Přeplatek na dani
19.03.2025
Každý rok se mnoho lidí těší na vrácení přeplatku na dani, ale zdaleka ne všichni vědí, jak tento proces funguje. Finanční úřad přeplatky automaticky nevrací, a proto je nutné o ně včas požádat. Přeplatek na dani vzniká tehdy, když poplatník v průběhu roku zaplatil na daních více, než bylo nutné. Nejčastěji se s přeplatkem setkávají zaměstnanci, kterým bylo během roku strháváno více, než kolik odpovídá jejich skutečné daňové povinnosti. U OSVČ a dalších poplatníků může přeplatek vzniknout například při uplatnění slev na dani či odpočitatelných položek.
Ne všechny daňové slevy však vedou k přeplatku, který lze získat zpět. Například sleva na poplatníka snižuje daňovou povinnost, ale pokud poplatník neplatí dostatečně vysokou daň, sleva se plně neuplatní. Oproti tomu některé slevy, například daňový bonus na dítě, mohou být vyplaceny i v případě, že daňová povinnost dosáhne nuly, protože se jedná o takzvaný daňový bonus. To znamená, že pokud má poplatník nárok na tento bonus, může obdržet částku i nad rámec své daňové povinnosti.
Finanční úřad nevrací přeplatek automaticky. Každý poplatník, který ho chce získat zpět, o něj musí požádat. Tato žádost se podává v rámci daňového přiznání, konkrétně v jeho závěrečné části. Poplatník zde uvede, jakým způsobem chce přeplatek obdržet. Možnosti jsou dvě: buď na bankovní účet, což je nejčastější způsob, nebo poštovní poukázkou na adresu. Druhá varianta je dostupná pouze pro nepodnikající fyzické osoby. Důležité je, aby lidé uvedli správné platební údaje. Pokud dojde k chybě při zadávání čísla účtu nebo adresy, může se celý proces značně zpozdit.
Minimální částka pro vrácení přeplatku je stanovena na 200 korun. Pokud je přeplatek nižší, finanční úřad jej nevrací, ale automaticky ho započítá na úhradu případných budoucích daňových povinností poplatníka, například daně z příjmu.
První skupinou poplatníků, kteří se mohou dočkat vrácení přeplatku, jsou zaměstnanci, kterým jejich zaměstnavatel provádí roční zúčtování daně. Pokud zaměstnanec podá všechny potřebné podklady včas, přeplatek obdrží obvykle v dubnové výplatě za březen. Přesný termín však závisí na konkrétním zaměstnavateli.
Pro poplatníky, kteří podávají daňové přiznání sami, platí, že finanční úřad vrací přeplatky do 30 dnů od uplynutí termínu pro podání daňového přiznání. Termíny se liší podle toho, zda poplatník podává přiznání v papírové podobě, elektronicky nebo prostřednictvím daňového poradce.
Pokud poplatník podává přiznání v papírové podobě, lhůta pro jeho podání je stanovena na 1. dubna 2025. V takovém případě finanční úřad vyplatí přeplatek nejpozději do 2. května 2025.
Pokud se rozhodne pro elektronické podání, získává na podání delší lhůtu, a to až do 2. května 2025. V tomto případě je přeplatek vyplacen do 3. června 2025.
Ti, kteří využijí služeb daňového poradce, mají na podání přiznání ještě více času, až do 1. července 2025. V takovém případě ale obdrží přeplatek nejpozději do 2. srpna 2025.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Vláda podporuje navýšení platů ve veřejném sektoru
05.09.2018
Členové vlády podpořili návrh na zvýšení platů ve veřejné sféře. Od ledna příštího roku by se tak mělo zlepšit odměňování těchto pracovníků, které prosazovala jako jednu ze svých priorit také ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová.
Kompromis, který byl projednán také se zástupci odborů, zajistí přidání zejména pracovníkům s nízkými platy. Návrh počítá s přidáním 5 % do tarifní složky všem pracovníkům ve veřejném sektoru. V průměru se navýší mzdy o 8,1 %. U pedagogických pracovníků počítá návrh s navýšením o 10 % v tarifní složce. Dále ministerstvo financí poskytne rezortům další finanční prostředky na zvýšení platů mimo tarifní složky platu.
