Příjmy z pronajímání nemovitostí v daňovém přiznání
22.02.2024
Přivýdělky z pronajímání bytu či domu, garáže či jiné nemovitosti je nutné zahrnout do výpočtu daně z příjmů. Do přiznání je nutné vyplnit také částečné pronajímání majetku, například jedné místnosti. Nicméně zaměstnanci přivydělávající si pronájmem méně než 20 tisíc korun za rok nemusí za splnění určitých podmínek přiznání k dani z příjmu vůbec řešit. Pro aktuální daňové přiznání za rok 2023 přitom došlo k navýšení této částky, ještě za rok 2022 šlo o limit příjmu 6 tisíc korun.
Na osoby bez jiných zdanitelných příjmů se pak vztahuje limit 50 000 Kč ročně, typicky se to týká důchodců, nepracujících studentů a osob na rodičovské dovolené. K vypočítání daně je důležité vědět, kolik poplatník v minulém roce na pronájmu vydělal – základem daně je zisk z pronájmu. Tedy obdržené nájemné ponížené o výdaje spojené s pronájmem – sem lze zahrnout odpisy nemovité věci, daň z nemovitosti, poplatek za realitní kancelář, náklady na drobný nábytek, úroky z financování nemovité věci či výdaje na opravy nebo pojištění nemovité věci. Pokud pronajímatel nechce evidovat skutečné výdaje spojené s pronájmem, může použít výdajový paušál ve výši 30 % příjmů, a to do maximální částky 600 tisíc korun. Po odečtení výdajů od příjmů pak zůstane základ daně, ze kterého musí poplatník zaplatit 15% daň. Pokud by však zisk z pronájmu nemovitostí či součet dílčích základů daně přesáhl částku větší než 48násobek průměrné mzdy, tzn. 1 935 552 Kč za zdaňovací období roku 2023, základ daně nad tento limit podléhá již 23% sazbě daně. Výše uvedené platí pro dlouhodobé nájmy. Odlišný režim má příjem z krátkodobých nájmů zejména přes zprostředkovatelské platformy, který se považuje za příjem z poskytování ubytovacích služeb, a tedy provozování samostatné výdělečné činnosti. Zde je režim odlišný v tom, že by osoba měla mít příslušné živnostenské oprávnění, odvádět pojistné na sociální a zdravotní zabezpečení, a také se zabývat povinnostmi v oblasti DPH.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Příjmy a výdaje spolupracujících osob
14.08.2018
Podle § 13 ZDP příjmy a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení (s výjimkou podílu společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti) mohou být rozděleny mezi poplatníka a spolupracující osoby.
Spolupracujícími osobami se rozumí
a) spolupracující manžel
pozn.: Podle § 21e odst. 3 ZDP se manželem (manželkou) pro účely daní z příjmů rozumí také partner podle zákona upravujícího registrované partnerství.
b) spolupracující osoba žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti
pozn.: Vzhledem k tomu, že NOZ společnou domácnost žádným způsobem nedefinuje, obsahuje ZDP v již zmíněném § 21e v odst. 4 definici vlastní. Společně hospodařící domácností se pro účely daní z příjmů rozumí společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.
c) člen zúčastněný na provozu rodinného závodu.
U spolupracujících osob musí být výše podílu na příjmech a výdajích stejná. Není tedy možné, aby příjmy spolupracující osoby A činily 50 % a výdaje 10 % a u osoby B aby příjmy činily 50 % a výdaje 90 %. Vždy je nutno příjmy i výdaje dělit ve stejném poměru (je tedy možné, že u osoby A budou příjmy i výdaje činit 10 % a u osoby B budou příjmy i výdaje ve výši 90 %).
Vše o sociálním bydlení přehledně na jednom místě
08.08.2018
Sociální bydlení patří mezi klíčové priority vlády a chce jej co nejdříve vyřešit. Jelikož je téma sociálního bydlení často diskutovaným tématem nejen mezi občany, zřídilo Ministerstvo práce a sociálních věcí, ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj a Ministerstvem vnitra, internetové stránky www.socialnibydleni.mpsv.cz.
