Přeplatek na dani
19.03.2025
Každý rok se mnoho lidí těší na vrácení přeplatku na dani, ale zdaleka ne všichni vědí, jak tento proces funguje. Finanční úřad přeplatky automaticky nevrací, a proto je nutné o ně včas požádat. Přeplatek na dani vzniká tehdy, když poplatník v průběhu roku zaplatil na daních více, než bylo nutné. Nejčastěji se s přeplatkem setkávají zaměstnanci, kterým bylo během roku strháváno více, než kolik odpovídá jejich skutečné daňové povinnosti. U OSVČ a dalších poplatníků může přeplatek vzniknout například při uplatnění slev na dani či odpočitatelných položek.
Ne všechny daňové slevy však vedou k přeplatku, který lze získat zpět. Například sleva na poplatníka snižuje daňovou povinnost, ale pokud poplatník neplatí dostatečně vysokou daň, sleva se plně neuplatní. Oproti tomu některé slevy, například daňový bonus na dítě, mohou být vyplaceny i v případě, že daňová povinnost dosáhne nuly, protože se jedná o takzvaný daňový bonus. To znamená, že pokud má poplatník nárok na tento bonus, může obdržet částku i nad rámec své daňové povinnosti.
Finanční úřad nevrací přeplatek automaticky. Každý poplatník, který ho chce získat zpět, o něj musí požádat. Tato žádost se podává v rámci daňového přiznání, konkrétně v jeho závěrečné části. Poplatník zde uvede, jakým způsobem chce přeplatek obdržet. Možnosti jsou dvě: buď na bankovní účet, což je nejčastější způsob, nebo poštovní poukázkou na adresu. Druhá varianta je dostupná pouze pro nepodnikající fyzické osoby. Důležité je, aby lidé uvedli správné platební údaje. Pokud dojde k chybě při zadávání čísla účtu nebo adresy, může se celý proces značně zpozdit.
Minimální částka pro vrácení přeplatku je stanovena na 200 korun. Pokud je přeplatek nižší, finanční úřad jej nevrací, ale automaticky ho započítá na úhradu případných budoucích daňových povinností poplatníka, například daně z příjmu.
První skupinou poplatníků, kteří se mohou dočkat vrácení přeplatku, jsou zaměstnanci, kterým jejich zaměstnavatel provádí roční zúčtování daně. Pokud zaměstnanec podá všechny potřebné podklady včas, přeplatek obdrží obvykle v dubnové výplatě za březen. Přesný termín však závisí na konkrétním zaměstnavateli.
Pro poplatníky, kteří podávají daňové přiznání sami, platí, že finanční úřad vrací přeplatky do 30 dnů od uplynutí termínu pro podání daňového přiznání. Termíny se liší podle toho, zda poplatník podává přiznání v papírové podobě, elektronicky nebo prostřednictvím daňového poradce.
Pokud poplatník podává přiznání v papírové podobě, lhůta pro jeho podání je stanovena na 1. dubna 2025. V takovém případě finanční úřad vyplatí přeplatek nejpozději do 2. května 2025.
Pokud se rozhodne pro elektronické podání, získává na podání delší lhůtu, a to až do 2. května 2025. V tomto případě je přeplatek vyplacen do 3. června 2025.
Ti, kteří využijí služeb daňového poradce, mají na podání přiznání ještě více času, až do 1. července 2025. V takovém případě ale obdrží přeplatek nejpozději do 2. srpna 2025.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Do kdy podat přiznání k DPPO za rok 2017
02.03.2018
Pro nejčastější případ, kdy účetním obdobím právnické osoby je kalendářní rok, vycházejí uvedené hlavní termíny pro podání daňového přiznání k DPPO za zdaňovací období kalendářního roku 2017 takto:
Základní lhůta: – 3 měsíce po skončení zdaňovacího období – končí v úterý 3. dubna 2018;
Tří – měsíční lhůta se začala počítat ode dne následujícího po skončení roku 2017, tedy od 1. 1. 2018, takže skončila 1. dubna 2018, což je ale neděle a následující pondělí je svátkem (Velikonoční pondělí), proto lhůta skončí až v úterý.
Prodloužené lhůty: – 6 měsíců po skončení zdaňovacího období – končí v pondělí 2. července 2018.
