Přeplatek na dani
19.03.2025
Každý rok se mnoho lidí těší na vrácení přeplatku na dani, ale zdaleka ne všichni vědí, jak tento proces funguje. Finanční úřad přeplatky automaticky nevrací, a proto je nutné o ně včas požádat. Přeplatek na dani vzniká tehdy, když poplatník v průběhu roku zaplatil na daních více, než bylo nutné. Nejčastěji se s přeplatkem setkávají zaměstnanci, kterým bylo během roku strháváno více, než kolik odpovídá jejich skutečné daňové povinnosti. U OSVČ a dalších poplatníků může přeplatek vzniknout například při uplatnění slev na dani či odpočitatelných položek.
Ne všechny daňové slevy však vedou k přeplatku, který lze získat zpět. Například sleva na poplatníka snižuje daňovou povinnost, ale pokud poplatník neplatí dostatečně vysokou daň, sleva se plně neuplatní. Oproti tomu některé slevy, například daňový bonus na dítě, mohou být vyplaceny i v případě, že daňová povinnost dosáhne nuly, protože se jedná o takzvaný daňový bonus. To znamená, že pokud má poplatník nárok na tento bonus, může obdržet částku i nad rámec své daňové povinnosti.
Finanční úřad nevrací přeplatek automaticky. Každý poplatník, který ho chce získat zpět, o něj musí požádat. Tato žádost se podává v rámci daňového přiznání, konkrétně v jeho závěrečné části. Poplatník zde uvede, jakým způsobem chce přeplatek obdržet. Možnosti jsou dvě: buď na bankovní účet, což je nejčastější způsob, nebo poštovní poukázkou na adresu. Druhá varianta je dostupná pouze pro nepodnikající fyzické osoby. Důležité je, aby lidé uvedli správné platební údaje. Pokud dojde k chybě při zadávání čísla účtu nebo adresy, může se celý proces značně zpozdit.
Minimální částka pro vrácení přeplatku je stanovena na 200 korun. Pokud je přeplatek nižší, finanční úřad jej nevrací, ale automaticky ho započítá na úhradu případných budoucích daňových povinností poplatníka, například daně z příjmu.
První skupinou poplatníků, kteří se mohou dočkat vrácení přeplatku, jsou zaměstnanci, kterým jejich zaměstnavatel provádí roční zúčtování daně. Pokud zaměstnanec podá všechny potřebné podklady včas, přeplatek obdrží obvykle v dubnové výplatě za březen. Přesný termín však závisí na konkrétním zaměstnavateli.
Pro poplatníky, kteří podávají daňové přiznání sami, platí, že finanční úřad vrací přeplatky do 30 dnů od uplynutí termínu pro podání daňového přiznání. Termíny se liší podle toho, zda poplatník podává přiznání v papírové podobě, elektronicky nebo prostřednictvím daňového poradce.
Pokud poplatník podává přiznání v papírové podobě, lhůta pro jeho podání je stanovena na 1. dubna 2025. V takovém případě finanční úřad vyplatí přeplatek nejpozději do 2. května 2025.
Pokud se rozhodne pro elektronické podání, získává na podání delší lhůtu, a to až do 2. května 2025. V tomto případě je přeplatek vyplacen do 3. června 2025.
Ti, kteří využijí služeb daňového poradce, mají na podání přiznání ještě více času, až do 1. července 2025. V takovém případě ale obdrží přeplatek nejpozději do 2. srpna 2025.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Oprava základu daně
17.09.2018
V aktuálně platném znění § 42 zákona o DPH jsou stanovena pravidla pro opravu základu daně a výše daně. Navrhovanou novelou zákona o DPH s účinností od 1. 1. 2019 je navrhováno z nadpisu § 42 zákona o DPH a z jeho jednotlivých odstavců vypustit text „oprava výše daně“. Tato změna je podle důvodové zprávy k vládnímu návrhu novely zákona o DPH odůvodňována snahou harmonizovat toto ustanovení s čl. 90 směrnice o DPH. Pokud ve stanovených případech plátce provede opravu základu daně, povinnost provést navazující opravu výše daně podle názoru Ministerstva financí již automaticky z provedené opravy základu daně vyplývá.