„Je důležité, aby se měli občané v případě životních a existenčních problémů kam obrátit a získat potřebné informace. Řešení situace sociálního bydlení, z pohledu právního ukotvení, řadím mezi své hlavní priority. V této věci již konám potřebné kroky a jsem ráda, že se nám nyní podařilo ve spolupráci s příslušnými resorty spustit internetové stránky, kde jsou potřebné informace k dispozici,“ uvedla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová.
Internetové stránky www.socialnibydleni.mpsv.cz jsou určeny pro občany, obce a neziskové organizace a poskytuje fakta spojená s finanční podporou v bydlení, sociálními dávkami na bydlení, sociální prací, sociálními službami či s investiční podporou sociálního bydlení v ČR.
Jsou zde také sdíleny zkušenosti ze šestnácti obcí ČR a jejich rozdílným přístupem k sociálnímu bydlení. Kromě zveřejňovaných aktualit, výzkumů a řady dalších dokumentů je zde také poskytována přímá pomoc prostřednictvím odpovědí na tzv. „často kladené dotazy“.
Stránky vznikly díky projektu „Podpora sociálního bydlení“, v rámci kterého MPSV spolupracuje se šestnácti obcemi. Těm téměř dva roky poskytuje intenzivní podporu v oblasti sociálního bydlení a sociální práce a jejich zkušenosti slouží jako věcná inspirace pro ostatní města a obce z celé ČR. V případě jakékoliv potřeby a dotazů je možné se skrze stránky spojit s Kontaktním centrem Sociálního bydlení a získat tak další užitečné informace.
Nezaměstnanost v červenci podle odhadů dočasně mírně stoupla
07.08.2018
Nezaměstnanost v červenci stoupla na tři procenta z červnových 2,9 procenta. Vyplývá to z odhadů analytiků. Důvodem nárůstu jsou sezonní faktory související s příchodem nových absolventů na úřady práce. Nárůst tak bude podle ekonomů jen dočasný. Úřad práce ČR zveřejní údaje o nezaměstnanosti za červenec ve středu 8. srpna.
„Trh práce sice nabízí největší počet pracovních míst v historii, v červenci však výrazně působí sezónní efekt příchodu čerstvých absolventů na trh práce, a proto očekáváme nárůst. V dalších měsících však míra nezaměstnanosti opět poklesne pod tříprocentní hranici,“ uvedl analytik Raiffeisenbank Milan Frydrych. Tradičně se také podle hlavního ekonoma ING Jakuba Seidlera projevuje období dovolených v pomalejším přijímání nových zaměstnanců. „Menší nárůst nezaměstnanosti je tak pro červenec typický, pokud bychom tento sezónní výkyv očistili, míra nezaměstnanosti by setrvala na obdobné úrovni, případně ještě nepatrně klesla,“ uvedl.
(Zdroj: byznys.lidovky.cz)
Pokuty dle daňového řádu
31.07.2018
Dle příslušného ustanovení daňového řádu vzniká daňovému subjektu povinnost uhradit pokutu, pokud:
• nepodá-li daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání, ačkoliv měl tuto povinnost, nebo
• učiní-li tak po stanovené lhůtě, a toto zpoždění je delší než 5 pracovních dnů.
A jakou výši pokuty daňový řád předepisuje?
Jedná se o výši:
a) 0,05 % stanovené daně za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daně,
b) 0,05 % stanoveného daňového odpočtu za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanoveného daňového odpočtu, nebo c) 0,01 % stanovené daňové ztráty za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daňové ztráty.
Plátci daně vzniká povinnost uhradit pokutu, nepodá-li hlášení, vyúčtování, následné hlášení nebo dodatečné vyúčtování, ačkoliv měl tuto povinnost, nebo učiní-li tak po stanovené lhůtě, a toto zpoždění je delší než 5 pracovních dnů, ve výši 0,05 % z celkové částky daně, kterou byl povinen v hlášení nebo vyúčtování uvést za každý následující den prodlení, nejvýše však 0,5 % z celkové částky daně, kterou byl povinen v hlášení nebo vyúčtování uvést.