Reálné mzdy v Česku klesly od konce roku 2019 nejvíc v EU
05.02.2025
České mzdy se od konce roku 2019 nominálně zvýšily o 27 procent, reálně jsou ale kvůli vysoké inflaci o deset procent nižší. Pokles kupní síly je nejvýraznější ze zemí Evropské unie. Vyplývá to z analýzy, kterou v úterý představil hlavní ekonom XTB Pavel Peterka. Letos očekává zvýšení reálných mezd o 3,5 až 4,5 procenta, na úroveň před pandemií se tak stále nedostanou.
Reálné mzdy se na předpandemickou úroveň zatím nevrátily ještě v dalších 11 zemích EU. V žádné z nich ale není kumulovaný pokles tak výrazný jako v Česku. Druhé největší snížení zaznamenala Itálie, kde jsou reálné mzdy o pět procent nižší než v roce 2019, průměr eurozóny je pokles o jedno procento. Nejvýrazněji naopak rostly reálné mzdy v Bulharsku, kde se od roku 2019 zvýšily o 36 procent.
Reálné mzdy v Česku výrazně klesly hlavně kvůli tomu, že země zaznamenala jednu z nejvyšších kumulovaných inflací ze zemí EU.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Daňový subjekt nesouhlasí s postupem správce daně při místním šetření
27.08.2018
V takovém případě má možnost podat stížnost podle § 261daňového řádu. Správce daně skutečnosti uvedené ve stížnosti prošetří, pokud je to vhodné nebo účelné prošetření stížnosti, také vyslechne stěžovatele, osoby, proti nimž stížnost směřuje, popřípadě další osoby, jejichž výpověď může přispět k objasnění věci.
Je ale nutné zdůraznit, že prošetřování stížnosti není řízením, jehož výsledkem by bylo vydání rozhodnutí. Jedná se o samostatný procesní postup, který primárně slouží k nápravě vad úkonů správce daně a nevhodného chování úředních osob. Stížnost lez podat ústně do protokolu nebo písemným podáním. Pokud je podána písemně, potom platí, že je nutné toto podání posuzovat podle skutečného obsahu, bez ohledu na to, zda je jako stížnost označena či nikoliv. Podání stížnosti není vázáno na žádnou lhůtu, záleží tedy na stěžovateli, z logiky věci ale vyplývá, že by to mělo být co nejdříve po tom, kdy chybný postup či nevhodné chování úředních osob zjistí.
Daňový řád stanoví lhůtu pro vyšetření stížnosti v délce 60 dnů ode dne doručení příslušnému správci daně, je možné konstatovat, že se jedná o poměrně dlouhou lhůtu.
Použití režimu přenesení daňové povinnosti
24.08.2018
Pokud poskytuje plátce stavební nebo montážní práce osobě, která není plátcem, použije běžný režim pro uplatnění DPH. V běžném režimu má povinnost přiznat a zaplatit daň plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění.
V režimu přenesení daňové povinnosti je plátce, který poskytl zdanitelné plnění povinen do patnácti dnů po uskutečnění zdanitelného plnění vystavit daňový doklad. Tento daňový doklad musí obsahovat základní náležitosti daňového dokladu a navíc sdělení „daň odvede zákazník“. Daňový doklad vystavený plátcem na zdanitelné plnění v režimu přenesení daňové povinnosti nemusí obsahovat sazbu daně a výši daně. Za správnost uplatněné daně odpovídá plátce, který zdanitelné plnění přijal.
Stanovení základu daně při poskytnutí stavebních a montážních prací
23.08.2018
Podle § 36 odst. 3 písm. e) zákona o DPH zahrnuje základ daně při poskytnutí stavebních a montážních prací, provedených v souvislosti s rekonstrukcí, modernizací nebo s opravou již dokončené stavby, materiál, stroje a konstrukce, které se do stavby jako její součást montážními nebo stavebními pracemi zabudují nebo zamontují.
V rámci různých oprav a rekonstrukcí se jedná například o zabudování kuchyňských linek, vnitřních rozvodů studené a teplé vody, vnitřních odpadových šachet, vnitřních rozvodů elektroinstalace, včetně nástropních a nástěnných svítidel, rozvodů zabezpečovacích a bezpečnostních zařízení, klozetů, van, umyvadel, dřezů, baterií, kuchyňských odsavačů par, karem, boilerů, ústředního vytápění včetně kotlů, krbů, tepelných čerpadel, vestavěného nábytku, protipožárního zařízení včetně rozvodů a hasicích přístrojů, technologií osobního výtahu, centrálních vysavačů, klimatizačního zařízení, dále u obkladů stěn a stropů, při zabudování okenic, mříží, žaluzií, rolet, markýz, pevně spojené podlahové krytiny apod.
Poskytnutí benefitů v peněžité podobě
22.08.2018
není předmětem DPH, protože z § 4 odst. 3 zákona o DPH vyplývá, že se peníze nepovažují za zboží, a proto poskytnutí benefitu v peněžité podobě nemůže být zdanitelným plněním, protože se nejedná o úplatu za dodání zboží nebo poskytnutí služby, které jsou podle § 2 zákona o DPH předmětem DPH.
Prakticky to tedy znamená, že poskytne-li zaměstnavatel zaměstnanci jako benefit např. finanční příspěvek na dovolenou nebo finanční odměnu při životním či pracovním výročí, tato částka není předmětem DPH, protože se nejedná o úplatu za dodání zboží či poskytnutí služby jako zdanitelné plnění podle zákona o DPH. Poskytnutí benefitu zaměstnanci v peněžité podobě se nijak nepromítá do přiznání k DPH.