Senátoři schválili konsolidační balíček vlády, podepsat ho musí ještě prezident
13.11.2023
Vláda oproti původnímu plánu upravila například výnos obcí z daně z nemovitosti nebo zaměstnanecké benefity. Noviny se přesunuly do nižší 12% sazby DPH. Ozdravný balíček má letos do státního rozpočtu přinést úspory ve výši 94 miliard korun a po dvou letech pak 148 miliard korun. Konsolidační balíček zavádí pouze dvě sazby DPH, a to 12 a 21 procent. V nižší sazbě budou hlavně potraviny, do vyšší se přesunou některé služby nebo třeba točené pivo. Sazba daně firem se zvyšuje z 19 na 21 procent. Daň z nemovitostí se zvýší v průměru o 1,8 násobek. Balíček neobsahuje zdanění tichého vína.
Konsolidační balíček veřejných financí musí ještě schválit a podepsat prezident. Přehled nových změn:
Funkční měna – firmy budou moci vést účetnictví v cizí měně
• Možnost účtovat v EUR, USD, GBP od 1. 1. 2024
• Tato možnost se týká firem, které mají většinu transakcí v dané cizí měně
Zaměstnanecké benefity
• U vymezených daňových benefitů bude zavedeno souhrnné zastropování na úrovni poloviny průměrné mzdy
• V roce 2024 by měly benefity nepodléhat zdanění do částky 21 983 korun
• Při rozpočítání by tak na měsíc mohli mít s osvobozením od daně k platu či mzdě navíc nepeněžité bonusy maximálně za 1832 korun
Ponechání 100 procent výnosů daně z nemovitostí obcím
• Sazba daně se zvýší o 1,8 násobek
• Veškerý výnos daně z nemovitých věcí ale zůstane obcím, stát na ní nebude mít podíl
• Výměnou za navýšení daně z nemovitých věcí dojde v rámci rozpočtového určení daní k adekvátnímu přerozdělení příjmů u sdílených daní mezi státním rozpočtem a obcemi ve prospěch státu (10 mld. Kč)
Daň z nemovitých věcí u zemědělských pozemků
• Obcím se dává pravomoc, aby mohly pro zemědělské pozemky (orná půda, vinice, chmelnice, zahrady) zavést místní koeficient 0,5, tj. eliminovat u těchto pozemků zvýšení daně z nemovitých věcí
Přerozdělení výnosů daně z land-based hazardu
• Schéma: 55 procent státu, 22,5 procent obcím podle počtu povolených herních automatů na jejich území, 22,5 procent všem obcím podle počtu obyvatel
• Nemění se sazby zdanění hazardu navržené v balíčku – 35 procent loterie a herní automaty a 30 procent ostatní hazardní hry (např. kurzové sázky)
• Nadále platí, že stát obdrží 100 procent výnos z online hazardu
Valorizace minimální daně za herní automaty
• Zvýšení minimální daně za 1 herní automat na 13 400 Kč (z 9 200 Kč, kumulovaný index vs. poslední valorizace z r. 2016 činí 1,46)
Zjednodušení evidence dohod o provedení práce
• Návrh spočívá v odbourání některých administrativních povinností z původního návrhu na řešení dohod o provedení práce, které povedou k celkovému zjednodušení navrhovaného systému
• Podrobnosti připravuje MPSV
DPH
• Tištěné noviny budou daněny 12 procent sazbou DPH, stejně jako časopisy
• Menstruační potřeby, palivové dřevo, kojenecká voda, pleny nebo minerálka zůstávají ve vyšší sazbě DPH 21 procent
Změna postupného navyšování spotřebních daní z lihu
• Zkrácení období na 3 roky (2024 - 2026) z navrhovaných 4 let (2024 - 2027)
• Zvýšení daně ve schématu 10 + 10 + 5 procent (místo původního návrhu 10 + 5 + 5 + 5 procent)
Mírnější zavádění spotřební daně u alternativních nikotinových produktů (elektronických cigaret a nikotinových sáčků)
• Navrhuje se mírnější přístup u zdanění alternativních produktů
• Zavádí se 4letý postupný růst zdanění
• E-cigarety ve 4 letech: 2,5 + 5,0 + 7,5 + 10 Kč/1 ml náplně (místo zvýšení na 10 Kč/1 ml náplně v původním návrhu)
• U nikotinových sáčků se kromě 4letého časového plánu snižuje i cílová částka daně na 0,4 + 0,8 + 1,2 +1,7 Kč/g (namísto u 3,45 Kč/g v původním návrhu)
DPPO – Zdanění pouze realizovaných kurzových operací
