Průměrná mzda v ČR loni vzrostla o 7,1 procenta
07.03.2025
Průměrná mzda v Česku se v loňském roce zvýšila meziročně o 7,1 procenta na 46 165 korun. Lidem tak v průměru na výplatní pásce přibylo 3044 korun. Reálně po zohlednění inflace průměrná mzda po předchozích dvou letech poklesu loni vzrostla o 4,6 procenta. Reálně se zvýšila také za čtvrté čtvrtletí. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad.
Dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou. Za čtvrté čtvrtletí průměrná mzda v Česku stoupla meziročně o 7,2 procenta na 49 229 korun. V meziročním srovnání to bylo o 3322 korun víc. Spotřebitelské ceny se ve stejném období zvýšily o 2,9 procenta, reálně tak průměrná mzda vzrostla o 4,2 procenta. Částka směřující na mzdy byla ve čtvrtém čtvrtletí meziročně vyšší o 7,4 procenta, zaměstnanců přitom přibylo o desetinu procenta. Medián mezd, tedy hodnota, proti které má polovina zaměstnanců mzdu vyšší a polovina nižší, vzrostl ve čtvrtém čtvrtletí meziročně o 4,2 procenta na 41 739 korun. U mužů byl 45 004 korun a u žen 38 643 korun.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Při výpovědi bez udání důvodu dvojnásobné odstupné. Stát zvažuje zásadní změnu
28.02.2024
Propustit zaměstnance by v budoucnu mohlo být snazší. Ministerstvo práce jedná o zásadní novele zákoníku práce, která může zahrnovat i možnost výpovědi bez udání důvodu. Zaměstnanec by ale v takovém případě podle zjištění Aktuálně.cz dostal dvojnásobné odstupné než dosud. O změně debatuje ministerstvo práce s týmy expertů. Kromě firem ji podporuje i ministr financí Stanjura, odbory jsou proti.
Česko má jedny z nejpřísnějších pravidel pro propouštění zaměstnanců. Na rozdíl třeba od Německa se nemůže firma zbavit pracovníka bez objektivního důvodu. Ekonomové i zaměstnavatelé tvrdí, že současná pravidla jsou příliš svazující. A navrhují, aby je stát zmírnil.
"Jsou firmy, které nemohou dokončit své zakázky, protože nemají kvalifikované zaměstnance. Problémoví zaměstnanci nebo zaměstnanci bez výkonu, pokud hrubě neporuší pracovní kázeň, jsou v Česku nepropustitelní," píše Národní ekonomická rada vlády v plánu na pomoc české ekonomice.
Podle rady by pomohlo, kdyby firmy mohly propouštět zaměstnance za volnějších pravidel. Nejen že by změna rozhýbala pracovní trh, ale současně by pomohla firmám s výběrem pracovníků, míní poradní orgán vlády.
Šéf Unie zaměstnavatelských svazů Jiří Horecký pro Aktuálně.cz říká, že mezi návrhy, které prošly sítem jednání s odborníky, je právě i výpověď bez důvodu. "Teď už jsme na konci jednání s ministerstvem práce a sociálních věcí. Zbývá 15 konkrétních opatření od odborníků, odborů, zaměstnavatelských svazů i stran a hnutí," popisuje Horecký. Informaci o zmírnění pravidel pro výpovědi potvrzuje také viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Bohdan Wojnar.
B
Akcionáři musí přiznávat v daňovém přiznání pouze dividendy ze zahraničí
27.02.2024
Kdo investuje do akcií společností, které vyplácejí svým akcionářům podíl na zisku neboli dividendy, se jejich zahrnutí do daňového přiznání vyhne, pokud jde o akcie české společnosti. Pokud je totiž akciová společnost, která dividendy vyplácí, daňovým rezidentem v České republice, podléhají dividendy 15% srážkové dani. Částka, kterou tedy akcionář dostává na účet, je již zdaněna. Povinnost uvádět příjem v daňovém přiznání má akcionář jen tehdy, pokud mu dividendy vyplácí akciová společnost, která je zahraničním daňovým rezidentem.
