Prezident se rozhodl podepsat důchodovou novelu, musí ji dle něj ale přezkoumat ÚS
16.03.2023
Prezident Petr Pavel se rozhodl podepsat spornou vládní novelu o snížení červnové valorizace důchodů. Je ale nezbytné, aby zákon přezkoumal Ústavní soud (ÚS), řekl na dnešní tiskové konferenci v Hrzánském paláci. Pokud by se opozice nakonec neobrátila v souvislosti s novelou na ÚS, učiní tak Pavel. Důchody mají při mimořádné červnové valorizaci vzrůst podle novely v průměru o 760 korun. Podle nyní platných zákonných pravidel by to bylo průměrně o 1770 korun.
Kabinet snížení zdůvodnil snahou o stabilizaci veřejných financí v letošním roce i v dalších letech.
Pavel uvedl, že rozumí právním námitkám opozice, která je podle něj přesvědčena o tom, že vláda prosadila novelu protiústavním způsobem z důvodu retroaktivity a projednání ve stavu legislativní nouze ve Sněmovně. "Skutečně v tomto případě byl použit sporným způsobem," řekl Pavel. V případě, že by Pavel novelu vetoval, Sněmovna by už pravděpodobně nestihla přehlasovat jeho postoj včas. Kabinet poukazuje na to, že předloha musí vyjít ve Sbírce zákonů do 22. března, což je poslední den pro vydání vládního nařízení k červnovému navýšení penzí podle platných pravidel.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Dlouhodobé ošetřovné
10.10.2017
Nárok na dlouhodobé ošetřovné má pojištěnec, který pečuje o osobu potřebující poskytování dlouhodobé péče v domácím prostředí, a nevykonává v zaměstnání, z něhož dlouhodobé ošetřovné náleží, nebo v jiném zaměstnání práci, jde-li o zaměstnance, ani osobně nevykonává samostatnou výdělečnou činnost, jde-li o osobu samostatně výdělečně činnou.
Ošetřovanou osobou se pro účely dlouhodobého ošetřovného rozumí fyzická osoba, u které
a) došlo k závažné poruše zdraví, která si vyžádala hospitalizaci, při níž byla poskytována léčebná péče alespoň 7 kalendářních dnů po sobě jdoucích, nejde-li o akutní lůžkovou péči standardní poskytovanou ošetřované osobě za účelem provedení zdravotních výkonů, které nelze provést ambulantně; za den hospitalizace se považuje též den přijetí ošetřované osoby do zdravotnického zařízení poskytovatele zdravotních služeb lůžkové péče a den propuštění z takového zařízení, a
b) je předpoklad, že její zdravotní stav po propuštění z hospitalizace do domácího prostředí bude nezbytně vyžadovat poskytování dlouhodobé péče po dobu alespoň 30 kalendářních dnů.
Podmínkou nároku na dlouhodobé ošetřovné je, že pojištěnec je
a) manželem (manželkou) ošetřované osoby nebo registrovaným partnerem (registrovanou partnerkou) ošetřované osoby,
b) příbuzným v linii přímé s ošetřovanou osobou nebo je její sourozenec, tchyně, tchán, snacha, zeť, neteř, synovec, teta nebo strýc,
c) manželem (manželkou), registrovaným partnerem (registrovanou partnerkou) nebo druhem (družkou) fyzické osoby uvedené v písmenu b), nebo
d) druhem (družkou) ošetřované osoby nebo jinou fyzickou osobou žijící s ošetřovanou osobou v domácnosti.
Podmínkou nároku na dlouhodobé ošetřovné z pojištěné činnosti, která je zaměstnáním, je účast na pojištění zaměstnance alespoň po dobu 90 kalendářních dnů v posledních 4 měsících bezprostředně předcházející dni vzniku potřeby dlouhodobé péče nebo dni prvního převzetí této péče.
Podmínkou nároku na dlouhodobé ošetřovné z pojištěné činnosti, která je samostatnou výdělečnou činností, je účast na pojištění jako osoby samostatně výdělečně činné alespoň po dobu 3 měsíců bezprostředně předcházející dni vzniku potřeby dlouhodobé péče nebo dni prvního převzetí této péče.
Pojištěnci může vzniknout nárok na další dlouhodobé ošetřovné nejdříve po uplynutí 12 měsíců ode dne, za který měl naposledy při téže potřebě dlouhodobé péče nárok na výplatu dlouhodobého ošetřovného.
Podmínkou nároku na dlouhodobé ošetřovné je, že ošetřovaná osoba udělila pojištěnci na předepsaném tiskopise písemný souhlas s poskytováním dlouhodobé péče.
