Přeplatek na dani
19.03.2025
Každý rok se mnoho lidí těší na vrácení přeplatku na dani, ale zdaleka ne všichni vědí, jak tento proces funguje. Finanční úřad přeplatky automaticky nevrací, a proto je nutné o ně včas požádat. Přeplatek na dani vzniká tehdy, když poplatník v průběhu roku zaplatil na daních více, než bylo nutné. Nejčastěji se s přeplatkem setkávají zaměstnanci, kterým bylo během roku strháváno více, než kolik odpovídá jejich skutečné daňové povinnosti. U OSVČ a dalších poplatníků může přeplatek vzniknout například při uplatnění slev na dani či odpočitatelných položek.
Ne všechny daňové slevy však vedou k přeplatku, který lze získat zpět. Například sleva na poplatníka snižuje daňovou povinnost, ale pokud poplatník neplatí dostatečně vysokou daň, sleva se plně neuplatní. Oproti tomu některé slevy, například daňový bonus na dítě, mohou být vyplaceny i v případě, že daňová povinnost dosáhne nuly, protože se jedná o takzvaný daňový bonus. To znamená, že pokud má poplatník nárok na tento bonus, může obdržet částku i nad rámec své daňové povinnosti.
Finanční úřad nevrací přeplatek automaticky. Každý poplatník, který ho chce získat zpět, o něj musí požádat. Tato žádost se podává v rámci daňového přiznání, konkrétně v jeho závěrečné části. Poplatník zde uvede, jakým způsobem chce přeplatek obdržet. Možnosti jsou dvě: buď na bankovní účet, což je nejčastější způsob, nebo poštovní poukázkou na adresu. Druhá varianta je dostupná pouze pro nepodnikající fyzické osoby. Důležité je, aby lidé uvedli správné platební údaje. Pokud dojde k chybě při zadávání čísla účtu nebo adresy, může se celý proces značně zpozdit.
Minimální částka pro vrácení přeplatku je stanovena na 200 korun. Pokud je přeplatek nižší, finanční úřad jej nevrací, ale automaticky ho započítá na úhradu případných budoucích daňových povinností poplatníka, například daně z příjmu.
První skupinou poplatníků, kteří se mohou dočkat vrácení přeplatku, jsou zaměstnanci, kterým jejich zaměstnavatel provádí roční zúčtování daně. Pokud zaměstnanec podá všechny potřebné podklady včas, přeplatek obdrží obvykle v dubnové výplatě za březen. Přesný termín však závisí na konkrétním zaměstnavateli.
Pro poplatníky, kteří podávají daňové přiznání sami, platí, že finanční úřad vrací přeplatky do 30 dnů od uplynutí termínu pro podání daňového přiznání. Termíny se liší podle toho, zda poplatník podává přiznání v papírové podobě, elektronicky nebo prostřednictvím daňového poradce.
Pokud poplatník podává přiznání v papírové podobě, lhůta pro jeho podání je stanovena na 1. dubna 2025. V takovém případě finanční úřad vyplatí přeplatek nejpozději do 2. května 2025.
Pokud se rozhodne pro elektronické podání, získává na podání delší lhůtu, a to až do 2. května 2025. V tomto případě je přeplatek vyplacen do 3. června 2025.
Ti, kteří využijí služeb daňového poradce, mají na podání přiznání ještě více času, až do 1. července 2025. V takovém případě ale obdrží přeplatek nejpozději do 2. srpna 2025.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Novela zvyšující daňový odpočet darů
22.01.2018
S účinností od 1. září 2017 novela zákona přinesla pouhé dva změnové body týkající se nezdanitelné části základu daně z příjmů FO za jimi poskytnuté dary, respektive obecně bezúplatná plnění podle § 15 odst. 1 ZDP. Jelikož k nabytí účinnosti došlo v průběhu zdaňovacího období daně z příjmů FO – kterým je kalendářní rok – je náběh použitelnosti změn upřesněn v přechodném ustanovení.
Novela se použije poprvé již pro zdaňovací období kalendářního roku 2017, a to bez ohledu na to, jestli k poskytnutí bezúplatného plnění – kterého se Novela týká – došlo před její účinností (1. září 2017) nebo později. Přičemž jako nezdanitelnou část základu daně z příjmů fyzických osob při výpočtu daně za rok 2017 samozřejmě ale lze uplatnit pouze plnění, resp. dary poskytnuté v roce 2017. Dřívější „dary“ – např. z roku 2016 – nelze daňově uplatnit v roce 2017, a to ani z části nevyužité z důvodu nízkého základu daně.
