Přeplatek na dani
19.03.2025
Každý rok se mnoho lidí těší na vrácení přeplatku na dani, ale zdaleka ne všichni vědí, jak tento proces funguje. Finanční úřad přeplatky automaticky nevrací, a proto je nutné o ně včas požádat. Přeplatek na dani vzniká tehdy, když poplatník v průběhu roku zaplatil na daních více, než bylo nutné. Nejčastěji se s přeplatkem setkávají zaměstnanci, kterým bylo během roku strháváno více, než kolik odpovídá jejich skutečné daňové povinnosti. U OSVČ a dalších poplatníků může přeplatek vzniknout například při uplatnění slev na dani či odpočitatelných položek.
Ne všechny daňové slevy však vedou k přeplatku, který lze získat zpět. Například sleva na poplatníka snižuje daňovou povinnost, ale pokud poplatník neplatí dostatečně vysokou daň, sleva se plně neuplatní. Oproti tomu některé slevy, například daňový bonus na dítě, mohou být vyplaceny i v případě, že daňová povinnost dosáhne nuly, protože se jedná o takzvaný daňový bonus. To znamená, že pokud má poplatník nárok na tento bonus, může obdržet částku i nad rámec své daňové povinnosti.
Finanční úřad nevrací přeplatek automaticky. Každý poplatník, který ho chce získat zpět, o něj musí požádat. Tato žádost se podává v rámci daňového přiznání, konkrétně v jeho závěrečné části. Poplatník zde uvede, jakým způsobem chce přeplatek obdržet. Možnosti jsou dvě: buď na bankovní účet, což je nejčastější způsob, nebo poštovní poukázkou na adresu. Druhá varianta je dostupná pouze pro nepodnikající fyzické osoby. Důležité je, aby lidé uvedli správné platební údaje. Pokud dojde k chybě při zadávání čísla účtu nebo adresy, může se celý proces značně zpozdit.
Minimální částka pro vrácení přeplatku je stanovena na 200 korun. Pokud je přeplatek nižší, finanční úřad jej nevrací, ale automaticky ho započítá na úhradu případných budoucích daňových povinností poplatníka, například daně z příjmu.
První skupinou poplatníků, kteří se mohou dočkat vrácení přeplatku, jsou zaměstnanci, kterým jejich zaměstnavatel provádí roční zúčtování daně. Pokud zaměstnanec podá všechny potřebné podklady včas, přeplatek obdrží obvykle v dubnové výplatě za březen. Přesný termín však závisí na konkrétním zaměstnavateli.
Pro poplatníky, kteří podávají daňové přiznání sami, platí, že finanční úřad vrací přeplatky do 30 dnů od uplynutí termínu pro podání daňového přiznání. Termíny se liší podle toho, zda poplatník podává přiznání v papírové podobě, elektronicky nebo prostřednictvím daňového poradce.
Pokud poplatník podává přiznání v papírové podobě, lhůta pro jeho podání je stanovena na 1. dubna 2025. V takovém případě finanční úřad vyplatí přeplatek nejpozději do 2. května 2025.
Pokud se rozhodne pro elektronické podání, získává na podání delší lhůtu, a to až do 2. května 2025. V tomto případě je přeplatek vyplacen do 3. června 2025.
Ti, kteří využijí služeb daňového poradce, mají na podání přiznání ještě více času, až do 1. července 2025. V takovém případě ale obdrží přeplatek nejpozději do 2. srpna 2025.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Banky shání stovky lidí. Zaměstnanci jim odcházejí za lepší mzdou
04.07.2018
Banky v Česku potřebují nutně nové zaměstnance. Nábor běží napříč bankovním trhem a prakticky ve všech regionech. U jednotlivých velkých bank jde o stovky volných pracovních míst. Hledají hlavně pracovníky do poboček, ale i specialisty IT a kandidáty na další pozice.
Největší nábor je na pozice zaměřené na obchod a kontakt s klienty. Jde o náhradu za zaměstnance, kteří odešli a banky potřebují jejich pozice obsadit, aby mohly bez zhoršení služeb dál fungovat. Česká spořitelna uvedla, že nyní hledá zhruba 300 lidí. "Jde ze 60 procent o místa bankovních poradců na pobočkách. Další zhruba desetina jsou IT odborníci. Zbytek jsou pozice v rámci projektového řízení, auditu nebo řízení rizik," říká Filip Hrubý, mluvčí České spořitelny. O nové pracovníky banky mají nouzi nejen v Praze a v dalších velkých městech, kde je víc nabídek k práci, ale i v regionech. "Každé druhé místo, které potřebujeme obsadit, je mimo Prahu," potvrzuje Hrubý. Podle údajů České národní banky celkový počet pracovníků v bankovním sektoru na konci letošního 1. čtvrtletí dosáhl 41 851. V mezikvartálním srovnání jde tak o první pokles od konce roku 2016. Na portálu Jobs.cz bylo včera odpoledne 2179 volných míst bank a finančních firem.
