Program Povodeň 2024
07.10.2024
Stát pomůže firmám, které byly postižené povodněmi s platy zaměstnanců. V reakci na povodňovou situaci, která nastala od 13. září 2024, byl spuštěn MPSV program Povodeň 2024. Tento program má za cíl podpořit zaměstnavatele, kteří museli přerušit činnost a nemohou z důvodu povodňových škod nebo výpadků ve výrobě přidělovat práci svým zaměstnancům.
Příspěvek bude poskytován ve výši 50 % náhrad mezd vyplacených zaměstnavatelem za dobu, kdy zaměstnanci v důsledku povodní nemohou pracovat, a to včetně povinných odvodů. Maximální výše příspěvku činí 18 400 Kč měsíčně na jednoho zaměstnance. „Chceme zajistit, aby firmy postižené povodněmi měly potřebnou podporu a mohly si udržet své zaměstnance i v době, kdy jsou nuceni přerušit svou činnost. Program Povodeň 2024 je klíčovou pomocí také pro podniky, které čelí neočekávaným výpadkům energie nebo surovin. Tento program nejen zmírňuje ekonomické dopady pro zaměstnavatele, ale také zajišťuje, že zaměstnanci nepřijdou o své příjmy v těžkých chvílích,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Program pokryje část nákladů zaměstnavatelům v těchto případech:
• Přerušení práce kvůli škodám na majetku – Příspěvek se vztahuje na překážku v práci na straně zaměstnavatele [§ 207 písm. b) zákoníku práce]. Zaměstnanci mají v tomto případě nárok na náhradu mzdy nebo platu nejméně ve výši 60 % jejich průměrného výdělku.
• Výpadky energie či surovin – Jde o případy, kdy zaměstnavatel nebyl přímo zasažen povodní, ale přerušil činnost kvůli výpadku dodávek energie či surovin. Jedná se o prostoj [§ 207 písm. a) zákoníku práce]. V tomto případě je zaměstnavatel povinen vyplácet náhradu mzdy nejméně ve výši 80 % jejich průměrného výdělku.
Na základě žádosti zaměstnavatele bude uzavřena písemná dohoda mezi ÚP ČR a zaměstnavatelem, ve které budou sjednány podmínky pro poskytování příspěvku. Příspěvek za kalendářní měsíc bude poskytován ÚP ČR v co nejkratším čase na základě zaměstnavatelem předloženého vyúčtování náhrad mezd a doložení příčinné souvislosti mezi vznikem překážky v práci a povodňovou situací. Období uznatelnosti nákladů počíná 5. kalendářním dnem následujícím po dni vzniku první příslušné překážky v práci v provozovně / sídle zaměstnavatele a končí 31. října 2024.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Čechů v exekuci je už téměř 900 tisíc, v dluzích se topí i tisíce dětí
14.02.2018
Ekonomice se daří nejlépe v historii. V Trmicích na Ústecku to ale statistikům uvěří jen málokdo. V třítisícovém městě je v exekuci už přes 40 procent dospělých. Nemají peníze a do budoucnosti hledí s obavami. Stejně jako další statisíce lidí po celé zemi. Nová data navíc ukazují, že se situace stále zhoršuje. Mezi oběťmi dluhů přibývá seniorů a ušetřeny nejsou ani tisíce dětí.
Nová data projektu Mapaexekucí.cz ukazují, že v minulém roce mělo alespoň jednu exekuci už 862 507 lidí, to je meziroční nárůst o 3,4 procenta. Problémem je ale především růst počtu lidí, kteří mají více exekucí. Téměř půl milionu osob má více než tři exekuce, 151 tisíc z nich pak čelí dokonce více než 10 exekucím. Data navíc poprvé ukazují i věkovou strukturu dlužníků. Největší je skupina mezi 40 a 49 lety, v ní je téměř 230 tisíc lidí. Dluhy se dle dat nevyhýbají ani dětem, exekuci jich čelí téměř šest tisíc. Takové dluhy vznikly například ve chvíli, kdy jelo dítě bez lístku, chytil jej revizor a rodič pokutu neuhradil. Z několika set korun se pak časem mohou stát desítky tisíc. Další ohroženou skupinou jsou senioři a také matky s dětmi. Na růst počtu důchodců v exekuci upozorňovala už loni Česká správa sociálního zabezpečení. Podle projektu Mapyexekucí.cz je v exekuci téměř 61 tisíc lidí starších 65 let. Data sociální správy ukazují, že lidí, kteří pobírají důchod a zároveň jsou v exekuci, je už 88 tisíc. Správa ale mezi důchody počítá i ty sirotčí nebo invalidní. Na Ústecku tak například čelí exekuci každý desátý invalidní důchodce. Správa také uvádí, že prudce narůstá počet srážek z nemocenské či z peněžité pomoci v mateřství.
Proč dodaňovat dluhy
07.02.2018
Jako by nestačilo, že podnikatelé vedou¬cí podvojné účetnictví musejí platit daň z příjmů z pohledávek, aniž je inkasovali, tak musejí v určitých případech platit daň z příjmů také z dluhů, které neuhradili. Vypadá to na první pohled jako pou¬há negativní motivace – „Zaplať nebo zdaň!“ – která v daních nemá místo, protože podle uznávané daňové teorie by daně měly zůstávat vždy v pozadí ekonomických rozhodování, neměly by je ovlivňovat a působit tzv. distorze (narušení) volného trhu.
