Příjmy z pronajímání nemovitostí v daňovém přiznání
22.02.2024
Přivýdělky z pronajímání bytu či domu, garáže či jiné nemovitosti je nutné zahrnout do výpočtu daně z příjmů. Do přiznání je nutné vyplnit také částečné pronajímání majetku, například jedné místnosti. Nicméně zaměstnanci přivydělávající si pronájmem méně než 20 tisíc korun za rok nemusí za splnění určitých podmínek přiznání k dani z příjmu vůbec řešit. Pro aktuální daňové přiznání za rok 2023 přitom došlo k navýšení této částky, ještě za rok 2022 šlo o limit příjmu 6 tisíc korun.
Na osoby bez jiných zdanitelných příjmů se pak vztahuje limit 50 000 Kč ročně, typicky se to týká důchodců, nepracujících studentů a osob na rodičovské dovolené. K vypočítání daně je důležité vědět, kolik poplatník v minulém roce na pronájmu vydělal – základem daně je zisk z pronájmu. Tedy obdržené nájemné ponížené o výdaje spojené s pronájmem – sem lze zahrnout odpisy nemovité věci, daň z nemovitosti, poplatek za realitní kancelář, náklady na drobný nábytek, úroky z financování nemovité věci či výdaje na opravy nebo pojištění nemovité věci. Pokud pronajímatel nechce evidovat skutečné výdaje spojené s pronájmem, může použít výdajový paušál ve výši 30 % příjmů, a to do maximální částky 600 tisíc korun. Po odečtení výdajů od příjmů pak zůstane základ daně, ze kterého musí poplatník zaplatit 15% daň. Pokud by však zisk z pronájmu nemovitostí či součet dílčích základů daně přesáhl částku větší než 48násobek průměrné mzdy, tzn. 1 935 552 Kč za zdaňovací období roku 2023, základ daně nad tento limit podléhá již 23% sazbě daně. Výše uvedené platí pro dlouhodobé nájmy. Odlišný režim má příjem z krátkodobých nájmů zejména přes zprostředkovatelské platformy, který se považuje za příjem z poskytování ubytovacích služeb, a tedy provozování samostatné výdělečné činnosti. Zde je režim odlišný v tom, že by osoba měla mít příslušné živnostenské oprávnění, odvádět pojistné na sociální a zdravotní zabezpečení, a také se zabývat povinnostmi v oblasti DPH.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Vznik povinnosti přiznat daň
27.07.2017
S účinností od 1. 7. 2017 dochází k nové formulaci pravidla pro stanovení povinnosti přiznat daň a k jeho přesunutí do nového ustanovení § 20a zákona o DPH. Do tohoto ustanovení jsou promítnuty zásady vztahující se k této problematice, tak, jak vyplývají z ustálené judikatury SDEU1.
Obecné pravidlo pro vznik povinnosti přiznat daň při dodání zboží a poskytnutí služby, které je vymezeno v novém § 20a, a které vychází z čl. 63 a z čl. 65 směrnice o DPH2 , se prakticky věcně nemění. I po novele zákona o DPH stále platí, že povinnost přiznat daň při dodání zboží nebo poskytnutí služby vzniká ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. Je-li před uskutečněním zdanitelného plnění přijata úplata, vzniká povinnost přiznat daň z přijaté částky ke dni přijetí úplaty. V ustanovení § 20a zákona o DPH je obecné pravidlo dále více upřesněno pro případy přijetí úplaty před uskutečněním zdanitelného plnění. V odst. 2 tohoto zákonného ustanovení je uvedeno, že povinnost přiznat daň z úplaty, která byla přijata před uskutečněním zdanitelného plnění, nevzniká, není-li zdanitelné plnění ke dni přijetí úplaty známo dostatečně určitě. Pokud tedy před samotným dodáním zboží či poskytnutím služby má vzniknout daňová povinnost z přijaté úplaty, je nutné, aby v okamžiku přijetí úplaty byly známy relevantní znaky zdanitelného plnění, tj. budoucího dodání zboží nebo budoucího poskytnutí služby.
Změny v související právní úpravě ve vazbě na § 20a zákona o DPH
27.07.2017
Ustanovení § 20a zákona o DPH se promítá do několika zákonných ustanovení.
2.1 Opravný daňový doklad (§ 45 zákona o DPH).
S ohledem na změny zakotvené v ustanovení § 20a zákona o DPH se z § 45 zákona o DPH pro nadbytečnost vypouští odstavce 5 a 6. V těchto odstavcích byla vymezena specifická pravidla pro opravný daňový doklad v případě opravy základu a výše daně u předplacených telekomunikačních služeb, pokud byla úplata, ze které vznikla plátci ke dni jejího přijetí povinnost přiznat daň, použita na úhradu jiného plnění. Při přijetí úplaty související s předplacenými dobíjecími kupony vzniká ve smyslu § 20a zákona o DPH povinnost přiznat daň poskytovateli/poskytovatelům plnění až ke dni čerpání zboží nebo služeb, které si konečný zákazník prostřednictvím kuponu pořídí. Z tohoto důvodu již nemůže vzniknout případná povinnost provést opravu základu daně a výše daně podle § 42 odst. 1 písm. f) zákona o DPH, a není tak třeba nadále normovat zvláštní úpravu pro opravný daňový doklad.
