Program Povodeň 2024
07.10.2024
Stát pomůže firmám, které byly postižené povodněmi s platy zaměstnanců. V reakci na povodňovou situaci, která nastala od 13. září 2024, byl spuštěn MPSV program Povodeň 2024. Tento program má za cíl podpořit zaměstnavatele, kteří museli přerušit činnost a nemohou z důvodu povodňových škod nebo výpadků ve výrobě přidělovat práci svým zaměstnancům.
Příspěvek bude poskytován ve výši 50 % náhrad mezd vyplacených zaměstnavatelem za dobu, kdy zaměstnanci v důsledku povodní nemohou pracovat, a to včetně povinných odvodů. Maximální výše příspěvku činí 18 400 Kč měsíčně na jednoho zaměstnance. „Chceme zajistit, aby firmy postižené povodněmi měly potřebnou podporu a mohly si udržet své zaměstnance i v době, kdy jsou nuceni přerušit svou činnost. Program Povodeň 2024 je klíčovou pomocí také pro podniky, které čelí neočekávaným výpadkům energie nebo surovin. Tento program nejen zmírňuje ekonomické dopady pro zaměstnavatele, ale také zajišťuje, že zaměstnanci nepřijdou o své příjmy v těžkých chvílích,“ uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Program pokryje část nákladů zaměstnavatelům v těchto případech:
• Přerušení práce kvůli škodám na majetku – Příspěvek se vztahuje na překážku v práci na straně zaměstnavatele [§ 207 písm. b) zákoníku práce]. Zaměstnanci mají v tomto případě nárok na náhradu mzdy nebo platu nejméně ve výši 60 % jejich průměrného výdělku.
• Výpadky energie či surovin – Jde o případy, kdy zaměstnavatel nebyl přímo zasažen povodní, ale přerušil činnost kvůli výpadku dodávek energie či surovin. Jedná se o prostoj [§ 207 písm. a) zákoníku práce]. V tomto případě je zaměstnavatel povinen vyplácet náhradu mzdy nejméně ve výši 80 % jejich průměrného výdělku.
Na základě žádosti zaměstnavatele bude uzavřena písemná dohoda mezi ÚP ČR a zaměstnavatelem, ve které budou sjednány podmínky pro poskytování příspěvku. Příspěvek za kalendářní měsíc bude poskytován ÚP ČR v co nejkratším čase na základě zaměstnavatelem předloženého vyúčtování náhrad mezd a doložení příčinné souvislosti mezi vznikem překážky v práci a povodňovou situací. Období uznatelnosti nákladů počíná 5. kalendářním dnem následujícím po dni vzniku první příslušné překážky v práci v provozovně / sídle zaměstnavatele a končí 31. října 2024.
S
(Zdroj: moneymag.cz)
Česko vybírá historicky suverénně nejvíce na daních
14.07.2023
Stát vybírá historicky suverénně nejvíce na daních. Letos v prvním pololetí vybral na daních (bez pojistného na sociální zabezpečení) celkem 644,3 miliardy korun, vyplývá z dat ministerstva financí. To je o přes 36 procent více než v průměru v prvních pololetích let předpandemických a předválečných let 2016 až 2019, říká ekonom Kovanda.
Navíc se stát v srpnu dočká inkasa mimořádné „daně z drahé elektřiny“, v objemu zhruba 54 miliard korun. Tu lidé a firmy státu de facto odvedli skrze vysoké faktury za elektřinu a plyn od ČEZ, který následně svůj rekordní zisk vrátí nikoli jim, ale už státu, v podobě historicky zcela rekordní dividendy.
Stát těží nejen z loňského dramatického, zhruba osminásobného nárůstu ziskovosti ČEZ, ale i dalších velkých podniků, jako je Agrofert. Holding Agrofert podle dnes zveřejněných údajů loni navýšil svůj zisk o 124 procent, z 5,8 na 12,97 miliardy korun.
Ovšem nárůst ziskovosti velkých podniků – a z toho plynoucího příslušného daňového a dividendového inkasa státu – je vykoupen historickým pádem životní úrovně obyvatelstva České republiky. Tento pád stále i letos hledá své dno. Propady z doby světové finanční krize nebo covidu byly proti dnešku nicotností.
V prvním letošním čtvrtletí totiž změna reálného měsíčního příjmu na obyvatele vykázala suverénně nejhlubší meziroční propad za celé období minimálně od roku 2005, ukazují data ČSÚ…
B
Česko vybírá historicky suverénně nejvíce na daních
13.07.2023
Stát vybírá historicky suverénně nejvíce na daních. Letos v prvním pololetí vybral na daních (bez pojistného na sociální zabezpečení) celkem 644,3 miliardy korun, vyplývá z dat ministerstva financí. To je o přes 36 procent více než v průměru v prvních pololetích let předpandemických a předválečných let 2016 až 2019.
Navíc se stát v srpnu dočká inkasa mimořádné „daně z drahé elektřiny“, v objemu zhruba 54 miliard korun. Tu lidé a firmy státu de facto odvedli skrze vysoké faktury za elektřinu a plyn od ČEZ, který následně svůj rekordní zisk vrátí nikoli jim, ale už státu, v podobě historicky zcela rekordní dividendy.
Stát těží nejen z loňského dramatického, zhruba osminásobného nárůstu ziskovosti ČEZ, ale i dalších velkých podniků, jako je Agrofert. Holding Agrofert podle dnes zveřejněných údajů loni navýšil svůj zisk o 124 procent, z 5,8 na 12,97 miliardy korun.
