Program Povodeň 2024
07.10.2024
Stát pomůže firmám, které byly postižené povodněmi s platy zaměstnanců. V reakci na povodňovou situaci, která nastala od 13. září 2024, byl spuštěn MPSV program Povodeň 2024. Tento program má za cíl podpořit zaměstnavatele, kteří museli přerušit činnost a nemohou z důvodu povodňových škod nebo výpadků ve výrobě přidělovat práci svým zaměstnancům.
Příspěvek bude poskytován ve výši 50 % náhrad mezd vyplacených zaměstnavatelem za dobu, kdy zaměstnanci v důsledku povodní nemohou pracovat, a to včetně povinných odvodů. Maximální výše příspěvku činí 18 400 Kč měsíčně na jednoho zaměstnance. „Chceme zajistit, aby firmy postižené povodněmi měly potřebnou podporu a mohly si udržet své zaměstnance i v době, kdy jsou nuceni přerušit svou činnost. Program Povodeň 2024 je klíčovou pomocí také pro podniky, které čelí neočekávaným výpadkům energie nebo surovin. Tento program nejen zmírňuje ekonomické dopady pro zaměstnavatele, ale také zajišťuje, že zaměstnanci nepřijdou o své příjmy v těžkých chvílích,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Program pokryje část nákladů zaměstnavatelům v těchto případech:
• Přerušení práce kvůli škodám na majetku – Příspěvek se vztahuje na překážku v práci na straně zaměstnavatele [§ 207 písm. b) zákoníku práce]. Zaměstnanci mají v tomto případě nárok na náhradu mzdy nebo platu nejméně ve výši 60 % jejich průměrného výdělku.
• Výpadky energie či surovin – Jde o případy, kdy zaměstnavatel nebyl přímo zasažen povodní, ale přerušil činnost kvůli výpadku dodávek energie či surovin. Jedná se o prostoj [§ 207 písm. a) zákoníku práce]. V tomto případě je zaměstnavatel povinen vyplácet náhradu mzdy nejméně ve výši 80 % jejich průměrného výdělku.
Na základě žádosti zaměstnavatele bude uzavřena písemná dohoda mezi ÚP ČR a zaměstnavatelem, ve které budou sjednány podmínky pro poskytování příspěvku. Příspěvek za kalendářní měsíc bude poskytován ÚP ČR v co nejkratším čase na základě zaměstnavatelem předloženého vyúčtování náhrad mezd a doložení příčinné souvislosti mezi vznikem překážky v práci a povodňovou situací. Období uznatelnosti nákladů počíná 5. kalendářním dnem následujícím po dni vzniku první příslušné překážky v práci v provozovně / sídle zaměstnavatele a končí 31. října 2024.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Předčasný důchod už od září nemá být tak výhodný. Počítá se s několika změnami
22.08.2023
Už od září mají vstoupit v platnost dílčí změny penzí, které počítají se zpřísněním předčasných důchodů. Musí je však ještě schválit Senát a následně podepsat prezident Petr Pavel. Co bude už za pár týdnů jinak, pokud se podaří dokončit legislativní proces v řádném termínu?
Horní parlamentní komora má příslušnou novelu zákona o důchodovém pojištění na programu schůze, která bude zahájena ve středu 23. srpna v 10 hodin. Dílčí změny počítají také se zpomalením valorizace penzí.
Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) vedené Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) na webu píše, že předčasné důchody by neměly být standardním nástrojem pro opuštění trhu práce. "Proto se musí snížit maximální doba předčasného důchodu z nynějších 5 let na 3 roky," vysvětluje úřad.
Od září má platit, že do předčasného důchodu může pouze osoba, která dosáhne věku o tři roky nižšího, než je standardní věk odchodu do důchodu. Podmínkou bude také splnění doby 40 let pojištění.