V takovém případě je poplatník nucen ji do daňového přiznání uvést, a to buďto v Příloze č. 4 v rámci samostatného základu daně, nebo v sekci „příjem z kapitálového majetku“ v rámci běžného základu daně. Jakou z těchto variant zvolit záleží na tom, zda se poplatníkovi vyplatí využít samostatný základ daně bez progresivních sazeb daně (tedy 15 %), či běžný základ daně, kde se aplikují progresivní sazby daně, ale na druhou stranu se dají nárokovat nevyužité odpočty od základu daně a daňové slevy. V příslušných částech daňového přiznání se pak uvádí hrubá hodnota vyplacené dividendy, tedy bez započtení případných poplatníků brokera či zahraniční daně, dodává Monika Lodrová, daňová poradkyně ze společnosti BDO.
S
Daňové přiznání za rok 2023
22.02.2024
Povinnost podat daňové přiznání se ani tento rok nevyhne většině OSVČ i dalších osob. Daňové přiznání půjde letos odevzdat fyzicky nejpozději den po Velikonočním pondělí, tedy 2. dubna.
Zároveň OSVČ musí tentokrát povinně odevzdat prohlášení online pomocí datové schránky. Pro ně i pro ostatní, kteří se rozhodnou podat formulář elektronicky, platí pozdější termín do 2. května. V případě podání přiznání prostřednictvím certifikovaného daňového poradce platí termín do 1. července.
S
Příjmy z pronajímání nemovitostí v daňovém přiznání
22.02.2024
Přivýdělky z pronajímání bytu či domu, garáže či jiné nemovitosti je nutné zahrnout do výpočtu daně z příjmů. Do přiznání je nutné vyplnit také částečné pronajímání majetku, například jedné místnosti. Nicméně zaměstnanci přivydělávající si pronájmem méně než 20 tisíc korun za rok nemusí za splnění určitých podmínek přiznání k dani z příjmu vůbec řešit. Pro aktuální daňové přiznání za rok 2023 přitom došlo k navýšení této částky, ještě za rok 2022 šlo o limit příjmu 6 tisíc korun.
Na osoby bez jiných zdanitelných příjmů se pak vztahuje limit 50 000 Kč ročně, typicky se to týká důchodců, nepracujících studentů a osob na rodičovské dovolené. K vypočítání daně je důležité vědět, kolik poplatník v minulém roce na pronájmu vydělal – základem daně je zisk z pronájmu. Tedy obdržené nájemné ponížené o výdaje spojené s pronájmem – sem lze zahrnout odpisy nemovité věci, daň z nemovitosti, poplatek za realitní kancelář, náklady na drobný nábytek, úroky z financování nemovité věci či výdaje na opravy nebo pojištění nemovité věci. Pokud pronajímatel nechce evidovat skutečné výdaje spojené s pronájmem, může použít výdajový paušál ve výši 30 % příjmů, a to do maximální částky 600 tisíc korun. Po odečtení výdajů od příjmů pak zůstane základ daně, ze kterého musí poplatník zaplatit 15% daň. Pokud by však zisk z pronájmu nemovitostí či součet dílčích základů daně přesáhl částku větší než 48násobek průměrné mzdy, tzn. 1 935 552 Kč za zdaňovací období roku 2023, základ daně nad tento limit podléhá již 23% sazbě daně. Výše uvedené platí pro dlouhodobé nájmy. Odlišný režim má příjem z krátkodobých nájmů zejména přes zprostředkovatelské platformy, který se považuje za příjem z poskytování ubytovacích služeb, a tedy provozování samostatné výdělečné činnosti. Zde je režim odlišný v tom, že by osoba měla mít příslušné živnostenské oprávnění, odvádět pojistné na sociální a zdravotní zabezpečení, a také se zabývat povinnostmi v oblasti DPH.
S