Průměrný důchod v roce 2023: O kolik se zvedl a jak dále poroste?
21.02.2023
Celkem o více než 1500 korun si mají v letošním roce polepšit lidé, kteří pobírají průměrný důchod. V pondělí se dozvěděli parametry upravené červnové valorizace, jak je stanovila současná vláda premiéra Petra Fialy (ODS).
Průměrný důchod, který činí po pravidelné lednové valorizaci podle ministerstva práce více než 19 500 korun, má podle vládou stanovených pravidel v červnu vzrůst o 760 korun. Překoná tak hranici 20 tisíc.
Penze byly naposledy valorizovány 1. ledna 2023, a to v průměru o 825 korun, jak uvádí Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Další růst je naplánován na červen. Každý důchod bude navýšen o 400 korun a k tomu naroste procentní výměra o 2,3 % podle výše důchodu.
K úpravě valorizačního mechanismu dojde novelou zákona o důchodovém pojištění, která nyní míří do Poslanecké sněmovny. Změny mají být definitivně schváleny do 22. března.
Kabinet Petra Fialy přikročil k úpravě, aby snížil nárůst deficitu veřejných financí. "Cítili jsme nutnost sáhnout do toho mechanismu i z hlediska obecné spravedlnosti, mezigenerační solidarity a udržitelnosti do budoucna," vysvětlil premiér.
Za osmnáct měsíců jeho vlády vzroste výše průměrného důchodu o 31 procent. "Jsme hrdí na to, že za naší vlády se v rekordním čase rekordním způsobem zvýšily důchody. Ten nárůst během několika měsíců je enormní, ale musíme hledět také na podstatný ukazatel poměru průměrného důchodu vůči průměrné mzdě, který se z těch původních přibližně čtyřiceti procent dnes přibližuje padesáti," dodal Fiala.
B
(Zdroj: eurozpravy.cz)
Zdanění příjmů z nájmu nemovité věci
28.05.2018
V případě příjmu z nájmu je výše paušálních výdajů vždy 30 %, a to jak v případě, kdy se jedná o nájem majetku zařazeného v obchodním majetku a jedná se tedy o příjem podle § 7 ZDP, tak i v případě, že se jedná o nájem majetku, který v obchodním majetku zařazen není a jedná se tak o příjmy podle § 9 ZDP.
Obecně platí, že nelze kombinovat uplatnění skutečných a paušálních výdajů v rámci jednoho dílčího základu daně, ale pokud se jedná o různé dílčí základy daně, je tato kombinace možná.
Příklad
Poplatník pronajímá garáž, která je součástí jeho obchodního majetku. Příjmy z tohoto pronájmu činí za zdaňovací období 74 000 Kč. Související skutečné daňové výdaje činí 8 600 Kč.
Paušální výdaje činí 30 % z příjmů, tedy v tomto případě 22 200 Kč, z čehož vyplývá, že paušální výdaje jsou výhodnější než výdaje skutečné. Poplatník se tedy pravděpodobně rozhodne pro uplatnění výdajů paušálních.
Osvobození příspěvku zaměstnavatele od daně z příjmů
28.05.2018
Zákon o daních z příjmů § 6 odst. 9 písm. p) stanoví, že e od daně je osvobozena platba zaměstnavatele v celkovém úhrnu od r. 2017 nejvýše 50 000 Kč ročně jako příspěvek na penzijní připojištění se státním příspěvkem, doplňkové penzijní spoření, penzijní pojištění a dále pak příspěvek na soukromé životní pojištění, za podmínky, že:
– výplata pojistného plnění je v pojistné smlouvě sjednána až po 60 kalendářních měsících od uzavření smlouvy a
– současně nejdříve v kalendářním roce, v jehož průběhu dosáhne pojištěný věku 60 let,
– podle podmínek pojistné smlouvy není počínaje r. 2015 umožněna výplata jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy.
Příklad
Zaměstnanec ve věku 50 let v r. 2018 vypověděl smlouvu na soukromé životní pojištění, na které mu přispíval zaměstnavatel, s tím, že bylo stanoveno odkupné, které si nenechal vyplatit, ale přímo převést na novou smlouvu, která také splňuje zákonné podmínky. Otázkou je, jak se bude postupovat z hlediska daně z příjmů, tj. jak zdanit příspěvky zaměstnavatele, které byly od daně osvobozeny.