„Jsem ráda, že vláda došla k rozumnému kompromisu. Zvýšení platů lidem ve státním sektoru považuji za prioritu, kterou jsem prosazovala od nástupu do funkce ministryně. Státní zaměstnanci odvádějí pro stát důležitou práce, proto musí být spravedlivě odměněni, už jen kvůli své odbornosti. Jak jsem již několikrát uvedla, je třeba si také uvědomit, že vzdělanostní struktura ve státní správě je mnohem vyšší než v soukromém sektoru a to musí být zohledněno i v odměňování,“ uvedla po jednání ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová.
Mimořádné kolo dotačního řízení MPSV pro rok 2018 v oblasti poskytování sociálních služeb
05.09.2018
V souladu s Metodikou Ministerstva práce a sociálních věcí pro poskytování dotací ze státního rozpočtu poskytovatelům sociálních služeb a posouzení žádosti o dotaci ze státního rozpočtu v oblasti podpory poskytování sociálních služeb s nadregionální či celostátní působností (dále jen „Metodika“) vyhlašuje ministerstvo práce a sociálních věcí mimořádný termín dotačního řízení, a to v termínu 4. 9. 2018 až 4. 10. 2018.
Mimořádný termín dotačního řízení je určen pro registrované poskytovatele sociálních služeb s nadregionální či celostátní působností. Mimořádný termín je vypisován za účelem dofinancování sociálních služeb, u kterých došlo k nepředpokládanému prokazatelnému výpadku jiných zdrojů financování, dále za účelem dofinancování sociálních služeb, u kterých došlo v průběhu dotačního roku k prokazatelnému navýšení kapacity poskytované sociální služby, a dále za účelem navýšení odměňování pracovníků sociálních služeb za mimořádné pracovní výkony.
Dotační řízení MPSV je vyhlášeno v návaznosti na § 104 zákona č.108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o sociálních službách“), a na zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.
Účel dotace
Dotaci lze v rámci tohoto mimořádného kola dotačního řízení poskytnout pouze za účelem dofinancování sociálních služeb, které se již zúčastnily prvního kola dotačního řízení na rok 2018, u kterých došlo k nepředpokládanému prokazatelnému výpadku jiných zdrojů financování, dále za účelem dofinancování sociálních služeb, u kterých došlo v průběhu dotačního roku k prokazatelnému navýšení kapacity poskytované sociální služby, a dále za účelem navýšení odměňování pracovníků sociálních služeb za mimořádné pracovní výkony (poskytnuté prostředky doporučujeme poskytovatelům sociálních služeb využít na vyplacení mimořádných odměn svým zaměstnancům).
Dotaci lze poskytnout pouze poskytovateli sociální služby, který má oprávnění k poskytování sociálních služeb (registraci) a/nebo je zapsán v registru poskytovatelů sociálních služeb (§ 85 odst. 1 zákona o sociálních službách).
Dotace ze státního rozpočtu se neposkytuje na zajištění fakultativních činností (§ 35 odst. 4 zákona o sociálních službách).
Způsob poskytnutí dotace a žádost o poskytnutí dotace
Pravidla a podmínky pro poskytnutí dotace, postup pro podání žádosti, postup pro posouzení žádosti a stanovení výše dotace, pravidla a podmínky pro čerpání, kontrolu a finanční vypořádání dotace jsou uvedeny v Metodice.
Dotace je poskytována žadatelům na základě žádosti poskytovatele sociální služby o poskytnutí dotace ze státního rozpočtu. Tato žádost pro rok 2018 musí být zpracována a podána výlučně prostřednictvím internetové aplikace.