• Týká se tzv. nerealizovaných kurzových rozdílů, které dnes firmy musí dodaňovat, například má-li firma pohledávku v eurech, pak při posílení eura vzniká kurzový zisk, který se dnes zdaňuje, nově bude tento nerealizovaný příjem daňově neúčinný
DPFO – včelaři
• Zůstane osvobození od daně z příjmu, který plyne z chovu včel (do 50 včelstev) v rozsahu 1000 Kč na 1 včelstvo
Zrušení osvobození zvýhodnění u manažerských bytů
• Zrušení výjimky pro odměňování vybraným pracovníkům přechodné ustanovení zajistí, že se zrušení nedotkne osob, které v daných bytech měly bydliště před účinností zákona
Méně významná opatření
• Zvýšení renty pro prezidenta po skončení funkce nebude navrhováno
• Blokové pokuty budou moci ukládat v elektronické podobě všechny správní orgány včetně obecní policie, nejen republikoví policisté a celníci
Ustanovení konsolidačního balíčku, která zůstávají:
Snížení národních dotací
• Podle vlády se z národních dotačních titulů stal byznys, který pokřivuje tržní prostředí ve prospěch velkých firem
• Dojde ke snížení dotací průřezově na většině ministerstev v celkové výši 54,4 miliardy korun
• Největší snížení čeká ministerstvo průmyslu a obchodu (20 miliard korun)
Změna podmínek vyplácení podpory v nezaměstnanosti
• Kvůli minimální nezaměstnanosti v České republice se změní systém podpory v nezaměstnanosti prodloužením doby důchodového pojištění nezbytného pro přiznání nároku na podporu
Snížení státní podpory u stavebního spoření
• Státní podpora stavebního spoření se sníží na maximálně 1000 korun za rok
• Změna platí u stávajících i nových smluv
Zdražení dálniční známky
• Dojde ke zvýšení ceny dálniční známky ze stávajících 1500 korun na rok na 2300 korun za rok
• Cena dálniční známky bude pravidelně valorizována
• Nově se zavádí možnost jednodenní známky
• Obce dostanou víc peněz z pokut za přetížení kamionů, místo dosavadních 15 procent budou mít 30 procent. Mýtné taky bude nově zohledňovat emisní třídu vozu
Zvýšení daně z příjmů právnických osob
• Vláda navrhuje zvýšení daně z příjmů právnických osob ze stávajících 19 % na 21 %
• Současná sazba patří v EU mezi ty nižší, zvýšením dojde k přiblížení unijnímu průměru
(Zdroj: e.15.cz)
Stát bude vracet až stovky milionů
27.11.2017
Více než tři roky se v Česku špatně vypočítávala, a tedy i platila jedna z daní – konkrétně daň z nabytí nemovitosti. Její výpočet zpochybnil Nejvyšší správní soud (NSS) hned ve dvou rozsudcích, ze kterých vyplývá, že se do kupní ceny pro účely výpočtu této daně nemá počítat DPH, což bylo do té doby běžnou praxí finanční správy.
"V takovém případě by převodce danil nejen svůj zisk z převodu nemovitosti, ale i částku, kterou inkasoval pro stát a která se fakticky nestala částí jeho majetku," uvádí v rozsudku Nejvyšší správní soud. NSS se však zabýval pouze případem, že daň platí prodávající. Od ledna 2014 do října 2016 bylo totiž možné si vybrat, jestli daň z nabytí nemovitosti, zpravidla čtyři procenta z kupní ceny, zaplatí kupující, či prodávající. Možnost výběru stanovil na nátlak developerů v roce 2013 Senát, který mohl kvůli rozpuštěné Poslanecké sněmovně historicky poprvé zcela sám přijímat zákony. Nyní už má zaplacení daně na starosti jen kupující. Finanční správa konečně vnáší světlo do situace, kdy daň zaplatil kupující. V páteční tiskové zprávě oznámila, že bude postupovat v obou případech stejně. Tvrdí, že postupovala podle zákonu a jeho praxi potvrdily i krajské soudy. Výklad ale následně změnil již zmíněnými rozsudkny Nejvyšší správní soud. "Nakonec se dvěma rozsudky přiklonil k názoru, který je ve prospěch poplatníka, tedy že má Finanční správa u daně z nabytí nemovitých věcí akceptovat u poplatníka převodce cenu sjednanou bez DPH," uvedla finanční správa v tiskové zprávě.