Na jeden kalendářní den potřeby poskytování dlouhodobé péče lze udělit souhlas jen jednomu pojištěnci.
U nezletilých, kteří nenabyli plné svéprávnosti, se souhlas s poskytováním dlouhodobé péče nevyžaduje. Stane-li se v průběhu poskytování dlouhodobé péče nezletilá ošetřovaná osoba plně svéprávnou, považuje se souhlas za udělený podle odstavce 1 tomu pojištěnci, který poskytuje ošetřované osobě dlouhodobou péči ke dni nabytí plné svéprávnosti.
Souhlas s poskytováním dlouhodobé péče lze odvolat pouze písemně. V tomto odvolání musí být uveden den skončení poskytování dlouhodobé péče. Dále musí být uveden podpis tohoto pojištěnce, kterým potvrzuje, že byl o odvolání souhlasu informován, a den, kdy byl informován, nebo podpis dvou svědků, kteří potvrdí, že tento pojištěnec byl o odvolání souhlasu informován. Odvolání souhlasu je účinné nejdříve ode dne následujícího po dni, v němž byl pojištěnec poskytující dlouhodobou péči o odvolání tohoto souhlasu informován. Na osoby svědků se použije § 39 občanského zákoníku obdobně.
Odvolání souhlasu pojištěnec bezodkladně předává tomu orgánu nemocenského pojištění, a je-li příslušníkem, služebnímu útvaru, který dlouhodobé ošetřovné vyplácí.
Nemůže-li ošetřovaná osoba psát, použije se obdobně pro udělení a odvolání souhlasu § 563 občanského zákoníku.
Výše dlouhodobého ošetřovného za kalendářní den činí 60 % denního vyměřovacího základu.
Rodiny už nebudou na přídavky na děti čekat tak dlouho, dosáhnou na ně dříve
10.10.2017
Od prvního října přibude rodin, které dosáhnou dříve než dosud na přídavek na dítě. Nově už se pro přiznání dávky nebudou posuzovat až rok a půl staré příjmy, ale bude se vycházet z příjmů za předcházející kalendářní čtvrtletí. Rodiny v tíživé situaci tak nebudou muset čekat na přiznání přídavku na dítě tak dlouho jako doposud.
Od ledna se také zvýší přídavky na děti tam, kde aspoň jeden rodič pracuje, a zvětší se i okruh rodin, které na ně budou mít nárok. „Rodiny dříve čekaly na přiznání přídavku na dítě opravdu dlouho. Stávalo se, že když matka s dítětem zůstala doma, tak na dávku neměli nárok, protože kvůli dokládání příjmů z předchozího roku museli čekat až spadnou pod zákonnou hranici,“ uvedla ministryně Michaela Marksová a dodala: „Díky změně se k rodinám pomoc dostane mnohem rychleji, když ji skutečně potřebují. Vzroste tak počet rodin, které přídavky na děti dostanou dříve než v případě dokládání ročních příjmů.“
Nově se bude u přídavků na děti vycházet z příjmů za období předcházející kalendářnímu čtvrtletí, stejně jako je tomu u příspěvku na bydlení. Díky tomu tak nebude docházet k situacím, kdy rodina na přídavek na dítě dosáhla někdy téměř až s dvouletým zpožděním, protože v době narození dítěte se ještě zohledňovaly příjmy obou pracujících rodičů. Novela zákona o státní sociální podpoře přinese i další důležité změny, které mají za cíl podpořit rodiny s dětmi. Jednou ze zásadních změn je zvýšení přídavků na děti pro pracující rodiny a rozšíření rozhodného příjmu z 2,4 na 2,7násobku životního minima. „Podporu dostanou tak i rodiny, které pracují, ale mají relativně nízké příjmy,“ uvedla ministryně. Změny u přídavku na dítě a další změny, které mají pomoci rodinám (zvýšení limitů měsíčního čerpání rodičovského příspěvku na úroveň peněžité pomoci v mateřství, zvýšení hranice měsíčního čerpání u rodičovského příspěvku pro osoby bez příjmů na 7 600 Kč měsíčně a zvýšení rodičovského příspěvku pro vícerčata) začnou platit od 1. ledna 2018.
