Program Povodeň 2024
07.10.2024
Stát pomůže firmám, které byly postižené povodněmi s platy zaměstnanců. V reakci na povodňovou situaci, která nastala od 13. září 2024, byl spuštěn MPSV program Povodeň 2024. Tento program má za cíl podpořit zaměstnavatele, kteří museli přerušit činnost a nemohou z důvodu povodňových škod nebo výpadků ve výrobě přidělovat práci svým zaměstnancům.
Příspěvek bude poskytován ve výši 50 % náhrad mezd vyplacených zaměstnavatelem za dobu, kdy zaměstnanci v důsledku povodní nemohou pracovat, a to včetně povinných odvodů. Maximální výše příspěvku činí 18 400 Kč měsíčně na jednoho zaměstnance. „Chceme zajistit, aby firmy postižené povodněmi měly potřebnou podporu a mohly si udržet své zaměstnance i v době, kdy jsou nuceni přerušit svou činnost. Program Povodeň 2024 je klíčovou pomocí také pro podniky, které čelí neočekávaným výpadkům energie nebo surovin. Tento program nejen zmírňuje ekonomické dopady pro zaměstnavatele, ale také zajišťuje, že zaměstnanci nepřijdou o své příjmy v těžkých chvílích,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Program pokryje část nákladů zaměstnavatelům v těchto případech:
• Přerušení práce kvůli škodám na majetku – Příspěvek se vztahuje na překážku v práci na straně zaměstnavatele [§ 207 písm. b) zákoníku práce]. Zaměstnanci mají v tomto případě nárok na náhradu mzdy nebo platu nejméně ve výši 60 % jejich průměrného výdělku.
• Výpadky energie či surovin – Jde o případy, kdy zaměstnavatel nebyl přímo zasažen povodní, ale přerušil činnost kvůli výpadku dodávek energie či surovin. Jedná se o prostoj [§ 207 písm. a) zákoníku práce]. V tomto případě je zaměstnavatel povinen vyplácet náhradu mzdy nejméně ve výši 80 % jejich průměrného výdělku.
Na základě žádosti zaměstnavatele bude uzavřena písemná dohoda mezi ÚP ČR a zaměstnavatelem, ve které budou sjednány podmínky pro poskytování příspěvku. Příspěvek za kalendářní měsíc bude poskytován ÚP ČR v co nejkratším čase na základě zaměstnavatelem předloženého vyúčtování náhrad mezd a doložení příčinné souvislosti mezi vznikem překážky v práci a povodňovou situací. Období uznatelnosti nákladů počíná 5. kalendářním dnem následujícím po dni vzniku první příslušné překážky v práci v provozovně / sídle zaměstnavatele a končí 31. října 2024.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Nezaměstnanost v Česku v únoru klesla na 3,2 procenta
11.03.2019
Nezaměstnanost v únoru po dvouměsíčním růstu klesla na 3,2 procenta z lednových 3,3 procenta. Bez práce bylo 241 417 lidí, což je nejnižší únorová hodnota od roku 1997. Počet volných pracovních míst vzrostl na 333 111. Oznámil to dnes Úřad práce ČR. Loni v únoru byla míra nezaměstnanosti 3,7 procenta.
Vývoj na trhu práce odpovídá podle generální ředitelky úřadu práce Kateřiny Sadílkové dlouhodobé situaci i ročnímu období. Začínají sezonní práce zejména ve stavebnictví, gastronomii, zemědělství, lesnictví nebo cestovním ruchu. "Zároveň v horských střediscích stále trvá zimní turistická sezona. V nadcházejících měsících by mohla nezaměstnanost s největší pravděpodobností i nadále klesat," uvedl Sadílková. "Český trh práce tak zůstává extrémně utažený. A to ještě nejsme na dně. Svého minima nezaměstnanost dosáhne zřejmě letos na jaře, kdy by měla poklesnout až na 2,5 procenta," uvedla analytička Komerční banky Jana Steckerová. Poté začne opět opatrně růst, na konci roku by měla dosáhnout 3,1 procenta. Sehnat volnou pracovní sílu tak podle ní pro firmy zůstane obtížné i letos. Nedostatek zaměstnanců tak zůstane hlavní bariérou pro další rozšiřování výroby. Trpět bude především sektor stavebnictví, ušetřen nezůstane ale ani zbytek ekonomiky, dodala. Nejnižší nezaměstnanost zůstává v Praze, kde podíl lidí bez práce činí 1,9 procenta. Naopak nejvyšší je znovu v Moravskoslezském kraji, a to 4,8 procenta. Mezi okresy je na tom nejlépe Praha-východ s nezaměstnaností 1,2 procenta a Rychnov nad Kněžnou s 1,4 procenta. Na opačném konci je okres Karviná s mírou nezaměstnanosti 7,1 procenta a Znojemsko se 6,6 procenta. Meziměsíční pokles nezaměstnanosti v únoru zaznamenalo 65 okresů, vzrostla ve 12 regionech.