Více než polovina firem neodvádí daň z příjmu
22.11.2017
Více než polovina firem je stále v učetní ztrátě, a tedy neplatí daň z příjmu právnických osob, ukazuje průzkum společnosti Bisnode, vycházející z údajů několika desítek tisíc firem, které pro roky 2012 až 2016 splnily zákonnou povinnost zveřejnit účetní výkazy.
Přesto přibývá firem, které jsou v zisku, což souvisí s tím, že česká ekonomika patří mezi nejrychleji rostoucí v Evropě a nezaměstnanost je rekordně nízká. Ještě v roce 2012 nevykazovalo zisk ke zdanění 59,5 % podniků, zatímco v roce 2016 už to bylo jen 51,5 %. Do lepší formy se dostává stále více velkých podniků. V roce 2012 odvádělo vyšší než milionovou daň 4,85 %, zatímco v loňském roce už to bylo 7,68 % z nich. „Roste počet subjektů, které daně odvádí. Daň z příjmu do sta tisíc korun odvádí každá čtvrtá firma ze sledovaného vzorku. Sto tisíc až jeden milion korun platí necelých 15 procent společností a milion až deset milionů na dani z příjmu do státního rozpočtu odvede přes šest procent společností,“ říká analytička Bisnode Petra Štěpánová. Největší plátce daní ocenily v květnu Ministerstvo financí a Generální finanční ředitelství. „Oceněné společnosti mají velký podíl na tom, že se nám v roce 2016 podařilo vybrat na dani z příjmů právnických osob do státního rozpočtu více než 156 miliard korun, což je meziročně o 18 miliard více a o 33 miliard více, než v roce 2014. Z této částky téměř 22 % pochází právě od TOP dvacítky,“ řekl generální ředitel Finanční správy Martin Janeček.
Většina Čechů daním nerozumí, ale chtějí více zdanit bohaté
20.11.2017
Lidé s většími příjmy by měli podle více než poloviny Čechů odvádět větší podíl z příjmů na daních. Vyplývá to z říjnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Přitom ale zároveň dvě třetiny lidí tvrdí, že daním nerozumí.
Většina Čechů je podle průzkumu pro progresivní zdanění příjmů. Lidé s vyššími příjmy by podle 57 procent dotázaných měli odvádět větší procento daně z příjmů než lidé s nízkými platy a mzdami. Přibližně pětina účastníků průzkumu dokonce uvedla, že zdanění bohatších lidí by mělo být výrazně vyšší. Že by naopak lidé s většími příjmy měli platit procentuálně menší daně, si myslí jen čtyři procenta Čechů. Podpora progresivního zdanění ale v posledních letech klesá. Nejvyšší byla podle CVVM v roce 2008, kdy chtěly větší zdanění lidí s většími příjmy přesně tři čtvrtiny dotázaných. V aktuálním průzkumu uvedly téměř dvě třetiny Čechů, že lidé s nízkými příjmy mají vysoké daně, zatímco lidé s vysokými příjmy podle téměř poloviny dotázaných mají daně nízké. Ohledně skupiny lidí s průměrnými příjmy jsou už názory vyrovnanější, podle 45 procent dotázaných má tato skupina daně přiměřené a podle 43 procent vysoké. Přitom ale zároveň skoro dvě třetiny Čechů tvrdí, že daňovému systému nerozumí. Že daním rozumí, uvedla jen méně než třetina dotázaných.
Daňoví úředníci kvůli honbě za výběrem daní neuznávají firmám úlevy za výzkum
15.11.2017
V předloňském roce uplatnilo odpočet na výzkum a vývoj podle Českého statistického úřadu 1322 firem (loňské údaje úřad ještě nezveřejnil). Snížily si daňový základ o 13 miliard korun, díky tomu ušetřily na daních dvě a půl miliardy.
Předběžná čísla za minulý rok, která stačila finanční správa zpracovat, ukazují na ústup v nárokování daňových odpočtů. Využilo je 1142 firem, které si snížily daňový základ o 9,5 miliardy. Na dani z příjmů tak ušetřily 1,8 miliardy. To je obdobná úleva jako v roce 2011, kdy ji ovšem využilo o 250 firem méně než vloni. Přitom investice do výzkumu a vývoje, které zvyšují konkurenceschopnost firem a produktivitu práce, jsou vzhledem k silnému tlaku na platy akutnější než kdy jindy. Jak tvrdí letošní zpráva Světového ekonomického fóra, v inovacích je na tom Česko hůř než Ázerbájdžán a stejně jako Keňa.