Obě novinky se týkají odpočtu darů na zdravotnické účely. V prvním případě byla zvýšena daňová hodnota jednoho odběru krve či jejich složek – bez finanční náhrady, kromě cestovného – z 2 000 Kč na 3 000 Kč. Jedním odběrem krve a jejich složek (např. plasmy, krevních destiček, kostní dřeně) se rozumí jejich odběr provedený v jednom dni, a to i při odběru více složek krve. Ve druhém případě přibyla nově možnost uplatnit daňový odpočet také za odběr krvetvorných buněk, jejichž jeden odběr se daňově oceňuje částkou 20 000 Kč.
Osvobození příjmů z prodeje cenných papírů
22.01.2018
Podle § 4 odst. 1 písm. w) ZDP jsou od daně osvobozeny příjmy z úplatného převodu cenných papírů a příjmy z podílů připadajících na podílové listy při zrušení podílového fondu, pokud jejich úhrn u poplatníka nepřesáhne ve zdaňovacím období částku 100 000 Kč; osvobození se počínaje rokem 2018 nevztahuje na příjmy z kapitálového majetku a na příjmy z úplatného převodu cenných papírů nebo z podílů připadajících na podílové listy při zrušení podílového fondu, které jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku, a to do 3 let od ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti; jedná-li se o kmenový list, činí doba 5 let.
Počínaje r. 2018 je ustanovení § 4 odst. 1 písm. w) zákona doplněno v tom smyslu, že dané osvobození se nevztahuje na příjmy z úplatného převodu cenných papírů a příjmy z podílů připadajících na podílové listy při zrušení podílového fondu, které jsou součástí obchodního majetku poplatníka nebo které jsou příjmy z kapitálového majetku. Limit 100 000 Kč bude aplikován tak, že z celkového úhrnu příjmů z úplatného převodu všech cenných papírů budou vyloučeny příjmy z prodeje cenných papírů, které jsou zahrnuty do obchodního majetku, a příjmy z kapitálového majetku. Pokud příjmy z úplatného převodu zbývajících cenných papírů nepřesáhnou limit 100 000 Kč, budou od daně z příjmů osvobozeny. Jde o obdobné ustanovení jako v § 4 odst. 1 písm. x) zákona.
Daňové zvýhodnění formou daňového bonusu
18.01.2018
Je-li nárok poplatníka na daňové zvýhodnění vyšší než daňová povinnost vypočtená za příslušné zdaňovací období, je vzniklý rozdíl daňovým bonusem. Poplatník může daňový bonus uplatnit, pokud jeho výše činí alespoň 100 Kč, maximálně však do výše 60 300 Kč ročně. Výše daňového bonusu se od r. 2012 neměnila. Daňový bonus vyplacený poplatníkovi je omezen částkou 60 300 Kč ročně. Slevu na dani zákon neomezuje.
Počínaje r. 2018 § 35c odst. 4 zákona stanoví, že daňový bonus může uplatnit poplatník, který ve zdaňovacím období měl příjem podle § 6, nebo 7 alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy. Zákon zpřísnil podmínky pro vyplácení daňového bonusu, příjmy z nájmu a kapitálového majetku se již nebudou započítávat do limitu příjmů, který je nutno pro získání bonusu splnit. Daňový bonus na vyživované děti se nově poskytne pouze těm poplatníkům, kteří dosahují „aktivních příjmů“, tzn. příjmů ze závislé činnosti nebo příjmů ze samostatné činnosti.
Slevy na dani z titulu zaměstnávání zdravotně postižených osob
18.01.2018
Zákon o daních z příjmů umožňuje zaměstnavatelům, kteří zaměstnávají zdravotně postižené osoby, snížit daňovou povinnost, a to uplatněním příslušné slevy na dani.
Podle § 35 odst. 1 zákona se poplatníkům fyzickým a právnickým osobám daň za zdaňovací období snižuje o:
a) částku 18 000 Kč za každého zaměstnance se zdravotním postižením, s výjimkou zaměstnance s těžším zdravotním postižením a poměrnou část z této částky, je-li výsledkem průměrného ročního přepočteného počtu těchto zaměstnanců desetinné číslo,
b) částku 60 000 Kč za každého zaměstnance s těžším zdravotním postižením a poměrnou část z této částky, je-li výsledkem průměrného ročního přepočteného počtu těchto zaměstnanců desetinné číslo.
Přitom u poplatníků, kteří jsou společníky veřejné obchodní společnosti, u komplementářů komanditní společnosti a u komanditní společnosti se daň sníží podle písmen a) a b) pouze o částku, která odpovídá poměru, jakým byl mezi ně rozdělen základ daně zjištěný za veřejnou obchodní společnost nebo za komanditní společnost.