Součástí opatření je také zvýšení koeficientu krácení od 1. do 4. období krácení ze současných 0,9 % na 1,5 % výpočtového základu, což povede ke snížení výše přiznaného důchodu. V 5. až 8. období krácení vzroste koeficient z hranice 1,2 na 1,5 procenta. "Období předčasnosti prvních i druhých 360 dnů tak bude při krácení zohledněno stejně jako období od 721. dne předčasnosti," poznamenalo ministerstvo.
Poslední úprava má spočívat v tom, že v období od přiznání předčasného důchodu do doby standardního důchodového věku bude omezena valorizace procentní výměry důchodu...
B
Ministerstvo předloží návrh v září, bez penzí pro náročné profese
16.08.2023
Ministerstvo práce plánuje předložit návrh zákona s reformními změnami v oblasti penzí v září. Úprava dřívějších důchodů pro náročné profese se ale zatím do novely nedostane. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) to dnes podle Českého rozhlasu oznámil novinářům. Celkový reformní návrh by měl být předložen kabinetu do konce roku a jednotlivá opatření by měla začít platit od roku 2025.
Vláda představila svůj plán důchodové reformy 11. května. Tato větší novela má upravit důchodový věk, výpočet nových penzí, garantovaný důchod a i dřívější penze pro náročné profese. Novela, která zpomaluje tempo valorizace penzí a zpřísňuje pravidla předčasných důchodů, bude nyní projednávána Senátem. Opozice k těmto změnám zaujímá negativní stanovisko.
"Dodržujeme termíny. Děláme všechny kroky, aby návrh byl v září poslán do meziresortního připomínkového řízení a vláda ho mohla projednat do konce roku," řekl Jurečka. Ohledně úpravy dřívějších penzí pro náročné profese však dodal, že na jejím nastavení se stále pracuje a nedá se stihnout do září.
"Správné nastavení náročných profesí není jednoduché. To vyžaduje minimálně čtyři měsíce. Je pravděpodobné, že se tento návrh bude upravovat a legislativně doplňovat při jednání vlády nebo ve druhém čtení ve Sněmovně. Nemáme dostatek času na to, abychom tuto část měli připravenou pro zářijový návrh. Nechceme však brzdit celý proces a čekat na přesnou definici náročných profesí. To by zpozdilo celý postup," vysvětlil.
Plány vlády zahrnují nastavení penzijního věku podle očekávané doby dožití pro osoby starší 50 let. Nové důchody by měly být mírně nižší než současné, a lidé by si měli na své penze naspořit. Garantovaná penze by měla být 20 % průměrné mzdy místo současných 10 %. Páry by mohly mít společný výpočet pro výši penze.
Za mateřství, péči o blízké a další zohlední fiktivní odvody z průměrné mzdy. Většina opatření by měla být zavedena od roku 2025. Upravená pravidla valorizace penzí a předčasných důchodů by měla začít platit od příštího roku a změny u živnostníků a dohodářů pravděpodobně od pololetí 2024. Ministr Jurečka také uvedl, že se může ještě "doladit" návrh spoření na stáří, kdy by peníze byly vypláceny postupně v pravidelných splátkách.
B
Průměrná sazba hypoték na počátku srpna klesla na 6,19 procenta
14.08.2023
Průměrná sazba hypoték na počátku srpna klesla na 6,19 procenta z červencových 6,24 procenta, snížila se tak třetí měsíc za sebou. Vyplývá to z údajů Swiss Life Hypoindexu, který se zpracovává na základě údajů k pátému pracovnímu dni každého měsíce. Metodika odráží aktuální průměrnou nabídkovou sazbu hypotečního úvěru pro 80 procent hodnoty nemovitosti.
"Nabídkové hypoteční sazby bank klesají již třetí měsíc po sobě. Pokles proti minulému měsíci byl však opět jen v řádu setin, a od května tak činil pokles jen 0,13 procentního bodu. Jde tak stále spíše o kosmetické úpravy než o nějakou dramatickou změnu trendu směrem k nižším sazbám," uvedl hypoteční analytik Swiss Life Select Jiří Sýkora. Pokles sazeb od letošního května tak představuje u splátky hypotéky 3,5 milionu korun se splatností 20 let rozdíl 276 korun.