Při druhém, podrobnějším pohledu na věc ovšem dojdeme k závěru, že narušení volného trhu by naopak způsobilo nezdaňování neuhrazených dluhů (závazků).
Pro dlužníka vedoucího podvojné účetnictví totiž i neuhrazený dluh představuje daňový náklad (výjimky zatím nechme stranou). Nesolidní (neplatící) dlužník vydělá např. při koupi zboží hned třikrát
– od prodávajícího (věřitele) získal „bezúplatně“ zboží, které může okamžitě dále se ziskem prodat,
– zůstaly mu k dispozici peníze ušetřené za tuto „koupi“ (rychlého soudního vymáhání se s.r.o. bát nemusí) a
– přestože dluh nezaplatil, sníží mu vzniklý náklad účetní i daňový základ, a tak ještě ušetří na dani z příjmů.
Na druhé straně stojí nešťastný věřitel, pro něhož – vede-li rovněž podvojné účetnictví – představuje i neuhrazená pohledávka okamžitý zdanitelný výnos, takže u něj zaznamenáme zrcadlové tři nevýhody
– nemá prodané,
– nemá ani peníze z prodeje (kupní cenu), takže pořizovací cenu (výrobní náklady) zboží kryje ze svého a
– přestože pohledávku nemá zinkasovanou, zvyšuje mu vzniklý výnos základ daně, a musí jí celou zdanit.
Možnosti uplatnění paušálních výdajů v roce 2018
07.02.2018
K uplatnění paušálních výdajů se rozhodne poplatník především v případě, že jeho skutečné výdaje jsou nižší, než by byly výdaje uplatněné procentem z příjmů. Způsob uplatnění paušálních výdajů využívají zejména poplatníci s příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a poplatníci s příjmy ze živnostenského podnikání řemeslného, kde je výše paušálních výdajů stanovena 80 % z příjmů, dále poplatníci různých profesí s příjmy z jiného podnikání, ke kterému je potřeba podnikatelské oprávnění, se stanovenou výší paušálních výdajů 40 %, pokud dosahují nízkých skutečných výdajů.
Paušální výdaje lze uplatnit
– u příjmu z nájmu dle § 9 odst. 4 ZDP,
– a dále u příjmu ze zemědělské výroby a lesního a vodního hospodářství, která není provozována podnikatelem a je zdaňována podle § 10 odst. 1 písm. a) ZDP – podle znění § 10 odst. 4 ZDP lze u těchto příjmů uplatnit výdaje podle § 7 odst. 7 písm. a) ZDP, poplatník je povinen v tomto případě vždy vést záznamy o příjmech.
Pokud poplatník uplatní v řádném daňovém přiznání daňové výdaje procentem z příjmů podle § 7 odst. 7 zákona, nemůže již v dodatečném daňovém přiznání změnit způsob uplatnění výdajů a přejít z paušálních výdajů na daňové výdaje v prokázané výši podle § 24 zákona. Tento zákaz dodatečné změny ve způsobu uplatnění výdajů se však nevztahuje na dodatečný přechod z daňových výdajů v prokázané výši uplatněných v řádném daňovém přiznání na uplatnění paušálních výdajů v dodatečném daňovém přiznání. Obdobně toto platí u příjmů z nájmu dle § 9 odst. 4 ZDP.
Reklamace v účetnictví
05.02.2018
Při určení jakosti nebo provedení podle smluveného vzorku nebo předlohy musí věc jakostí nebo provedením odpovídat vzorku nebo předloze. Liší-li se jakost nebo provedení určené ve smlouvě a vzorek nebo předloha, rozhoduje smlouva. Určí-li smlouva a vzorek jakost nebo provedení věci rozdílně, nikoli však rozporně, musí věc odpovídat smlouvě i vzorku nebo předloze.
Není-li ujednáno, jak má být věc zabalena, zabalí prodávající věc podle zvyklostí; nejsou-li, pak způsobem potřebným pro uchování věci a její ochranu. Stejným způsobem opatří prodávající věc pro přepravu. Vyplývá-li ze smlouvy nebo z povahy předmětu koupě, že množství je určeno jen přibližně, určí přesné množství prodávající. Má se za to, že odchylka nesmí přesáhnout pět procent množství určeného ve smlouvě.
Za vadu se považuje i plnění jiné věci. Za vadu se považují i vady v dokladech nutných pro užívání věci. Plyne-li z prohlášení prodávajícího nebo z dokladu o předání, že prodávající dodal menší množství věcí, nevztahují se na chybějící věci ustanovení o vadách. Právo kupujícího z vadného plnění zakládá vada, kterou má věc při přechodu nebezpečí škody na kupujícího, byť se projeví až později. Právo kupujícího založí i později vzniklá vada, kterou prodávající způsobil porušením své povinnosti.
Je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující právo
a) na odstranění vady dodáním nové věci bez vady nebo dodáním chybějící věci,
b) na odstranění vady opravou věci,
c) na přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo
d) odstoupit od smlouvy.
Kupující je oprávněn uplatnit právo z vady, která se vyskytne u spotřebního zboží, v době 24 měsíců od převzetí.