O dotaci může požádat pouze ten poskytovatel sociální služby, který má oprávnění k poskytování sociálních služeb (registraci) a/nebo jde o poskytování sociální služby dle § 52 zákona o sociálních službách. Žádost o dotaci nelze podat v případě, že organizace doposud nemá oprávnění k poskytování příslušné sociální služeb (registraci) a/nebo není zapsána v registru poskytovatelů sociálních služeb.
Každý poskytovatel vyplňuje a podává pouze jednu žádost o dotaci. Tato žádost bude obsahovat údaje o všech registrovaných sociálních službách, pro které poskytovatel žádá o dotaci ze státního rozpočtu ve výše uvedeném programu podpory.
Termíny pro podávání žádostí
Mimořádnou žádost o dotaci pro rok 2018 je možné v aplikaci OK služby – poskytovatel zpracovat a podat v tomto termínu:
od 17. září 2018 do 24. října 2018.
Aplikace pro podávání žádostí pro rok 2018 je dostupná na portálu MPSV.
Díky novele zákona zajistí Ministerstvo práce a sociálních věcí pokračování lékařské posudkové služby
04.09.2018
Vláda schválila na svém jednání ve středu 22. srpna 2018 novelu
zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení předloženou Ministerstvem práce a sociálních věcí. Ta řeší problémy v lékařské posudkové službě z důvodu nedostatku lékařů.
Díky úpravě zákona bude i nadále činnost této služby zajištěna. Hlavním problémem bylo omezení v zákoně o státní službě, který stanovuje maximální možný věk lékaře pro tuto činnost na 70 let.
Dalším zásadním faktorem byla končící výjimka u překročení věku 70 let k 31. prosinci 2018. Výjimka se týkala zhruba 100 posudkových lékařů. Hrozil tak od nového roku akutní nedostatek lékařských kapacit a došlo by k vážnému ohrožení nároků pojištěnců a osob se zdravotním postižením.
Ministerstvo práce a sociálních věci proto navrhlo novelizaci, která od1. ledna 2019 převede posuzování zdravotního stavu pro účely odvolacího správního řízení v oblasti nepojistných sociálních dávek z posudkových komisí Ministerstva práce a sociálních věcí na Českou správu sociálního zabezpečení.
To znamená, že místo posuzování odbornou komisí bude zdravotní stav posuzován lékařem České správy sociálního zabezpečení, což bude v praxi flexibilnější.
Dále se od 1. července 2019 převedou lékaři vykonávající posudkovou činnost z režimu zákona o státní službě do režimu zákoníku práce. Tito lékaři by svou činnost vykonávali na základě pracovněprávního vztahu, tedy i s využitím lékařů působících na podstatě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Tento převod bude na bázi dobrovolnosti s tím, že pokud posudkový lékař požádá o uzavření pracovního poměru, musí s ním jeho dosavadní zaměstnavatel pracovní poměr uzavřít.
Výhodou tohoto návrhu je, že v pracovněprávních vztazích není žádný věkový limit a dále to, že sjednávání pracovněprávních vztahů je pružnější a umožňuje též širší využívání kratších pracovních úvazků, což též přispěje k většímu zájmu o činnost v lékařské posudkové službě
Zvýšení minimální mzdy přijde kraje až na půl miliardy
03.09.2018
Skokové zvýšení minimální mzdy o více než deset procent prohloubí ztráty dopravců a ohrozí jejich další fungování. Tvrdí to sdružení automobilových dopravců Česmad Bohemia.
Ministerstvo práce tento týden předložilo návrh na zvýšení minimální mzdy od ledna o 1500 korun na 13 700 korun. Představuje to růst o 12,3 procenta. Podle dopravců to bude znamenat zvýšení nákladů na mzdy o tři až pět tisíc korun na řidiče za měsíc. Mzdy šoférů autobusů se na začátku roku 2017 zvýšily po dlouhodobých protestech řidičů. Nařízení vlády tehdy zvýšilo minimální mzdu téměř o třetinu na 98,10 Kč na hodinu. Nyní by měla být garantována mzda 121,70 Kč na hodinu. Podle dopravců však tehdejší navýšení mezd proběhlo bez zvýšení plateb krajů za objednanou dopravu.
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)