I důchodci musí platit daně
08.03.2019
Podle Českého statistického úřadu loni v Česku pracovalo skoro půl milionu osob starších 60 let. To je o 30 tisíc víc než na konci roku 2017. Penzisté si rádi přivydělají k důchodu ať už formou brigády, částečnými úvazky, ale i podnikáním.
S přivýdělkem většinou vzniká povinnost podávat daňové přiznání. A na to už řada důchodců nemyslí. V dalším díle přehledného daňového seriálu Aktuálně.cz poradíme, kdy musí daně platit a kdy naopak dostanou peníze zpět. Kdo rozhodně nemusí podávat daňové přiznání, jsou důchodci, kteří pobírají pouze starobní důchod, nemají jiné příjmy a jejich penze není vyšší než 439 200 Kč za rok, což odpovídá částce 36 600 korun měsíčně.
Zdanění Googlu bude ve Francii platit od příštího roku
06.03.2019
Už několik let se ve Francii diskutuje o zavedení zvláštní daně pro internetové giganty, jako je Google nebo Facebook. Od příštího ledna bude právě Francie první v Evropské unii, jež se k tomuto kroku odhodlá. Tříprocentní daň z obratu v zemi by mohla do státní kasy vynést až 500 milionů eur, tedy v přepočtu 12,8 miliardy korun ročně, uvedl v rozhovoru pro list Le Parisien francouzský ministr financí Bruno Le Maire.
"Daňový systém 21. století musí být postaven na tom, co má dnes hodnotu. A to jsou data," prohlásil Le Maire. Dodal, že zdanění internetových gigantů je také záležitostí "daňové spravedlnosti". Podle jeho slov platí o 14 procentních bodů nižší daně než střední a malé evropské podniky. Paříž už má přesnější plán, jak bude daň vypadat. Dotkne se všech technologických podniků, jejichž globální obrat dosáhne alespoň 750 milionů eur, z toho ve Francii nejméně na 25 milionů eur.
Děti nebudou muset začít platit pojištění
04.03.2019
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) připouští, že její návrh změnit systém zdravotního pojištění možná neuspěje. V neděli to uvedla v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Miroslav Kalousek (TOP 09) uvedl, že jeho strana přijde s vlastním návrhem, který bude férovější.
ílem změn je podle ní nastavení systému, který nebude závislý na ekonomickém cyklu. Ministerstvo financí v pracovním materiálu uvažuje o tom, že po zrušení superhrubé mzdy by stát přestat platit zdravotní pojištění za státní pojištěnce. TOP 09 chce přeložit vlastní protinávrh. "Chtěla bych říct všem důchodcům, dětem, studentům, rodičům na mateřské dovolené, rodičovské dovolené, nezaměstnaným, kteří jsou v registru nezaměstnaných, že ani na sekundu neuvažovalo ministerstvo financí o tom, že oni by platili pojištění," uvedla v neděli ministryně Alena Schillerová. Pokud její návrh, který označila za pracovní, neprojde, nedává podle ní smysl rušit od roku 2021 superhrubou mzdu. Zrušení superhrubé mzdy označil v pátek za velké riziko předseda koaliční ČSSD Jan Hamáček. Bývalý ministr financí a předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek v neděli uvedl, že TOP 09 přijde s vlastním návrhem, který bude férovější.