V aktuálně platném § 42odst. 1 zákona o DPH, v němž jsou novelou zákona o DPH s účinností od 1. 1. 2019 navrhovány změny, je vymezeno, kdy je plátce prakticky povinen opravu základu daně a výše daně provést. Tato povinnost vzniká zejména při zrušení nebo vrácení celého nebo části zdanitelného plnění či při snížení nebo naopak zvýšení základu daně po datu uskutečnění zdanitelného plnění. Tato povinnost vzniká i v případě poskytnutí skonta či bonusu, má-li fakticky za následek snížení základu daně u dříve uskutečněného plnění. Plátce je povinen provést opravu základu daně i při vrácení úplaty, z níž mu při jejím přijetí vznikla povinnost přiznat daň, pokud se zdanitelné plnění neuskutečnilo.
Odpočet daně při registraci plátce
17.09.2018
Plátcem daně se podle zákona o DPH může stát pouze osoba povinná k dani, která je definována v § 5 zákona o DPH. Podle § 5 odst. 1 zákona o DPH je osobou povinnou k dani pro účely zákona o DPH právnická nebo fyzická osoba, která uskutečňuje samostatně ekonomické činnosti.
Na základě tohoto vymezení jsou osobou povinnou k dani nejen tuzemské podnikatelské subjekty, ať již právnické nebo fyzické osoby, ale i osoby povinné k dani z jiného členského státu a zahraniční osoby povinné k dani, a také další osoby, které nejsou sice podnikateli, ale samostatně provádějí ekonomickou činnost. Za samostatnou osobu povinnou k dani je považována i skupina, jak vyplývá z § 5a zákona o DPH, v němž je skupina vymezena. Osobou povinnou k dani jsou i právnické osoby, které nebyly založeny nebo zřízeny za účelem podnikání, pokud provádějí ekonomické činnosti.
Příjmy z kapitálového majetku u FO
14.09.2018
Dávky doplňkového penzijního spoření a z penzijního pojištění, snížené a zaplacené příspěvky a o státní příspěvky [§ 8 odst. 1 písm. e) ZDP] zdaňuje penzijní fond při výplatě srážkovou daní ve výši 15 %. Jde-li o penzi, rozdělí se tyto příspěvky rovnoměrně na vymezené období pobírání penze.
Není-li období pobírání penze vymezeno, stanoví se jako střední délka života účastníka podle úmrtnostních tabulek Českého statistického úřadu v době, kdy penzi začne poplatník pobírat.
Jednorázové vyrovnání nebo odbytné se pro zjištění základu daně nesnižuje o příspěvek zaplacený penzijnímu fondu zaměstnavatelem za zaměstnance po 1. lednu 2000.
Nezdanitelná část základu daně z příjmů z titulu daru
13.09.2018
Hodnota bezúplatného plnění je na straně poplatníka daně z příjmů fyzických osob nezdanitelnou částkou základu daně pokud úhrnná hodnota bezúplatných plnění ve zdaňovacím období přesáhne 2 % ze základu daně anebo činí alespoň 1 000 Kč.
Bezúplatné plnění v hodnotě nižší než 1 000 Kč lze odečíst od základu daně nižšího než 50 000 Kč. V tomto případě však výše daru nesmí být nižší než 2 % základu daně.
V úhrnu lze počínaje r. 2014 odečíst nejvýše 15 % ze základu daně.
Poskytnou-li bezúplatné plnění manželé ze společného jmění manželů, může odpočet uplatnit jeden z nich nebo oba poměrnou částí. Bude-li se např. jednat o dar poskytnutý ze společného jmění manželů na záko¬nem stanovené účely ve výši 15 000 Kč, může odpočet uplatnit v plné výši buď jen manžel, nebo jen manželka, anebo např. manžel odečte 8 000 Kč, manželka zbývajících 7 000 Kč. Záleží na jejich rozhodnutí. Limity pro uplatnění daru se posuzují u každého z manželů samostatně.