Povinnost podat přiznání k DPFO
01.03.2018
Daňové přiznání podle § 38g ZDP je povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 15 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Daňové přiznání je povinen podat i ten, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly 15 000 Kč, ale vykazuje daňovou ztrátu.
Daňové přiznání není povinen podat poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky podle § 6 ZDP pouze od jednoho, anebo postupně, od více plátců daně včetně doplatků mezd od těchto plátců (§ 38ch odst. 4 ZDP). Podmínkou je, že poplatník učinil u všech těchto plátců daně na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k ZDP a vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň zvláštní sazbou daně, nemá jiné příjmy podle § 7 až 10 ZDP vyšší než 6 000 Kč.
Poprvé za osm let se na důchody vybralo více, než se vyplatilo
28.02.2018
Důchodový systém v Česku se loni poprvé po osmi letech dostal ze schodku. Na penze se vybralo o 0,9 miliardy víc, než se na ně vyplatilo. Penzijní soustava byla v deficitu od roku 2009. V letech 2012 a 2013 se blížil 50 miliardám korun. Vyplývá to z údajů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Do penzijního systému loni na odvodech přiteklo rekordních 405,3 miliardy korun. Důvodem je vysoká zaměstnanost a růst výdělků.
Důchodový účet byl v plusu naposledy v roce 2008. Příjmy z důchodových odvodů byly tehdy o šest miliard vyšší než suma, která se vyplatila na penzích. Na důchody se loni vybralo 405,3 miliardy. O rok dřív to bylo 372,9 miliardy. V roce 2015 pak příjmy činily 352 miliard. V minulém roce se na důchody vyplatilo poprvé přes 400 miliard korun, bylo to celkem 404,4 miliardy. Z toho 333,8 miliardy dostali starobní důchodci a důchodkyně. Na invalidní důchody se využilo 43,6 miliardy, na pozůstalostní pak 27 miliard. V době krize se systém propadl do dluhů. Po šestimiliardovém přebytku v roce 2008 spadl do minusu 30,5 miliardy v roce 2009. V letech 2012 a 2013 se deficit blížil 50 miliardám, pak začal se zlepšováním kondice české ekonomiky každoročně klesat. Předloni se snížil na 16,3 miliardy.
Lidl zvyšuje nástupní mzdy prodavačkám a pokladním
22.02.2018
Diskonty Lidl v České republice zvýší od března nástupní mzdu pokladních a prodavaček o pětinu na 28 000 korun, v Praze a okolí stoupne pak na více než 29 000 korun. Stejným tempem se zvýší i platy současných zaměstnanců. Do tří let chce firma přijmout 2000 lidí, neboť každoročně otevírá několik nových prodejen. Lidl to ve středu uvedl v tiskové zprávě. Od března zvýší mzdy i Penny Market.
Průměrná mzda v Česku v loňském třetím čtvrtletí meziročně stoupla o 6,8 procenta na 29 050 korun. Od loňska se tempo růstu platů v tuzemských obchodech výrazně zrychlilo, mzdy navýšila většina velkých obchodních řetězců, některé dokonce i vícekrát. Nutí je k tomu nedostatek provozních pracovníků či snaha udržet si ty stávající. "Chceme být nejatraktivnějším zaměstnavatelem v oboru, to znamená volbou číslo jedna pro ty nejlepší. Výborné ocenění velmi náročné práce přitom považujeme za základ, proto jsme se rozhodli pro další krok," uvedl generální ředitel společnosti Lidl ČR Pavel Stratil. Firma uvádí, že po dvou letech nástupní mzda stoupne v celé České republice na v průměru 30 286 korun, respektive v Praze a okolí na 31 429 korun. Za poslední dva roky Lidl přijal 2500 nových zaměstnanců. "Již dnes zaměstnáváme více než 10 000 zaměstnanců a v následujících třech letech počítáme s tím, že nabídneme práci dalším přibližně dvěma tisícům lidí," dodal Stratil. Firma začala loni nabízet kratší pracovní úvazky 30 nebo 35 hodin týdně, ty nyní využívá většina zaměstnanců prodejen. Nyní nově nabízí i úvazky 25 hodin týdně. Kratší úvazky se podle ředitele setkaly s velkým ohlasem.