Měsíční splátka hypotečního úvěru na 3,5 milionu korun sjednaného do 80 procent odhadní ceny nemovitosti při splatnosti 25 let a průměrné nabídkové sazbě 6,19 procenta klesla o 118 korun na 22.950 korun.
"Splátka hypotečního úvěru klesá stejně jako průměrná nabídková sazba třetí měsíc v řadě. Pod hranici 23.000 korun se průměrná měsíční splátka hypotéky dostala naposledy v říjnu loňského roku, kdy při průměrné nabídkové sazbě hypoték 6,2 procenta činila 22.991 korun," dodal Sýkora.
Nejvýrazněji zlevnily v uplynulém měsíci hypotéky fixované na tři roky, a to o osm bodů. U hypoték do 80 procent zástavní hodnoty nemovitosti klesla průměrná sazba na 6,2 procenta a u hypoték pro mladé do 36 let (se zástavní hodnotou nemovitosti nad 80 procent) na 6,48 procenta.
O sedm bodů se snížila průměrná sazba hypoték fixovaných na pět let. U hypoték se zástavní hodnotou nemovitosti do 80 procent klesla na 5,92 procenta a u hypoték pro mladé na 6,2 procenta. Pět bodů odepsaly hypotéky s desetiletou fixací, a to na 6,03 procenta u hypoték se zástavní hodnotou nemovitosti do 80 procent. Sazby hypoték fixovaných na jeden rok klesly pouze o jeden bod, a to na 6,6 procenta, respektive 6,09 procenta.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) na srpnovém zasedání ponechala v souladu s očekáváním úrokové sazby opět beze změny. Základní úroková sazba tak již více než rok zůstává a zřejmě ještě nějakou dobu zůstane na sedmi procentech. Vyhlídky na snižování úrokových sazeb hypoték tak nejsou příliš pravděpodobné.
"Tak jako ČNB na počátku srpna neučinila žádnou změnu ve vyhlašovaných sazbách, tak logicky ani banky nepřistupují k nějakému výraznějšímu snižování hypotečních sazeb. A tak jedinými hybnými silami, které roztáčejí kola hypotečního trhu, zůstávají snižující se ceny nemovitostí a zmírnění omezujícího limitu DSTI,“ upozornil Sýkora. S platností od 1. července totiž zrušila ČNB limit ukazatele DSTI, který určoval, jaký nejvyšší podíl může mít celková měsíční splátka úvěru na čistém měsíčním příjmu žadatele o úvěr.
B
Vláda bude moci zvyšovat jmění státních podniků, Senát to již schválil
04.08.2023
Vláda zřejmě bude moci navyšovat základní jmění státních podniků. Umožnit jí to má novela zákona o státním podniku, která souvisí i se situací ve ztrátové České poště. Ačkoli dva senátní výbory doporučovaly novelu vrátit Sněmovně a vyřadit z ní úpravy, které se do ní ve Sněmovně dostaly, dali senátoři přednost návrhu novelu zákona schválit. Nyní ji dostane k podpisu prezident.
Vláda podle předlohy bude moci zvyšovat základní jmění státních podniků, pokud si takový krok vyžádají bezpečnostní zájmy státu nebo zajištění důležitých veřejných potřeb. Úpravu zákona kabinet předložil i s ohledem na situaci ztrátové České pošty, kterou po zrušení skoro desetiny poboček a propouštění čeká celková reorganizace. Státních podniků v Česku v současnosti existuje šest desítek. Zákon nyní neumožňuje navyšování jejich základního jmění podobným způsobem, jako je to možné u akciových společností, tedy novým vkladem vlastníků nebo vydáním nových akcií. Podle novely bude možné základní jmění státního podniku zvýšit rozšířením okruhu státního majetku, s nímž má státní podnik právo hospodařit. V praxi to podle důvodové zprávy bude zpravidla převedením peněz.
S