Přeplatek na dani
19.03.2025
Každý rok se mnoho lidí těší na vrácení přeplatku na dani, ale zdaleka ne všichni vědí, jak tento proces funguje. Finanční úřad přeplatky automaticky nevrací, a proto je nutné o ně včas požádat. Přeplatek na dani vzniká tehdy, když poplatník v průběhu roku zaplatil na daních více, než bylo nutné. Nejčastěji se s přeplatkem setkávají zaměstnanci, kterým bylo během roku strháváno více, než kolik odpovídá jejich skutečné daňové povinnosti. U OSVČ a dalších poplatníků může přeplatek vzniknout například při uplatnění slev na dani či odpočitatelných položek.
Ne všechny daňové slevy však vedou k přeplatku, který lze získat zpět. Například sleva na poplatníka snižuje daňovou povinnost, ale pokud poplatník neplatí dostatečně vysokou daň, sleva se plně neuplatní. Oproti tomu některé slevy, například daňový bonus na dítě, mohou být vyplaceny i v případě, že daňová povinnost dosáhne nuly, protože se jedná o takzvaný daňový bonus. To znamená, že pokud má poplatník nárok na tento bonus, může obdržet částku i nad rámec své daňové povinnosti.
Finanční úřad nevrací přeplatek automaticky. Každý poplatník, který ho chce získat zpět, o něj musí požádat. Tato žádost se podává v rámci daňového přiznání, konkrétně v jeho závěrečné části. Poplatník zde uvede, jakým způsobem chce přeplatek obdržet. Možnosti jsou dvě: buď na bankovní účet, což je nejčastější způsob, nebo poštovní poukázkou na adresu. Druhá varianta je dostupná pouze pro nepodnikající fyzické osoby. Důležité je, aby lidé uvedli správné platební údaje. Pokud dojde k chybě při zadávání čísla účtu nebo adresy, může se celý proces značně zpozdit.
Minimální částka pro vrácení přeplatku je stanovena na 200 korun. Pokud je přeplatek nižší, finanční úřad jej nevrací, ale automaticky ho započítá na úhradu případných budoucích daňových povinností poplatníka, například daně z příjmu.
První skupinou poplatníků, kteří se mohou dočkat vrácení přeplatku, jsou zaměstnanci, kterým jejich zaměstnavatel provádí roční zúčtování daně. Pokud zaměstnanec podá všechny potřebné podklady včas, přeplatek obdrží obvykle v dubnové výplatě za březen. Přesný termín však závisí na konkrétním zaměstnavateli.
Pro poplatníky, kteří podávají daňové přiznání sami, platí, že finanční úřad vrací přeplatky do 30 dnů od uplynutí termínu pro podání daňového přiznání. Termíny se liší podle toho, zda poplatník podává přiznání v papírové podobě, elektronicky nebo prostřednictvím daňového poradce.
Pokud poplatník podává přiznání v papírové podobě, lhůta pro jeho podání je stanovena na 1. dubna 2025. V takovém případě finanční úřad vyplatí přeplatek nejpozději do 2. května 2025.
Pokud se rozhodne pro elektronické podání, získává na podání delší lhůtu, a to až do 2. května 2025. V tomto případě je přeplatek vyplacen do 3. června 2025.
Ti, kteří využijí služeb daňového poradce, mají na podání přiznání ještě více času, až do 1. července 2025. V takovém případě ale obdrží přeplatek nejpozději do 2. srpna 2025.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Daňová evidence a nemovité věci
20.09.2018
Podle § 26 odst. 2 ZDP jsou hmotným majetkem mj. budovy, domy a jednotky. Hmotným majetkem jsou dále stavby, s výjimkou provozních důlních děl, drobných staveb na pozemcích určených k plnění funkcí lesa, sloužících k zajišťování provozu lesních školek, pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje 30 m2 a výšku 5 m a oplocení sloužícího k zajišťování lesní výroby a myslivosti, které je drobnou stavbou.
Budovy, domy, jednotky (byty) a stavby jsou – pro účel ZDP – vždy hmotným majetkem, a to bez ohledu nato (na rozdíl od věcí movitých), jaká je jejich vstupní cena.
Pozemky ZDP nedefinuje a proto je za hmotný majetek nepovažuje. Pozemky však jako hmotný majetek, který se neodepisuje, vymezují účetní předpisy.
Nemovitosti je nutno za¬třídit podle přílohy č. 1 k ZDP do příslušné odpisové skupiny, přičemž nejčastěji jsou tyto zatří¬děny v 5. odpisové skupině s dobou odpisování 30 let. Mohou však být zatříděny i ve 4. odpisové skupině (doba odpisování 20 let) nebo v 6. odpisové skupině (doba odpiso¬vání 50 let).