Od 1. října se zjednoduší započítávání příjmu ze samostatné výdělečné činnosti pro účely dávek státní sociální podpory. Bude se vycházet vždy z posledního doloženého daňového přiznání a za každý měsíc samostatné činnosti se započte 1/12 příjmů uvedených v daňovém přiznání (bez ohledu na to, kolik měsíců OSVČ činnost vykonávala). Minimální výše započitatelného příjmu u OSVČ vykonávající činnost jako hlavní nebo v prvním roce se nemění. Novela zákona o zaměstnanosti s účinností od 1. října 2017 zavádí povinnost uchazeče o zaměstnání oznámit a doložit nemoc, úraz, ošetření či vyšetření u lékaře na příslušném potvrzení. Tím se zabrání zneužívání nemoci či úrazu při plnění povinností uchazeče o zaměstnání, ovšem bez dopadu na ty, kteří jsou skutečně nemocní nebo měli úraz. Těm naopak vychází vstříc zavedením dočasné neschopnosti.
Vyrovnání odpočtu po novelizaci zákona o DPH
05.10.2017
Vyrovnání odpočtu daně, při němž se snižuje krácený nárok na odpočet daně
Firma, která je plátcem daně s měsíčním zdaňovacím obdobím, a která uskutečňuje jak zdanitelná plnění, tak i plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně (finanční činnosti podle § 54 zákona o DPH), pořídila v dubnu 2016 notebook za cenu 25 000 Kč + daň ve výši 5 250 Kč.
Notebook byl přidělen zaměstnanci firmy, který se v rámci své pracovní náplně zabývá jako činnostmi, které jsou pro firmu zdanitelnými plněními, tak i finančními činnostmi, které jsou osvobozeny od daně bez nároku na odpočet daně, a proto firma uplatnila v daňovém přiznání za měsíc duben 2016, kdy byl notebook pořízen, nárok na odpočet daně ve zkrácené výši, a to se zálohovým koeficientem, který činil 70 %. To znamená, že uplatněný nárok na odpočet daně činil 3 675 Kč (70 % z 5 250 Kč). V měsíci září 2017 bude notebook přidělen jinému zaměstnanci firmy, který se v rámci své pracovní náplně zabývá pouze finančními činnostmi, které jsou osvobozeny od daně.
Tato změna účelu využívání notebooku je pro firmu důvodem k vyrovnání odpočtu daně. V této souvislosti vznikne firmě v daňovém přiznání za září 2017 povinnost původně uplatněnou výši odpočtu daně vyrovnat, a to v ř. 45 daňového přiznání, v němž uvede částku 3 675 Kč se záporným znaménkem jako částka snižující původně uplatněný zkrácený nárok na odpočet daně, protože notebook bude od tohoto zdaňovacího období využíván výhradně pro osvobozená plnění bez nároku na odpočet daně.
Zdaňování záloh po novelizaci zákona o DPH
28.09.2017
Vznik povinnosti přiznat daň při dodání zboží a poskytnutí služby v tuzemsku ve standardním režimu zdanění je po novelizaci upraven v novém § 20a zákona o DPH, do něhož byl prakticky převeden dřívější § 21 odst. 1 zákona o DPH. V § 20a zákona o DPH je vymezen vznik povinnosti přiznat daň při dodání zboží a poskytnutí služby. K aplikaci nového § 20a zákona o DPH byl zveřejněna na webových stránkách finanční správy informace GFŘ, v níž je uvedena řada příkladů aplikace nově platných pravidel.
Podle § 20a odst. 1 zákona o DPH nadále vzniká povinnost přiznat daň při dodání zboží nebo poskytnutí služby ke dni uskutečnění zdanitelného plnění, který je vymezen v novelizovaném znění § 21 zákona o DPH. Z § 20a odst. 2 zákona o DPH obdobně jako dříve vyplývá, že je-li před uskutečněním zdanitelného plnění přijata úplata, vzniká povinnost přiznat daň z přijaté částky ke dni přijetí této úplaty. Tato povinnost však neplatí, není-li zdanitelné plnění ke dni přijetí úplaty známo dostatečně určitě. Jedná se prakticky o promítnutí judikatury Soudního dvora EU, podle níž vzniká povinnost přiznat daň ze zálohové platby poskytnuté před uskutečněním plnění pouze, pokud jsou k okamžiku zaplacení zálohy známy veškeré relevantní znaky uskutečnění zdanitelného plnění, tj. budoucího dodání zboží nebo poskytnutí služby.
Podle § 20a odst. 3 zákona o DPH je zdanitelné plnění známo dostatečně určitě, je-li alespoň známo, jaké zboží má být dodáno, nebo jaká služba má být poskytnuta, sazba daně a místo plnění. Nejsou-li tyto skutečnosti plátci známy, nevzniká tedy prakticky plátci povinnost z přijaté úplaty např. za voucher či poukázku nahrazující peníze, kterým lze uhradit různé zboží či služby, přiznat daň okamžitě k datu přijetí úplaty, ale až v okamžiku uskutečnění zdanitelného plnění.