Nedojde-li k dodržení zákonných podmínek, je poplatník v souladu s § 6 odst. 9 písm. p) zákona povinen od r. 2015 za dobu 10 let zpětně zahrnout příspěvky od zaměstnavatele do svých zdanitelných příjmů v daňovém přiznání. Tato povinnost má však své výjimky a jednou z nich je situace, kdy nedochází k výplatě pojistného plnění nebo odkupného a zároveň rezerva, kapitálová hodnota nebo odkupné je převáděno přímo na jinou smlouvu soukromého životního pojištění splňující podmínky pro daňové osvobození příspěvků zaměstnavatele nebo pro uplatnění nezdanitelné části daně.
Odkupné je podle § 8 odst. 1 písm. f) a odst. 7 zákona příjmem podléhajícím zvláštní sazbě daně podle § 36 zákona ve výši 15 % s tím, že v rámci odkupného dojde ke zdanění i části dosud osvobozených příspěvků zaměstnavatele. Příspěvky hrazené zaměstnavatelem neuvádí zaměstnanec do daňového přiznání jako příjem podle § 6 zákona, ale tyto příspěvky hrazené zaměstnavatelem jsou zdaněny 15 % srážkou při převodu odkupného na jinou smlouvu.
Osvobození příjmu z vypořádání spoluvlastnictví k nemovité věci od r. 2018
28.05.2018
Obdobně jako v případě vypořádání spoluvlastnictví k pozemku se z hlediska daně z příjmů postupuje při vypořádání spoluvlastnictví k jiné nemovité věci, např. stavbě.
V daném případě však ve většině případů nelze naplnit podmínky dané § 3 odst. 4 písm. g) bod 1 zákona, a příjem z vypořádání spoluvlastnictví ke stavbě je tak předmětem daně z příjmů, který může být při splnění podmínek § 4 odst. 1 písm. b) zákona od daně osvobozen.
Citovaný § 4 odst. 1 písm. b) zákona počínaje r. 2018 stanoví, že od daně z příjmů fyzických osob se osvobozuje příjem z prodeje nemovitých věcí nebo z vypořádání spoluvlastnictví k nemovitým věcem neosvobozený podle písmene a), přesáhne-li doba mezi nabytím vlastnického práva k těmto nemovitým věcem a jejich prodejem nebo vypořádáním spoluvlastnictví k nim dobu 5 let; doba 5 let se zkracuje o dobu, po kterou byly tyto nemovité věci prokazatelně ve vlastnictví zůstavitele v případě, že jde o prodej nemovitých věcí nabytých děděním od zůstavitele, který byl příbuzným v řadě přímé nebo manželem, nebo o vypořádání spoluvlastnictví k nemovitým věcem nabytým děděním od takového zůstavitele nebo o dobu, po kterou prodávající nebo spoluvlastník vlastnil pozemek, jenž byl předmětem výměny v rámci pozemkových úprav, v případě prodeje nebo vypořádání spoluvlastnictví k pozemku nabytého výměnou od pozemkového úřadu, tato doba se započítává i do doby, která běží od vyřazení vyměněného pozemku z obchodního majetku.
Nová dávka dlouhodobé ošetřovné
23.05.2018
Zavádí od 1. června 2018 v rámci podpory rodinné politiky s cílem usnadnit péči o vážně nemocné a zdravotně postižené osoby v případech, kdy u někoho z okruhu blízké rodiny dojde k náhlému a závažnému zhoršení zdravotního stavu, který vyžaduje přítomnost pečující osoby a poskytování ošetřování a pomoci a tato pomoc není zajištěna jiným způsobem.
Její poskytování by mělo zpravidla umožnit překlenutí dočasné krize, než se podaří zajistit jinou formu pomoci osobě, která je propuštěna do domácího ošetřování poskytovatelem zdravotních služeb.Základní podmínkou je, že u fyzické osoby došlo k závažné poruše zdraví vyžadující léčebnou (nikoli pouze diagnostickou) hospitalizaci alespoň po dobu 7 kalendářních dnů po sobě jdoucích a po propuštění z hospitalizace do domácího prostředí se předpokládá, že její zdravotní stav bude nezbytně vyžadovat poskytování dlouhodobé péče po dobu alespoň 30 kalendářních dnů. Nárok na dlouhodobé ošetřovné má ten pojištěnec (ošetřující osoba), který pečuje o tuto osobu (ošetřovanou osobu) a za tím účelem přestal vykonávat práci v zaměstnání, z něhož dlouhodobé ošetřovné náleží, nebo v jiném zaměstnání, nebo přestal osobně vykonávat samostatnou výdělečnou činnost.