Zůstatkovou cenu nelze jako daňový výdaj zohlednit tehdy, je-li stavba zlikvidována v souvislosti se stavbou nového stavebního díla nebo jejího technického zhodnocení. V takovém případě se zůstatková cena stává součástí vstupní ceny nové stavby a bude tedy postupně odpisována.
ČSSZ rozesílá přehledy důchodových dob. Jsou zdarma
19.09.2018
Zhruba sto tisíc dopisů s přehledem dob důchodového pojištění bude doručeno během letošního září, a to mužům ročníku narození 1957 a ženám, které se narodily v roce 1960. Díky dopisům si lidé předdůchodového věku snadno zkontrolují údaje, které má Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) v evidenci, aniž by si o ně sami museli úřadu psát.
„Tento servis pro klienty zajistí ČSSZ již počtvrté. Zkušenosti z předchozích let nám potvrdily, že i ti, kteří zatím svůj důchod příliš neřeší, si díky této službě předem ověří, zda má ČSSZ ve své evidenci úplné údaje týkající se dob jejich důchodového pojištění . Zjistí-li, že jim určitá období chybí, začnou se zajímat o to, jak a kdy mohou chybějící doby doložit , aby se v předstihu připravili na podání žádosti o důchod,“ říká zastupující ústřední ředitel ČSSZ František Boháček. Lidé však nemusí čekat jen na dopis od ČSSZ. Každý, koho zajímá, jaké jeho doby pojištění má ČSSZ v evidenci, může mít průběžný přehled. ČSSZ nabízí několik způsobů, jak ho získat.
Přehled důchodových dob a důchodová kalkulačka jsou online Na ePortálu ČSSZ má každý možnost sledovat, jaké doby ČSSZ eviduje a lidé v předdůchodovém věku si navíc i snadno spočítají orientační výši starobního důchodu (online služba Informativní výpočet starobního důchodu). Přihlášení je možné cestou datové schránky, prostřednictvím tzv. eObčanky (od 1. 7. 2018 nový elektronický občanský průkaz s čipem) nebo aktivací uživatelského účtu (jméno, heslo, SMS kód).
Přehled důchodových dob zašle ČSSZ i na základě dopisu I nadále pak mají občané, kteří nedisponují prostředky pro přihlášení k ePortálu ČSSZ, možnost písemně požádat ČSSZ o vyhotovení informativního osobního listu důchodového pojištění, který jim může být zaslán zdarma jednou za kalendářní rok.
Uplatnění DPH při přepravě zboží
18.09.2018
Službami přímo vázanými na vývoz nebo dovoz zboží se rozumí služby, bez nichž by nemohl být vývoz zboží nebo dovoz zboží uskutečněn. Jedná se například o nakládku zboží, balení, příprava dopravního prostředku na přepravu zboží, ale také o vystavení přepravních dokladů, celních dokladů apod.
Osvobození od daně s nárokem na odpočet daně se nevztahuje na služby, které jsou osvobozeny od daně bez nároku na odpočet daně, jako jsou například finanční služby, které jsou osvobozeny od daně bez nároku na odpočet daně podle § 54 zákona o DPH nebo po-jišťovací služby, osvobozené od daně podle § 55 zákona o DPH.
Oprava základu daně
17.09.2018
V aktuálně platném znění § 42 zákona o DPH jsou stanovena pravidla pro opravu základu daně a výše daně. Navrhovanou novelou zákona o DPH s účinností od 1. 1. 2019 je navrhováno z nadpisu § 42 zákona o DPH a z jeho jednotlivých odstavců vypustit text „oprava výše daně“. Tato změna je podle důvodové zprávy k vládnímu návrhu novely zákona o DPH odůvodňována snahou harmonizovat toto ustanovení s čl. 90 směrnice o DPH. Pokud ve stanovených případech plátce provede opravu základu daně, povinnost provést navazující opravu výše daně podle názoru Ministerstva financí již automaticky z provedené opravy základu daně vyplývá.
V aktuálně platném § 42odst. 1 zákona o DPH, v němž jsou novelou zákona o DPH s účinností od 1. 1. 2019 navrhovány změny, je vymezeno, kdy je plátce prakticky povinen opravu základu daně a výše daně provést. Tato povinnost vzniká zejména při zrušení nebo vrácení celého nebo části zdanitelného plnění či při snížení nebo naopak zvýšení základu daně po datu uskutečnění zdanitelného plnění. Tato povinnost vzniká i v případě poskytnutí skonta či bonusu, má-li fakticky za následek snížení základu daně u dříve uskutečněného plnění. Plátce je povinen provést opravu základu daně i při vrácení úplaty, z níž mu při jejím přijetí vznikla povinnost přiznat daň, pokud se zdanitelné plnění neuskutečnilo.