Přeplatek na dani
19.03.2025
Každý rok se mnoho lidí těší na vrácení přeplatku na dani, ale zdaleka ne všichni vědí, jak tento proces funguje. Finanční úřad přeplatky automaticky nevrací, a proto je nutné o ně včas požádat. Přeplatek na dani vzniká tehdy, když poplatník v průběhu roku zaplatil na daních více, než bylo nutné. Nejčastěji se s přeplatkem setkávají zaměstnanci, kterým bylo během roku strháváno více, než kolik odpovídá jejich skutečné daňové povinnosti. U OSVČ a dalších poplatníků může přeplatek vzniknout například při uplatnění slev na dani či odpočitatelných položek.
Ne všechny daňové slevy však vedou k přeplatku, který lze získat zpět. Například sleva na poplatníka snižuje daňovou povinnost, ale pokud poplatník neplatí dostatečně vysokou daň, sleva se plně neuplatní. Oproti tomu některé slevy, například daňový bonus na dítě, mohou být vyplaceny i v případě, že daňová povinnost dosáhne nuly, protože se jedná o takzvaný daňový bonus. To znamená, že pokud má poplatník nárok na tento bonus, může obdržet částku i nad rámec své daňové povinnosti.
Finanční úřad nevrací přeplatek automaticky. Každý poplatník, který ho chce získat zpět, o něj musí požádat. Tato žádost se podává v rámci daňového přiznání, konkrétně v jeho závěrečné části. Poplatník zde uvede, jakým způsobem chce přeplatek obdržet. Možnosti jsou dvě: buď na bankovní účet, což je nejčastější způsob, nebo poštovní poukázkou na adresu. Druhá varianta je dostupná pouze pro nepodnikající fyzické osoby. Důležité je, aby lidé uvedli správné platební údaje. Pokud dojde k chybě při zadávání čísla účtu nebo adresy, může se celý proces značně zpozdit.
Minimální částka pro vrácení přeplatku je stanovena na 200 korun. Pokud je přeplatek nižší, finanční úřad jej nevrací, ale automaticky ho započítá na úhradu případných budoucích daňových povinností poplatníka, například daně z příjmu.
První skupinou poplatníků, kteří se mohou dočkat vrácení přeplatku, jsou zaměstnanci, kterým jejich zaměstnavatel provádí roční zúčtování daně. Pokud zaměstnanec podá všechny potřebné podklady včas, přeplatek obdrží obvykle v dubnové výplatě za březen. Přesný termín však závisí na konkrétním zaměstnavateli.
Pro poplatníky, kteří podávají daňové přiznání sami, platí, že finanční úřad vrací přeplatky do 30 dnů od uplynutí termínu pro podání daňového přiznání. Termíny se liší podle toho, zda poplatník podává přiznání v papírové podobě, elektronicky nebo prostřednictvím daňového poradce.
Pokud poplatník podává přiznání v papírové podobě, lhůta pro jeho podání je stanovena na 1. dubna 2025. V takovém případě finanční úřad vyplatí přeplatek nejpozději do 2. května 2025.
Pokud se rozhodne pro elektronické podání, získává na podání delší lhůtu, a to až do 2. května 2025. V tomto případě je přeplatek vyplacen do 3. června 2025.
Ti, kteří využijí služeb daňového poradce, mají na podání přiznání ještě více času, až do 1. července 2025. V takovém případě ale obdrží přeplatek nejpozději do 2. srpna 2025.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Doměření daně
20.04.2018
Hlavním motivem daňových kontrol je doměření co nejvyššího, respektive minimálně správného daňového nedoplatku a s tím návazně souvisejících sankcí. V souladu s 143 DŘ lze daň doměřit na základě dodatečného daňového přiznání (případně dodatečného vyúčtování), nebo z moci úřední. Podstatné je, že k doměření z moci úřední může dojít pouze na základě výsledku daňové kontroly.
Pokud je výsledkem daňové kontroly skutečnost odůvodňující dodatečné zvýšení přiznané daně, tak doměří správnou vyšší daň, případně nižší daňovou ztrátu. A doměrek předepíše tzv. dodatečným platebním výměrem splatným v náhradní lhůtě do 15 dnů ode dne jeho právní moci. Což znamená, že odvolání proti platebnímu výměru bude mít de facto odkladný účinek, i když to v zákoně není výslovně napsáno.
Nehmotný majetek a jeho daňové odpisování
20.04.2018
Zákon o daních z příjmů vymezuje nehmotný majetek a stanoví postup jeho daňového odpisování v ustanovení § 32a ZDP.
Pro daňové odpisování nehmotného majetku je nutno splnit podmínky stanovené v § 32a odst. 1 ZDP:
– nehmotný majetek byl nabyt úplatně, vkladem člena obchodní korporace, tichého společníka, přeměnou, darováním nebo zděděním, nebo byl vytvořen vlastní činností za účelem obchodování s ním nebo k jeho opakovanému poskytování a
– jeho vstupní cena je vyšší než 60 000 Kč a
– doba použitelnosti je delší než jeden rok.
Dobou použitelnosti se rozumí doba, po kterou je majetek využitelný pro současnou činnost nebo uchovatelný pro další činnost nebo může sloužit jako podklad nebo součást zdokonalovaných nebo jiných postupů a řešení včetně doby ověřování nehmotných výsledků. Nehmotný majetek může kromě odpisovatele odpisovat poplatník, který k němu nabyl právo užívání za úplatu.
Daňová kontrola
18.04.2018
Daňová kontrola je zahájena prvním úkonem správce daně vůči daňovému subjektu, při kterém:
• je vymezen
– předmět a
– rozsah daňové kontroly a
• správce daně začne
– zjišťovat daňové povinnosti nebo
– prověřovat tvrzení daňového subjektu nebo
– jiné okolnosti rozhodné pro správné zjištění a stanovení daně.
Nevyhoví-li daňový subjekt výzvě ve stanovené lhůtě, aniž by sdělil správci daně, jaké pro to má závažné důvody, nebo neumožní-li ve sděleném termínu zahájit a následně provést daňovou kontrolu, může správce daně stanovit daň tzv. podle pomůcek, které si opatří i bez součinností s ním, nebo daň sjednat. Kromě zmíněné lhůty musí výzva správce daně obsahovat rovněž místo zahájení daňové kontroly a její předmět.
Zákon o živnostenském podnikání – novela
18.04.2018
Hlavním úkolem novely živnostenského zákona provedené zákonem č. 289/2017 Sb. bylo odstranit omezení podnikatelů, kterým bylo zrušeno živnostenské oprávnění podle § 58 odst. 2 nebo 3 ŽZ, jakož i osob, které se ve funkci člena statutárního orgánu podílely na podnikání právnických osob, kterým bylo takto zrušeno živnostenské oprávnění, resp. podnikatelů, na jejichž podnikání se tyto osoby ve funkci člena statutárního orgánu podílejí, provozovat živnost v příbuzném oboru, případně se na provozování živnosti v příbuzném oboru podílet.
Překážka provozování živnosti založená rozhodnutím živnostenského úřadu o zrušení živnostenského oprávnění podle § 58 odst. 2 nebo 3 ŽZ se tedy již netýká ani výkonu funkce odpovědného zástupce pro živnosti v příbuzném oboru ani výkonu funkce odpovědného zástupce nebo pro koncesované živnosti v jiném oboru, ale pouze výkonu funkce odpovědného zástupce pro shodnou živnost.