Ovšem nárůst ziskovosti velkých podniků – a z toho plynoucího příslušného daňového a dividendového inkasa státu – je vykoupen historickým pádem životní úrovně obyvatelstva České republiky. Tento pád stále i letos hledá své dno. Propady z doby světové finanční krize nebo covidu byly proti dnešku nicotností...
B
Česko vybírá historicky suverénně nejvíce na daních
07.07.2023
Stát vybírá historicky suverénně nejvíce na daních. Letos v prvním pololetí vybral na daních (bez pojistného na sociální zabezpečení) celkem 644,3 miliardy korun, vyplývá z dat ministerstva financí. To je o přes 36 procent více než v průměru v prvních pololetích let předpandemických a předválečných let 2016 až 2019, říká ekonom Kovanda.
Navíc se stát v srpnu dočká inkasa mimořádné „daně z drahé elektřiny“, v objemu zhruba 54 miliard korun. Tu lidé a firmy státu de facto odvedli skrze vysoké faktury za elektřinu a plyn od ČEZ, který následně svůj rekordní zisk vrátí nikoli jim, ale už státu, v podobě historicky zcela rekordní dividendy.
Stát těží nejen z loňského dramatického, zhruba osminásobného nárůstu ziskovosti ČEZ, ale i dalších velkých podniků, jako je Agrofert. Holding Agrofert podle dnes zveřejněných údajů loni navýšil svůj zisk o 124 procent, z 5,8 na 12,97 miliardy korun. Ovšem nárůst ziskovosti velkých podniků – a z toho plynoucího příslušného daňového a dividendového inkasa státu – je vykoupen historickým pádem životní úrovně obyvatelstva České republiky. Tento pád stále i letos hledá své dno. Propady z doby světové finanční krize nebo covidu byly proti dnešku nicotností.
V prvním letošním čtvrtletí totiž změna reálného měsíčního příjmu na obyvatele vykázala suverénně nejhlubší meziroční propad za celé období minimálně od roku 2005, ukazují data ČSÚ, zveřejněná minulý týden. Příjmy obyvatelstva ČR totiž i letos nadále nahlodává mimořádně vysoká, dvouciferná inflace. Přitom ovšem břímě inflace dopadá převážně právě na běžné občany a spotřebitele, nikoli na firmy a podniky. Míra zisku podnikové sféry, která zachycuje její ziskovost, totiž v prvním letošním čtvrtletí rostla meziročně o více než tři procentní body, a to už třetí kvartál v řadě. To značí citelně nadprůměrný růst ziskovosti firem a podniků. Podniková sféra tak evidentně své inflačně navýšené náklady přenáší na zákazníky a spotřebitele, přičemž je v rámci tohoto přenosu v celé řadě případů schopna si ještě k tomu navýšit vlastní marže a zisk.
Zmíněná data ČSÚ tak korespondují s aktuálním poznatky OECD, Banky pro mezinárodní platby či České národní banky.
B
(Zdroj: eurozpravy.cz/ekonomika/)
Vláda schválila konsolidační balíček, věcné změny se budou projednávat až ve sněmovně
30.06.2023
Vláda schválila balíček ke konsolidaci veřejných financí. Udělala v něm jen legislativnětechnické změny, k věcným přistoupí při projednávání ve sněmovně, pokud se na nich koalice dohodne. Po jednání kabinetu to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Součástí balíčku podle něj zůstala i novela zákona o hazardních hrách, proti které se vymezovali vládní lidovci.
Konsolidační balíček obsahuje opatření, která vyžadují legislativní změny. Jeho součástí tak nejsou omezování dotací a redukce státních výdajů, které mají pokrýt zhruba polovinu z plánované konsolidace v objemu 150,7 miliardy korun za dva roky. "Jsme si vědomi, že úspory a zvyšování příjmů státu jsou nepříjemné, bolí. Ale jsme si jisti že to je přijatelná cena za budoucí prosperitu," řekl Fiala. Balíček podle něj zjednoduší daňový systém a zastaví neúnosné zadlužování země.
Součástí balíčku zůstala novela zákona o hazardních hrách. Podle Fialy je to nutné, aby bylo možné zvýšit poplatky za hazardní hry, jak s tím počítá konsolidační balíček. Spojení obou novel přitom kritizovali lidovci. Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) během jednání vlády uvedl, že lidovci při projednávání zákona ve Sněmovně navrhnou úpravu této novely.
Konsolidační balíček mimo jiné zvyšuje daň z příjmu právnických osob z 19 na 21 procent, slučuje na 12 procent snížené sazby DPH, které nyní činí deset a 15 procent a mění rozložení některých položek v sazbách DPH. Zavádí také odvod na nemocenské pojištění zaměstnanců nebo ruší řadu daňových výjimek, mimo jiné slevu na školkovné nebo slevu na studenta. Zavádí rovněž nový státní koeficient u daně z nemovitosti. Součástí je i úprava spotřebních daní, daně z hazardu nebo snížení státní podpory stavebního spoření.
Ministři před jednáním vlády nevyloučili to, že některé části balíčku se ještě budou měnit při projednávání ve Sněmovně, pokud na tom bude v koalici shoda. Vládní poslanci by v takovém případě podali komplexní pozměňovací návrh ve druhém čtení. Sněmovna by se měla konsolidačním balíčkem začít zabývat na červencové schůzi. Vláda chce dokončit legislativní proces do konce roku, aby balíček mohl začít platit v příštím roce.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)