Přeplatek na dani
19.03.2025
Každý rok se mnoho lidí těší na vrácení přeplatku na dani, ale zdaleka ne všichni vědí, jak tento proces funguje. Finanční úřad přeplatky automaticky nevrací, a proto je nutné o ně včas požádat. Přeplatek na dani vzniká tehdy, když poplatník v průběhu roku zaplatil na daních více, než bylo nutné. Nejčastěji se s přeplatkem setkávají zaměstnanci, kterým bylo během roku strháváno více, než kolik odpovídá jejich skutečné daňové povinnosti. U OSVČ a dalších poplatníků může přeplatek vzniknout například při uplatnění slev na dani či odpočitatelných položek.
Ne všechny daňové slevy však vedou k přeplatku, který lze získat zpět. Například sleva na poplatníka snižuje daňovou povinnost, ale pokud poplatník neplatí dostatečně vysokou daň, sleva se plně neuplatní. Oproti tomu některé slevy, například daňový bonus na dítě, mohou být vyplaceny i v případě, že daňová povinnost dosáhne nuly, protože se jedná o takzvaný daňový bonus. To znamená, že pokud má poplatník nárok na tento bonus, může obdržet částku i nad rámec své daňové povinnosti.
Finanční úřad nevrací přeplatek automaticky. Každý poplatník, který ho chce získat zpět, o něj musí požádat. Tato žádost se podává v rámci daňového přiznání, konkrétně v jeho závěrečné části. Poplatník zde uvede, jakým způsobem chce přeplatek obdržet. Možnosti jsou dvě: buď na bankovní účet, což je nejčastější způsob, nebo poštovní poukázkou na adresu. Druhá varianta je dostupná pouze pro nepodnikající fyzické osoby. Důležité je, aby lidé uvedli správné platební údaje. Pokud dojde k chybě při zadávání čísla účtu nebo adresy, může se celý proces značně zpozdit.
Minimální částka pro vrácení přeplatku je stanovena na 200 korun. Pokud je přeplatek nižší, finanční úřad jej nevrací, ale automaticky ho započítá na úhradu případných budoucích daňových povinností poplatníka, například daně z příjmu.
První skupinou poplatníků, kteří se mohou dočkat vrácení přeplatku, jsou zaměstnanci, kterým jejich zaměstnavatel provádí roční zúčtování daně. Pokud zaměstnanec podá všechny potřebné podklady včas, přeplatek obdrží obvykle v dubnové výplatě za březen. Přesný termín však závisí na konkrétním zaměstnavateli.
Pro poplatníky, kteří podávají daňové přiznání sami, platí, že finanční úřad vrací přeplatky do 30 dnů od uplynutí termínu pro podání daňového přiznání. Termíny se liší podle toho, zda poplatník podává přiznání v papírové podobě, elektronicky nebo prostřednictvím daňového poradce.
Pokud poplatník podává přiznání v papírové podobě, lhůta pro jeho podání je stanovena na 1. dubna 2025. V takovém případě finanční úřad vyplatí přeplatek nejpozději do 2. května 2025.
Pokud se rozhodne pro elektronické podání, získává na podání delší lhůtu, a to až do 2. května 2025. V tomto případě je přeplatek vyplacen do 3. června 2025.
Ti, kteří využijí služeb daňového poradce, mají na podání přiznání ještě více času, až do 1. července 2025. V takovém případě ale obdrží přeplatek nejpozději do 2. srpna 2025.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Vedlejší výdaje a základ DPH
24.07.2018
Pravidla pro stanovení základu daně vyplývají z čl. 72 až 92 směrnice o DPH a promítají se zákona o DPH. Podle § 36 odst. 1 zákona o DPH je základem daně vše, co jako úplatu obdržel nebo má obdržet plátce za uskutečněné zdanitelné plnění ať již od osoby, pro niž je zdanitelné plnění uskutečněno, nebo případně od třetí osoby, která není příjemcem tohoto plnění, ale provádí jeho úhradu.
Tato částka se snižuje o daň, tj. z částky bez daně se daň vypočte jako přirážka odpovídající příslušné sazbě daně. Z uvedené formulace vyplývá, že v případě, že plátci není příslušná sjednaná cena za zdanitelné plnění uhrazena, základem daně je ta částka, kterou měl za zdanitelné plnění obdržet. Vedlejší výdaje, které jsou účtovány osobě, pro niž je uskutečňováno zdanitelné plnění při jeho uskutečnění nemohou být účtovány z hlediska základu daně samostatně, ale musí být zahrnuty do základu daně dodávaného zboží nebo poskytované služby. Toto pravidlo bývá v praxi velice častou řadou plátců porušováno a vede to potom logicky k neoprávněnému snížení základu daně a tím i ke zkrácení daně.
Oprava základu daně, oprava odpočtu daně
23.07.2018
Oprava základu daně a výše daně je samostatným zdanitelným plněním, oprava se provede v řádném daňovém přiznání. Pokud plátce opravou základu daně a výše daně zvyšuje daň na výstupu nebo svoji daňovou povinnost, například při poskytnutí bonusu, považuje se zdanitelné plnění za uskutečněné nejpozději posledním dnem zdaňovacího období, ve kterém plátce tuto opravu provede.
V tomto případě není oprava základu daně a daně podmíněna prokázáním obdržení opravného daňového dokladu odběratelem. Opravu odpočtu daně prokazuje plátce opravným daňovým dokladem. Pokud však nastane situace, že zná dříve důvody pro opravu základu daně a výše daně než obdrží opravný daňový doklad, musí doložit opravu jiným důkazním prostředkem, například dokladem o vyskladnění zboží ze skladu, pokud odebrané zboží vrací dodavateli, reklamačním protokolem apod.
Lhůta, po kterou plátce provede opravu základu daně a výše daně
23.07.2018
je 3 roky od konce zdaňovacího období, ve kterém vznikla povinnost přiznat daň nejen u původního uskutečněného zdanitelného plnění, ale také při přijetí úplaty před uskutečněním zdanitelného plnění. Obecně platí, že po uplynutí této lhůty již plátce opravu základu daně a výše daně neprovede.
V určitých případech může ale plátce provést opravu základu daně a výše daně v delší jak tříleté lhůtě. Jedná se o možnost provést opravu základu daně a výše daně při poskytnutí zdanitelného plnění podle smlouvy o dílo, kdy jednotlivá dílčí plnění jsou poskytována po dobu delší než 3 roky, a k převzetí celkového díla tak dojde rovněž za dobu delší než 3 roky.
Nespolehlivý plátce
20.07.2018
Pokud má plátce čtvrtletní zdaňovací období a stane se nespolehlivým plátcem, je od následujícího kalendářního čtvrtletí po tom, co se stal nespolehlivým plátcem, jeho zdaňovacím obdobím kalendářní měsíc.
Pokud nespolehlivý plátce po dobu jednoho roku závažným způsobem neporušuje své povinnosti, které se vztahují ke správě daně z přidané hodnoty, vydá finanční úřad na základě žádosti, podané plátcem rozhodnutí, že plátce již není nespolehlivým plátcem.