2.2 Povinnost přiznat plnění osvobozené od daně (§ 51 zákona o DPH)
Sjednocující formulační úpravy, které navazují na změny v § 20a zákona o DPH, se promítají také do pravidel pro stanovení vzniku povinnosti přiznat plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně. Pokud je před uskutečněním tohoto plnění přijata úplata, vzniká povinnost přiznat plnění z přijaté částky ke dni přijetí úplaty pouze v případě, je-li dané plnění osvobozené od daně ke dni přijetí úplaty známo dostatečně určitě.
Poslední daňové změny už platí, řada podnikatelů o nich ale neví
20.07.2017
Od začátku července začaly platit zatím poslední významné daňové změny a další budou následovat v příštím volebním období. Některá současná opatření, jako vyšší slevy na děti nebo rozšíření možnosti využití paušální daně pro více podnikatelů, jsou připomínána poměrně často. O jiných se ale příliš nemluví, a podnikatelé jsou tak překvapeni, že musí upravovat účetnictví, uvádí daňový poradce Roman Landgráf.
Patří nim třeba nová pravidla pro společné podnikání. Jako "sdružení" fungují někteří živnostníci. Kolik osob takto v Česku podniká, nelze podle finanční správy zjistit. Tato forma je ale oblíbená například mezi řemeslníky, a to zejména díky své jednoduchosti. Podnikatelé nemusí vést podvojné účetnictví ani se nikde registrovat. O činnosti stačí pouze informovat v daňovém přiznání. Pravidla se ale nyní změnila. Společné daňové přiznání k DPH dosud odevzdával za celé sdružení jenom jeden z podnikatelů. Nově ho budou muset vyplňovat všichni jednotlivě, k tomu musí každý ze společníků vést vlastní evidenci pro účely DPH. Vůči finančnímu úřadu vystupují tedy všichni společníci samostatně. "Podnikat formou sdružení je sice možné i nadále, novela ale ruší z hlediska DPH jakoukoliv jeho dosavadní výhodnost, takže přestává být pro podnikatele zajímavé. Lze tedy očekávat, že podnikatelé společnou činnost ukončí nebo budou pokračovat v podnikání jinou formou, která je ale administrativně ještě náročnější," vysvětluje Landgráf. Problém také je, že společníci budou nově muset ve firmě vyúčtovat DPH u veškerých plateb také vzájemně mezi sebou, což odporuje tomu, že mají společný podnik. "Každý společník nyní sleduje svůj obrat samostatně a v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty vede veškeré údaje za svá uskutečněná a přijatá plnění, tedy i ta uvnitř společnosti. Údaje potom uvádí ve svém daňovém přiznání," vysvětluje tisková mluvčí finanční správy Petra Petlachová. Zákon neřeší, jak má toto proúčtování přesně vypadat, a finanční správa k tomu teprve nyní připravuje metodiku, přestože pro sdružení založená po 30. červnu 2017 změny už platí. "V tuto chvíli není možné informaci poskytnout, neboť dosud nebyla schválena její konečná podoba," uvádí Petlachová.
Stát chce změnit platby hospicům za umírající
17.07.2017
Případ muže ze Zlínska, který na nevyléčitelnou plicní chorobu umíral doma v rukou ošetřovatelů mobilní hospicové péče půl roku, ukazuje na vážný problém s financováním této služby. V jeho případě hospic platil péči pět měsíců ze svého. Stát zatím hradí pomoc jen po dobu 30 dní, pokud se umírajícímu udělá lépe a žije dál, musí vedení hospiců shánět peníze u nadací či po sponzorech.
Potíže s placením se týkají asi desetiny pacientů mobilních hospiců v pilotním programu Všeobecné zdravotní pojišťovny a ministerstva zdravotnictví. Stát zjišťuje, jak má od příštího roku nastavit pravidla pro všechny hospice − kamenné i ty mobilní. Podmínka 30 dnů je pro Všeobecnou zdravotní pojišťovnu pojistkou, že mobilní hospice nebudou natahovat délku péče. "Ukázalo se ale, že hospice rozhodně nemají tendenci podvádět. Třicetidenní lhůta je z mnoha pohledů nešťastná a neobhajitelná," zdůrazňuje psycholog a ředitel Centra paliativní péče Martin Loučka. Lékaři v důsledku toho vybírají pacienty, kteří podle diagnózy zhruba do 30 dnů zemřou. Přísná pravidla se ale nelíbí lidem, již se o umírající starají. "Je to špatné pro nás i pro pacienty. Ti se budou do péče zařazovat až ve velmi pokročilém stadiu nemoci. Po 30 dnech pak bude záležet, jestli péči uhradí pacienti, nebo službu zaplatí hospic ze svých zdrojů," stěžuje si vedoucí lékařka domácího hospice v Brně Regina Slámová. Denní náklady na jednoho pacienta se přitom pohybují od 1500 do 2000 korun.