veřejných službách a správě a ve státní službě, jimž je za práci poskytován plat. Jsou stanoveny v osmi úrovních podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce. První úroveň je rovna minimální mzdě, nejvyšší jejímu dvojnásobku. Od začátku příštího roku se bude nejnižší úroveň zaručené mzdy pohybovat v rozmezí od 13 350 do 26 700 Kč měsíčně pro zaměstnance se stanovenou týdenní pracovní dobou v délce 40 hodin (viz odkaz níže).
https://www.mpsv.cz/files/clanky/34598/TZ_-_Ministryne_Malacova_prosadila_druhe_nejvetsi_nominalni_zvyseni_minimalni_mzdy_v_historii.pdf
Vláda nové daně letos nestihne, firmy čeká nejistota
20.11.2018
S koncem roku se podnikatelé a firmy chystají na daňové změny, které je od ledna pravidelně čekají. Letos však již poněkolikáté nebudou až do poslední chvíle vědět, na co a odkdy se mají nachystat. Takzvaný daňový balíček z dílny ministerstva financí, který zatím prošel prvním čtením ve sněmovně, se pravděpodobně do konce roku protlačit až k podpisu prezidenta nepodaří.
Termín schválení se nedá odhadnout. "Není možné vyloučit, že novela bude vrácena Senátem," řekla mluvčí resortu Šárka Šmolíková. O horní komoru se vláda skutečně nemůže opírat, což potvrdily i nedávné volby, v nichž posílily opoziční strany. Ministerstvo financí přiznává, že vypracovalo návrh, který by posunul platnost daňových změn namísto od 1. ledna až na následující měsíc po vyhlášení zákona.
Zaměstnanci ve veřejných službách a státní službě si polepší
16.11.2018
Vláda na svém jednání dnes schválila nařízení o změně platových poměrů zaměstnanců ve veřejných službách, správě a ve státní službě. Díky návrhu ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) tak od 1. ledna 2019 vzrostou platové tarify těchto zaměstnanců o 5 procent. Platové tarify zdravotnických nelékařských pracovníků, sociálních pracovníků a pracovníků v sociálních službách se zvýší o 7 procent.
Pedagogičtí pracovníci si polepší o 10 procent. U lékařů, zubních lékařů, lékařů orgánu sociálního zabezpečení a ochrany veřejného zdraví se platové tarify zvýší nerovnoměrně. Od 11. do 13. platové třídy o 7 procent a od 14. do 16. platové třídy o 2 procenta. Připočteme-li k tarifní složce platu prostředky určené na netarifní složky platu, měli by si v průměru polepšit zaměstnanci České správy sociálního zabezpečení o 9,6 procenta, Úřadu práce o 10,5 procenta. Pracovníci v kultuře pak o 10,9 procenta, zaměstnanci civilních soudů o 13,9 procenta a také pracovníci státních zastupitelství o 15,9 procenta. Kromě zmíněného navýšení platových tarifů se dále zvyšuje spodní nároková hranice příplatku za práci nebo službu ve ztíženém pracovním prostředí a zvláštního příplatku cca o 25 procent. Nově se vymezují některé podmínky pro poskytování zvláštního příplatku za práci nebo službu spojenou s mimořádnou neuropsychickou zátěží, rizikem ohrožení života a zdraví nebo obtížnými pracovními režimy. Upravuje se také katalog prací ve veřejných službách a správě s cílem zohlednit zvyšující se náročnost a odpovědnost spojenou se změnami podmínek při výkonu soudnictví a kompetencí státních zastupitelství.
(Zdroj: Tiskové oddělení MPSV)
Obtížně s příjmem vychází 43 procent domácností
14.11.2018
Se svým příjmem vychází snadno 54 procent českých domácností. Je to nejvyšší podíl od začátku měření v roce 2002.
Naopak nejnižší je podíl domácností, které se za posledních 12 měsíců ocitly ve velmi obtížné finanční situaci, a rovněž těch, které se považují za chudé. Vyplývá to z říjnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).