Ministerstvům hrozí, že nedostanou peníze na platy učitelů nebo pro lékaře
04.07.2018
Přestože česká ekonomika roste rychlým tempem, skončil rozpočet za první pololetí téměř v šestimiliardovém deficitu, což se stalo naposledy v roce 2013. To by mohlo ministerstvům snížit naděje na získání 10 miliard, které na příští rok požadují nad plánovaný schodek 50 miliard korun.
Ministři mohli spoléhat na to, že se po prvním pololetí podaří navýšit očekávané příjmy do státní pokladny tak, aby se zmíněnými miliardami mohli počítat. Nic takového se však nestalo. "Výdaje se čerpají rychleji než v minulém roce a současně je nižší plnění daňových příjmů," komentovala vývoj rozpočtu Lucie Sedmihradská z katedry veřejných financí na pražské VŠE. Pokud by trend rychlého utrácení a pomalých příjmů vydržel po celý rok, budou se muset ministerstva ve svých požadavcích uskrovnit. To už ostatně ministři udělali před měsícem, kdy museli slevit ze svých doposud nevídaných požadavků za 130 miliard. Nakonec si řekli o již zmíněných 10 miliard. Peníze požaduje například resort školství na platy učitelů nebo resort zdravotnictví pro nové lékaře.
Jaké dopady má GDPR na zpracovatele mezd
27.06.2018
Od 25. května 2018 je účinné Ochranné nařízení pro ochranu osobních údajů (známé pod anglickou zkratkou GDPR). Směrnice se týká 97 % všech českých podniků a živnostníků. Počítat s ní musí všichni, kteří jakkoli zpracovávají osobní údaje. Pravidla se týkají jednotlivců, malých, středních i velkých firem. Velikost subjektu žádnou roli nehraje.
Každý zaměstnavatel se při podpisu pracovní smlouvy stává tzv. správcem osobních údajů. Musí proto připravit vnitřní směrnici za jakým účelem a jakými prostředky bude shromažďovat, zpracovávat a uchovávat osobní údaje svých zaměstnanců. GDPR se netýká jen digitálních forem uchování dat, ale i veškerých papírových kartoték a databází. Jako osobní údaje jsou pak chápány jakékoli informace vztahující se k identifikované osobě. A to nejen jméno nebo datum narození, ale i IP adresa nebo politické názory.
Zpracování musí splňovat tři základní podmínky.
1. Ke zpracování byl udělen jednoznačně specifikovaný souhlas.
2. Zpracování údajů je nezbytné pro splnění smlouvy – např. nemůže být uzavřena bez jména.
3. Zpracování je nutné pro splnění právní povinnosti – jako je zpracování mezd.
GDPR se tak logicky dotkne i těch, kteří s těmito osobními údaji pracují. „Zpracovatelé mezd budou vázáni jednoznačnými pokyny, které specifikuje pracovní smlouva nebo jiná vnitřní směrnice. Pokud mzdy bude zpracovávat externí firma, bude muset mít se všemi zaměstnavateli smlouvu o zpracování osobních údajů a vést záznamy o jejich zpracování,“ vysvětluje Vaněk.Spousta firem také využívá pro vedení účetnictví koupený nebo pronajatý software. V tom případě je nutné se ujistit, zda konkrétní software je v souladu s GDPR a následně přijmout taková opatření, aby osobní údaje byly pod dostatečnou ochranou.
Neaktivní investiční fondy přijdou o daňové zvýhodnění
15.06.2018
Některé z investičních fondů asi přijdou o možnost výhodnějšího zdanění pětiprocentní sazbou daně z příjmů namísto devatenáctiprocentní sazby. Platit to bude pro fondy, v nichž by právnická osoba vlastnila více než desetiprocentní podíl. Schválila to sněmovna, upravila tak senátní novelu o daních z příjmů.
Cílem novely senátora Libora Michálka (za piráty) bylo zabránit praktikám některých, hlavně developerských firem. Michálek poukazoval na to, že klasické akciové společnosti si nyní dají nálepku fondu pro kvalifikované investory, zaregistrují své akcie na burze a mohou využívat nižší daňovou sazbu. S jejich akciemi se podle něj ale na burze cenných papírů většinou neobchoduje. "Registrace byla často účelová a formální, tedy jen z důvodu takzvané daňové optimalizace. Na daních unikalo ještě v roce 2016 jen díky této výjimce přes 450 milionů korun ročně," uvedl senátor, který ocenil, že sněmovna původní záměr novely nezmařila. V budoucnu by se tak daňové zvýhodnění mělo týkat jen aktivních fondů.